Tak co, majitelé nadupaných PlayStation Pro nebo již několikrát oprašovaných PlayStation 4, jste nažhavení na exkluzivitku pod názvem Horizon Zero Dawn, kterou dostáváte právě a jenom vy? Nedivím se vám! V posledních měsících, týdnech a dnech nás bombarduje jeden trailer za druhým a nahypování je veliké. Uspokojit naše hráčské srdce bude nadmíru těžké. Protože podle toho, co jsme doposud mohli vidět, to působí jako hra z říše snů.
Asi pro vás není tajemstvím, že za vývojem stojí nizozemské studio Guerrilla Games. Ano, přesně ti borci, co mají na svědomí launchový hit pro PlayStation 4 – Killzone: Shadow Fall. Ten se dle mého názoru povedl hodně dobře. Otázkou však je, jak se jim povede z koridorové střílečky přejít do otevřeného světa z pohledu třetí osoby - za použití stejného enginu Decima (ten krom Killzone poháněl i Until Dawn, vybral si jej také vývoj Kojima pro své budoucí dílko Death Stranding – ale to snad někdy příště..). A jak se to tedy povedlo, se pojďme podívat na nadcházejících řádcích. Pohodlně se usaďme a ponořme se do světa, kde už nejsme primáti.
Naše Země: planeta, již jsme obývali a obsadili my lidé, jakožto hlavní primáti. Cokoliv jsme chtěli, to jsme měli, a díky nové a nové technologii ji přetvořili k obrazu svému. Ovšem časy se mění a najednou si veškerou technologii vzala příroda zpět, vše zarostlo a bylo pohlceno mechem, kapradím, lesy apod. Zní to jako nějaká zombie představa z The Last of Us. Tohle je ovšem úplně jiná představa budoucnosti. Zde již lidé nejsou hlavním vrcholem vývojového řetězce, jsou v roli „štvané zvěře“. Jejich místo je na pokraji společnosti, vrátili se zpět k pravěkému životu - životnímu stylu: lovci a sběrači.
Robotická technika ale nevymřela. Robotičtí tvorové jsou totiž těmi, kteří se ujali „vlády“ nad Zemí. Prohánějí se neohroženě krajem a podmaňují si území. Někteří tito roboti jsou zlí, někteří neagresivní, někteří nepředvídatelní… Je to tak trochu paralela s pradávnými časy, že jejich podoba připomíná dinosaury. Někteří menší se pohybují v hejnech, ti obrovských rozměrů spíše preferují osamocený život.
Zní to trochu jako něco přitaženého za vlasy, takto nastolená budoucnost. Možná až trochu nepředstavitelná a nereálná. Ale Horizon Zero Dawn před nás staví do nejmenšího detailu propracovaný otevřený svět, který je připraven na vaše prozkoumání. Nevím, jak vám to popsat lépe než, že při prvních krůčcích, které jsem s Aloy podniknul po takto vystavěném světě, jsem se vrátil zpět v čase, kdy jsem se od her nemohl odtrhnout a plně mě pohltily na dlouhé hodiny - všechny povinnosti byly zapomenuty.
Ale zpět k místní fauně a flóře. Velikost herní plochy je dostatečná a její prozkoumání vám zabere opravdu dostatek času. Hlavně různorodost terénu a odlišnost krajiny vás nebude nikdy nudit stereotypními lokacemi. Najdete zde od hlubokých lesů, travnatých luk, džunglí, přes vyprahlé kaňony, skály, až po zasněžené velehory. A vy se určitě budete chtít podívat všude, protože všechny kulisy působí nesmírně realisticky. A ze všech koutů, kam jen vkročíte, je na vás dýchá působivá a neopakovatelná atmosféra. Tu pro mě jen trochu kazí nemožnost ovlivnit si denní dobu. Plynule se střídá den a noc (pokud příběh neurčí jinak), ale vy si nemůžete zvolit sami. A když už bych se hodně rýpal v detailech, dynamické počasí na mě nepůsobí právě plynule, spíše skokově. Z polojasného je během pěti sekund slejvák jak "robotí kanec"..
Navádění k cíli není prováděno ve stylu třeba Watch Dogs, kde vás linie dovede až k cíli. Je to spíše ve stylu Skyrim, kde na kompasu vidíte kterým směrem jít, ale taktéž na vás poblikávají cíle, kam se máte dostavit. Toto navádění mi přijde dospělejší než vodění podle blikající linie, kudy přesně se tam máte dostat. K cestování můžete pochopitelně využít i fast travel na mapě, ale musíte si sbalit vždy nějaké ty zásoby masa na cestu (vynikající nápad!). Nechcete jít po svých? Není problém, můžete si ochočit (přeprogramovat) jednoho z plecháčů, usednout mu na hřbet a nechat se vozit. A když už budete někde takhle štrádovat, určitě si všímejte rozesetých ohnišť, která vám pomohou k uložení hry. Druhou možností je, že hra uloží postup sama – například během příběhové mise.
A přesně do tohoto zajímavého vyobrazení budoucnosti se dostává Aloy. Rusovlasá dívka s upřímnýma očima. Není to laciná sexbomba, která by vás udivovala svojí krásou, přesto charismatická hrdinka, na kterou nezapomenete. Vývojáři měli pravdu v tom, že Aloy je jedním z hlavních pilířů celého Horizon Zero Dawn. Během několika sekund jsem se do ní zamiloval a hnal se za odpověďmi.
Odpověďmi? Jo, už jako dítě neměla na růžích ustláno a snažila se poznat svoji maminku, vědět, kdo vlastně je, co se to všude děje. Navíc vzhledem k tomu, že je outsiderkou, "naprostým vyvrhelem" celé společnosti, drží se dál od (již tak křehkých) kmenových obydlí, byla donucena naučit se přežít v divočině. Hrozně rád bych vám prozradil, jak se rozvine tato základní startovací premisa, ale cokoliv bych prozradil nebo naznačil, by mohl být značný spoiler, kterých se chci vyvarovat. Důvod je jednoduchý: ostatně, jako v jiných hrách, právě zde to platí dvojnásob: na všechno budete chtít přijít sami, to mi věřte.
Vězte, že projití základního příběhu vám zabere okolo 25 hodin, ale čas strávený ve hře může být o řadu hodin delší - díky smysluplným a neopakujícím se vedlejším úkolům. Jednou půjdete hledat zákeřného zabijáka, podruhé na vás čekají lovecké výzvy apod. Hlavní však je, že příběhová linka vás nikterak netlačí kupředu a dopřáváte si ji v tempu, které udáváte vy. Vše do sebe najednou nesmírně zapadá a nemáte pocit, že hrajete hru v otevřeném světě, kde se honíte od čerta k ďáblu, abyste posbírali milion a jednu věc.
Rád bych k hrací době ještě zmínil, že se může výrazně prodloužit na základě zvolené obtížnosti. Ve hře jsou čtyři. Od nejlehčí, kde spíše řešíte jen příběh, až po velmi náročnou, kde každý souboj sám o sobě představuje výzvu. Nicméně, i na nejlehčí obtížnost musíte k soubojům přistupovat takticky, protože s Rambo stylem budete umírat poměrně často.
Ale pojďme se na soubojový systém podívat trošku obecně. Na začátku hry se potkáte třeba s Watchery, kteří jsou lehcí na sejmutí a nevyžadují žádnou speciální taktiku. Postupem času potkáte jiné a mnohem zákeřnější plecháče, kteří vás donutí taktizovat. Můžete do nich sice prát jeden šíp za druhým a postupně jim ukousávát zdraví po malých kouscích, ale taky se můžete skrýt do křoví, zapnout focus (technologické udělátko, které nosí Aloy u sebe), prozkoumat stvoření, zjistit jeho silné a slabé stránky a podle toho se připravit. Někteří nepřátelé jsou snáze k udolání, když na ně použijete oheň, jiným zase vadí elektřina apod. Nesmíme zapomenout ani na to, že je dobré se soustředit na specifická slabá místa, kde pokud se trefíte, můžete svého soka postupně odzbrojovat. Samotnou kapitolou jsou potom boss fighty, jenž vám zaberou i několik minut. Hlavně působí nesmírně epicky.
Zbraní budete mít k dispozici velké množství. Od obyčejného kopí, až po luky, které vystřelují ohnivé šípy. V pozdějších fázích narazíte na kuše s kotvícími lany nebo (moje oblíbená) kuši, kterou po připevnění na dvě místa natáhnete elektricky nabitý drát, které stvoření náchylné na elektřinu trošku uškvaří. Většinu zbraní si můžete vylepšit modifikátory, které umí přidat větší průraznost nebo poškození. Brnění v Horizon Zero Dawn zastupuje oblečení, které vám radikálně mění jednotlivé schopnosti, ale především jsou jednotlivé oblečky výrazně rozdílné, můžete se tedy i pěkně pokochat.
Pár slov si zaslouží RPG systém. Ten je navržen v duchu klasických RPG her. Za vše, co děláte, obdržíte zkušenosti, při překročení určité hranice získáte body čekající na utracení za schopnosti. Ty jsou rozděleny do tří větví. Tím je dobře zajištěno, že si svoji hrdinku můžete vést směrem, kterým chcete vy.
Podle trailerů nebo prvních obrázků to vypadalo na grafické hody. A co v praxi? Jedním slovem: dokonalost. Horizon Zero Dawn jsem hrál na PlayStation Pro s UHD televizí a nemohl jsem se vynadívat na tu nádheru, která se mi zobrazovala. Navíc vše běželo bez sebemenšího zaškobrtnutí. Po grafické stránce není vážně co vytknout. Osobně jsem si myslel, že po grafické stránce je Uncharted 4 vrchol, ale Horizon Zero Danw je na stejné úrovni. Jen je nutné podotknout, že Uncharted 4 byla více či méně koridorová záležitost. Vývojáři nám ukazují, že to jde i u her s otevřeným světem.
Co vás ještě více vtáhne do hry a dotváří dokonalou atmosféru, je hudební doprovod. Vážně přemýšlím, že si pořídím samotný soundtrack a tu a tam pustím jen tak. Jediné, co snad kazí dojem z hraní, je vrnící PlayStation, který ze sebe ždímá maximum výkonu.
Prvního března se blíží mílovými kroky. Chcete hru, která je postavená na dokonalém příběhu, charismatické hlavní hrdince Aloy, do nejmenších detailů propracovaném světě a netradiční fauně? Horizon Zero Dawn je potom správná volba. Soubojový systém představuje výzvu i na lehčí obtížnost, protože vás donutí uvažovat takticky a s rambo stylem moc nepochodíte. Bude to titul, na který budete ještě za několik let rádi vzpomínat. Takže už jen zbývá si naplánovat tak týden dovolené, poslat ženu na wellness, nakoupit energeťáky, vypojit zvonek, zatáhnout rolety a pustit se do dobrodružství, jenž vám zabere okolo 25 hodin. Může to být i dvojnásobek času, pokud se vydáte plnit i vedlejší úkoly nebo zvolíte náročnější obtížnost.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Sony Czech.
