Might and Magic: Heroes (dříve známá jako Heroes of Might and Magic) je jednou z nejznámnějších a možná též nejslavnějších sérií žánru tahových strategií. Každý díl přilákal svojí hráčskou základnu, která se ovšem díky rozdílnostem dílů značně lišila. Ačkoliv jsou všechny díly ze stejného žánru, tvůrci přinášeli stále nové prvky, které ne vždy přišly vhod stávajícím fanouškům, ale zároveň přilákaly některé nové. Jako příklad uvedu pátý díl, který zavedl 3D grafiku. Ta byla líbivá a spoustu lidí nalákala, ovšem bez otáčení kamery byla značně nepřehledná a dosti rušila od požitku ze hry, podobně jako 3D města. V šestém díle se nacházela kampaň, která neměla pevně dané pořadí, ale jednalo se o události, které byly vyprávěny z pohledu různých frakcí, takže občas člověk zjistil, že navazuje na něco, co hrál před týdnem a už si to pořádně nepamatuje. Po těchto experimentech se ovšem tvůrci rozhodli vrátit zpět ke "kořenům" série. A to nás přivádí k nejnovějšímu dílu, který máme dnes před sebou, sedmému v pořadí.
Might and Magic: Heroes je, jak jsem již uvedla, tahová strategie. Principem je procházet svět a objevovat nová místa, která jsou zpočátku ukrytá pomocí fog of war a účastnit se strategických soubojů. Svět procházíte se svými hrdiny, kteří s sebou nosí své jednotky, které za ně bojují (jejich armáda). Samotný hrdina v jakémkoliv souboji automaticky prohrává bez boje, pokud nemá armádu. Armádu získává ze svého hradu, který přísluší určité frakci.
V tomto díle je šest frakcí: Haven, Academy, Necropolis, Stronghold, Sylvan a Dungeon. Jednotlivé frakce se liší nejen výběrem jednotek, ale také jejich schopnostmi, možnostmi výběru hrdinů (každá frakce má na výběr různé zaměření hrdinů, zatímco jedni mohou mít hrdinu, co přidává zlato, druhá frakce jej nemá a místo něho má například diplomata) a také stavbou hradu. Při vytváření hradu pomocí technologického stromu narazíte na situace, kde si musíte vybrat ze dvou specifických budov. To má každá frakce jinak a dává to hře další rozměr variability. Každý hrad má k dispozici 3 základní, 3 elitní jednotky a 1 šampiona (nejsilnější jednotka). U šampiona máte pro každou frakci na výběr ze dvou možností, která znemožní výběr té druhé. Co se týče hrdiny, tak jeho rozvoj je založen na výběru schopností a sběru artefaktů, které vylepšují jejich výkonnost. Každý hrdina má na výběr z 10ti stromů schopností, k ostatním přístup nemá. Tudíž každého hrdinu lze vytvořit několika různými způsoby. Zároveň má každý hrdina při stavbě příslušných budov přístup ke 3 nebojovým jednotkám, které určitým způsobem ovlivňují souboje. Jedna je dobývací, která slouží k boření hradeb při útoku na cizí hrad, druhá je čistě útočná a pomáhá redukovat nepřátelskou sílu v jakémkoliv boji a třetí zpravidla přidává nějaké zvýhodnění vlastním jednotkám. Tyto se opět pro jednotlivé frakce liší, ať již čistě vzhledem nebo schopnostmi, které vašim jednotkám propůjčují.
Samotný hrad má kromě obrany hrdiny či jednotek ještě vlastní obranné mechanismy, které můžete postavit. Jednotlivé úrovně opevnění přidávají fixní jednotky a střelecké věže, které znepříjemňují dobývání. Ovšem hrad bez jednotek je stále velice snadným cílem. Při procházení světa s hrdinou můžete narazit na suroviny, které vám je jednorázově přidají, na doly, které vám generují suroviny každý den v určitém množství, na různé budovy přidávající bonus k některé z vlastností, či místa, kde se dají rekrutovat jednotky a hrady. Záleží na cíli, který daná mapa má, co je třeba udělat. Někdy se jedná o zničení nepřítele, jindy získání artefaktu. O souboje se postarají různě rozmístěné "divoké" jednotky monster ze všech možných frakcí.
Oproti některým předchozím dílům je kampaň vytvořená s velice šikovným konceptem, který se točí okolo vyprávění separátních příběhů z historie jednotlivých frakcí. Tím, že je každý příběh naprosto samostatný a odehrávající se v jinou dobu, se nemusí hráč obávat ztracených souvislostí, na které by mohl narazit, kdyby tyto příběhy navazovaly. To z důvodu, že není zadané žádné fixní pořadí, ve kterém musíte jednotlivé příběhy hrát. Můžete hrát chronologicky, nebo od svých oblíbenějších frakcí, či naprosto náhodně. Jediné souvislosti, které jsou, existují v rámci samotných příběhů. Každý se totiž skládá ze 4 misí, které dohromady vytváří zajímavou historii a připadáte si, jako byste listovali historickou knihou. Závěrečná kampaň je odemčena pomocí dokončení libovolných 2 příběhů. Ta se točí okolo známého (alespoň pro fanoušky série) Griffina.
A jak taková kampaň vypadá? V průběhu procházení historií světa narazíte na nejrůznější mise od pěších až po čistě bojové, jak je známe z ostatních dílů. Variabilita v rámci toho, co v jednotlivých misích děláte, je opravdu zajímavá a člověk se nestíhá nudit s tím, že "tohle už jsem hrál v předchozí misi, to je nuda". Pro oživení stereotypu také v průběhu kampaně přeruší vaší rutinu minipříběhy a rozhovory hlavních protagonistů, které nadále odhalují příslušný děj. Nejsou sice doprovázeny animacemi, jedná se spíš o odposlouchávání rozhovorů, či vyprávění, ale dle mého to koresponduje s atmosférou, kterou hra nastolila. Příběhy jsou doprovázeny na úvod obrázky, které vypadají, jako byste opravdu listovali knihou a na začátku mise se do té knihy ponořili.
Hra kromě kampaně nabízí také multiplayer. Ten lze hrát online, přes tzv. hot seat (hra více hráčů na jednom počítači), nebo LAN. Zejména hot seat je pro sérii naprosto ikonický. Takové hry v závislosti na mapě umožňují hru až pro 8 hráčů. Zároveň je zde na výběr možnosti týmů, počátečních pozic, rozložení surovin a dalších zdrojů, obtížnost neutrálních jednotek a cíle hry. Co se obtížnosti mapy a tudíž i neutrálních jednotek týče, je ovlivněno, jak silné jsou počáteční neutrální jednotky, ale také kolik surovin máte na začátku hry k dispozici. Znatelné je především zlato, jehož množství u easy obtížnosti vystačí na první týden i kdyby hráč hrál špatně, až po nejtěžší obtížnosti, kde od začátku máte s financemi problémy a musíte pečlivě přemýšlet o svých investicích. Speciálně si člověk může vybrat tzv. Duel mód, který umožňuje přeskočit úvodní sběr surovin a jejich využití při stavbě hradu a přejít rovnou k hlavním soubojům, pokud si chcete užít pouze čisté taktické akce. Pokud nemáte k dispozici spoluhráče, či nechcete hledat protivníky náhodně online, můžete zvolit ještě skirmish mód, který umožňuje hrát proti počítačové AI. U ní máte na výběr obtížnost, která koresponduje s jejím chováním. Ze zkušeností easy se chová spíše ostražitě a nevrhá se ani do soubojů, kde má lehkou výhodu a na hrady zřídka útočí, protože by utrpěla příliš velké ztráty. Těžší AI se chová agresivněji a mnohem více vás napadá ve chvílích, kdy se vám to nejméně hodí a dokáže efektivně přemisťovat jednotky po mapě díky rozložení hrdinů. Easy AI také občas zanechává nechráněné suroviny ležet na zemi bez povšimnutí, takže z nich můžete těžit vy, ačkoliv tamtudy nepřítel již prošel. Jediné, co by se tomuto modu dalo vytknoutx je, že AI občas trvá příliš dlouho, než odehraje svůj tah. Abych nevyděsila, jedná se o časy do minuty, ale člověk by čekal trochu rychlejší reakce. Samozřejmě dá se AI tah zrychlit na větší rychlost.
Hra obsahuje též velice obsáhlý map editor, který umožňuje vytvářet vlastní mapy včetně modelování terénu, umísťování surovin a dolů a dokonce vytváření vlastních frakcí, hrdinů, artefaktů a scénářů pro vaši mapu. Můžete si tedy vymyslet klidně vlastní kampaň s vlastním příběhem, úkoly, událostmi, rozhovory a dalšími detaily. Pokud se okolo MMH7 vytvoří dostatečně kreativní komunita, může hra získat mnohem větší rozměry, než má v tuto chvíli. Pro ty, kteří dohrají kampaň, je tento prvek rozhodně zajímavým lákadlem, který nadále prodlužuje množství zábavy a hratelnosti, kterou hra nabízí. Aktuálně je herní doba také více než slušná - dvě frakce a závěrečnou kampaň jsem přošla přibližně za 20 hodin.
Ovšem díl není tak dokonalý, jak se na první pohled zdá. Od vydání provází hru řada problémů, které různí hráči potkávají. Mně se podařilo potkat s duchy hrdinů, kdy po zabití mého hrdiny se stále objevoval v branách hradu, ačkoliv nešel ovládat a v podstatě neexistoval, ovšem šlo k němu i od něj přemisťovat jednotky. Různé pády a další chybky se vyskytují poměrně náhodně při určité kombinaci faktorů. Co se grafiky týče, tak na první pohled je líbivá, města mají dle mého trochu moc pohádkový nádech. Pro některé může být zklamání, že 3D města jsou ta tam a nahradila je opět 2D grafika, hezký obrázek, na kterém přibývají budovy. V podstatě stejný princip, jaký byl ve hrách v dílech 1-4. Co ovšem vypadá opravdu nepěkně je úvodní obrazovka kampaně, kde se vůdci jednotlivých frakcí domlouvají. Proč? Protože jejich postavy jsou kreslené a naprosto ale úplně nehybné, ačkoliv mluví. Pouze při přiblížení má postava místo zavřených rtů lehce pootevřené. To vypadá u některých postav naprosto příšerně. Ovšem namluvení rozhovorů je velmi dobré, tak je možné tuto chybku odpustit, ačkoliv to vážně nepůsobí dobře.
Možná jste si všimli, že ve větší části recenze se odkazuji na předchozí díly a zvlášť fanoušky série. Ne úplně bezdůvodně. Za prvé hra vypadá, že vzala doslova své předsevzetí, že se navrací ke kořenům série. Je to vidět na všem, co se zde nachází. Ovšem co je důležitější, zdá se, že autoři zapomněli, že existují i noví hráči, kteří nemají absolutně ponětí o tom, co to je za hru a jak se hraje a ovládá. Co jsem totiž postrádala, je tutorial. Ne že bych ho potřebovala, hrála jsem hru již od prvního dílu, ale noví hráči by jej jistě ocenili. Samozřejmě v kampani vás příběhy navádí na to, co máte dělat, ovšem dokáži si představit, že ten, kdo se právě dostal k sérii, bude nemálo zmatený.
Také jsem zmínila spoustu chyb, které hra má. Ubisoft opět vydal neodladěný kousek a pokolikáté už? Snaží se a reaguje na všechny popudy komunity a chyby prozatím opravuje, ale i tak to zanechává lehce hořkou pachuť. V první den vydání mi hra 3x spadla a následně již nešla spustit, druhý den byl vydán patch a po pádech nebylo ani památky. Poslední patch opět způsobil nemožnost hru spustit a to už je do nebe volající. Když tyto technické nedostatky přehlédnu, tak od první chvíle, kdy se mi hru podařilo spustit a dostala jsem se do víru kampaně, mě hra uchvátila. Po letech to je opět díl, který mi plně vyhovuje. Pokud patříte, stejně jako já, mezi ty, kteří stále považují 3. díl za nejlepší, určitě doporučuji zkusit tento. Pravděpodobně budete mile překvapeni, ovšem za předpokladu, že Ubisoft opraví závažné chyby a hru alespoň jednou spustíte. Nebýt těchto trestuhodných technických problémů, má hra hodnocení o hodně vyšší.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Playman
