Když se posádka lodě Spirit of Fire spadající do lidské aliance UNSC probouzí po dlouhých 28 letech z cryospánku, netuší, v jaké části galaxie se nachází. Netuší, zda lidstvo vyhrálo válku proti Covenantu a mnohem nebezpečnějšímu Floodu. Loď se nachází přímo nad obří vesmírnou instalací, nepochybně Forerunner původu. Je to Ark. Ihned po prvním průzkumu na něm se setkají s novým protivníkem. Vůdce oddělené části Covenantu, kteří si říkají Banished, se jmenuje Atriox. První brute, který se dokázal postavit vedení Coventantu a odmítl svůj rod dále poskytovat na sebevražedné mise. Tenhle pán nemá kamarády, jen nepřátele. Což dokáže, když celkem bez mrknutí oka vyřídí skupinku čtyř Spartanů, kteří se dají na úprk.

Při této průzkumné misi posádka UNSC Spirit of Fire získává AI jménem Isabelle. Ta jim vysvětlí, o co se jedná, rychle je uvede na kurz, že lidstvo bylo na Arku a náhle se odmlčelo od země. Hlavně však doporučí rychle s touhle stařičkou lodí utíkat. Velitel Cutter to v plánu rozhodně nemá a nebojí se postavit nebezpečnému Atrioxovi. Ten navíc má na Arku dost podstatnou výhodu. Je na čase ukázat, co v lidstvu a téhle malé posádce jedné lodi je. Tak nějak začíná pokračování odbočky ze světa Halo v podobě akční RTS Halo Wars 2. V principu jsem neprozradil nic, co by se nedalo vykoukat ze zveřejněných příběhových videí a více není třeba. Máme tu Ark, máme tu Spartany, je tu i Cartographer a hlavně jsou tu nepřátelé.

Jestli mi Halo Wars 2 připomnělo něco, tak je to v první řadě má milovaná série Command and Conquer. Tahle série akčněji pojatých real-time strategií kdysi byla na vrcholu zájmu hráčů. Hardcore fanoušci tahových strategií ji nenáviděli, ale masy běžných hráčů zbožňovali. Poslední desetiletí však žánru nepřeje, přeci jenom konzole jsou mnohem rozšířenější než v době slávy C&C. A zejména hraní RTS na nich bylo, je a bude takové komplikované a nepohodlné. Prostě tam, kde dříve byl jeden z top žánrů zájmu hráčů, je nyní relativně prázdno. A pokud ne prázdno, tak alespoň se netěší takovému masovému zájmu jako dříve. Díky Microsoftu a 343 Industries ve spolupráci s Creative Assembly tu máme titul, který zase trochu probere, že existuje víc než jen střílečky, auta, 3rd person, sporty a rpgčka. Vítejte v Halo Wars 2.

Samotné jádro hry je jednoduché a dá se říci zjednodušené co nejvíce, což pochází z prvního dílu. Hra musela fungovat na gamepadu a konzoli - což byla hlavní priorita prvního dílu. První zářez bylo regulérní stavění základny. To je v Halo Wars zjednodušeno na modulární základy, které mají několik možných pozic na další budovy. Přidáte generátor energie, budovu na přísun zásob, kasárna, garáž a opevníte obranými turrety. Inu žánrová klasika jenom bez nutnosti umísťovat budovy na herní mapu. A bez možnosti výběru, kde si základnu postavíte. Ale míst pro základy se na mapách nachází více, takže nezůstane jen u jedné základny.

Suroviny jsou ve hře v principu tři. Zásoby a energie jsou ty, za které lze pořizovat jednotky, moduly do základny nebo používat speciální schopnosti vašeho vůdce. Ty lze jednak najít různě na herní mapě nebo získávat zmíněnými budovami v základně. Třetí je počet osob, které lze maximálně mít na mapě. Princip podobný jako ve Starcraftu. Warthog má posádku čtyř mariňáků, takže sebere čtyři z celkového počtu. Jednotka mariňáků jsou například jen tři atp. Zvýšit limit lidí na mapě jde pozdějším upgradem v jedné z budov.

Co se týče samotných jednotek, zde není také nutné moc se rozepisovat. Samozřejmě že vychází ze světa Halo. Je zde k nalezení téměř vše, co vás napadne, když řeknete Halo. Ale jsou tu také takové, které se v hlavních hrách určitě nevyskytují. Spartani zde hrají roli hrdinů a jsou téměř nesmrtelní a mají velmi šikovné schopnosti. Třeba unést nepřátelský tank nebo skočit silný ground smash. Jinak mariňáci, ODST, plamenometčíci, Warthogy, Horneti atd. Prostě klasika. Vše funguje na snadném principu. Každá jednotka má výhodu proti něčemu jinému nebo může útočit jen na nějaký typ jednotek. Takové pokročilé kámen-nůžky-papír, ale opět prostě RTS standard. Velitel lodi Spirit of Fire má ještě k dispozici nějaké ty lepší schopnosti z orbitu. Třeba takový nálet nebo léčící boti. Hráče RTS tu vlastně nic nepřekvapí. Myslím, že se oproti prvnímu dílu variabilita jednotek zvedla, protože to byla hlavní vytýkaná věc u prvního dílu.

Je třeba se vrhnout na samotné hraní. Příběhová kampaň obsahuje tucet misí, jenž vypráví výše nastíněný příběh. Cíle misí se mění - dosažení nějakého cíle, obsazení něčeho nebo zničení protivníka. Běžné mise střídají více chodící mise, kdy dostanete omezený počet jednotek a musíte si s nimi vystačit. Zejména mise pouze se Spartankou Alice-130 mi zabrnkala na nostalgickou notu a úplně připomněla hraní mise za Tanyu v Red Alert 1. Velmi dobrým prvkem jsou také souboje s bossy v rámci kampaně. Sejmout silného bruta stojí nemálo jednotek a člověk se zapotí u rychlých příkazů k útoku či ústupu. A když naběhne obrovský Scarab, působí to impozantně. Co je mírně zarážející je délka misí. Na Normal obtížnost byla každá hotová za 20-30 minut, což je na strategii docela rychlost. Dvanáctka misí tak vydrží tak šest hodin, což je dle mého o tři hodiny méně než první díl.

Samozřejmě Normal obtížnost je opravdový základ, když víte, co je RTS a proplouval jsem hrou bez ztráty kytičky. Heroic už přituhuje a Legendary bude jen pro opravdu otrlé a zkušené. Jelikož to je Halo, tak obtížnostmi to nekončí. Při průchodu můžete najít lebky. Ty lze potom aktivovat pro vyšší skóre nebo vtipnější efekty (Grunt konfeti nechybí). Samozřejmě jsou tu Par Time a Par Score pro hodnocení výkonu v misi. Co bude určitě zajímavější na vyšší obtížnosti je věc, že celá kampaň lze projít v kooperačním režimu s jedním člověkem. Jak moc se hra v tomto případě změní nejsem schopný zatím říci. Čistě z pohledu singleplayeru je pro mě kampaň mírné zklamání. Až na pár misí mi přijde jako glorifikovaný tutoriál.

Jako konzolový hráč mohu zhodnotit pouze ovládání na Xbox One. Ale pro PC hráče (hra je součástí Xbox Play Anywhere) to bude naprosto jednoduchá záležitost a nevím zda má nějaké speciality (vím jen o možnosti tvorby číslovaných jednotek). Ovládání na gamepadu je vymyšlené tak, aby fungovalo bez házení klacků pod nohy. Jakkoliv souhlasím, že to v žádném případě není vhodný ovladač pro RTS, tak návrh hry jde s ovládáním tak dohromady, že tu nevidím problém. Směrový kříž poskytuje rychlé zkratky mezi základnami nebo jednotlivými skupinami jednotek. Snadno lze označit všechny jednotky na obrazovce nebo úplně všechny. Hlavní rozdíly v jiných - PC založených RTS - vidím v tom, že neexistuje kurzor. Respektive kurzor je střed obrazovky a že výroba jednotek probíhá kontextově na základnách namísto nějakého stále zobrazeného menu v nějaké části obrazovky - alá Starcraft. Ale jak jsem řekl, se samotným hraním jsem neměl vůbec problém. Rychle jsem se na něj přetvořil a pak skákal ze základny na základu a bez problémů měl přehled o tom, kde se na mapě co děje. Každopádně bych na ovladači proti člověku na PC opravdu hrát nechtěl.

A to tento článek přivádí k multiplayeru. O možnosti kooperace jsem se zmiňoval výše, ale teď je na řadě multiplayer proti ostatním hráčům. Ten se samozřejmě v době před vydáním hůře testuje, ale mám výhodu, že jsem se účastnil obou testů ještě před vydáním a dostupní jsou samozřejmě i boti ve Skirmishi. Hraní Skirmishe je diametrálně odlišné od kampaně, protože tam je hra silně skriptovaná. Zde teprve dojde na lámání chleba se správným budováním základny a managementem zásob. Navíc tu je naprostá novinka jménem Blitz, což je řekněme taková modernější nebo reimaginace RTS konceptu chcete-li. Rovnou s ním začnu.

Blitz je založen na balíčku karet. Karty jsou buď jednotky a nebo schopnosti. Každý velitel má k dispozici jiné kartičky, tak jako třeba v Heartstone. Žádný management základny, pouze získávání energie na vynášení karet. Energie se postupně objevuje na mapě a je třeba ji vyzvednout nějakou jednotkou. Z vynesených jednotek stavíte armádu a hrajete standardní RTS. Cílem je držet více bodů na mapě než soupeř - prostě Domination. Sílou Blitz módu je rychlost a nezatěžování se základnou. Jde čistě o správné načasování jednotek, energie a také pohybu po mapě. Mnohem více ve chvílích, kdy místa s energií nejsou poblíž záleží na tom, že neztratíte jednotky, protože nemáte jak získat další. 1 na 1 je to celkem otevřená hra, ale v případě 2 na 2 nebo 3 na 3 se přesouvá k složitějším situacím nebo také rychlým šach-matům, kdy si lze rvát vlasy. Jen čas ukáže, jestli je balancing v pořádku a nemá nějakou výraznou chybu. Jestli je Halo Wars 2 šablonovitá RTS ze starých dob, tak Blitz je opravdu kreativní pohled na něco notoricky známého a pořádně s tím konceptem zamíchá.

Samozřejmě princip módu vede k tomu, že kartičky jsou schované za gamblerským otvíráním a možným nakupováním balíčků. Bohužel toho se v moderních hrách asi jen tak nezbavíme. A můžu na to nadávat v každé recenzi, kde na to narazím. Systém vydělává, proto ho tu máme. Každopádně tento mód má potenciál přilákat mladší hráče, kteří chtějí rychlou, ale ne moc komplikovanou hru,a zároveň zachovat nějaký pocit postupu, odměn a vylepšování své bojeschopnosti. Recept, který Clash Royale zvládlo na výbornou. Celkem zajímavé by bylo, kdyby Microsoft vyrukoval s f2p verzí Blitz pro mobilní zařízení. Ale to spekuluji úplně mimo recenzi. Ještě nesmím zapomenout, že Blitz jde hrát i proti počítači. Blitz Firefight je jejich verze hordy. Jde o to ustát vlny nepřátel a přitom jim nenechat zabraných více bodů, aby skórovali. Překvapivě zábavné a náročné, určitě více než jen trénink na lidi.

Ten standardní multiplayer (nebo Skirmish) je naprostá klasika. Celkem je k dispozici osm map a tři módy - Domination, Strongholds a Deathmatch. Strongholds jsou asi jediný mód, který potřebuje nějaké vysvětlení. Jde o to udržet na konci hry nejvíce funkčních základen, takže takový kolonizační mód. Rozdíl v multiplayeru/skirmishi oproti singlu tu tvoří hlavně různí velitelé. Tam, kde v jiných RTS jsou různé frakce, tak tady jsou velitelé. Ti mají mírné odlišnosti v nabídce jednotek a úplně jiné schopnosti. Ty se odemykají pomocí Leader points, které získáváte v průběhu matche za to, jak se vám daří. Na rozdíl od kampaně tu dostaneme do rukou i vybavení Covenantu (Banished) a můžeme hrát třeba za Atrioxe. Herně dostáváte v MP tu pravou volnost každé real-time strategie. Můžete si dělat, co chcete a zvolit postup dle svého. Raději budování základen a vylepšení všeho na maximum s udržováním dostatečné obrany? Nebo vše do útoku aneb oblíbená strategie rush. To záleží na vás, sám zatím nejsem schopný říci, která z variant je účinnější, už jsem z multiplayer hraní RTS hodně vypadl. Z mých vlastních dojmů mi přijde, že suroviny jsou omezující jen prvních několik minut ve hře. Jakmile se stabilizuje hlavní základna a případně vybuduje odsunutá "těžařská", člověk téměř suroviny přestává řešit. Ale jak jsem řekl, hrál jsem hlavně proti AI a jen čas a mraky lidí prověří, zda Halo Wars 2 obstojí dobře.

U technického zpracování se asi zastavíme nejkratší dobu. Inu jedná se o first-party titul Microsoftu a od začátku do konce vykazuje vysoké produkční kvality. Kampaň hýčká fanoušky "starých" dob luxusními před-renderovanými filmečky. Hřeje to u srdce, jak krásně vyrenderované a zahrané filmečky jsou, tohle mi chybí ve spoustě her. Samotná grafická stránka hry odpovídá žánru. Není přehnaně okouzlující, ale tak akorát. Zvláště prostředí map je detailní a barevné, přesně jak do světa Halo sedí. Jednotky jsou také vymodelované a otexturované pěkně detailně i když možná více "komiksově" než ostatní tituly v sérii. Efektů je požehnaně a na celou hru se opravdu hezky kouká. Hudební podklad přesně tak jak se od Halo očekává, povědomé melodie epických rozměrů. Ačkoliv technicky skvělá hra. Narazil jsem na pár chyb. U jednoho Blitz Firefight mi hra nerozšířila pohled a nechala "filmové" černé pruhy na obrazovce přes většinu HUDu. Aby se na konci jedenácté vlny prostě zasekla při nápisu Defeat. Opakovaně se mi stalo, že po probuzení Xbox One a načtení další mise v kampani se hra nenaloadovala. Nepříjemné, ale nic vážného. AI v této hře je také na velmi dobré úrovni. Cokoliv od Heroic dále už potrápí a prověří schopnosti.

Co tedy ve výsledku s Halo Wars 2. Nemůžu se ubránit mírně rozporuplným pocitům. Asi jsem se nechal zbytečně unést hypem, že jsem čekal kampaň, která mě posadí na zadek. Tak jako v každém Halo. Místo toho jsem dostal příjemnou část pro jednoho hráče, ale bez větší hloubky. Dosti předvídatelnou a bez nějakých výrazných zážitků nebo komplexnějších bitev. Vedle toho tu však vidím multiplayer/skirmish dle učebnice, jak má být klasická real-time strategie. A hlavně Blitz. V něm vidím velký potenciál pro dnešní dobu. Zjednodušení a zrychlení konceptu RTS tu může zafungovat a přitáhnout i úplně jinou generaci, než na kterou zapůsobí, že se hra drží svého odkazu, který je starý více jak dvacet let.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Microsoft s.r.o.