Forza Motorsport je o vášni k závodění, k automobilům, k motorsportu a prostě všemu co se kolem toho točí. Letos máme desáté výročí série a je tu šestý díl. Když koukám na svůj profil Rewards na ForzaMotorsport.net, tak ve Forze závodím od roku 2008, tedy od Forza Motorsport 2 a od té doby jsem žádný díl nevynechal. To už je slušných pár let kariéry, a spousta skvělých závodů, které jsme prožili s kamarády při vymyšlených šampionátech. Bohužel to bylo v dobách druhého a třetího dílu, čtvrtý nějak nedokázal udržet naši skupinku dále (ačkoliv se stále scházíme, jako třeba předchozí víkend v Brně). Pátý díl byl, dle mého pohledu, dost ovlivněn tím, že šlo o launch titul Xbox One. Neobstál vizuální stránkou, kterou fanoušci čekali, a únavná kariéra nezaujala hráče. Z tohoto pohledu má "šestka" co napravovat a jak se jí to povedlo, se zkusíme podívat v naší recenzi.

To na čem stojí a padá každá závodní hra je fyzika. Forza Motorsport je vždy řazená někam blízko simulaci, ale ne do těch úplně hardcore míst, přece jenom je to mainstreamová hra. Na tom se nic z hlediska nového dílu nemění. Už v předchozích dílech byla fyzika velmi robustní, žádné nesmyslně rychlé průjezdy zatáčkou bez brzdění. Když už bez ABS zablokujete kola, tak opravdu nezatočíte do zatáčky. Pocit z váhy vozidla cítíte velmi dobře, i když hrajete pouze na ovladači. Nové vibrační triggery na Xbox One ovladači pomáhají k vyhodnocení situace v zatáčce a rychlé reakci. Pro upřesnění, hraji na ovladači, bez asistentů, manuální převodovka, řízení simulace a zapnuté poškození. Zapínám pouze funkci Rewind, která šetří mou křehkou nervovou soustavu ve vypjatých situacích, což je dobrý sluha, ale špatný pán, pokud má člověk ambice jezdit v multiplayeru.

Rozdíl v chování auta na různých površích poznáte velmi rychle. Například trať v Riu je skvělá toho skvělá ukázka. Několik druhů asfaltů, kostky, a každý má jiný grip, pokud na to zapomenete, vítejte ve světě smyku. A ten se na ovladači nekoriguje vůbec snadno. Snížená teplota trati při nočních závodech také hodně zamává s tím, jak gumy reagují a drží na vozovce. A úplný extrém jsou závody na dešti. Turn10 si řekli, že když už přidají konečně po letech déšť, tak pořádně. Naskenovali vybrané tratě laserem a za deště trať obsahuje reálné louže. Že to nejsou pouze vizuální louže vám řekne hned první průjezd jednou z nich. Aquaplaning, kdy auto ztratí kvůli vodě kontakt s vozovkou, je nepříjemná věc a lepší zpracování jsem ještě nikde nepocítil. Pokud se pokusíte v louži zatočit, nebo do ní najedete špatně, tak počítejte s výletem někam mimo trať. Tohle je něco víc než běžný déšť v závodních hrách, tady musíte dávat pozor na každý průjezd poblíž louže. Musíte se rozhodnout, jestli jí projedete nebo se jí za cenu změny stopy vyhnete. Risk je zisk, anebo také pěkný průšvih.

Hra nemá dynamické počasí, tudíž nepřestane nikdy během závodu pršet nebo se nezatáhne, abyste dojeli závod v noci. Jenže tuto volbu jsem ochotný prominout za to, jak perfektně zpracovaný ten déšť je. Ano Project CARS má nastavitelný běh času, variabilitu počasí, takže volba pneumatik pro delší závod je klíčová, to ve Forze opravdu nezažijete. Ale každá ta louže a promáčená krajnice vás přesvědčí o tom, že vám to zas tak nevadí. Co je škoda, že možnosti noci a deště, nejsou dostupné na všech tratích. Je nesmysl chtít Abu Dhabí za deště, ale takový Hockenheim k tomu úplně vyzývá.

Druhou asi nejpodstatnější změnou co se týče fyziky, je odstranění "lepidla". Tento familiární název používáme už léta a jedná se o takovou berličku, kterou Turn10 používali, aby si lidé nezkracovali trať. Když jste sekli v některých místech zatáčku, tak jste se téměř zastavili, jak kdyby vaše auto spadlo do hluboké bažiny. Byl to trest za zkrácení, ale také strašně levný trik, který speciálně na některých tratích způsoboval nebezpečné situace. To je minulostí, tvůrci si už věří, že rozdílné povrchy vás zbrzdí natolik, že zkrácení trati nemá význam. Do míst, kde by to přece jenom z principu šlo (Sebring - část před letištěm, Circuit of the Americas - trikolórové zatáčky…), tak tam umístili bariéry z pneumatik. Nepůsobí to rušivě a je to dobré závodní řešení. Zkoušel jsem zkracování tratě, ale téměř každý pokus najít místo, kde zkrácení trati dá výhodu, dopadl spíše špatně. Obrubníky vás nakopávají a smyk se těžko koriguje. Krajnice vás nechtějí pustit zpět na silnici. Zase, pokud se s někým nevejdete na vnějšek zatáčky, tak se nemusíte bát projet za hranicí dráhy co nejrychleji, a vrátit se zpět na trať, nic vás tam totiž nepřilepí. Za tohle opravdu tvůrcům tleskám a jsme zase o něco dále.

Kolizní model je také v pořádku, je velký rozdíl jestli narazíte do betonového svodidla nebo do bariéry z pneumatik. Každá se logicky chová jinak a bonus s vysypanými pneumatikami po trati je milý detail. Při střetu aut se vše chová také realisticky, a žádné z aut neodlítne v hromadě smyků někam pryč, s tím bojovali hlavně starší díly Forzy. Poškození není tak citlivé, musíte dostat pořádnou ránu, aby se objevil vykřičník, že něco bylo poškozené. Takže nějaká ta ťuknutí v první zatáčce v MP by vám neměla vůbec zkazit závod. Škoda jen, že výstraha poškození pouze problikne textově a dále nemáte žádnou vizualizaci toho co bylo poškozené, lze to prostě přehlédnout.

V posledních letech se kariéra dostala do fáze, kdy byla tak ubíjející, dlouhá a nezáživná. Ale šestka zatím působí velmi dobře, protože kombinuje několik věcí najednou. Hlavní částí kariéry jsou tzv. Stories of Motorsport. Ty vás budou postupně od slabších aut posouvat dále k rychlejším a rychlejším vozům, kde na konci jsou LMP a Formulové speciály. Každá z těchto kapitol má nějaký počet "šampionátů" složených z x závodů (3, 4, 5 i 6 jsem zatím potkal). To co odliší vaši kariéru od kariéry kamaráda je, že na každý typ šampionátu si můžete zvolit nějakou kategorii aut.

Na výběr jich máte vždy několik, takže pokud inklinujete k japonským street racerům, limuzínám pro "kravaťáky" nebo k závodním GTčkům, hra vám umožní si zajet tu sérii závodů v typu aut, které preferujete. Šampionáty mají vždy nějaké popsané téma, takže třeba Americké okruhy nebo Noční závodění, což jim také velmi prospívá, že to není náhodně poházená změť tratí. K projití jednotlivých závodů máte vždy nějaký cíl, což bývá většinou dojet do třetího místa. Pokud nedojedete, tak vás hra dál nepustí. To je podstatné, aby se z kariéry stala nějaká výzva. Samozřejmě, můžete si navolit nižší obtížnost a projít tam jak nůž máslem, ale to není moc závodní přístup, že? Naopak s rychlejšími auty hra přituhuje, tam kde jsem si s Cčkovými auty v klidu porážel protivníky na Pro obtížnost, tak teď s Ačkovou zadokolkou mám plné ruce práce dojet třetí. A víte co? Baví mě to, nevadí mi, že nevyhraji, ale mám radost i ze třetího místa, když je vybojované.

Mezi to vám čas od času skočí odemčení Showcase eventu. Předpřipravené závody, které třeba odkazují na historii/současnost závodění. Nejsem kupříkladu fanoušek oválového závodění, ale projížďka v monopostu IndyCar do vás nasype obrovskou porci rychlosti. Stejně tak staré vozy GT, které byly našlapané výkonem. Prohánět se v nich na Watkins Glen vám ukáže, jak divoký byl motorsport bez technických regulací. Mezi Showcase najdeme také Autocross, který je o kličkování mezi kužely na tratích. A jeho časové limity jsou zatím nejpřísnější výzvou, na kterou jsem ve hře narazil. Výzvy k předjíždění pomalejších aut jsou také celkem zábavné. Vrací se vytrvalostní závody, takže pokud chcete zažít jaké to je závodit opravdu dlouho, tak tu je možnost. Není tam sice Indy500, ale zahlídl jsem v zamčených něco určitě kolem 300km. Typů závodů v kategorii Showcase je celá řada, a ještě jsem všechny nevyzkoušel, je tam něco na TopGear tracku nebo výzvy s digitálním bratránkem Stiga.

V obou částech kariéry vás provází nadabované úvodníky. Ty v krásné polo statické renderované scéně mluví o nějakém tématu, které navazuje na kategorii aut, kterou jste zvolili nebo příslušný Showcase. Popisky od Richarda Hammonda, Jamese Maye nebo i závodních jezdců mají ten správný punc zapálenosti do závodění, když vám vypráví o dobách, kdy technické regulace neexistovaly. A každý dojetý závod byl vlastně důvodem k oslavě, že tu stále ještě na světě jste. Toto vypravování se může zdát zbytečné, ale navozuje velmi dobře atmosféru a obohacuje hru o zajímavá fakta ze světa spálených gum.

Novinkou v kariéře jsou tzv. Mody. Za herní kredity si můžete nakupovat balíčky kartiček. Není zde možnost nákupu za reálné peníze, takže mikro transakce v šestém díle opravdu nejsou. V balíčcích náhodně naleznete Mody ze tří kategorií s různým účinkem. Do každého závodu si můžete navolit tři Mody/kartičky. Z kategorie Dare a Crew vždy maximálně pouze jednu. Z Boost jich jde mít více najednou. Crew vám umožní získat nějakou menší výhodu do závodu, jako byste měli zkušenější tým v boxech. Takže třeba vyšší grip na určité trati, vyšší výkon auta o 3% atd., většinou se jedná o kartičky s neomezeným použitím. Boosts kategorie zase na přidání něčeho, takže jedno místo na startu, o 60% vyšší zisk kreditů ze závodu nebo kredity za každý Perfect Turn nebo Perfect Pass.

Třetí a asi nejzajímavější kategorie je Dare. Ta vám dá výzvu, kterou když dojedete na požadovaném místě v závodu, tak dostanete odměnu v kreditech. Dare vám zamkne třeba pohled z kokpitu a vypne veškerý HUD. Kde jsem se opravdu přesvědčil, že se jedná o výzvu, tak to bylo v nočním závodě na Spa. Nic zlého netuše jsem navolil Dare mod, který ubírá 15% gripu. Jaké bylo mé překvapení, že nejsem schopný závod dojet do třetího místa, s autem se hodně peru v každé zatáčce, zatímco Drivataři je projíždí bez problémů. Jednotlivé balíčky nejsou vůbec levné a ty s šancí na více raritní mody stojí opravdu hodně. I tak mě ale láká je kupovat a používat v závodech. Podstatné je, že záleží pouze na vás, jestli chcete Mody používat nebo ne. Hra vás je naučí, ale dále vás k jejich využívání nenutí, a to je správný přístup.

Systém Drivatarů je jedna z věcí, které křičeli "next-gen" už v pátém díle. Jejich využití v Horizon 2 jen podtrhlo, že se jedná o krok správným směrem. AI, která přebírá jména vašich přátel a ostatních hráčů a přitom se od nich učí jejich jízdu, je prostě skvělý nápad. A skvěle i funguje. AI působí přirozeně a pocit, že závodíte proti závodníkům, a ne autům na kolejích, tu je silný. Silnější než kdekoliv jinde. V nacpaných zatáčkách mezi čtyřiadvacítkou aut sice nějaký ťukanec dostanete, ale není to vůbec věc, kterou by dělali často a v běžných průjezdech zatáček vám nechají místo a nevytlačují.

Můžete stíhat na prvním místě jezdce, ukrajovat desetinky, najednou udělá chybu v zatáčce a vy se přes něho přeženete. Ještě silnější moment je, když před vámi udělá velkou chybu, roztočí se do hodin uprostřed dráhy. To jsou chvíle, které patří k závodění. Musíte se ve velké rychlosti rozhodnout, zda prudce brzdit nebo na to šlápnout a uniknout střetu. Tohle vše dělají Drivataři a hlavně to nepůsobí uměle. Každý jede nějakou stopu, bojují mezi sebou, dělají chyby a nedarují vám pozici zadarmo.

K tomu všemu tu máme dostatečnou škálu nastavení. Zajezdí si absolutní amatér anebo i profík. Osobně jsem hned na začátku nastavil obtížnost Highly Skilled. Po několika vyhraných závodech mi sama hra doporučila zvednout obtížnost na Experta. No a teď zkouším obtížnost Pro, která už mi dává docela zabrat, zvlášť pokud nemám vyladěné auto. Poslední obtížnost je Unbeatable, ale tam se zatím rozhodně nechystám.

Vozový park obsahuje kolem 460 kusů vozidel. Nemá cenu se tu nějak rozepisovat, seznam vozů se na internetu bude povalovat brzo na každé Wiki. Nejsem fanouškem co největšího počtu aut ve hře, spíše dávám přednost, když jich je méně a přitom každé je udělané individuálně. Ale Forza se svou dlouhou historií, může stále přebírat data z předchozích dílů a oživovat je o nové parametry pro fyzikální engine. V tomto díle je také každý kus v provedení Forza Vista. Takže je můžete klidně prolézat skrz naskrz, nastartovat, pootvírat každý kousek a kochat se. K tomu patří kompletně vymodelované interiéry při jízdě z kokpitu. Modely aut vypadají naprosto úchvatně a žádné nepostrádá nějakou křivku.

Pro mě osobně, je podstatné také to, že mezi spoustou běžných a luxusních aut, najdeme i závodní verze přímo týmů z šampionátů. Takže tu jsou WTCC, GT3, V8, LMP, Indy a dokonce i Formula E, která si teď říká o hodně pozornosti. Vždy v kategorii najdete přímo nějaký vůz týmu s jeho kompletním polepem, takže Forza může oslovit i hráče, kteří raději jezdí co nejblíže k motorsportu, než k běžnému závodění v nepomalovaných autech. Je jasné, že znalci najdou nějaký model vozu, který jim chybí, ale výběr je dostatečně široký, abyste neměli šanci využít je všechny naplno. Získávání kreditů ve hře je velmi přirozené, takže není moc problém si koupit auto na příslušný šampionát. Navíc po levelu jezdce dostanete Prize spin známý z Horizonu 2 nebo za level v Affinity k výrobci také dostáváte kreditní bonusy. Opět napravení mikro transakčního problému pátého dílu.

Když už máme auta, tak ještě důležitější jsou tratě, na kterých se budeme moci prohánět. Forza 6 nabízí 26 světových lokací, což není špatný počet. Najdeme tu staré známé, které patří už k notoricky známým tratím v sérii - Road Atlanta, Sebring, Road America. Jsou tu také novinky jako moderní Circuit of the Americas v americkém Texasu. Sonoma Raceway, kde se jezdí IndyCar je velmi zajímavou tratí. Vrací se legendární Spa Francorchamps a Nürburgring, jak v konfiguraci F1, tak slavná a děsivá Nordschleife.

Bohužel se vrací i smyšlené tratě. Zařazení Ria z důvodu desátého výročí ještě chápu. Bohužel Bernese Alps jsou nezáživnou nudou, která prostě nemá punc závodní trati. Vrcholem je hrůza, která nese jméno našeho hlavního města - Praha. Jeden z nejstrašnějších okruhů v sérii, by se spíše hodil do Project Gotham Racing, ale nemá co dělat ve Forza. Neodráží Prahu jako město. Když vidím, že kvůli těmto smyšleným pseudo-okruhům už v sérii nejsou takové klasiky jako Tsukuba, tak je mi smutno. Byl bych rád, kdyby série přerušila svůj 2 letý cyklus vydávání nového dílu a přešla na přidávání obsahu. Přidávání dalších tratí v podobě DLC by mohl být dobrý model, jak hru udržet svěží déle. Kdyby do hry bylo dodáno více dalších klasických tratí, tak by její hodnota stoupla a tratě jsou věc, za kterou lidé budou ochotně platit. Ale to je pouze mé přání, stejně tak přání vidět v sérii Forza Masarykův okruh nebo českou Škodovku.

Závodění v online přineslo v šestém díle mnoho novinek, které se samozřejmě těžce testují před vydáním mezi masy lidí. Zúčastnil jsem se jedné, asi dvouhodinové session s vývojáři z Turn10, abych alespoň něco odjezdil v multiplayeru. Lobby bohužel nebylo kompletně zaplněné, takže na ochutnání těch 24 vozů na trati si musím počkat. Každopádně ve 14ti lidech hra běžela bez jakéhokoliv problému. Ano pokud někdo laguje, tak zahlédnete něco jako rubber banding, ale nestalo se mi, že by mě někdo sestřelil lagem nebo že bych při jízdě na těsno v zatáčce měl pocit, že protivníkovo auto je jinde než by mělo být.

V online jsem vyzkoušel V8čky na Bathurstu, což je obrovský zážitek. Někoho z vývojářů napadlo nastavit LMP prototypy na deštivém Sebringu, což začínalo jak kuželky, a louže překvapí téměř každého. Nordschleife s historickými formulkami, které mají výtečný grip, to už bylo něco. Trošku klidnější závod s WTCC na deštivém Brands Hatch nebo čtyřkolky na Long Beach. To je pár závodů, které jsem si zapamatoval.

Novinkou jsou online Leagues. Ty by měli nabídnout určitou motivaci k závodění v online. Vždy je trošku problém se pustit do multiplayeru s cizími lidmi, je velmi běžné, že vás sestřelí v zatáčce, a to pak člověka nebaví. League si klade za cíl lidi rozházet do skupin, aby jezdili v podobně zkušených lobby s podobným chováním, a pokud se jim bude dařit, tak budou postupovat výše. Vše bude záležet jak dobře má Turn10 udělaný matchmaking a vyhodnocení závodů. Aktuálně jsem viděl v menu vypsaných několik lig, ale nedostatek hráčů mě nenechal je vyzkoušet.

Privátní lobby nabízí opět velice bohatou škálu nastavení. Neprocházel jsem zatím každé, ale přišlo mi, že obsahuje to co dříve. Nastavení restrikcí aut ale musí být detailnější, protože při online s vývojáři byli schopni omezit pouze na WTCC vozy. Čeho jsem se trošku bál, že při odstranění "lepidla" bude hra umožňovat podvádění v multiplayeru. Bez penalizací a vlajek by to mohl být problém. Zatím to tak nevypadá, ale vše se ukáže, až se na hru vrhnou tisíce. Když jsem v MP zkoušel sekat zatáčky nelegálním způsobem, vždy jsem si způsobil více problémů než užitku. Šikovně posazený obrubník váš může roztočit a ten risk za to nestojí. Jiný povrch za obrubníkem vás přece jen zpomalí natolik, že pro nejrychlejší kolo je lepší trefit zatáčku poctivě.

Malou kapitolou jsou také navrátivší Rivalové. Jedná se vlastně o asynchronní multiplayer, kdy závodíte proti duchovi vašich přátel nebo cizích lidí s cílem dosáhnout lepšího času na trati. Buď přímo z menu, nebo při každém závodě vám hra vybírá Rivala, kterého si myslí, že máte na to překonat. Samozřejmě hra stále sleduje certifikovaná kola (bez vyjetí, bez použití vzduchového pytle atd.) a to zohledňuje v leaderboardech.

Když zrovna nezávodíte, což je v závodní hře dost zvláštní, tak asi hledáte ještě další aktivity a těch je ve Forze také dostatek. Dovedu si představit, že existují lidé, kteří v závodech odjedou minimum času, a zbytek stráví v editoru polepů na auta. Ten je opět propracovaný, ale moc času jsem v něm nestrávil. Každopádně už se těším, až si budu moci zakoupit díla šikovných designerů z řad hráčů. Anebo pokud vše vyjde, tak tvořit svůj závodní polep do nějakého online šampionátu.

Foto mód je také aktivita, ve které se lze zašívat hodiny. Opět nabízí to, co známe z minulých her, takže je velmi blízko Horizon 2, a nabízí podobná nastavení. K této části mám dvě malé výtky. Hra by mohla poznat jaké auto je vyfocené a vyplnit nebo alespoň nabídnout na výběr, které z aut ve scéně je to titulní a to zadat do metadat. Opravdu mi přijde archaické, že po vyfocení musím listovat celý seznam automobilek podle abecedy. A pak ještě přemýšlet, který model to zrovna je, což u běžných automobilek není problém, ale kdo si má vybavit jestli si bral Mustanga z roku X nebo Y. Tenhle detail mě mírně vytáčí. Stejně tak mi vadí, že při nastavení malé hloubky ostrosti u fotky je rozostřená část (tzv. bokeh) celkem ošklivá, až rušivá. Tento detail by také zasloužil poupravit.

Všemožná nastavení ve hře, to je na delší procházení. Jednu věc však ve svém kritizování zmínit musím. Nelíbí se mi HUD, a to zejména co se týče sledování vašeho výkonu v závodě. Na zahlédnutí toho, že jste byli v sektoru rychlejší, musíte dávat pozor, protože jinak je velmi nevýrazné. Nemáte informaci o tom, jak rychlé bylo vaše poslední kolo. Zde se mi moc líbí Project CARS, který ukazuje poslední tři kola, takže vám poskytne informace, jak se váš výkon vyvíjí. Není to podstatné pro krátké závody, ale pro delší bych rád tuto možnost měl.

Za závody a různé dílčí aktivity, nejen že získáváte achievementy, ale také odznáčky. Ty jsou podobné medailím třeba z Halo nebo Gears a jejich praktický účel je, že je můžete mít navolené vedle jmenovky, která se ukazuje nad vaším autem. A proč o téhle prkotině mluvím? No protože jako odznáček lze nastavit naši státní vlajku. Samozřejmostí je tuning auta a nakupování lepších dílů. Mám ale pocit, že toto ustupuje trošku do pozadí. Na vyšší obtížnost to nějaké nákupy dílů, abyste využili možnosti třídy auta na maximum, určitě vyžaduje. Hra vám samozřejmě umožní automatický upgrade dle její představy.

Vizuální stránka konečně dělá čest této sérii. Tam, kde jsem byl s pátým dílem spíše zklamán, tak zde hra exceluje. Nádherné 1080p/60fps je prostě lahoda sledovat. Hra necukne ani, když je na obrazovce spousta AI vozidel. Konečně je renderování více přirozené, v dobách Forza 4 mi vše přišlo strašně pastelové, nyní to vypadá opravdu realisticky. Textury asfaltu jsou lepší než kdy jindy, poznáte na pohled, že přejíždíte na trošku jiný povrch. Když poprvé v FM6 pojedete na Laguna Seca, tak budete okouzleni. Oblaky písku přes trať, zaprášené místa mimo závodní stopu, tak vypadá pouštní okruh. Okolí všech tratí nikdy nebylo tak detailní. Prakticky pro samotnou hru zbytečná záležitost, ale pokud se kocháte, tak najdete, jak moc se okolí trati vyvinulo za ta léta.

Noční závody zmíněné již v kapitole fyziky jsou vizuální lahůdkou také. Lampy osvětlení a do toho světla aut. Přechody mezi úplně temnou částí, nebo mírně osvětlenými kousky okruhu vás oslňuje. Jízda na Spa v noci je úplně jiný okruh než za dne, noční Nürburgring GP a osvětlené tribuny - nádhera. O dešti asi nemá cenu moc mluvit, louže a vše vypadá prostě úchvatně, mlhové obláčky také nepomohou bezpečné jízdě. Efekt kapek na předním skle je povedený, ale pokud budu rýpat, tak nejhezčí jej má stále DriveClub, ale je to téměř zbytečný detail. Grafice nemám snad co vytknout, kromě detailu, kdy po použití funkce Rewind probliknou světla při závodě v noci, což nepříjemně ovlivňuje závodění. A druhá výtka ke grafice, že modely aut se při větších nárazech jenom deformují, ale neodpadávají kousky vozů. Už je na čase, aby se po trati válely přední nárazníky nebo upadlé blatníky, zde má Forza ještě prostror ke zlepšení, ale zase na druhou stranu, v této hře se má závodit a ne bourat.

Zvuková kulisa je také bez výtky. Auta zní hluboce, pokud tak znít mají. Z pořádné reprosoustavy budete mít chuť ji dávat hlasitěji a hlasitěji a hlasitěji, než na vás přijde manželka či sousedi. Pištění gum nebo písknutí turba, to vše doplňuje skvělou zvukovou kulisu hry. V čem bohužel Forza 6 zaostává za svou pověstí, je hudba. Snad každý fanoušek série má někde doma uložený soundtrack druhého dílu, kde písně od Junkie XL, rozjížděli ten závodní drive, který je potřeba k vítězství. Tady nic takového nenajdete, nudné a nezáživné písně ve mě vzbuzují akorát potřebu hudbu vypnout a poslouchat čistě jen motor.

Je těžké hodnotit takto velkou hru po pár dnech s ní. Pro poctivé zhodnocení by bylo potřeba mnohem více času, ale čas v dnešní době je neúprosná věc a hlad čtenářů musí být ukojen ještě před vydáním, jinak je váš novinářský závod prohrán. Proto jsme na konci mého snažení o přiblížení Forza Motorsport 6. Z mého pohledu není co řešit, jsou to nejlepší závody pro Xbox One, které si můžete koupit. Fanoušci více hardcore závodění kteří oželí nějakou technickou slabinu mají možnost skočit do Project CARS. Ale pro tu největší masu virtuálních závodníků je Forza Motorsport 6 to nejlepší. Téměř ukázkové technické zpracování, obrovský cit pro detaily, vypiplaná fyzika, to a mnoho dalšího dělá z Forza Motorsport 6 desítkovou hru, která ve mě vzbuzuje potřebu si po letech pořídit volant ke konzoli.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Microsoft s.r.o.