Bylo páteční, sluncem prosluněné, odpoledne. Nuda by se v práci dala krájet - díky nepřítomnosti většiny kolegů, ale hlavně klienti neměli chuť trávit čas se mnou, a odpoledne hojně využívali k návštěvě koupališť, golfových hřišť, wellness apod. Tak jsem si dodělával resty a odpočítával každou minutu do konce. Když tu náhle mi napsal Dan (šéfredaktor): „Mám pro tebe WipEout, jsem kousek od tvé práce. Chceš to donést?“ Výborná zpráva před koncem pracovní doby a vidina příjemně stráveného víkendu!
Stráveného s legendou v žánru antigravitačních závodních vznášedel. Tato pouť započala již před více jak 20 lety, když světlo světa spatřil první díl této série. Na starosti jej měli, stejně jako všechny další díly, borci z liverpoolského studia SCE Studio Liverpool (dříve známí jako Psygnosis). Až tento nejnovější přírůstek do univerza, pod názvem WipEout Omega Collection, měly tu čest vyvíjet studia: Xdev, Clever Beans a EPOS Game Studios. Tak se pojďme podívat na to, jak se vývojářům podařilo navázat na slavná díla jejich předchůdců.
Ano, znalci série WipEout by mohli zcela oprávněně podotknout, že nejde o zcela nový díl, ale o „vyleštění“ některých předchozích úspěšných dílů. Zase na druhou stranu, když se podíváme na to, co Omega Collection obsahuje, je zapotřebí si uvědomit, že na PlayStation 4 jde o první závody těchto antigravitačních „vozidel“ se značkou WipEoutu. Tak proč na začátek nevybrat to dobré a nevyšperkovat to do dokonalosti? Navíc někteří hráči mající PlayStation 4 jako svoji první konzoli, mohou tuto kolekci brát jako ideální vstupenku do univerza.
A co vlastně tato edice obsahuje? Předně asi devět let starou edici WipEout HD – což je ve své podstatě port z kapesní konzole PSP WipEout: Pure a taktéž WipEout Pulse. Dále pochopitelně nechybí ani následná expanze s podtitulem Fury; a třetím dílkem do party je pět let starý WipEout 2048. U některých remasterů s více díly ze série je hra spustitelná jednou ikonou, a postupné rozřazení dílů je až v rámci samotné hry v menu. Přesně tohle je případ WipEout Omega Collection. Menu je stylové a vyvolává vzpomínky na old-school hry. Pro úplnost: nedočkáte se samostatně spustitelných dvou až tří titulů, jako tomu bylo třeba v případě remaku BioShocku. To ale určitě nevadí, spíše jen uvádím pro úplnost..
Ale naprosto chápu, že někteří noví majitelé PlayStation 4 neznalí této série by se rádi dozvěděli o čemže WipEout vlastně je. Jde de facto o kultovní závody antigravitačních vznášedel. Jinak řečeno: vývojáři ze studia SCE Studio Liverpool vymysleli svoji představu o futuristických závodech. Vyobrazili svět, kde Ferrari prohánějící se po silnicích s krásně upraveným asfaltem je nahrazeno Feisarem nebo Piranhou frčícími rychlostí zvuku v téměř despotických lokalitách připomínajících svým nápadem zasmušilé zasazení City of Glass z Mirror’s Edge. I když v Mirror‘s Edge byla bílá čistá, jako padlý sníh, zde jde spíše o hromadu zářících neonů a blikajících reklam. Měl jsem spíše na mysli atmosféru dýchající z oněch prostředí. Ale nechme řešení filozofického atmosférického nádechu stranou, a pojďme se vrátit k tomu podstatnému. Vždyť jde o čistokrevné závodění. Nic víc, nic míň.
Ale i přesto to má své neotřelé kouzlo - díky vhodně navrženým tratím, které vás nenechají ani chvíli v klidu. Všechny tratě jsou plné loopingů, nečekaných zatáček, různých propadů, které budou váš žaludek pěkně masírovat k nevolnostem. Skoro jsem si až říkal, že tohle zažít ve VR, by byl pěkný masakr, a můj žaludek by měl problém to ustát. To hlavní však spočívá v naučení se tratí téměř naspaměť, protože tohle není projížďka ve stylu „pane doktore, Vy jste se zase kochal“, ale pořádný hukot. Stačí chyba v jedné zatáčce a hned vás soupeři předeženou a horko těžko je budete dohánět. Nebo se může taky úplně lehce stát, že váš štít bude natolik poničen, že vaše vznášedlo vylítne do vzduchu.
I když to není úplně pravda, že jsou důležité jen vaše řidičské dovednosti. Můžete si pomoci díky získaným vychytávkám v podobě různých zbraní, jež naleznete po cestě. Není tedy problém soupeře sejmout pěkně mířenou střelou z raketometu, nebo jej zpomalit kulometem, způsobit zemětřesení na trati, vypustit zákeřnou pijavici, která bude soupeři ničit štít a vám jej opravovat apod. Tento mix závodění a využívání zbraní dělá z WipEout zábavnou a téměř návykovou libůstku.
Snad jen hratelnosti bych vytknul jednu věc – ovládání. Trochu mi přišlo nevhodně navrženo použití zbraní na čtverečku, zatímco akcelerace je na tlačítku „x“. Čímž nastává situace, když chci použít zbraň, musím pustit plyn z pedálu, vypustit projektil a následně opět dupnout na plyn. Obzvláště nastávalo zpomalení vznášedla, když jsem chtěl střílet z kulometu více dávek... Naštěstí je možné si ovládání kompletně upravit, čímž vývojáři zachránili situaci. Sice dalo trochu práce vymyslet, jak to vše zkombinovat, ale dalo se. Pro upřesnění, ovládání je pro všechny díly přítomné v Omega Collection stejné.
Aneb, co nám všechno ke hraní tato kolekce nabízí. Krom klasického navolení si závodu tak, jak chcete vy sám, si jej můžete užít s kámošem ve split-screenu. Je fajn, že si můžete zvolit, zda jej chcete hrát horizontálně nebo vertikálně. Škoda jen (a to bych asi hodně mlsal), že není možnost hrát ve split-screenu až ve čtyřech lidech. Ale tuto možnost si můžete užít v on-line zápolení s neznámými milovníky těchto rychlých vznášedel. Nutno podotknout, že jsem se nesetkal s žádnými problémy a nic nenarušovalo plynulost hraní. Ani jednou mi hra nespadla či cokoliv podobného.
Ale pojďme od bezmyšlenkového závodění dle vaši libosti ke kampani. Ty jsou v Omega Collection hned tři. Zcela logicky, každý ze zastoupených titulů nabízí svoji. Narazíte zde na klasické závody, kde stačí dojet na bedně, projet kolo v určitém časovém limitu, anebo jsou zde takové hrátky jako třeba druh závodu eliminace, kde vaším úkolem není ani tak být nejrychlejší, jako spíš zlikvidovat nepřátele pomocí zbraní apod. Nutno podotknout, že si zde vývojáři vyhráli s možnostmi a nudit se určitě nebudete. Když k tomu všemu zmíním, že tyto hrátky si můžete užít na více jak 25 tratích a s více jak 45 vznášedly, je nasnadě říci, že nedostatkem herního obsahu tato kolekce rozhodně netrpí!
Možná vás zajímá, zda se „vyleštění“ dřívějších dílů povedlo a dokáže obstát v dnešní nelehké konkurenci – alespoň z pohledu vysokých grafických nároků. Myslím, že i z přiložených obrázků je patrné, že se rozhodně nemusíte bát, že by titul vypadal zastarale nebo škaredě. Ba naopak, Omega Collection maximálně využívá vyššího výkonu PlayStation Pro díky nativnímu 4k rozlišení a HDR. A co obzvláště oceníte, je stabilních 60fps. Dokonce nedocházelo ani k tearingu či čemukoliv podobnému, co by vám mohlo kazit dojem z hraní. Pro úplnost by se slušelo říci, že si můžete udělat moc hezké greeny ze hry v přiloženém photo režimu.
No, a jakpak je na tom zvukový doprovod? Vždyť soundtrack převážně tvořen z elektronické hudby byl jasnou známkou WipEout hned na první poslech. A nejinak je tomu i nyní. Můžete se těšit na pecky od takových interpretů jako jsou například: The Chemical Brothers, The Prodigy nebo Swedish House Mafia vs. Knife Party atd.
Milovníci značky WipEout dostanou svoji porci zábavy na nejnovější železa PlayStationu. Nováčci obdrží ideální vstupenku do nelehkých futuristických závodů vznášedel v podobě hezké kolekce nesoucí podtitul: Omega Collection obsahující tři poslední hry z této série, tedy WipEout HD, WipEout HD Fury a WipEout 2048. Všechny tituly se dočkaly luxusního nového grafického kabátu se stabilními 60fps a chytlavým soundtrackem. A ať se snažím sebevíc najít co bych této kolekci vytknul, nic moc mě nenapadá. Snad jen fakt, že je škoda, že jsme nedostali nový plnohodnotný díl.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Sony Czech.
