Nostalgie je strašně zvláštní věc. Člověk ji má rád, ale zase jí nesmí moc propadat, protože se pak zabrzdí v minulosti. Jenže jak nepropadnout nostalgii, když zapnete Gears of War: Ultimate Edition. Hned po úvodní sekvenci se mi vybavilo, co vše ta hra pro mě znamená, a jak ovlivnila můj život. Díky Gears of War jsem si, tehdy jako čekatel na Playstation 3, koupil Xbox 360 a tím začala u mě minulá generace konzolí. Díky Xboxu jsem začal hrát sociálně, našel spoustu přátel, mimo jiné jsem díky němu i o hraní začal psát. Kolečko se uzavírá - recenzuji Gears of War: Ultimate Edition pro Xbox One.
Příběh je známý. Lidé žijí na planetě Sera ve velmi vyspělé společnosti, kterou jim pomáhá udržovat zvláštní surovina zvaná Emulze, která však vedla i k mnoha lidským válkám. Jenže to vše do chvíle, než se z pod povrchu planety dostanou na povrch Locusti. Tato humanoidní rasa naprosto nečekaně zaútočí na lidstvo a totálně jej zdecimuje. Jediná organizace, která na to zareaguje je Coalition of Ordered Governments - COG. Nyní je čtrnáct let po tzv. Emergence Day - dni kdy vylezli. Naše hlavní postava Marcus Fenix je vytažen z vězení a vržen rovnou do boje, kde to vypadá, že lidstvu jde o všechno a snaží se zničit Locusty u nich doma - pod povrchem. K tomu je třeba donést speciální zařízení na určité místo a zmapovat jejich tunely.
Příběh je stále stejný. Se znalostí událostí následujících dílů působí trošku jako epizodka ve velkém kolotoči. Moc se tu neřeší hluboké vztahy jednotlivých postav, ani vlastně celý ten boj, máte tu jednoduchý úkol a jdete za jeho splněním. Tu hloubku světu dodal až druhý, potažmo třetí díl, kde se začalo vše rozebírat a více řešit. Vaše partička z Delta týmu nejsou jen drsní chlapi, ale také hlavně skvělé postavy, ač zde nemají pořádný prostor k vyjádření, ale ty náznaky jejich charakterů tu už jsou. Ti co hráli na Xbox 360 (nebo PC) znají vše, budou zamačkávat slzu (nováček Carmine), budou si vzpomínat na scény (velitel Kim) a prostě to na vás dolehne. Nováčci v této sérii uvidí, jak to začalo, dostanete příběh, který vás rozhodně pohltí, ač jsem ho zde vykreslil jako malou epizodku, nenechte se mýlit, je prezentován, tak jak si zaslouží a vás bude zajímat.
Gears of War jsou střílečkou z pohledu třetí osoby, které v určitých směrech hodně definovala a změnila tento žánr. Právě Gears přinesli poprvé krytí za překážkami a jejich systematické využívání v boji. Dnes to znáte z každé druhé střílečky a dokonce i některé FPSky podobný systém implementují. Základní zbraň je útočná puška Lancer se zabudovanou motorovou pilou, jejíž účel asi každý chápe. Zbylé zbraně jsou celkem běžné typy, kde nenajdeme téměř žádné překvapení. Snad jen Torque Bow - chargovací luk s výbušnými šípy a Hammer of Dawn, což je vlastně ovladač na orbitální paprsek s obrovskou ničivou silou. Jedna z originálních věcí z Gears je Active reload, kdy pokud při nabíjení trefíte ve správný čas nabití ještě jednou, získáte tak rychlejší čas nabíjení a malý bonus k damage. Další základní mechanikou je, že vaši spolubojovníci mohou být nepřáteli sraženi k zemi a vy pokud se k nim dostanete, tak je můžete oživit.
Hra jde hrát ve dvou lidech v kooperativním režimu a to jak online, tak pomocí split-screenu. To je asi naprostý základ zážitku této hry, protože ačkoliv jde projít bez problémů projít osamoceně, tak kooperativní režim hře dodá mnohem více. Bojiště v tunelovitých levelech jsou totiž navržená velmi chytře, aby se ve dvojici dalo výborně kooperovat, a flankovat nepřátele za pomoci krycí palby vašeho kamaráda. Neříkám, že hra v singlu je špatná, ale pokud si hru dáte s někým živým, dostanete zážitek o třídu přesahující ten samostatný. Hra nabízí 5 aktů o různém počtu kapitol, které se odehrávají ve velmi zajímavých prostředích. Level design je tak povedený, že i po opakovaném hraní budete jeho kvalitu oceňovat víc a víc.
Po shrnutí toho, co se vlastně vůbec za ty léta nezměnilo, se konečně podívejme na to co je ta Ultimate Edition zač. Spousta lidí by hru hodila do škatulky "další remaster" jenže tady je vše dost jinak. Tohle je totiž remaster nad míru poctivý. Autoři si zde dali obrovskou práci s mnoha věcmi a je to znát. Už po zapnutí hry byste nepoznali, že se nejedná o aktuální novinku z AAA titulů, ale o remaster. Ta hra od první scény, první animace a úvodního levelu působí současně. Pokud byste to dali člověku, jež nezná ten název, tak ho nemůže napadnout, že se jedná o 9 let starou hru jen v novém kabátku.
Vizuální stránka vypadá prostě bombasticky. Světelné efekty jsou živé, textury jsou detailní, modely a pohyby postav také. Opravdu nevím co tady moc popisovat, musí to být vidět z obrázků a videí okolo. Opět se mi stalo, že jsem se v některých místech zastavil a chvíli se kochal světem, nikam nepospíchajíc. Prostředí hry jsou totiž hrozně atraktivní - rozbořená, kdysi nádherná města. Potemnělá továrna, kde může číhat nebezpečí za každým rohem. Univerzita obklopená zelení, jež už moc zelená není. Nádhera. Zde se musí nechat, že už v originále hra musela mít v sobě prvky nadčasovosti, protože ten efekt pouhý remaster nedodá. Jestli už dřív měla hra hutnou a tísnivou atmosféru, tak tady je zachována a někdy bych i řekl, že je silnější než předtím. Trošku zamrzí, že občas kolísá framerate. Není to žádný výrazný drop, ale čas od času prostě pocítíte, že to neběží zcela plynulých 30fps (60fps je pouze multiplayer).
Na co nebylo sáhnuto je dabing a hudební podkres, což je rozhodně dobře. Silácké řeči hlavních postav, vtípky a pitomé poznámky by nemohly s jiným dabingem už fungovat. Je to jasný odkaz přímo na původní hru a Markus, Dom, Baird a Cole jsou takoví, jací mají být. Co nebylo zasaženo remasterem je bohužel AI. Ačkoliv tvůrci vyladili "přilepování" do krytu, stejně se najdou místa, kde se postava chytit nechce, a vy jste ve frenetické akci vystaveni palbě nepřátel. O to horší je AI spolubojovníků, která je strašně tupá. Nabíhají do palby nebo dokonce i do temných míst, kde je jasná smrt od Kryllu. Pokud je jeden ze čtyř dole, zvednout ho musíte dojít vy, ostatním AI nemůžete dát příkaz, ať jdou zvednout kolegu. Jediné příkazy, které můžete udílet jsou - útok, neútočit a seskupit. Bohužel z mého hraní vyplynulo, že některé povely přejdou se suchým "No can do" a nic se nestane. O to více je tohle frustrující na vyšší obtížnost (hrál jsem Hardcore - předposlední), kde jsou některé úseky opravdu krizové.
Jestli hledáte odstavec dedikovaný multiplayeru, tak hledáte marně. Hru máme týden před vydáním a to rozhodně není dobrá doba k zhodnocení multiplayerového režimu hry, protože k němu má přístup pouze omezená množina lidí a ani neběží dedikované servery. Pravou zatěžkávací zkoušku totiž samozřejmě dedikované servery a všechna pravidla dostanou až po vydání mezi všechny hráče. Dojmy z multiplayeru jsem shrnul v preview z betaverze, která byla hodně solidní, a nebyl důvod se bát, že v plné verzi nebude funkční. Rozšířená nabídka map, přidaný systém levelování, který v původním prvním díle nebyl a dalších pár detailů. Nabídka módů je typická pro sérii Gears - Team Deathmatch, Execution, Assasination a King of the Hill. Pokusíme se doplnit recenzi, jakmile odehrajeme v multiplayeru alespoň nějakou porci hodin.
Kolem a kolem Gears of War: Ultimate Edition jsou tím remasterem s velkým R. Své jméno nemají nadarmo, protože je to opravdu ultimátní verze úžasné hry, která pomohla definovat Xbox 360. Solidní desetihodinová kampaň, která je nabitá atmosférou, atraktivním prostředím a výborným level designem. Navíc obohacená o několik kapitol, které znali pouze PC hráči původní hry. Jestli se nebojíte výzvy, a hru spustíte na Hardcore či Insane, tak se budete muset otáčet, než uvidíte závěrečné titulky. Projít hru ve dvojici je asi nejlepší věc, kterou můžete udělat, protože co-op je něco co k sérii Gears neodmyslitelně patří.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Microsoft s.r.o.
Recenzovaná verze: Xbox One