Vydání loňského ročníku NHL od vývojářů z EA Sports, byl na konzolích nové generace pořádný průšvih. Netýkal se ani tak hratelnosti, ale spíše herního obsahu, který byl žalostný, a i když se jej tvůrci snažili dodat v postupných updatech, šlo více méně o narychlo „spíchlé“ módy, jež postrádaly smysluplnou koncepci.
Je tedy jasné, že vývojáři měli letos nelehkou úlohu a museli si napravit pošramocenou reputaci u hráčů, pokud chtějí, aby se tento jediný pořádný hokejový simulátor vydával i nadále. Zcela upřimně, k letošnímu ročníku NHL 16 přistupuji s naprostým klidem a bez jakýchkoliv očekávání. Tak se pojďme podívat, jak se vše podařilo, v naší recenzi...
Bez dlouhého protahování se rovnou pojďme podívat, jak se povedlo vyřešit největší bolístku NHL 15 – nedostatek herního obsahu. EA za ten rok pořádně zamakali a vyvarovali se blamáži, protože všechny herní módy, tak jak jsme byli zvyklí z dřívějších ročníků jsou zde přítomny. Což je určitě příznivá zpráva pro všechny fanoušky tohoto hokejového simulátoru. Podrobný popis všech herních možností naleznete níže v Bonusu k recenzi.
Ještě si neodpustím několik poznámek k této problematice. Asi můj nejoblíbenější režim Be a GM, kde se staráte o jeden z týmů, nejen po stránce odehrání zápasů, ale i té manažerské, přibyl nový prvek - morálka. Je fajn, že nyní máte k dispozici nástroj, díky němuž můžete ovlivňovat výkony hráčů, ale i celkového týmu. V praxi to funguje tak, že si vezmete na pohovory jednotlivé hráče nebo celou sestavu a na základě vámi zvolených proslovů/reakcí z předdefinovaných možností se na chvíli hráčům zvýší/sníží jejich celková kvalita. A věřte mi, že si budou hráči stěžují na vše možné - od toho, proč trávím tak málo času na ledě, až po to, že si se svým spoluhráčem v jedné formaci prostě nerozumí. Tohle je vše dokonale navrženo, jen mně na tom vadí jedna zásadní věc. Zkoušel jsem to několikrát, ale ať hráčům odpovím jakkoliv nedává mi logiku konečný výsledek, který je víceméně nahodilý, resp. nezáleží tedy vůbec na tom, co řeknete.
A pokud se s týmem propracujete až do play-off, kdy začnou teprve ty pravé tuhé souboje o vysněný Stanley Cup, postupně se z vašeho kádru stane banda fousáčů. Jde o jeden z mnoha rituálů, který udržují všude na světě. Někteří hráči v pozdějších fázích vyřazovacích bojů vypadají až trochu komicky, ale proč ne....
Druhou elegantní novinkou, kterou ani tvůrci nijak nepromovali dopředu, je spíše taková drobnost, ale všechny youtubery potěší. Resp. potěší všechny milovníky sbírání kartiček v režimu Ultimate Team. Nyní se při otvírání jednotlivých balíčků dočkáte pěkného efektu a můžete zažít ten pocit, jak ve skutečnosti, když před vámi leží halda balíčků a vy je postupně rozděláváte a zkoumáte, co se v nich nachází.
Konečně si opět můžete vyzkoušet golmanskou řeholi. A to hned na několik způsobů. Asi tím nejjednodušším, jak se na tomto postě zapracovat je využití on-line nájezdů. Druhou možností jsou již propracovanější režimy od sehrání zápasu proti jednomu soupeři, přes match šest na šest, až po sofistikovanou EA Sports Hockey League. Právě posledně jmenovaný mód prošel drobnými úpravami, z nichž stojí za zmínění fakt, že už nezačínáte jako neostřílený hráč s hodnocením okolo 60, ale rovnou ostřílený devadesátkový mazák. Pro občasné hráče je to příjemná zpráva, protože už vás neodradí přehrávání ostatních hráčů. U on-line her mě mrzí občasné lagy, které znepříjemňuji jinak parádní zážitek.
Myslím, že pro všechny fanoušky je příjemnou zprávou, že je skutečně co hrát, ale jaké je to přímo na ledě? Loňský ročník byl založen na novém engine, který měl sice nějaké drobnosti k poupravení, nicméně NHL 15 se hrála relativně obstojně. NHL 16 se snažila tyto drobné mouchy vychytat a učinit hru mnohem reálnější.
Na první pohled je patrné, že hráči se dočkali několika nových pohybů, a to i golmani, kteří už nepůsobí tak toporně. Zlepšení se dočkala především umělá inteligence, takže už se vám nestane, že by se dva hráči srazili jak prkna, a posléze od sebe odskočili. Hra proti počítači už není tak jednoduchá, protože AI je mnohem agresivnější, ale spoluhráči se vám snaží v útočném pásmu najíždět do ideálních pozic, odkud by ohrozili branku soupeře. Mám ze všeho pocit, že je na hřišti mnohem větší šrumec a neustále se něco děje, což je ku prospěchu věci.
Dozajista k tomu přispívá i vylepšená fyzika puku. Ten se již odráží mnohem věrohodněji a chová se více nepředvídatelně. Celkem často se vám stane, že vám puk přeskočí hokejku, tzn., nahrávky už nejsou takovou samozřejmostí, jak tomu bylo doposud.
Pro nové hráče nebo pro ty, co nemají ovládání natolik v malíčku, je připraven konečně pořádný tutoriál – resp. trénink, který vás vše potřebné naučí. A jenom u tréninku neskončí, ale i během hraní jste pod dozorem rádce, který vám ukazuje, komu je ideální přihrát, kam střílet atd. A jako bonus dostáváte po každé odehrané třetině užitečné doporučení, jenž by měla přispět ke zlepšení vašeho výkonu – v praxi se mi je vyplatilo poslouchat, protože jsem se nejednou dostal ze svízelné situace.
Letošní prezentace hry, resp. uvádění jednotlivých zápasů, přestávkových programů a konečné shrnutí vypadá velmi podobně, jako v loňském ročníku. Pro úplné nováčky série NHL na konzolých nové generace potěší před zápasové uvítání Mike Emricka a Eddieho Olczyka. Jejich rozbor chystaného zápasu je na poprvé nesmírně působivý, na popáté slyšíte téměř to stejné a po desáté už raději přeskakujete úvodní sekvenci, protože vás již nijak nepřekvapí a nic nového vám nenabídne.
Během zápasu, při každém přerušení hry se dočkáte pěkných "výplní" v podobě opakovaných záběru šancí, důležitých zákroků, bodychecků apod. Vše přesně jako v televizi. Celé to působí obstojně udělané, pokud pomineme časté opakování úvodních vstupů komentátorů. Nicméně nemohu pominout jeden fakt: pokud jste někdy hráli loňský nebo letošní ročník NBA od 2k a zažili jste onu precizní prezentaci zápasu, tak NHL a vlastně veškeré sportovní simulátory, mají hodně co dohánět.
Proti čemu ovšem nemám sebemenší výtku je ztvárnění arén, které jsou vymodelovány do nejmenších detailů - ostatně jako v minulém ročníku. Na to může být EA opravdu hrdá. Všechny arény jsou narvány k prasknutí skandujícími diváky a nově v některých prostřizích můžete vidět i maskota domácího týmu. Další potěšující drobností, jež vede o krok blíže k autentickému zápasu je puštění reálné hudby po vstřelení gólu domácím týmem. Přesně, jak tomu je na každém stadionu ve skutečnosti.
A při hraní zápasů jsem si povšiml ještě jedné věci, která potěšila mé ucho. Oproti NHL 15 už není komentátor takový mdlý, ale vkládá do komentování zápasu mnohem více emocí. Někteří fajnšmekři právě na tuto skutečnost loni poukazovali a povedlo se tento nedostatek napravit.
Zcela upřímně, mám z NHL 16 velmi dobrý pocit, a to především kvůli tomu, že vývojáři vyslyšeli požadavky a přání hráčů, a jdou jim konečně naproti. Celkem by mě zajímalo, jak by NHL vypadala, kdyby měla takový rozpočet na vývoj, jako jejich lépe prodávané značky: Fifa nebo Madden.
Ale ještě zpět k letošnímu ročníku NHL. Pokud se ptáte na otázku, zda se vyplatí koupit NHL 16, když vlastním NHL 15, tak mé doporučení zní: „Ano, koupit“. A pokud ještě žádný hokej nemáte, tak určitě neváhejte a utíkejte do obchodů, protože za své peníze dostanete kvalitní zpracování hokeje, které má sice pár drobných much, ale spoustu vylepšení a hlavně dostatečný herní obsah, jenž uspokojí snad každého hráče.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ABC Data
Recenzovaná verze: PS4
