Už je to téměř rok, co majitelé počítačů dostali možnost si pořídit kvalitní hru Divinity: Original Sin. Šlo o kombinaci izometrického RPG s tahovými souboji, které si získalo velké sympatie u hráčů, ale také u herních recenzentů. Za tímto počinem stáli belgičtí vývojáři z Larian Studios, kteří nejsou žádní zelenáči, ale mají za sebou řadu úspěšných RPG či několik vzdělávacích titulů. Jejich prvního projektu jsme se mohli dočkat již v roce 1996, čili mají zkušeností na rozdávání.
Vzhledem k velkému úspěchu Divinity: Original Sin se tvůrci rozhodli přinést tento titul i majitelům konzolí PlayStation 4 a Xbox One. A že se nebude jednat o laciný remaster, ale o komplexně přepracovanou hru se spoustou nových a vylepšených prvků, se nás tvůrci snaží přesvědčit už nějaký ten měsíc. A bez dlouhého napínáni vám mohu prozradit, že tento port s podtitulem Enhanced Edition se hraje dokonale. Však čtěte dál a dozvíte se více...
Je to až s podivem, čím si vás hra dokáže získat na několik desítek hodin, ani nevíte jak. V čem je to kouzlo, vždyť se jedná na první pohled o běžné izometrické RPG? Navíc začátek opravdu nenasvědčuje, že byste se měli vydat na velkolepé dobrodružství. Po naprosto tuctovém intru následuje první souboj, který vyhrajete bez jakéhokoliv přemýšlení, první návštěva dungeonu nás v ničem neprověří a … najednou se věcí postupně mění.
Hra vám sice ukáže, jak se ovládá, vysvětlí základní herní principy, ale na vše ostatní si musíte přijít sami. Navíc rozhodně nečekejte, že vás bude vodit za ručičku a vy budete „tupě“ následovat body na mapě, kam se máte dostavit pro pokračování v questu.
A přesně tyto prvky „oldschoolovosti“ dělají současné Divinity právě tím zcela výjimečným a neopakovatelným. Mnohem více si budete dosažených věcí vážit, protože na ně přijdete sami a pocit dobře odvedeného úkolu vás naplní blahem. Holt návrat ke starým poctivým RPG je krutý a musíte si zvyknout, že vás hra hodí do vody a vy se musíte naučit plavat. Běžte si, kam chcete, můžete jít kamkoliv, ale počítejte s tím, že narazíte na mnohem silnější monstra, než jste vy sami.
Pokud už jste okusili Divinity: Original Sin na počítači a teď už máte na stole PlayStation 4 s velkým displejem nebo televizí a přemýšlíte, proč byste si měli zahrát znovu to, co znáte, důvodů je hned několik.
Jistě mi dáte za pravdu, že příběh byl plný klišé, ale dostatečně poctivý s nutnou dávkou infantilního, ale nijak nevtíravého humoru, že jste se od něj nemohli odtrhnout. A opět začalo to celkem nevinně – z běžného vyšetřování vraždy se najednou vyklubala zápletka o záchraně celého světa s nádechem nějaké té černé magie. Takže určitě víte, jak vše dopadlo... no, ale Enhanced Edition přináší zcela nový konec a některé pasáže kompletně přepisuje a zavede vás i na nová místa. Myslím, že to je jeden z pádných důvodů, proč si to nevychutnat znova... Pravdou však je, že tak úplně výrazných a dramatických změn v příběhu se nedočkáte, ale některé věci vás určitě překvapí. Navíc už nemusíte číst veškeré dialogy, ale můžete se zaposlouchat do kompletně nadabovaných replik. Pro neangličtináře mám smutnou zprávu, že je vše v angličtině a bez její znalosti se moc neposunou, ale to není výtka k vývojářům, jen drobné upozornění.
Opravdu mi to nedá, abych nezmínil, že veškeré toto nové dobrodružství procházíte v plně žijícím světě. Veškerá fauna, flóra a vše okolo mě občas učarovala natolik, že jsem se tu a tam pozastavil - a to se mi u izometrických RPG stává málokdy. Řekl jsem izometrické RPG? Už tomu tak úplně není pravdou. Enhanced Edition vám dává možnost pomocí pravé analogové páčky změnit úhel kamery, což vám dává možnost vidět hlavní hrdiny z pohledu třetí osoby, no ale upřímně, je to spíše na efekt. V Diablu 3 tato možnost je taky a neznám nikoho, kdo by hrál jinak než v izometrickém zobrazení.
Ať už se budete na Divinity: Original Sin dívat z jakéhokoliv pohledu, dle mě je izometrál stejně nejlepší. Ono to jednoznačně souvisí s navrhovaným konceptem celé hry, aby vám poskytovala ideální přehled o všem podstatném, např. během soubojů nebo při bloudění po mapě. Asi není žádným tajemstvím, že v Divinity se veškeré souboje neodehrávají v reálném čase, ale v tazích, což vám poskytuje vždy čas na rozmyšlenou. A budete jej určitě potřebovat, protože každá chyba je krutě potrestána. K vítězství neexistuje jednoznačný „předepsaný recept“, který byste uplatnili na všechny protivníky, každý má své silné a slabé stránky a krom vašich schopností, kouzel a vybavení musíte vyžívat i elementy. Tuto přednost měla už v původní hře, ale je natolik podstatná, že jsem si ji nedovolil opomenout. Seslání blesku na kaluž vody nebo zapálení oleje udělá s nepřáteli pěknou paseku. Trocha vtipu na bojišti udělá zamrznutá voda, kdy bytost snažící se o pohyb upadne na zadek.
Ale dost srandy, na to při soubojích není vážně čas. RPG systém je od základu navržen oldschoolově a každý, kdo hrál Baldur's Gate nebo jim podobné, se v něm rychle najde. Co je ovšem nejdůležitější, vámi přidělované body k vašim dovednostem a schopnostem jsou opravdu cítit. Každý přidělený bodík se počítá. Enhanced Edition jde ještě dál a přidává vám ultimátní schopnosti, které oceníte především v nové obtížnosti. Jen malé upozornění, pokud s podobným typem her nemáte zkušenosti, raději se jí vyhněte, protože je určená především pro ty nejodvážnější hardcore hráče. Nechci nikoho podceňovat, ale proč se nechat odradit brutální obtížností z tak dokonalé hry neustálým umíráním.
Když loni vyšlo Divinity, jedna z věcí, která se jí trochu vyčítala, byl oldschool HUD. Je pravdou, že vše, co je z dřívějších dob, není úplně použitelné v dnešní době, resp. spíše není zcela přehledné. Rozvržení jednotlivých ikon, statistik a všeho možného, co potřebujete k hraní, nebylo zrovna citlivě navrženo. Larian Studios si toho byli vědomi a nejenom kvůli této kritice, ale i kvůli konzolovým hráčům se jali upravit tento prvek. No a nutno říci, že teď jsem spokojen, nic mi nikde nepřekáželo, vše je plně intuitivní, aniž bych cokoliv dlouze hledal. Good work, Larian!
Po grafické stránce vypadá Divinity: Original Sin obstojně. Není to žádný next-gen, dech beroucí vizuální zážitek, ale to vůbec nevadí, hra umí zabavit jinak. Nicméně jde o poměrně hezkou a pestře barevnou stylizaci připomínající některá blizzardovská díla, ale nejvíce asi Warcraft. Co se týče technických parametrů, tak hra běží naprosto v pohodě v rozlišení 1080p se stabilní frekvencí 30 Hz.
Ptáte se proč jen 30 Hz? Vývojáři z Larianu proto má zatraceně pádný argument, kterým tuto skutečnost omlouvali několikrát před vydáním. Resp. pokud jste osamocený hráč a nikdy nevyužijete multiplayer nebo hru s kamarádem u jednoho displeje, tak vám jejich opodstatnění přijde k ničemu. Nicméně tím hlavním a nejspíše největším prvkem, co do Enhanced Edition byl zakomponován, je „gaučový multiplayer“, kvůli kterému je právě hra optimalizována na 30 Hz tak, aby zvládla utáhnout plynule split-screen.
Vím, zrovna o tomto se už toho namluvilo a napsalo spousty věcí, ale dokud si to nevyzkoušíte, tak vám to nemusí přijít až natolik závratně fascinující. No, ale ono je. Fakt není nad to se s kámošem někam zašít a to, co byste normálně probírali druhý den, zažíváte spolu a činíte různá rozhodnutí, nad kterými debatujete (včetně vašich postav), je zkrátka skvělé.
V praxi to funguje tak, že pokud se některý hráč vzdálí od druhého na větší vzdálenost, rozdělíte si postavy a obrazovka se plynule vertikálně rozdělí na dvě a každý si můžete jít svoji cestou. A to jakože úplně. Zatímco já budu pátrat a prokecávat osoby ve městě, kámoš brázdí lesy na druhé straně mapy a marně si láme hlavu, co učinit, aby nezemřel v souboji. Poté, co se opět setkáte, tak se obrazovka pěkně plynule spojí v jednu a jdete vesele dál.
Hrát, či nehrát Divinity: Origin Sin Enhanced Edition, to je, oč tu běží. Kdyby se remastery měly hodnotit co do počtu pozitivních změn oproti originálu, tak byste narazili na jednoho z kandidátů na horkého vítěze. Navíc když k tomu připočteme, že už původní originál byl hodnocen velmi vysoko a u hráčů získal velké sympatie, tak myslím, že nemusíte ani sekundu váhat a určitě nesáhnete vedle.
Divinity: Original Sin Enhanced Edition vybočuje z řady tuctových RPG o několik stupínků výše než konkurence pro svůj oldschoolový přístup s nádechem soudobé technologie a s vynikajícím podáním, kde nebudete mít nic zadarmo. Určitě se připravte, že časová náročnost je přibližně 50 hodin v závislosti na zvolené obtížnosti a vámi zvoleném postupu. Ale nepočítejte s tím, že vás hra jen tak pustí bez závěrečných titulků, postupně si vás bude obmotávat kolem prstu a ani nebudete tušit, jak v tom lítáte až po uši.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Comgad
