Je tomu již téměř rok, co se na našich obrazovkách namísto přímého pokračování zombie rubačky Dead Island objevil kousek s tajemným názvem Dying Light. Původní hra byla přijata velmi pozitivně, ať už hráči, tak recenzenty, což vývojáře z Techlandu inspirovalo k neutuchající práci na svém herním dítku. Výsledkem tak je vylepšená verze, která v minulém týdnu vyšla napříč všemi hlavními platformami, obohacená i o příběhový dodatek nazvaný The Following.

Na začátek by bylo vhodné zmínit se o samotných "vylepšeních" původního titulu, kterých není zrovna málo, i když avizovaných věcí si všimnete pravděpodobně až po delším hraní. V nové verzi jsme se tak dočkali nových parkourových pohybů, bylo zapracováno na inteligenci nepřátel, kteří vás dokáží nyní značně překvapit, vylepšení se dočkaly i animace obličejů herních protagonistů, přibylo nám pár kousků mezi palnými zbraněmi, lépe ve hře zní i zvuky a konzolové verze se dočkaly korekcí v oblasti plynulosti. To by bylo v kostce asi vše, čím se hlavní herní linie liší od té původní. Nicméně, jak již bylo zmíněno výše, hlavním tahákem nové verze je bezesporu příběhové DLC, kterému se nyní podíváme detailněji na zoubek.

Hlavní devizou nového obsahu je rozhodně fakt, že se zombie reje na rozdíl od původního městského prostředí odehrávají na venkově, přesněji řečeno mezi opuštěnými farmami, poli a industriálními komplexy. Změna herního prostředí je tak razantní, že vývojáři byli nuceni, hlavně kvůli rozloze světa, který je skutečně gigantický, přidat i herní prvky, bez kterých byste se po něm plácali z jedné strany na druhou asi hodinu vzdušnou čarou. Ano, ta avizovaná vozidla - hlavní tahák celého DLC - která byla součástí mediální masáže již dlouho před samotným vydáním. Jediným podstatným rozdílem hry na venkově je tedy způsob pohybu. Nicméně, pakliže by vám chyběl klasický parkour na střechách, vždy se můžete vrátit do Harranu a prožít mírně vylepšené déja vu.

Bugina je zkrátka super věc. Nejenže se díky ní všude dostanete rychleji než pěšky, ale slouží také k účinnému masakrování nebohých zombií. A co teprve, když se z vás stanou vyskillení řidiči a svoje káry si pořádně upravíte? Toužíte po bodácích na nárazník, kterým neodolají ani ti nejtužší nepřátelé? Může být. Nebo vám více vyhovuje elektrický rám buginy? Nainstalujte si jej a nemrtví se po kontaktu s ním pěkně proletí. Takovýchto vylepšení je na káru možno aplikovat pěknou řádku a parádně se vyblbnout. Nutno podotknout, že než si alespoň trochu vylepšíte dovednostní strom řidiče a komponenty vaší buginy, je dost možné, že budete trochu bojovat s jízdním modelem. Nebojte, to přejde.

)

Příběh DLC je také kapitola sama pro sebe. Na venkově jste proto, abyste našli dokonalý lék proti zombie nákaze nebo spíš odhalili tajemství místních lidí, kteří se zombíky nestanou, i když je pořádně pokoušou. Kam se hrabe klasický Antizin... Takže plníte postupně úkoly hlavní příběhové linie a posouváte se ke kýženému závěru. Na tom by nebylo nic divného. Menším problémem ovšem je, že svět je nabitý vedlejšími questy, které svojí kvalitou mnohdy přebíjí ty hlavní a často jsou nezbytné pro další pokračování. Seznámíte se během nich s mnoha postavami, které vám budou během hraní nápomocny. Proto jsem se při hraní většinou přistihl při plnění právě těchto bočních úkolů, namísto honění se za progresem v příběhu. Na hru samotnou tento fakt samozřejmě nemá nijak dramatický vliv, holt si hlavní úkoly doděláte později, ovšem alespoň trochu větší vyváženost mezi questy by hře nejspíše pomohla. Pravdou také je, že některé z questů mají laťku obtížnosti nastavenou pěkně vysoko a přímo vybízejí ke splnění v partě. Jako příklad uvedu vymícení hnízd Volatilů, se kterým jsme s kolegou zažívali ten pravý pocit beznaděje. Další dva hráči nám poté přišli vhod a hnusáci v jeskyni dostali na frak během chvilky. Komunitní feeling je zde skutečně silný a narazíte-li na hráče naladěné na stejnou vlnu jako vy, užijete si spoustu zábavy.

Herní mechanizmy zůstaly nezměněné, takže lze s klidným srdcem říci, že jestli vás bavila původní hra, bude vás bavit i tato edice. A to bez debaty. Je to již sice nějaký pátek, kdy jsem naposledy opustil Harran a věnoval se jiným videoherním titulům, ovšem nyní je to pro mě comeback jak se patří. Ve spojení s kamarády hra stejně jako tehdy nabírá zběsilé tempo a atmosféra graduje každým splněným questem. Je sice pravdou, že spousta lidí z mého friend listu původní hru nevlastnila, takže se nyní věnují především hlavnímu "městskému" příběhu, což ničemu nevadí, jelikož alespoň mohu v rámci jejich spolupráce makat na vylepšování Legend stromu, který přibyl a nabízí dalších celkem 250 levelů, jejichž dosažení může herní dobu natáhnout až o dalších 50 hodin. A to už je slušná dávka. Navíc, k mému překvapení, přibyly ve hře další questíky v podobě Bounties, ať už denních či permanentních, které vám mohou přinést také řadu nových vylepšení a pořádný kotel zkušenostních bodů. Noc zůstává pořád stejně adrenalinová a vašim nervům neprospěje ani vylepšená verze nočního lovce, proti kterému budete stát i za volantem svých bugin.

Hra jako taková netrpí příliš mnoho problémy technického rázu, nicméně jedna věc se hře vytknout dá. Tou je prozatím stabilita nebo spíše nestabilita síťové hry, jelikož se mi velice často stávalo, že mě hra vykopla z party do singlu. To ovšem není nic, co by se nedalo odladit.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Cenega