Spojení veleúspěšného Super Mario Makeru a nejrozšířenější konzole Nintendo 3DS zní jako jasný - win-win. Alespoň na papíře internetové formátu. Ale je tomu opravdu tak? Nebo se podařilo promrhat potenciál a "kapesní" designér levelů zaostává za svým větším bráškou? Na to se pojďme společně podívat, protože já mám rozporuplné dojmy.
To nejdůležitější, co v Makeru najdeme, je samozřejmě Course Editor. V tomto nástroji se sám mohu proměnit v Miyamota a ukázat mu, zač je toho... No dobře, tak ambice dáme stranou. Design levelů je mnohem víc, než jen přístup k jednoduchému editoru. A tenhle pocit zažije snad každý, kdo někdy zkusil v nějakém editoru něco dělat napoprvé (mé první překvapení, že to není sranda, byl editor levelů v Doomu hooodně dávno).
Tím "jednoduchým" editorem nemyslím nic špatného. Naopak. Právě jednoduchost a přímočarost Course Editoru je něco, z čeho tu čiší hravost Nintenda. Jeho intuitivnost je skvělá. Prostě chytnete "štětec" země a namalujete plochu, po které pak poběží Mario. Chytnete ikonický box s otazníkem a dáte ho do vzduchu. Snadno do něj vložíte třeba houbičku nebo penízek. Každá z ikonek je výmluvná a snadno se dovtípíte, jak ji použít. Zvláště, pokud jste někdy nějakou Mario hru hráli a víte, jaké záludnosti tyto hry umí. Během pár minut dokážete stvořit jednoduchou úroveň.
V průběhu tvorby můžete instantně level vyzkoušet, jakmile umřete - hned se vrátíte do editování - můžete pokračovat, opravovat, upravovat, mazat, zlepšovat. K dispozici je několik prostředí - na povrchu, pod zemí, hrad, podvodní a samozřejmě čtyři hlavní skiny Super Mario Bros., Super Mario Bros. 3, Super Mario World a New Super Mario Bros. U. Z tohoto pohledu se nijak neodlišuje od "větší" verze pro Wii U. Všechny prvky nejsou odemčené od začátku, ale musíte je získat.
Na řadu přichází Super Mario Challenge. Jedná se o 18 světů po čtyřech až osmi levelech, které musíte projít. Za úspěch jste odměňováni právě novými prvky do editoru a tudíž je tu motivace jej dokončit. Bohužel pro hráče, kteří touží spíše po hraní než budování úrovní, je tento mód spíše zklamáním. Necítím z něho totiž to, co dělá běžné Mario hry tak geniální. Návaznost levelů, postupné zvyšování nároků na hráče s uplynulými úrovněmi a světy. Tematičnost jednotlivých světů. To jsou prvky, co mě vždy na Mario hrách fascinovaly - dokonalý design úrovní, který jako celek do sebe zapadá.
Toto zde nenajdete. Úrovně střídají prostředí i herní témata jak ponožky. Jednotný "flow" úrovní v rámci jednoho světa neexistuje. V jedné úrovni budete létat, abyste v následující lezli lávovým podzemím hradu. Je obrovsky těžké se do toho ponořit, protože to od sebe působí odtrženě. Jestli je to dobře nebo špatně, záleží čistě na osobních preferencích. Je jasné, že toto není "běžná" Mario hra, ale z hlediska pouhého hráče je to nabídka pod vysokým standardem, jenž Miyamoto nastavuje každou hrou. Jediná zajímavá věc jsou úkoly, které si na každý level připravili tvůrci. Třeba "Projít level bez stisknutí šipky vzad" atp. Od celkem jednoduchých, až po brutální výzvy, které nemám šanci splnit. To se mi líbí.
A to není jediný problém, který na 3DS verzi vidím. Každý by mi totiž na předchozí odstavec mohl říci - ale dyť máš celý internet úrovní k dispozici, tak co řešíš. A v tom je jádro pudla. Na 3DS je mám nemám. Z (pro mě) nepochopitelných důvodů je online část této verze omezena na stažení jednoho předpřipraveného balíčku 100 úrovní od Nintenda. Procházení "doporučených" úrovní, které lidi vytvořili na Wii U. Zde však jde filtrovat pouze podle obtížnosti a ne třeba hodnocení či oblíbenosti. Poslední možností je příjem úrovní přes Street Pass. Takže zapomeňme na to, že se podíváte na youtube. Uvidíte, jak se někdo snaží pokořit zajímavý level a pod videem je kód, který na Wii U můžete zadat a stáhnout level. Na 3DS toto nejde. Stejně tak nejde použít Super Mario Maker Bookmark na webu. Prostě nic. Street pass je v českých podmínkách nepoužitelný a nepopírám, že v jiných zemích to může být zajímavé a dokonce i použitelné - u nás ne. Přitom samotná hra obsahuje stejné objekty a "hry" jako Wii U verze. Z toho důvodu toto rozhodnutí prostě nechápu. Tím neříkám, že levely z doporučených nejsou dobré (level Trust Issues mě vykouzlil hodně úsměvu). Ale chybí mi svoboda. Možnost projít zpětně internet a články typu "Pět nejlepších levelů z Makeru, které si musíte zahrát" a ty levely vyzkoušet. To mi 3DS verze nedovolí.
A to je asi vše, o čem se tu dá mluvit. Technicky je vše v naprostém pořádku. Hra je svižná (mám New 3DS), přechod z editování do hraní je kraťoučký. Načítací časy prakticky neexistují, stejně tak neexistuje jakákoliv podpora 3D, ale tady to nemá žádný význam. Tato hra má pouze dvě tváře - buď tvoříte a hrajete své vlastní výtvory (což je dost nuda bez překvapení). Nebo jste odkázáni na to co poskytne/zobrazí Nintendo. A nebo si musíte najít lidi s podobnou zálibou a pravidelně je vídat. Což prostě v českém prostředí není moc jednoduché (nepočítám Prahu a Brno). Bohužel je to zase ukázka promarněného online potenciálu ze strany Nintenda.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ConQuest entertainment a.s.
Recenzovaná verze: Nintendo 3DS