Multiplayer je pro sérii Gears of War neméně podstatný. Když pominu kooperativní režim kampaně, tak je tu velice důležitý Versus - tedy hráči proti sobě a také Horda, což je vysoce úspěšný PvE mód. Oboje najdeme i ve čtvrtém díle. Něco doznalo pouze evolučních změn a něco přímo revolučních. Rovnou mohu říci, že toho není vůbec málo. Pokud jste minuli recenzi single-playeru tak můžete dohnat kliknutím na obrázek níže.
Tím zástupcem pouze evoluční změny je právě Versus. Proč také měnit něco, co u hráčů uspělo. Zvláště z hlediska toho, že v prostředí těch opravdu hraných multiplayer titulů jich z pohledu třetí osoby moc nenajdete. Proto kvituji, že The Coalition se nerozhodlo zásadně měnit recept Versusu. Prakticky každý, kdo někdy hrál Versus ve starších dílech, zde bude jako doma. Tempo zůstalo stejné, mapy se drží zavedeného stylu, skill hraje velkou roli a Gnasher zase vládne.
Pro někoho frustrující zpráva, pro někoho oddychnutí. Prostě ta zákeřná brokovnice je zpět v plné síle. Její dominance v boji na blízko je prostě stále zde. A mám pocit, že to je právě to kouzlo tohohle multiplayeru. Jakmile se totiž člověk začne učit její nuance, začne ho bavit víc a víc. Přesně načasovat výstřel na vzdálenost, kdy je to one-shot kill, je kritické. Jakmile vystřelíte dříve, tak buď nemáte čas na druhý pokus (pokud proti vám jde schopný hráč) nebo je pravděpodobně pozdě, protože ji protivník trefil. Je to kámen-nůžky-papír. A je to zábavné. Lancer zase vše pohlídá z dálky a má své místo s Gnasherem v loadoutu zajištěné. Abych řekl pravdu, můj oblíbený Hammerburst mi v tomto díle přijde nějaký nepoužitelný. Snub pistol je špatný vtip. Nový Enforcer (SMG) mi také nepřijde jako výrazně užitečná odpověď na brokovnici. Samozřejmě všechny "power weapons" jsou silné. Neznám lepší pocit z headshotu, než ten provedený Longshotem v Gears a nyní se k němu přidává i Embar odstřelovačka. Nové elektrické granáty zařídí nejedno překvapení v King of the Hill. Tím bych raději o zbraních přestal, za mě "Gnasher FTW".
Mnohem zajímavější záležitost je totiž v kolonce herních módů, které dostaly pěknou injekci oživení. Ikonické Warzone zůstalo při starém. Jeden život na kolo, na pět vítězných kol. Tenhle mód naučí nerushovat a vážit si své kůže na bojišti. Stejně zůstala zachovaná Execution, což je pouze variace na Warzone s nutností dodělávat nepřátele pořádně. Klasický TDM s fixním počtem ticketů funguje také velmi dobře. Vrátil se Guardian z druhého dílu, kde nejdříve musíte zabít šéfa protějšího týmu a tím zabránit respawnu. K nevoli mnoha hráčů byl zahozen Wingman, který se soustředil na týmy dvojic. Nakonec navrátilec King of the Hill. Nic nového pod sluncem. Týmy bojují o držení určitého bodu na mapě a za to získávají body.
No a nyní ti nováčci, kteří jsou celkem tři. Můj osobní favorit je Arms Race. Inspirace původním módem z Call of Duty: Black Ops je asi velmi jasná. Každý tým začíná s Boomshotem. Jakmile dosáhne tří killů, přepne se jim zbraň na další v pořadí. A pak další a další. A takto až do poslední třinácté zbraně (Boltok). Je to vysoce zábavný mód, protože připravuje situace, které jinde nenajdete. Tým pouze s brokovnicemi proti týmu sniperek, proč ne? Fun faktor tohohle módu je vysoký. Což samozřejmě trochu tenhle mód diskvalifikuje z nějakých "Pro" ambicí, ale do Social rotace se hodí výtečně.
Možná trochu více kompetitivní je nový Dodgeball. Ten celkem klade, kromě týmové spolupráce, důraz na individuální schopnosti. Když totiž zklame tým, i jeden hráč to dokáže napravit. Funguje to totiž tak, že jakmile zemře člen týmu, zařadí se do fronty a čeká na respawn. Respawnu se dočká až tehdy, kdy jeho tým zabije nějakého hráče protivníka. Je takové přetahování o respawny a má to grády. Prohráváte. Máte poslední 2 hráče proti přesile pěti. Neznamená to jasnou prohru, jednomu z nich se povede double-kill a rázem je to 4 na 2 ve prospěch vašeho týmu. Jednoduché a zábavné. Poslední mód je Escalation. Bohužel se mi ho nepodařilo zahrát, abych jej nějak zhodnotil. Týmy se přetahují o tři kruhy na mapě, a ten, kdo ovládne všechny tři, vyhrál. Prostě variace Domination z jiných her.
Jak asi vidíte, s nabídkou módu jsem více než spokojený. Od těch módů, které jsou silně kompetitivní až po ty, které člověka spíše zabaví. Samozřejmostí je oddělení playlistů pro hráče, kteří to neberou zase tak vážně a pro ty hodnocené. Social Playlist je určený pro běžné hraní. Zatím co Core a Competitive Playlist jsou už hodnocené a potkáte tam spíše ty, kteří se snaží hrát "na krev". Trošku zarážející je, že do Social vás hra nepustí v partě více jak dvou lidí. Z jedné strany chápu proč. Pro běžné hráče není zábavné, když do "publicu" naběhne sehraný tým a začne je drtit. Zároveň ale dva hráči je strašně omezující. Běžná skupinka čtyř, pěti lidí kecajících v party, co si chce jen spolu zahrát, má daleko od ambicí v Ranked. Prostě pro mě zbytečně omezující restrikce, ale chápu, čeho chtěli autoři dosáhnout.
No a jak se Versus hraje? Fantasticky. Ostatně jako úplně celá hra, ale na Versusu je nejvíce vidět, že se autoři snažili vyladit to, co už bylo vymyšleno k dokonalosti. Vše je plynulé, jak se na 60fps sluší a patří. Ovládání reaguje ihned a jenom se stále učíte nové triky. Zjišťujete vzdálenosti pro přilepení ke krytu. Obzvláště zábavné začne být to, když si konečně zvyknete na nové přetahování přes kryt. Člověk se učí. Je to důležité, protože se mi každou hrou potvrzuje, že tento Multiplayer je hodně založený na skillu. Ano čas od času dáte "lucky" headshot, aniž víte jak. Ale ti, kdo opravdu vládnou soubojům, moc dobře vědí, kdy má mluvit Gnasher a kdy raději kryt. Neméně důležitou částí strategie je přehled o bojišti. Ne jednou se mi stalo, že jsem zemřel zezadu. Jen jsem si mohl klepnout na čelo a říci, že bylo chytré nás obejít a blbé nehlídat si záda (v překladu to znělo "to je hajzl, proč nikdo nekreje záda";) Prostě Versus se povedl a hned v prvních dnech po vydání Ultimate jsem mu věnoval desítku hodin.
Tento mód, jenž se poprvé objevil v druhém díle, se rychle vyšplhal do výšin popularity. Možná nemá "eSport" ambice jako Versus, ale pro běžné hráče je kooperativní hra proti silným vlnám AI nepřátelům velice zábavnou výzvou. Jestli jsem v předchozích částech recenze řekl, že to The Coalition berou více méně "na jistotu" a nemění to, co funguje, tak Horde je přesný opak. Tady to vzali z gruntu. Zachovali pouze základní princip, ale přidali do receptu strašně moc proměnných.
Hned první věcí je zvednutí počtu hráčů na maximálních pět. Protože nově hra má také pět tříd postav, které ovlivňují schopnosti a roli v boji. Máme tu Soldiera, takovou klasiku. Má Lancer a Gnasher a je prostě univerzální. Sniper logicky startuje s Longshotem a dmr Markzou. Inženýr se soustředí na budování a opravy. Heavy zase na efektivnější využití těžkých zbraní. A nakonec Scout. Ten je asi nejvíce specifický. Jeho úkolem je pobíhat, dělat paseku brokovnicí a sbírat energii s bonusy. No a pokud jako hráči starších hord si říkáte, o čem tu plácám, jaké "budování" nebo jaká "energie", tak to jsou další novinky.
Horda se totiž nově točí kolem něčeho, čemu se říká Fabricator. Zahlídli jsme jej už v singlu a v hordě je absolutně klíčovou záležitostí. Velký kufr, který ve dvou můžete odnést na jakékoliv místo na mapě. Díky němu můžete stavět zpomalovací ostnatý drát, automatické turrety, stacionární zbraně a nebo pouze nakupovat další zbraně pro postavy. Ovládat ho může kdokoliv, ale nejvíce efektivní je, aby jej používal inženýr. Ten má totiž ve svých skillech různé slevy a bonusy, navíc ho opravování stojí méně. Virtuální měnou zde je tzv. energie. Ta vypadává z každého mrtvého nepřítele. Musíte ji doběhnout sebrat před začátkem další vlny, jinak zmizí stejně jako poházené zbraně. Energie se nosí "nabít" do Fabricatoru. Jak jsem řekl, Scout na tohle má opět ve svých skillech bonusy a je to jeho úkol.
Jak vidíte, všechno do sebe tak nějak zapadá. Důraz na kooperaci je snad vidět z předchozího odstavce. Samozřejmě hra nijak nebrání vrhnout se na hordy nepřátel ve složení pěti soldierů a s absolutním ignorováním Fabricatoru. Věřím, že takové "výzvy" na youtube uvidíme opravdu brzo. V sestavování týmu nic nebrání, naopak třeba s absolutními "cizáky" co vám najde matchmaking. Může být zajímavé se přizpůsobit hraní v nějaké specifické sestavě. Ale na druhou stranu. S kamarády tohle nabízí mraky možností na zkoušení kombinací a na úzkou spolupráci. Hned při našem druhém pokusu na Normal v pěti lidech jsme zažili spoustu skvělých situací. Ubránit se na otevřeném prostoru Snatcherovi je výzva i na tuto nízkou obtížnost. Zvednout se a pokračovat po zničení většiny opevnění, je taky záležitost, která vyzdvihne zábavu a potvrdí kvalitu tohoto módu.
Ke komplexnosti hordy také přispívá nový systém skillů. Kromě třídy postavy můžete zvolit až pět aktivních skillů do hry. Sloty na ně se odemykají levelováním jednotlivých tříd a je to záležitost na delší hraní. Po několika pár hodinových sessions v hordě se člověk horko těžko dostane na level 3, kde se odemyká druhý slot na skill. Otevřít všech pět je opravdu na dlouho. Skilly stojí za to. Jak se získávají, se dozvíte dále. Bonus pro energii Scouta, kterou uloží do Fabricatoru, z něj dělá chodící peněženku. Větší damage na turretem pro Heavyho se také šikne. Nebo Legendary skill pro Snipera, který z každého headshotu udělá malý výbuch s area damage. Prostě spousta možností a spousta rozhodování, co si vzít do boje a jakým způsobem hrát. Je jasné, že když si Heavy vezme skill na těžké zbraně, je zbytečné, aby stál za turretem a obráceně. Možnosti, možnosti, možnosti.
Mor zvaný mikrotransakce dorazil i do Gears. Pryč jsou doby, kdy nákup Season Passu bylo to největší zlo, které vás mohlo potkat. I zde máme "gamblerské" balíčky za reálné peníze. Pominu, že v nich jde najít postavy (postavy už nezískáte za určité levely) a co nejvíce růžové camo na sniperku. S tím jsem ok, taková je dnešní doba. Někdo prostě chce ukazovat na obdiv něco, co vypadá jako poslední model pomůcky pro dospělé v zářivých barvách. A jestli za to utratí reálné peníze, je to jeho věc. Bohužel v Gears of War 4 jsou v balíčcích schované i hru ovlivňující předměty a s tím se asi nikdy nesmířím.
Ty předměty jsou dva. První jsou Bounties. Je to něco jako Challenge v různých hrách nebo třeba kontrakty v Call of Duty. Prostě dostanete kartičku, která říká "Udělej 1000 bodů v TDM". Aktivujete ji a hrajete. Jakmile jí splníte, dá vám příslušný počet XP bodů nebo kreditů co je uvedený na kartičce. Kartička se spálí a musíte aktivovat jinou. V rámci Versus je to příjemný bonus, aby vám vaše hodnost naskakovala rychleji. Je to číslo, které nic neříká. Bohužel podobné Bounties jsou i v hordě, kde dle mého už hru přímo ovlivňují. Levelování jednotlivých povolání je extrémně pomalé. Takže schování boostu levelování do balíčků se mi úplně nelíbí.
Horší je druhý typ kartiček pro Horde mode. Tou jsou Skilly. Každý skill má několik úrovní, ale nezlepšíte si ho prostým a logickým hraním s tímto skillem. Musíte nasbírat kartičky příslušného skillu a pak je utratit za vyšší level. Stejně tak můžete nepotřebné skilly likvidovat a za vzniklou měnu vytvořit kartičku, co potřebujete. Samozřejmě v cenách, aby to bylo nevýhodné. Oukej. Není to nic, co by vás brzdilo v hraní, jako je běžné v f2p hrách. Ale ve hře s plnou cenou je takováto překážka schovaná za RNG prostě dle mého špatně. Z celého progresu v Hordě to dělá grind pro otrlé, protože každý rozumný člověk za tyto balíčky peníze neutratí. Dovedu si říci, že kdyby balíčky neexistovaly, byl by progress v hordě diametrálně odlišný a zábavnější.
Teď si zákeřně dovolím použít dikci Microsoftu z doby, kdy se snažila zažehlit propadák jménem "Specifikace Xbox One". Je to už tři roky, co nám bylo podstrkáváno, že vše poběží v Cloudu a že Xbox One výkon nepotřebuje. Už tehdy to byla blbost a můžeme říci, že díky bohu. Jinak si totiž nedovedu vysvětlit, jak je možné, že first-party titul od Microsoftu se potýká s několika denními problémy se servery. Ba co víc, tyto problémy postihly skupinku lidí, která si připlatila za pár dní náskoku ve hře. To jako ti věrní a více platící jsou betatesteři? Mé rozčarování, když po pečlivém celotýdenním plánování páteční "co-op session" se objeví "Failed to host server", nebralo meze. A že to trvá celý víkend, to už je vtip? Tím se pátek omezil na poslech kamaráda v headsetu pronikajícího poprvé do kampaně, kterou jsem chtěl prožít s ním. A mé trápení se servery na Versusu.
A že to trápení bylo. Nejdříve nešlo najít funkční hru. Později se to zlepšilo. Když už jsem se po extrémně dlouhém načítání dostal do hry. Po chvíli se rozsynchronizovalo připojení a celá hra se "lagla". Řešení přišlo vzápětí, kdy rovnou spadla do menu s nějakou chybou. Ačkoliv se tvůrci snažili a několikrát za páteční večer "otočili" servery. Moc se toho nezlepšilo. Dokázal jsem sice dát asi 20 her, ale některé byly ovlivněné potížemi a to opravdu není dobré, zvlášť při vydání pro menší počet lidí. No a v úterý po vydání všem hráčům. No hádejte. Nefungovalo vůbec nic. To je vizitka pro společnost, která vlastní jeden z největších cloudů na světě dost špatná.
Když už jsem zmínil načítání, tak to je v multiplayeru tragické. Někdy se hra načte relativně rychle. Někdy jsme čekali několik minut na zobrazení na čítací obrazovky pro mapu. Tvůrci sice o problému ví, ale stále jej nevyřešili a opravdu to krade herní čas. Párkrát to vypadalo, že se hra loaduje déle než trvá samotný match. Jinak graficky je Versus a Horda skvělý. Ano některé detaily a efekty nejsou tak hezké jako v singlu. Složitými světelnými situacemi mapy také šetří, ale na druhou stranu vše běží plynulých a krásných 60fps. Což je pro multiplayer tohoto rázu naprosto zásadní věc.
Nakonec ještě nesmím zapomenout zmínit herní mapy. Těch je v základu deset a majitelé Season Passu dostanou celkem 24 dalších map. Tj. každý měsíc přijdou 2 nové mapy po dobu jednoho roku a to je docela nářez. Myslím, že ač nemám Season Passy rád, tak v tomhle případě to je solidní deal, pokud víte, že budete hrát hru dlouhodobě. Jinak základních deset map u mě řadím k velice povedeným. Kromě toho, že prostředí použité z kampaně jsou dostatečně variabilní a hezké, tak jejich skladba je prostě přesně to, co sedí do Gears. Symetrický design se spoustou krytů a dostatkem cest pro obejití nepřítele. Opravdu nemám, co bych tu rozebíral, každá z těch map stojí za to. Jo a pro veterány. Jedna z map je Gridlock, asi nejoblíbenější a nejlegendárnější mapa z původních Gears.
A tím bych už uzavřel mé povídání o Gears of War 4. Všechny tři části hry patří k tomu nejlepšímu, co série nabízí. Jestli se kampaň a Versus moc nevzdálily od svých kořenů, tak Horde se vydala úplně na novou cestu, která z ní dělá komplexní mód. Dovedu si představit, že si člověk koupí celou hru jen kvůli hordě, stejně tak jenom kvůli Versus či kampani. Všechny dokážou dát desítky až stovky hodin zábavy. Zamrzel snad jenom problémový start serverové strany, ale už je vše opraveno a nebojím se hru nechat zařazenou v devadesátkových vodách.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Microsoft s.r.o.
