Už je to takřka rok a půl, kdy nám vývojáři z malého italského studia Milestone nabídli arkádové motorky Ride. Hra byla přijata velmi rozporuplně - jak u hráčů tak u novinářů - kvůli řadě chyb a nevyladěností. Svým způsobem to působilo jako by Ride bylo "ušité horkou jehlou" a předáno do distribuce v rozpracované fázi, kdy k dokonalosti chyběl tak rok vývoje. Rok, který by hře určitě slušel.
Když nám letos na jaře Milestone oznámili, že pracují na druhém díle, byl jsem poměrně potěšen, protože arkádové motorky patří k mým oblíbeným (teď si trochu protiřečím, protože mám rád i simulátory rallye). Při oznámení jsem doufal, že by chyby z prvního dílu mohly být odstraněny, a taktéž by mohl (a hlavně i měl) být přidán nový obsah, jenž by tuto bezmyšlenkovou závodní eskapádu pošteloval pro širokou veřejnost.
Když se mi dostalo Ride 2 do rukou, těšil jsem se na večer, jak si konečně pořádně zajezdím. Což se konec konců i stalo, ale první věc, která na mě udělala ne příliš dobrý dojem, bylo dlouhé první načítání. Po kterém následovalo další sice kratší načítání a pak další. Takřka kdykoliv chcete cokoliv udělat, připravte se na načítací obrazovky. Dá se na to zvyknout, ale určitě to na mě dobrý první dojem neučinilo.
Ale nechme načítání za námi. Ještě než se pustíte vstříc závodění, vytvoříte si profil jezdce, který nevyžaduje žádnou zdlouhavou customizaci. Zas na druhou stranu ty nejdůležitější atributy zde jsou. Taktéž si můžete uzpůsobit svoji kombinézu a helmu, což je určitě fajn. Posléze si vyberu jednu z nabízených motorek (pro začátek..) a už si to šinu krajinou s ostatními, kteří chtějí být v cíli dříve než já.
Tak už mám motorku vybranou a virtuálně si ji oprašuji v garáži. Po načtení už na ní sedím, tedy opět virtuálně, a můžu vyrazit. Jízdní model je stejně jako v prvním díle vcelku dobrý. Přesněji řečeno: něco tomu pořád chybí. Jedna věc je realismus, ale ten od Ride 2 ani nečekám. Spíše mi absolutně chybí pocit z rychlosti. I když fičím po cestě přes 200 km/h, připadám si jako bych jel šedesátkou. Když si vzpomenu na zážitek z jízdy na motorce v DriveClubu, byla to úplně jiná písnička - ten adrenalin, že se v každé zatáčce můžu vysekat! Jo, přesně to zde chybí.
Navíc trošku pokulhává kolizní model, kdy při střetu dvou motorek nastane pád opravdu výjimečně. A když už nastane pád, automaticky vás hra postaví na motorku a frčíte dál, takže vaše pochybení (nebo neomalenost a agresivita jezdce vedle vás) není nikterak výrazně penalizováno. Stejně tak když k němu dojde nebo když špatně vyberete zatáčku, můžete se vrátit v čase zpět a udělat si tak reparát dané situace. Těchto možností je takřka nekonečno, takže to by v tom byl čert, abyste do cíle nedojeli jako první. Tedy aspoň proti počítači...
A když už tak projíždím krajinou nebo městy, a je čas se dívat okolo sebe, je vidět, že Ride 2 není žádným grafickým skvostem. Před pár lety by tomu tak bylo, ale dnes nás to na zadek určitě neposadí. Navíc jízda je občas pokažená nehezkými bugy, jako třeba při průjezdu tunelem, kdy při přiblížení ke zdi se kamera dostala za plochu tunelu, apod.
Jojo, přesně takový budete mít pocit. Vaše garáž bude za chvíli přeplněná pořádnými mašinami, mezi kterými najdete většinu nových a rok starých modelů od nejvěhlasnějších výrobců motorek, včetně mojí oblíbené Kawasaki Ninja H2R nebo KTM 390 R. Také pochopitelně nechybí některé starší parádní kousky jako třeba: Honda NS 400R, Suzuki RG 500 nebo Yamaha FZR 750 R OW 01. Bohužel mašiny legendárního Harley Davidson zde nejsou. Celkově je v Ride 2 přes 170 mašin, které si můžete nadesignovat k obrazu svému.
A jak se k těmto mašinám dostanete? Pokud jste hráli od stejného vývojáře letos vydané Sébastien Loeb Rally Evo nebo Valentino Rossi The Game, nebude pro vás žádným překvapením, když řeknu, že Ride 2 funguje na stejném principu. Tedy za veškeré vaše aktivity získáváte herní měnu, za níž si následně můžete pořizovat jednotlivé motorky. Zakoupení vaší vysněné mašiny můžete pochopitelně trošku urychlit díky mikrotransakcím. Nicméně vzhledem k faktu, že vás do nákupu nic moc netlačí, je investovat peníze opravdu vaší volbou spíše než něčím vyžadovaným vývojáři - ve stylu pay to win. Ale zase platí, dokud si něco nového nepořídíte, i v Quick Race budete jezdit pouze na tom, co máte v garáži.
Taky proč se zdržovat v menu kocháním se motorkami, když hlavní gró hry spočívá přece v ježdění. A že je kde jezdit! Vývojáři si pro nás připravili přes 30 tratí, včetně některých okruhů z GP (např. Monza, Nurburgring nebo Vallelunga), Supermoto okruhů (např. Ottobiano nebo Franciacorta), městských okruhů (obzvláště mě potěšilo Macau), venkovské tratě a mnoho dalších specialitek. Je vidět, že vývojáři nemají enginem podchycenou denní dobu nebo počasí, protože možnost jet za deště je na výběr pouze u některých tratí, stejně jako jízda během podvečera apod.
Tyto tratě si užijete ve spoustě herních režimů. Nejvíce mě zaujaly dva. Split-screen závodění – vím, nejspíše příliš banální režim, ale není nad "gaučový multiplayer". Navíc se těším, jak bych si tuto hru za pár let mohl zahrát se svým synem. Tím druhým režimem je Team vs Team, kdy k závodu nastoupí 8 jezdců rozdělených do dvou týmů. A podle pořadí, ve kterém dojedou, jsou týmy ohodnoceny body. Který tým má více bodů, vyhrává. V tomto režimu je naprosto patrná motivace jet o každé místo, i když bojujete zrovna o to sedmé. Pochopitelně ani zde nechybí klasické režimy jako Quick race, Time Trial, Championship, on-line závodění a mnoho dalších. Milestone si pro nás připravili zábavu na spousty hodin, takže zde mi nezbývá než dát palec nahoru.
Možná z dosavadního textu usuzujete, že jde opět o rozporuplný počin. Přeci jen jízdní model vcelku pomalý a graficky je to průměr. Ale i přes to vše jsem u Ride 2 strávil dlouhé hodiny, a víte co? Nějakým prapodivným způsobem mě to fakt bavilo a užíval jsem si to.
Když k tomu připočtete vcelku robustní herní obsah - jak po stránce herních režimů tak po stránce množství motorek - dostanete vcelku ucházející arkádovou závodní hru. Ale záleží, co hledáte. Pokud očekáváte realismus nebo adrenalin z rychlé jízdy, raději sáhněte po něčem jiném. Pokud tohle nepotřebujete, budete nejspíše spokojení.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnost Comgad
