Není to tak dávno, co jsme měli možnost se virtuálně převtělit do kůže jednoho z nejslavnějších vojevůdců starověku, Caesara, a pokusit se zopakovat jeho veleúspěšné tažení Galií z let 58 až 50 před naším letopočtem. Druhý větší stažitelný balíček pro strategii Total War: Rome II nás vede do ještě hlubší historie, konkrétně o více než sto let dříve, než se vůbec slavný římský generál narodil. The Creative Assembly totiž svoji pozornost zaměřili na Druhou punskou válku.
Další velká válka mezi odvěkými rivaly Kartágem a Římem totiž byla svědkem mimořádného kousku jednoho vynikajícího kartáginského generála, jenž dokázal se svým vojskem překročit Alpy a dlouhá léta zatápěl svým nepřátelům přímo v jejich domovině. Ano, řeč je pochopitelně o slavném Hannibalovi. Náplň samostatné kampaně je tedy nabíledni – pokusit se coby Hannibal (respektive Kartágo) zvrátit historii a zvítězit, nebo naopak jako jeden z konzulů stále se rozrůstající Římské republiky porazit ty severoafrické psy. Hratelných je i několik dalších frakcí, sicilská Syrakusie nebo španělští Arevaci a Lusitani.
Hratelnostně se kampaň nijak zásadně neliší od té ve standardním Total War: Rome II. Rozšiřujete svá města, budujete armády, vysíláte do akce své agenty a pokud se střetnete s nepřátelskou armádou, bojujete. Prvním a vlastně tím nejviditelnějším rozdílem je délka jednoho kola (tentokráte trvá jeden měsíc) a s tím spojené efekty počasí a ročních období. Ty jsou koneckonců i součástí nejaktuálnějšího opravného patche, tudíž si je mohou užít všichni hráči. Drobnými úpravami prošly také dostupné technologie. Autoři se je snažili upravit vzhledem k Druhé punské válce a tak například za Kartágo lze vylepšovat bojeschopnost vašich slonů, automaticky si zlepšit diplomatické vztahy se španělskými klany a podobně.
Dojmy z hraní však obvyklým způsobem kazí umělá inteligence. I nadále velice ráda nechává většinu svých armád ve stavu „Forced march“ (pro úplnost: útok na takovou armádu je roven přepadení) a to i ve chvílích, kdy máte poblíž tu svoji a je tak naprosto očividné, že na ni zaútočíte. Stejně tak příliš neřeší, že by vás mohla obejít a zaútočit z boku a v drtivé většině případů se uchyluje k zuřivému přednímu útoku. Nějaký ten mód je tedy takřka povinností a vůbec nejlepší je hrát s někým dalším kooperativní, či kompetetivní kampaň.
Nechybí ani dvě nové historické bitvy. Konkrétně se jedná o dvě nejslavnější z Druhé punské války, bitvu u Kann (anglicky Cannae; 216 před. n. l.) a Zamy (202 před. n. l.). V obou případech je hráčovým úkolem zopakovat výsledky skutečného střetnutí, tedy nejprve obklíčit a naprosto zásadním způsobem rozdrtit nově sestavenou nepřátelskou armádu, respektive v poslední bitvě celé války definitivně zvrátit vítězství na Římskou stranu.
Stejně jako v případě Caesar in Gaul patří k tomu nejlepšímu, co balíček nabízí. Obě bitvy jsou totiž zatraceně těžké (zvláště na vyšší obtížnosti) a jsou pro každého hráče pořádnou výzvou. Zvlášť, pokud se zajímáte o historii, na druhou stranu nesmíte nikdy zapomenout, že jde pouze o hru. Nemáte tak například absolutně žádnou šanci provést u Zamy podobný manévr proti slonům jako to Římané udělali ve skutečnosti, což je škoda.
Hannibal at the Gates naprosto přesně spadá do kategorie „more of the same“. Stejně jako jeho předchůdce totiž nabízí klasickou Total War kampaň odehrávající se na zmenšené mapě západního Středomoří, přináší tři nové hratelné frakce, pár nových jednotek a také dvě nejznámější historické bitvy Druhé punské války. Závěrem jsem tedy nucen podobně jako minule dodat, že za cenu necelých 15 euro (v přepočtu nějakých 412 korun) toho příliš nezískáte. Pokud se tedy neřadíte mezi hardcorové fanoušky Hannibala, jeho koupi si zřejmě rozmyslíte.
Recenzovaná verze: PC
