Dvě legendy klasických adventur Ron Gilbert a Gary Winnick před pár lety spojili síly a v Kickstarterové kampani uspěli se svým projektem Thimbleweed Park. Duchovní nástupce zlatých klasick od Lucasfilm Games jako je The Secred of Monkey Island nebo Maniac Mansion. A loni v březnu vyšla hra na PC, Xbox One, následovala PS4, iOS, Android a také Nintendo Switch. Zatímco kolega již Xboxovou verzi recenzoval hned po vydání, já dostal možnost vyzkoušet právě Switch verzi.
Příběh hry nachází dva agenty FBI v malé díře jménem Thimbleweed Park. Oba dva se tváří, že tam opravdu nechtějí být. Agentka, protože je pod její úroveň pracovat se zelenáčem, a zelenáč její poznámky úplně nemusí a přitom se chce naučit něco více. Co je sem přilákalo, je v první řadě podivná vražda, která se stala pod místním mostem. Neznámá oběť a spousta otázek. To, co následuje, je bizardní zapadákov plný podivných individuí. A vyšetřování nabírá zajímavý spád, protože rychle dojde na to, že vražda je pouze detail a záhad je ve městě mnohem více. Stejně tak motivace obou detektivů nejsou hned jasné a postupně se vybarví.
Ale už dost, protože bych mohl prozradit něco z mnoha překvapení, zvratů a neuvěřitelných historek. Jedno je jasné. Scénář a příběh hry hrají první ligu. Každá postava je skvělá a má propracovaný charakter. Popkulturní a herní narážky jsou na každém rohu a autoři se nebojí narážet i na svou minulost u Lucasfilm Games. Právě příběh mě celou dobu hnal dopředu a každý rozhovor jsem si opravdu užíval. A to je jen jedna část, protože hratelnost tu také exceluje.
Protože hra je naprosto klasickou point-and-click adventurou ze staré školy, žádné kontextové nabídky nad předměty, ale hezky volba slovesa, pak volba předmětu nebo více předmětů. Chcete předat postavě předmět? Zvolíte Give, najedete na předmět a pak na cílovou postavu. A když už říkám postavě, tak jedna z podstatných mechanik je, že neovládáte jednu postavu. Dva agenti jsou na začátku, lze se mezi nimi přepínat. Postupem času to dopracujete až k ovládání 5 postav najednou a to už je rachot. Nedaří se nic udělat s jednou? Pravděpodobně je třeba použít jinou nebo splnit něco v úplně jiné části města. Město je rozdělené na několik lokací, které se postupně otevírají.
Více postav dává hře dost velkou šťávu a pokud se bojíte, že hra bude na vás moc těžká, tak v klidu. Autoři moc dobře vědí, jaký se píše rok, i když vzhledově tak hra nevypadá. Hned na začátku dají možnost volby mezi obtížností Casual a Hard. Casual je příjemné adventurní hraní, které nevyžaduje žádné prostocviky. Většina řešení je celkem jasná a logická. To Hard je pro fanoušky adventur jak vyšité. Tam, kde na Casual najdete předmět, použijete tam a získáte tohle. V Hard musíte vyhandlovat x předmětů od různých lidí na jiných místech, pak zkombinovat a teprve se dostanete ke kýženému výsledku. Obtížnost pro ty, kteří mají celou devadesátkovou knihovnu adventur nahranou sem a zpět.
Grafické zpracování pixel artem může být v dnešní době už takové ohrané a kýčovitě křičící "indie" hra. Ale zde to neplatí. Toto zpracování je odkazem na ty samé stařičké adventury, ke kterým se hra hlásí. Má osobitý styl a šmrnc. Výtečně nadabované postavy jsou samozřejmostí. Naprosto luxusní soundtrack jen podtrhává toto kompletní balení, které těší na každém kroku. A abych nezapomněl, tak hraní na Nintendo Switch má velké výhody. Dá se hrát samozřejmě jako na ostatních konzolích pomocí ovladače, kdy kurzor ovládá člověk páčkou a chytrými zkratkami si urychluje práci. A nebo v handheld módu prostě použít dotykovou obrazovku. Bezpochyby obrovská výhoda Switche a většinu hry jsem odehrál v handheld módu.
Co tedy říci závěrem. Klasici žánru nezklamali v žádném případě. Udělali pro fanoušky klasických adventur dítko, které jakoby vypadlo strojem času z minulosti, ale zároveň jej obohatili tak, aby si jej užilo dnešní obecenstvo nebo lidé, kteří už odvykli náročným hrám minulosti (čtěte třeba já;). Jakmile jsem hru zapnul, tak jsem se těžko odtrhával a mezi vánočními svátky ji dohrál během dvou dní. Při běžném hraní tipuji něco kolem 8 hodin zábavy s tím, že motivace zkusit hru v Hard režimu rozhodně nechyběla.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Terrible Toybox
PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX
