Je tomu již celých 13 let od prvního dílu Warhammer 40.000: Dawn of War a 8 let od jeho následného pokračování. Za tu dobu jsme měli možnost poznat hodně ze světa Warhammeru 40.000, avšak jen málo který titul by se mi vryl do paměti jako Dawn of War. A nyní nastal čas, kdy světlo světa spatřil i třetí díl této série. Jak si obstojí nejen v porovnání s předchozími díly, ale také z pohledu novodobých her, se dozvíte na následujících řádcích.
Jak již z názvu vypovídá, dej hry je zasazen o 38.000 let v budoucnosti. Respektive celé universum je v daleké budoucnosti. To však neznamená pokojné časy, mír a prosperitu kterou bychom normálně čekali. Kdepak to by nebyl Warhammer. Lidstvo, krutá a zkorumpovaná společnost vedená nesmrtelným císařem, vysílá své elitní geneticky upravené vojáky zvané Space Marines do prvních linií bojovat s hordami orků, eldarů a dalších stvoření ohrožujících jejich nezměrné území.
Ano, poněkud násilná budoucnost… no spíš než poněkud by se hodilo říci, že neskutečně brutální budoucnost. V podstatě umírání miliónů, ničení světů a další pikantní perly tohoto světa jsou jen vrcholem ledovce. Vám se však dostane tohoto násilí v menším, nicméně o to intenzivnějším měřítku.
Dawn of War 3 nám dá k dispozici hned tři diametrálně odlišné rasy, za které budeme hrát. Na prvním místě musím uvést ikonické Space Marines. Ti se jako vždy zaměřují na boj spíše na dálku a v tom také excelují. Mimo jiné jejích pozdní jednotky jako predator anihilator patří mezi to nejlepší ve hře.
Další jsou naši oblíbení Orkové. Tihle boyzzz, kteří rozumu dvakrát nepobrali a jejich řeči občas rozumí jen obyvatelé ghetta, jsou mistry ve zpracování šrotu a produkci kvant jednotek. Věřte, že to je hodně nemilé pro nepřátele, když si na bojišti z trosek jejich strojů postavíte své mechanické jednotky.
Jako poslední se nám představí Eldarové. Ti ačkoliv mají jak excelentní jednotky na blízko i na dálku, vyžadují určitý skill v jejich ovládnutí. Velice efektivně se hodí pro taktiku „hit and run“ díky svým regenerujícím se štítům.
Co bylo vyčítáno druhému dílu Dawn of War, bylo opuštění stylu stavění základen. Základny se nám ve třetím dílu opět vrací. Co mě malinko zamrzelo, byl strohý počet budov, které můžete postavit. Všehovšudy když neberu v potaz vaši hlavní budovu, kterou stavět nemůžete, máte k dispozici další tři stavby produkující jednotky, jednu na vylepšování jednotek, listening post na obranu bodů a speciální budovu frakce. Vím, není to moc, ale po chvíli hraní pochopíte, proč tomu tak je. Na mikromanagement základny opravdu času moc mít nebudete.
Opět jsem rád ve hře viděl možnosti skrývání jednotek či umístění do lepšího krytu. Není zde na to kladen takový důraz jako v předchozích dílech, což je možná trošku škoda, ale na druhou stranu to dává hře větší spád a menší možnost jak se zakopat do nedobytné pozice.
Příjemné je i jakési vylepšování vaší armády (pokud nepočítám upgrady dostupné ve hře), a to ve smyslu odemykání skillů či speciálních schopností jednotek a hrdinů. Ty si přiřazujete v hlavním menu. Jak schopnosti, tak hrdiny si do bitvy můžete vzít maximálně tři. Některé získáte zdarma, jiné však obdržíte za herní měnu lebky, které obdržíte za hraní kampaně a multiplayeru. Velice zajímavá věc, která vám do určité míry pomůže ve vašem herním stylu, nicméně dopad těchto skillů není přehnaný.
Ačkoliv jsme z Warhammeru zvyklí na poměrně solidně velké armády, zde jsme mírně omezeni populačním limitem, který neleze navýšit. To se zdá poměrně kruté, ale po chvíli zjistíte, že navyšovat populační limit by nemělo ani moc velký význam. Jednotky totiž sami o sobě fungují skvěle a velká armáda různých jednotek spíš zapříčiní to, že je efektivně nevyužijete. Malé skupinky jsou zde klíčové a mnohdy efektivnější než celé armádní šiky.
Ačkoliv mě svrbí prsty vám vylíčit kompletní příběh kampaně se vším všudy, tak bych vás připravil o velice dobrý zážitek, který budete mít z jejího projití. Prostě postupně budete rozplétat osudy hlavních hrdinů, které vyústí v grandiózní finále které si určitě nenechte ujít.
Nicméně ke kampani jednoho hráče mám dvě poznámky, o které se nemohu nepodělit. První je pozitivní. V kampani si totiž vyzkoušíte všechny tři rasy. Toto se nedá neocenit, nicméně s tím souvisí i druhá, ne tak pozitivní zpráva. V téměř každé misi totiž hrajete za jinou rasu. Ačkoliv chápu snahu autorů o poutavější zpracování, toto na mě působilo prostě krapet křečovitě a ne zrovna dle mého denního gusta.
Nejen že si klasicky můžete vytvořit hru proti AI, ale také je přirozená prezence multiplayeru. Ten bude asi vaším hlavním příjmem bodů, respektive lebek, za které si budete následně vylepšovat armádu, odemykat nové hrdiny. Jediné co mě zatím lehce zarmoutilo je počet map. Ve hře jich zatím najdete pouze hrst, nicméně jsou vcelku dobře zpracované a dávájí množství taktických možností. Online hra je prostě klasicky celkem řež, ale zábavná a velice návyková (a ano, občas taky končí rage quitem....).
Dawn of War 3 nám přináší to nejlepší z obou předchozích dílů a v novém slušivém kabátu. Máme zpět stavění základen, ikonické jednotky, skvěle vypadající bitvy a jakýsi rpg systém pro celé armády. Nejen tedy že se můžete těšit na pořádnou bitku, ale prostě na fungující strategii starého dobrého typu, kde nejste zatíženi různými nesmysly a můžete se soustředit čistě na souboje. Jediná škoda je asi trochu chaotické kampaně, ačkoliv to je možná pouze můj názor. Pokud se Dawn of War 3 dostane následné péče a přídavků, jako předchůdcům, máme zde strategii, kterou budete hrát hodně dlouho a neustále se k ní vracet.
Za poskytnutí hry děkujeme společnosti Cenega
PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX
