Asi mezi čtenáři není nikdo, kdo by očekával, že Pillars of Eternity budeme hanit. Každý kdo miluje RPG, fantasy nebo jenom dobré hry, ví, že tohle je zkrátka a jednoduše pecka, která si zaslouží místo ve videoherní síni slávy a krabičku od reatailové verze vystavenou na poličce namísto fotky z dovolené u moře. A to, že jde o port na PS4, na věci nic nemění. To jen tak na úvod.

Pokud však i přes všechny ty pozitivní informace a recenze původní PC verze o hře vlastně nic nevíte, je nejvyšší čas to napravit. Pillars of Eternity je duchovní pokračovatel starých dobrých izometrických RPG z dílny Black Isle, které jsme milovali na přelomu tisíciletí a u kterých každý pařan (moderně se tomu říká „gejmr“, ale whatever, tohle je oldschool) strávil nespočetné bezesné noci pouze ve společnosti svitu CRT monitoru. Za hrou stojí oblíbené studio Obsidian, kterému se podařilo přivést na svět řadu skvělých RPGček, včetně milovaného dvoudílného eposu Star Wars: Knights of the Old Republic.

Už jen tyto informace indikují, že výsledek tohoto úsilí musí být perfektní, takže…what can go wrong? Jak už to v našem skvělém kapitalistickém světě chodí, problémem bývají finance. Složit a zaplatit tým, který dokáže vytvořit něco, co se kvalitativně alespoň přiblíží Baldur’s Gate, na to vám Zonkynepůjčí, to chce výhru v Eurojackpotu. A nejlépe dvakrát za sebou. Dnešní doba však nabízí vymoženost zvanou crowdfounding a tak pánové a dámy z Obsidianu vyrazili dobýt Kickstarter.

O tom, že by se kampaň nepovedla, se v podstatě nedalo ani diskutovat a víc než 77 000 důvěřivců přispělo na vývoj. A na rozdíl od spousty jiných, plénem sponzorovaných her, tady vývojáři skutečně dostáli všem slibům, počínaje skvěle sepsaným a napínavým příběhem. Ten nás zavede do světa, kde reinkarnace není jenom snem několika zhulených hipíků, ale běžně přijímaná realita. Ale i přesto, že po svém skonu se duše zemřelého má dostat do nového těla, není smrt něco, po čem by lidé, trpaslíci, elfové nebo jakékoliv jiné bytosti brázdící Eoru toužili. Nezřídka se totiž stává, že část duše zemřelého zůstane uvězněná v běžné realitě a tento nešťastník se pak potuluje po světě coby stín svých bývalých já.

Hlavní postava, kterou si na začátku hraní vytvoříte (o tom později), si na začátku hry snaží najít nový domov v městečku Gilded Vale. Po cestě k novému životu však karavanu, přepadne partička lapků, která většinu cestujících bez milosti zmasakruje. Těch pár lidiček, co unikne smrti, se však neraduje dlouho, jelikož jejich mrzké bytí ukončí magická bouře a jak asi hádáte správně. Jedině naše hlavní postava to přežije, stane se svědkem tajemného rituálu a celkově z této eskapády taky nevyvázne bez trvalých následků. Od těchto příhod totiž vidí minulé životy lidí okolo sebe, což zní jako sen každého poživače houbiček, ale když na vás mluví stařena, která už nějakou dobu visí na větvi stromku uprostřed vašeho nového bydliště, jeden si řekne, že to není úplně skill, který by chtěl mít. A tak začne cesta za poznáním svého nového já a odhalení tajemství, která se skrývají za schopnostmi bytostí, vidících minulé životy – Watcherů.

Pokud se vzteky třesete a chcete mi napsat email plný hatu, nebo mi hezky postaru poslat obálku s anthraxem, za to, že vám tu spoileruju, dejte si pivko, cígo a pauzu, tohle je opravdu teprve špička ledovce. Hlavní příběhová linie je opravdu dlouhá a jsou do ní zapleteny hromady menších příběhů. K tomu si připočtěte tuny lore v knihách, popisky předmětů nebo rozsáhlý bestiář a máte tu mokrý sen milovníků oldschoolových RPG, protože tahle hra vám vydrží opravdu na desítky hodin.

Už jen samotná tvorba postavy je kapitola sama o sobě a člověk ní dokáže strávit víc času, než průměrná #czechgirl denně u Instáčku. Můžete si vybrat z více než desítky povolání a vězte, že v případě PoE se od sebe priest a kouzelník neliší pouze tím, jaká mají kouzla, ale vpravdě fungují úplně jinak. Například takový Zaříkávač (Chanter) je chlapík nebo ženština, co v průběhu boje pomocí magických říkaček ovlivňuje své spolubojovníky či nepřátele. Vtip je, ale v tom, že tu báseň musíte složit s několika slok a právě na základě posloupnosti těchto slok, bude mít vaše snaha ten nebo onen efekt. A aby toho nebylo málo, po určitém počtu odrecitovaných slok může Chanter seslat další kouzla, třeba vyvolat kamarádské kostlivce, kteří vám v nerovné bitce pomůžou k vítězství. Věřte mi, vážně se máte na co těšit.

Když už přežijete martýrium, během nějž si musíte vybrat povolání, čeká vás ještě výběr rasy, rozhazování bodíků do atributů a také volba background story vaší postavy. Můžete například utečenec, zbohatlík nebo obchodník a k tomu můžete zvolit krajin, ze které postava pochází. Jasně, tohle už pamětníci znají třeba ze starého dobrého Arcanum: Of Steamworks & Magick Obscura, ale i tak jsem rád, když to v nějaké hře vidím.

Pravda je však taková, že ačkoliv se výběr postavy skládá z voleb složitějších, než hledání správné odpovědi na otázku „Vypadám v tom tlustá?“, ve výsledku to zas tak zásadní není. Poněvadž je PoE party based RPG, stejně jde hlavně o to, jakým způsobem si postavíte svojí družinu, takže i pokud vás nakonec vaše postava nebude bavit, určitě se najde nějaká jiná, která ano. Hratelných postav je ve hře hromada a nechybí klasické vstupy jednotlivých členů vaší party do rozhovorů s NPCčky, ani kecání postav mezi sebou. Nutno podotknout, že nehledě na to, kolikrát jsme to už viděli, stejně to neomrzí. Příběhu to přidává na hloubce a znovuhratelnosti, protože když budete světem procházet s jiným složením vaší skupiny, změn bude vskutku hromada.

A taky si tu PoE podruhé můžete zahrát na těžší obtížnost. Co se tohoto aspektu týče, hra je dobře vyvážená a i na střední obtížnost nabízí dostatečnou challenge, abyste se nenudili, ale pokud vážně hledáte výzvu, jsou v nabídce i dvě vyšší. Souboje se odehrávají v reálném čase s možností pauzování, čili poměrně klasický systém, který ale všichni máme rádi, tak proč ho měnit. Prostě si naplánujete kdo sešle blesky na trolla, kdo přetáhne jeho kámoše po hlavě palcátem a kdo bude léčit chudáka zloděje, který se původně snažil nenápadně okolo trollů proplížit a sebrat jim životní úspory na spot pod Karlovým mostem.

Co je u PS4 portu důležité a rozdílné od původní verze, je ovládání. Všichni dobře víme, že myš s klávesnicí se k tomuhle typu hry hodí víc než supermodelky k Jardovi Jágrovi a klávesové zkratky často využijí velké procento vašeho psadla. Naštěstí si s tím vývojáři poradili dobře a i přesto, že s myší by vše bylo o něco jednodušší, rozhodně při hraní nemáte chuť hodit ovladačem do zdi a jít si koupit PoE pro PC. Ovládání kruhových menu, může být zpočátku zdlouhavé, ale jakmile si zapamatujete, jak se leze do inventáře, deníku atd., začne to vnímat a skoro si ani neuvědomíte, že hrajete na konzoli. Tedy skoro.

Co se výkonu týče, všechno je hodně optimalizované, na rozdíl od druhého Tormentu, který běží na stejném enginu (jež je v zásadě upravenou implementací Unity) a který se čas od času zadrháva. To se vám v případě PoE nestane a i nahrávací časy jsou mnohem kratší a to i ve složitějších lokacích, takže za to jednoznačně vývojářům dávám jednoznačně plus. A rozhodně nemůžu říct, že by hra vypadala špatně a oproti PC verzi vás skutečně nečeká žádný ripoff, všechno je zpracované do nejmenšího detailu a na velké obrazovce si PoE opravdu užijete. Jen to chce vychytat vzdálenost, ve které od své televize sedíte, abyste pořádně viděli na text.

Což u mě byl občas problém, hlavně když jsem pařil po nocích, což se vám bude stávat často. Největším problémem PoE je fakt, že je zatraceně těžké se od hry odtrhnout. O to hůř se vám pak druhý den vstává do práce. Takže pokud si hraní chcete užít naplno, je ideální vzít si na pár dní volno z práce, koupit si hru v digitální nebo krabicové verzi a vypravit na dobrodružství do světa Eora. Stojí to za to utracené volno, i za rozčílenou manželku, úbytek na váze nebo to že vám děti sebere sociálka, protože Pillars of Eternity je opravdu jedna z nejlepších her poslední doby a na PS4 to platí stejně jako na PC. Jen v případě verze pro PS4 rovnou dostanete i dodatečná DLC, zkrátka není důvod váhat. A pokud ho přece jen máte, uvědomte si, že se můžete starat i o svůj vlastní strašidelný hrad!

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Paradox Interactive

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX