Přátelský soused Spider-Man je tu s námi už dobrých 50 let, a to je sakra dlouhá doba. Od roku 1963, kdy Marvel vydal jeho první samostatný komiks, se tento červeno-modrý superhrdina roztáhl jak mezi filmy nebo seriály, tak i k nám, do her. Už jsme tu měli spoustu kvalitních kousků s jeho jménem, ale bohužel i spoustu braků, které by Stan Lee, duchovní otec Marvelu, raději ani neviděl.

Pokud to někomu z vás uteklo, tak v minulých letech převzalo studio Beenox všechny síťomilské hry pod svá křídla. A po pravdě, pánové z toho Activisionem vlastněného studia si nevedli úplně nejhůř. Samozřejmě se tu našlo pár horších kousků a je také dobré si připomenout, že ne všichni jsou tak schopní jako vývojáři z Rocksteady, ale i tak to byly vesměs dobře zvládnuté adaptace, které měly své určité kouzlo.

A protože se už u prvního filmového The Amazing Spider-Mana objevila i stejnojmenná hra, není nejmenší důvod proč se nesvést na úspěchu filmové verze po druhé a neudělat u pokračování to samé. Před nedávnem se tedy na pulty obchodů dostala hra The Amazing Spider-Man 2 a já osobně jsem byl zvědav, jako moc se nový Spider-Man (ne)liší od své filmové předlohy a zda bude dosahovat stejných kvalit (film byl super!). Po pár hodinách hraní mě hra dost překvapila, bohužel ne tak, jak asi čekáte.

Hlavním aspektem celé hry má být svobodný Manhattan v New Yorku, kde si po vzoru všech velkých městských akcí létáte mrakodrap od mrakodrapu k misím, vedlejším úkolům, sbíráním předmětů atp. Problém v tomhle případě je takový, že Manhattan je město duchů. Jasně, auta a hlavně taxíky jezdí a i pár lidí potkáte, ale to je tak všechno. Nemluvě o chabých a neustále se opakujících se vedlejších misích, které jsou vytvořeny podle čtyř, maximálně pěti vzorů. Stále dokola tedy zachraňujete lidi z hořícího domu nebo rukojmí v jedoucím voze.

Nejdůležitější prvkem je pochopitelně pavučinové prolétávání New Yorkem, které se také dočkalo značné změny. Tentokrát jste už doslova závislí na budovách (žádné přichytávání se za mraky) a můžete ovládat zvlášť levou i pravou ruku pomocí odlišných kláves či tlačítek. Pocit je to stále skvělý, zvlášť když naberete trochu té rychlosti a vy se vznášíte pouze pár metrů nad zemí mezi vlnou taxíků. Ehm, pokud tam ty taxíky jsou. A pokud se houpete nad nějakou hlavní ulicí. Co se týče nějakých uliček, či mezer mezi domy, zde je velice problematické jakkoli plynule se houpat na síti, či se volněji pohybovat, zvlášť pro začátečníky. Špatné kamerové úhly vám k tomu také příliš nepomohou.

Hra nicméně není pouze o houpání se na pavučině nebo o brouzdání městem za účelem sbírání komiksů (po celém New Yorku jich není poskromnu, můžeme se podívat i do komiksárny za Stanem Leem!), náš pavoučí muž se samozřejmě dostává i do interiérů, kde se odehrává valná část hraní. A to jak za samotného Spider-Mana, tak i za Petera Parkera, důvtipného novináře/fotografa, který se vetře opravdu na každý večírek, či sešlost. Cílem těchto úkolů je většinou pronést pár dialogů s různými vedlejšími postavami a vývojáři dokonce šli i tak daleko, že zakomponovali i dialogový rozcestník ala Mass Effect. Škoda, že zde to nemá absolutně žádný smysl a prakticky nezáleží na tom, co vyberete. Vždy musíte všechny možnosti zkusit. Peter se každopádně dostane i domů za tetičkou May, kde má také takovou svou pomyslnou centrálu. Zde si můžeme zvolit misi, kterou bychom rádi zopakovali, anebo nejrůznější obleky, které odemkneme průchodem hry.

Spider-Manské vnitřní aktivity jsou už o něco rozmanitější. Občas prolézáme větrací šachtou, občas se ve znamení stealthu držíme na stěnách a pomalu a hlavně potichu odrovnáváme nepřátelé a občas je proti nám postaveno tucet namakanců. Spidey může také použít svůj pavoučí smysl, který lze uplatnit v průzkumu okolí, kdy můžeme vidět za stěny, kde a kdo stojí a jaké má zorné pole. Vývojáři přešli plynule z Mass Effectu na Batman: Arkham sérii. Škoda, že ne příliš povedeně a jediné, co můžeme je si potenciálního nepřítele stáhnout k sobě nahoru a tam ho přilepit ke stropu. Další možností je pouze ne příliš povedený pěstní souboj, který byl opět okoukán z konkurenčního Batmana. Zběsilým mačkáním tlačítka „házíte“ všemožná stylová komba a druhým tlačítkem si chráníte krk. Útoky jsou sice efektní, ale po nějaké době nesmírně omrzí a jejich repetitivnost vás bude až otravovat.

A když už jsme u těch soubojů, pojďme rovnou rozebrat souboje s hlavními záporáky hry. Takový Shocker se sice zdá jako velké sousto, ale stačí pár zmáčknutí tlačítka, párkrát ho praštit a je po něm. A to nemluvě o závěrečném souboji s bossem. Ten se opravdu moc nepovedl. Někdo by až čekal, že když je hra prakticky založená na neustálých rvačkách a potyčkách, tak se je vývojáři z Beenoxu budou snažit více vyladit. A ono ne.

Za všechny hlavní i vedlejší mise získáváme také zkušeností body, za které si můžeme koupit nejrůznější vylepšení jak obleku, tak i pohybů nebo útoků. Není toho úplně málo, i když se ale obávám, že se o zase taková vylepšení nejedná. Některá ani nepocítíte.

Hru jsem hrál na PS4 a i když chápu, že hlavními platformami pro vývoj byla stará generace konzolí, tak mě i přesto grafická stránka zarazila. V interiérech se to samozřejmě ještě dá zkousnout, ale pomalé vykreslování města, nulový smysl pro detail a charaktery vypadající jak z několik let staré hry jsou prostě katastrofou samou o sobě. Skoro to vypadá, že jedinou věcí, s kterou si vývojáři dali graficky záležet, je Spider-Manův oblek a samotná jeho postava. Ta jednoduše vypadá úžasně v záběru zad, a to hlavně s dodatečnými obleky, které odemknete průchodem hry!

The Amazing Spider-Man 2 nakonec není tak amazing, jak by leckdo čekal. Nejenže je příběhová linka vyloženě nudná, ale ani stránka hratelnosti není na straně hry. Město je prázdné, houpání se na pavučině není v menších uličkách příliš užitečné a co se do soubojového systému týče, o žádný zázrak se nekoná. Fanoušky Spideyho potěší snad jen sbírání komiksů a navštěvování komiksárny se Stanem Leem, ale to je tak všechno. Škoda, taková legendární komiksová postava jako Spider-Man si rozhodně zaslouží více, než tento nezmar v podobě hry ždímající známou značku a i nedávný úspěšný film.