Když se rozhodl Microsoft s Turn 10 udělat první Forza Horizon, byl jsem dost rozčarovaný. Milovaná "Forzička" by se měla stát stupidní arkádou? Nikdy! Tehdy na Xbox 360 mi to první díl potvrdil. Vůbec ničím mě nezaujal, nevydržel jsem u něj a prostě jsem byl asi zaujatý. To druhý díl je jiná pohádka. Láska na první pohled. Všechno do sebe krásně zapadalo a neskutečně mě bavilo. Dokonce až tak, že jsem se ke hře průběžně vracel i po uplynutí její běžné doby "spotřeby". Takže co mám říci o třetím díle. Vy ještě nemáte objednanou Ultimate Edition? Tak čtěte dále.

Nikoho nepřekvapí, že hra má jakýsi příběh. Ono série Horizon je vlastně takové "závodní akční open world RPG", když to řeknu nadneseně. Tentokráte není vaše postava účastníkem Horizon festivalu, teď jste rovnou jeho hlavní šéf. Pořádáte jej a máte k sobě šikovnou manažerku Keiru. Ta vlastně obstarává všechnu práci. Na vás jako šéfa zbude jen pár rozhodnutí a hlavně ta zábava. Jo a tentokráte jste se rozhodli udělat festival u protinožců v nádherné Austrálii, kde se jezdí po špatné straně silnice.

Takže Keira vytipuje místo, kde udělat hlavní stage festivalu, a zaúkoluje vás shánět fanoušky. No a tím začíná hra. Samozřejmě vás provede základními úkony v krátkém tutorialu, ale pak už jste volní. Můžete si dělat, co chcete. Nic vás nikam netlačí, protože je to jeden velký večírek. Upíšete se prvním dvěma rádiím, naladíte jedno z nich a vyrazíte na cestu v jednom z úvodních aut.

Jak jsem řekl, jediné co máte dělat, je shánět fanoušky. K tomu slouží jednotlivé aktivity, které se odemykají postupně tím, jak zlepšujete svůj festival. Při dosažení určitého počtu fanoušků budete moci postavit na jiném místě další festival a nebo vylepšíte stávající. Tím se objeví na mapě v příslušné lokalitě festivalu nové ikonky s otazníkem. Pod nimi se skrývají buď jednotlivé závodní aktivity nebo PR stunty. Ty jsou v podobě nebezpečných skoků, projetí rychlostních kamer nebo driftovacích zón. Samozřejmě tu nechybí velice oblíbený Bucket List z předchozího dílu. Tohle všechno láká další fanoušky na váš festival.

Ano, je to prakticky to samé, co tu bylo ve druhém díle. Jen trošku přejmenované a přetvořené, aby sedělo do nového příběhu. Nemáte chuť zrovna závodit? Tak si prostě budu objíždět ikonky PR stuntů. První hodiny ve hře jsem prakticky závody nejezdil, protože se mi nechtělo. Mým favoritem jsou Bucket Listy, které mají prostě něco do sebe. Ikonické nebo specifické auto a jasný úkol s nekompromisním cílem. Získat jednu hvězdičku a tedy nějaký počet fanoušků je u každého PR stuntu celkem snadné. Získat maximální tři hvězdičky už je solidní úkol, který vyžaduje správné auto.

Za to v závodních aktivitách si člověk občas přijde, že se moc snažit nemusí. Když přijedete na místo nějaké tratě může zvolit exhibiční závod, kde prostě čím lépe skončíte, tím lepší je odměna v podobě fanoušků. Ale když dojedete čtvrtí, nikde se neobjeví "Failed" nebo tak něco. Prostě jste dojeli čtvrtí no a? Show to byla, fanoušky jste získali. Druhou volbou u tratí jsou oblíbení Rivals, kde vyzvete na souboj nějakého ducha jiného hráče, a třetí volbou je šampionát. Opět nic neznámého. Série x závodů s bodovaným žebříčkem. Pokud si říkáte, že je to stále to samé dokola, tak nejste daleko od pravdy, ale něco nového tu je.

Tou novinkou jsou Blueprinty. U každé závodní tratě si můžete totiž ve volbě exhibice nebo šampionátu zvolit buď Horizon Presents závod nebo zvolit jiný, který se nabídne. Každý jiný už je vytvořený od nějakého hráče právě pomocí Blueprintu. A to je třetí věc, kterou vy sami můžete udělat. Nechce se vám jet trať v pomalém Fiatu, které vám vnucuje Horizon Presents? Z ostatních jste si nevybrali nic zajímavého? Nevadí. Zvolíte Blueprint. Nastavíte počet kol (v případě okruhu), vyberete tématické auto nebo jen třídu, zvolíte dobu, počasí atd. Pojmenujete nějakým vtipným jménem a ihned si svůj závod odjedete. Pak stačí odeslat přátelům a nebo jen zveřejnit. Jste přece "boss" tohohle festivalu.

Malá novinka, ale nabízí tím vlastně nekonečně možností, jak si jednotlivé tratě užívat. Omezuje vás jen počet aut v garáži a to, co jste vše objevili na mapě. Bohužel zatím neexistuje možnost vytvořit vlastní závodní okruh nebo trasu na zcela novém místě. Vše je omezeno pouze na stávající ikonky od tvůrců (je pravda, že časem by mohla mapa vypadat jen jako samé ikonky vedle sebe). Bucket listy mají také svůj Blueprint na různých místech po mapě. Zde se dostanete nejblíže k tomu nadefinovat svou trasu, ale i tak je to zoufale omezující. Prostě někam kliknete na mapu a GPSka vypočítá trasu - nemůžete ji nijak ovlivnit. To je za mě škoda. U Bucket List Blueprintu zvolíte téma (skok, skill body, časovka...) a sami jej hned nadefinujete svým výkonem v daném úkolu. Zveřejníte a už je to. Jsem zvědavý, jak se zaplní leaderboard mého eventu, až hra vyjde, a o kolik mě hráči překonají.

Tak a v titulku téhle části jsem prokecl prakticky celý obsah mapy. Austrálie je vmáčknutá na tuto ne nějak velkou mapu. Začínáme na pobřeží, kde uvidíte známých Dvanáct apoštolů a přilehlé menší městečko. Pokračujete do města nazvaného "Surfers Paradise", kde mrakodrapy jsou kousek od moře. Pak tu máme deštný prales plný aligátorů a hustého porostu, travnatou oblast plnou vinic a banánových sadů až po obrovskou poušť, kde se prohání klokani.

Prostě taková "Mini Australia", která nabídne vše možné. Celkem příjemné je, jakým způsobem svět tvůrci oživili. Ve městě jsou vidět lidé na chodnících, kam auto vletět nemůže, takže se z toho nestane Carmageddon. Aligátor vždy před vaší buginou uskočí do strany a klokan přehopsá přes cestu s elegancí...no klokana. Jsou to detaily, ale díky tomu působí mapa o poznání živěji. Civilní doprava je také hojná a stále bez přítomnosti Policie, přece jenom tohle není Need for Speed. I když jedna z nových aktivit jsou Street Races, které nepatří do festivalu a dle Keiry jsou nelegální. Ani tam Policii neuvidíte a vlastně je to dobře. Her s honičkami s policií je mnoho a vůbec by to do pohodového konceptu Horizonu nesedělo.

Už dlouholetý koncept Drivatarů Forza neopouští a je to dobře. Každým dílem jsou lepší. Prostě AI, která se učí ze všech hráčů, funguje výborně. Hra moc dobře sleduje, jak se vám daří v závodech, a čas od času, když moc vyhráváte, vám nabídne zvednout obtížnost. Začal jsem konzervativně na Average a postupně jsem takto zvedal AI, až jsem nyní na Expertovi. Vyhrát závod stále jde, ale už to je větší dřina. Samozřejmě můžete hru nechat stále nastavenou stejně a vyhrávat každý závod o několik vteřin.

Jak jsem řekl už nahoře. Hra nikoho netlačí k velkým výkonům a prostě jí jen prožíváte, jak chcete. Pro někoho to může být mínus, že neexistuje krutý závod, který prověří vaše schopnosti na max a bez něj se neposunete dále. Ale i takoví si zde něco najdou a nebo nastaví dle svého. Showcase moc výzvou nejsou. Jsou to cool pozlátka, která fungují, ale vyhraje jej prakticky každý na první pokus. Prostě skriptovaná show.

Celkem zajímavou novinkou je váš "Line-up" řidičů festivalu. Občas vám Keira sdělí, že se na mapě pohybuje zajímavý závodník, který by stál vzít do týmu (max 4 jezdci). Musíte ho porazit v Head-to-head a pak jej najmete. On v účasti v závodech bude vydělávat peníze i pro vás. Nevím, zda jsem nějakou další funkci těchto najatých řidičů přehlídl (konvoj závody), ale jejich dopad mi přišel minimální.

Samozřejmostí je multiplayer a online. Zde nemohu moc popisovat, protože se před vydáním testuje velmi špatně, když hru má jen pár stovek lidí po celém světě. Každopádně Car Meet vypadá podobně jako ve dvojce. Že se připojíte do nějakého Clubu a hlavně s ním získáváte XP a předháníte se v žebříčcích funguje. Naprostou novinkou je možnost hrát hru v co-opu a plnit herní úkoly až se třemi kamarády. Toto se opravdu těším až vyzkouším pořádně. Co je důležité, tak online nenarušuje samostatné hraní. Žádný nesmysl jako v posledních Need for Speed (které se dle mého povedli), že si hru v singlu nezapauzujete. Záleží jen na vás, zda chcete hrát v klidu nebo mít připojený svět a potkávat mimo Drivatarů i ostatní hráče.

Před pořádným představením třetího dílu se spekulovalo o odstranění závodění mimo silnice. To se naštěstí nepotvrdilo a Forza Horizon 3 je na písku a v bahně stejně doma jako na silnici. Dokonce bych řekl, že závodů mimo asfalt je více než těch na silnici. Zde se hlásí o slovo skvěle vyvážená fyzika aut. Ačkoliv se jedná principielně o arkádové závody, tak fyzika není moc ošizená a hlavně jsou vyzdvižené důležité části. Tím myslím zejména rozdílnost povrchů.

Jaké bylo mé překvapení, když jsem si vybral závod, který evidentně byl více mimo silnici. Pro auta typu Mercedes vs. BMW. Namachrovaný se svým vylepšeným C63 AMG jsem se vrhl do boje. Jak studená sprcha přišla, že závodní podvozek v písku a brodech absolutně nefunguje. Že jakmile vjedu do vody, mé auto zpomalí a kolem mě se proženou stejná auta jen s vhodněji zvoleným podvozkem. Kromě plácnutí do čela se mi rozsvítili oči díky tomu, že to Forza Horizon 3 prostě nefixluje. Offroad závody tedy neznamenají pouze správný průjezd zatáčky, ale také rozhodnutí, jestli nebude lepší jet špatně do zatáčky, ale po suchu. Namísto po půlku kol v pomalé vodě.

Tak to má vypadat. Žádné, že s Ultima GTR 720 skočím skok na tři hvězdičky, protože má obrovské zrychlení a velkou maximálku. Jenže udržet ji rovně v nájezdu na skokánek mimo vozovku a dopadnout na "všechny čtyři" se téměř nedá. Tudíž volba auta nebo ještě lépe jeho komponent hraje obrovskou roli. Pro písečný festival je lepší si nadupat Ariel Nomad než zkoušet se závodním speciálem, ale Rally podvozek jde dát na všechno. Prostě možnosti a možnosti - nádhera. Navíc ovladač skvěle reflektuje povrch do vašich rukou. Na asfaltu je klidný a trigger zavrní jen při prudkém brzdění nebo smyku. Zatímco po nájezdu do terénu se rozvibruje všemi směry. Jak skvělý je efekt po vjetí do vody, to se těžko popisuje, ale zde určitě použili věci získané z Forza Motorsport 6.

Možná jsem se věnoval všemu okolo a člověk by řekl, že tu vlastně ani o auta nejde. Jde, ale je to jen na vás, kterým vozem se chcete prohánět světem. Nabídka 425 různých modelů aut (oficiální materiály říkají více než 350, ale Photo PR ve hře 425) je více než pestrá a zatím jsem nenarazil na model, který by mi vyloženě chyběl (a ne Škoda Octavia mi ve Forze nechybí a o nepřítomnosti německého VW se psalo před vydáním). Užívám si starý model Imprezy, nejnovější Nissan GTR, krásný Huracán mě zase baví pro získávání skill bodů za rychlost a zmíněný Ariel Nomad jako bugina. Prostě co si člověk vybere, s tím jezdí, hra mu minimálně diktuje podmínky. Nijak do detailu jsem celou nabídku aut nezkoumal, takže nepochybuji, že někomu bude jeho oblíbené auto chybět.

Samozřejmostí je kompletní možnosti upgradů. Buď po součástkách nebo na předem stanovenou třídu automaticky. Kit Upgrady přímo od Forzy třeba ze sériového auta krásně vytuněný stroj instantně. Opět záleží na vás, zda si nastavíte vše sami nebo chcete rychle na dráhu. Kompletní nastavení parametrů auta je přítomno a pravděpodobně ocení hlavně drifteři. Ještě jednu věc nesmím opomenout. Deformace kapotáže je zase o něco lepší, už nejde o prostou texturu "škrábanců". Ale o regulérní deformaci plechů auta a dle toho fungují odrazy světla, vypadá to naprosto fantasticky.

A když už jsem zmínil, že s Huracánem sbírám Skill Points, tak se sluší říci něco o nich. Fanoušci jsou parametr pro postup příběhem - upgrady festivalů, nové festivaly a Showdowny. Jasné jsou také Credits, které slouží k nákupu aut a dílů, opět standardní. Třetí jsou XP, které zase ovlivňují váš level postavy. V principu XP neříkají nic jiného, než že jste ve hře už ostřílený veterán, nebo začínající hráč. A poslední čtvrté jsou Skill Points.

Ty získáváte stejně jako v minulém díle za drifty, za bourání do plotů, za těsné míjení aut, za čisté závodění, prostě za vše, co je nějak vyjímečnou akcí. Opět záleží na vás. Vezmete buginu a budete hopsat po dunách a ničit co přijde do cesty? Proč ne, skill body budou naskakovat. Stejně jako když se budete řítit obrovskou rychlostí v protisměru po dálnici. Za tyto body si pak nakupujete Perky. Těch je celkem 75 a jsou od větších bonusů za drifty kupříkladu, po instantních 100 tisíc kreditů nebo po umožnění Fast Travel. Více méně podobné co už známe z druhého dílu. Snad jen perk umožňující mimo auto lítat dronem a označovat nalezené cedule či stodoly je novinka. Celkově si myslím, že Drone Mode ocení i zkušení filmaři, protože i při svém běžném létání mě napadlo zajímavé využití pro tvořivé filmaře.

Každý, kdo si vyzkoušel demoverzi, už ví, že hra vypadá na Xbox One naprosto nádherně. Moc není, co bych tady popisoval. Auta jsou detailní a krásná, prostředí je skvěle vymodelované a otexturované. Jednotlivé efekty působí věrohodně (cákance vody). Samotná kapitola je světlo od východu slunce, po západ a černočernou tmu. Vše dohromady vytváří nádherné obrázky hodné kochání. Deštivé počasí má opět velice pěkný efekt. Člověk prostě žasne, co dokáží šikovní vývojáři vytvořit na tomto hardware.

Navíc s naprostým minimem loadingů. Buď je načítání šikovně schované za nějakou hezkou animaci nájezdu aut na start nebo pomalejší nájezd položek k výběru, to vše utváří plynulejší dojem namísto suchého "Loading". Samozřejmě není to úplně bez načítání, prvotní load je delší a pokud jedete závod a po jeho konci máte být zase na původním místě (Bucket List), tak se hra načítání nevyhne. Je zajímavé sledovat, že pracují opravdu chytře s načítáním. V Drone Mode odletíte dále od auta a dáte exit - načítání půl minuty. Zkusíte přiletět k autu a dát exit - nulové načítání. Prostě technologicky je hra zmáknutá výtečně a dá se považovat za výstavní skříň grafiky na Xbox One.

Jelikož je celý festival jeden velký večírek nejde opomenout hudbu. Horizon je v tomto přesný opak ostatních závodních her, kde většinou vypínám nebo ztišuji hudbu, abych slyšel zvuk motoru. Zde jsem udělal opak a v nastavení vybral profil, který snižuje efekty a zvyšuje hudbu. Jak říkám, hra je pohodová jízda a zas tak o precizní poslech chování auta nejde. O to lepší je totiž soundtrack, ve kterém si snad vybere každý. Já poslouchal nejvíce tanečnější Pulse, kde vévodí skvěli CHVRCHES. A nebo drsnější Epitaph rádio, které střídá Hardcore, Metal a Punk. Ostatní jsem tolik neposlouchal, ale je tam od Hip-hopu po klasickou hudbu od Mozarta. Mimo to, pokud patříte k uživatele služby Groove (hudební služba od Microsoftu), můžete ji používat přímo ze hry.

Asi největší zážitek připraví fandům Xboxu jeden Bucket List s jedním nejmenovaným neexistujícím autem a na pozadí úchvatnou orchestrální hudbou. Jo a v názvu toho Bucket Listu je "Silent Cartographer", už je to jasné? Tím, že jsem měl zrovna při hraní chuť více na hudbu, neznamená, že ostatní zvuky jsou špatné. To vůbec. Některé motory zvučí, že by si je člověk pouštěl do uší pořád. Ještě nesmím zapomenout, že se mi moc líbí prostorový mix zvuku. Přijíždíte k festivalu. Hudba z rádia se změní na prostorovou, jako kdybyste stáli uprostřed jeviště hlavní stage. Odjíždíte a postupně v dáli zaniká a plynule se změní na hudbu z rádia.

Takže byste asi chtěli nějaká negativa po tom nadšeném výčtu, co všechno ve Forza Horizon 3 jde a co všechno je tam skvělé. No a není toho mnoho. Vlastně abych našel nějaké opravdové nevýhody, musel bych být hnidopichem a hledat maličkosti, ale pár jich je. Maličké bugy mě párkrát zarazili ve hře. Jednu chvíli mi nešlo přepínat rádia a byl jsem uvězněn na jednom z nich. Po několika Stand-by konzole se mi zdálo, že si hra někde něco špatně uklízí a občas se ukázalo trhnutí v podivných místech. A dokonce jednou hra spadla úplně. Každopádně nic velkého (ve srovnání třeba s nedávným ReCore).

Malou chybu se mi podařilo také vyvolat trošku nechtěně. Zvolil jsem jeden hráčský šampionát, který měl název "Quickest Championship" a měl za téma Nissan. Vzal jsem si nadupané GTR a děsně se trápil. Terénní závody v nadupaném autě mi dávali zabrat a dokonce i AI kolikrát létala mimo trať. Tři závody za mnou a jsem druhý v šampionátu. Říkám si, na poslední závod vezmu slabší starší nevytuněný Skyline. A hele, hlavní a nejsilnější drivatar není vůbec v seznamu, i přestože vede tabulku. Vtipná chybka, která mi darovala vítězství bez boje.

Z dalších detailů se nemůžu zbavit pocitu, že se u Turn 10 a Playground Games nechtějí pustit do předělání foto módu. Jsem člověk, který rád fotografuje, ale možnosti nastavení mi ve Forza hrách nedávají smysl. Ne, že by tím nešlo udělat nádherné obrázky, ale ty nastavení jsou z fotografického hlediska nelogické. Kdyby použili věci jako Zoom a údaj v milimetrech a pro Aperture opravdovou simulaci F-stopů, bylo by to lepší. Bokeh foto módu je ošklivý. Je to hnidopišské, ale nelíbí se mi. Stejně tak to, že po zveřejňování fotky člověk stále musí vybrat model auta manuálně a hra jej nedoplní sama - proooooč?

Asi největší výtkou hře může být to, že je tak trochu stejná. Prakticky stejné UI jen s malými vylepšeními a herní náplň ne moc lišící se od druhého dílu. Je otázka, zda je to špatně. Všichni jsme chtěli třetí Horizon a ten tu máme. Je to evoluční stupínek a žádná revoluce. Což bude asi nejhorší pro hráče, kteří ještě do nedávna hráli druhý díl. Záleží opravdu na úhlu pohledu, ale z hlediska obsahu a zábavy, kterou mi hra za uplynulé dny dala, jsem si jistý, že to není nevýhoda. Prostě je to nové obrovské pískoviště, kde se "vyblbne" každý.

Zdaleka jsem ve hře neviděl vše a ani jsem neměl ambice vše popisovat. Snad ovšem obsáhlost této recenze ukazuje kolik věcí Playground Games spolu s Turn 10 do hry nacpali. Samotného mě ještě čeká finální Showcase event, ke kterému jdu pomalu, protože si hru užívám na maximum. Obsah a naprostá nic nevnucující volnost jsou dvě věci, které definují tuto závodní hru. Její nevtíravost a žádné přehnané přetvařování v "über cool" záležitost (ano koukám na tebe Need for Speed) je mi velice sympatické. Prostě čisté zábavné ježdění, které osloví občasné hráče, jež neřeší jak najet správně do zatáčky. Avšak komplexní hra s poctivou fyzikou a dostatkem "hvězdičkových" výzev pro náročnější hráče.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Microsoft s.r.o.