Rok 2018 je relativně plodný, co se tenisových her týče. Však letos jsme se konečně dočkali alespoň nějakého zpracování, a to rovnou ve dvou vydáních. Australian Open ve své domovině nedopadl zcela dle představ hráčů, a tak se nyní pojďme podívat, jak se vyvedl duchovní nástupce kdysi slavné série Top Spin z českých luhů a hájů. Stojí Tennis World Tour za hřích nebo si na pořádný tenis opět budeme muset několik dalších let počkat? To se již dočtete na následujících řádcích.
Jelikož se na vývoji podílelo i několik původních členů týmu, který měl na svědomí sérii Top Spin, dá se předpokládat, že si hráči konečně pořádně zapinkají. Bohužel, hned na začátku raději zchladím všechny fanoušky bílého sportu, jelikož, mno, není to prostě ono. Ihned po spuštění hry a vstoupení do hlavního menu budete pravděpodobně zaražení při výběru herních režimů. U vcelku logicky zařazeného online multiplayeru totiž stále, a ještě dlouho nejspíše bude, svítit obligátní Coming Soon, neboli jinými slovy hláška o tom, že samotní autoři ani nestihli celou hru dokončit před vydáním. Režim je sice přislíben, nicméně u kompetitivního titulu se jedná o solidní nedostatek.
Na druhou stranu je stále z čeho vybírat a jste-li spíše single hráč, můžete zvolit mezi výukou v rámci tenisové akademie, exhibičním zápasem nebo kariérou. Jakožto správný drsňák jsem se po hlavě vrhl přímo do kariéry, ve které se stejně postupem času dozvídáte vše podstatné, takže není třeba ztrácet čas studiem v tréninku. Ihned po spuštění kariéry si vytvoříte svého hráče či hráčku a postavíte se před nelehký úkol. Tím není nic menšího než se vyškrábat žebříčkem ze dna až na samotný vrchol. Samotný progres se odehrává skokově po měsících, přičemž v každém z nich můžete absolvovat pouze jednu aktivitu. Těmi jsou buď jednotlivé turnaje či zápasy, díky kterým se prokousáváte výše, nebo se například můžete rozhodnout, že potrénujete jednotlivé tenisové dovednosti či si pro doplnění staminy dopřejete dovolenou.
Úspěchy ve vašem tažením jsou odměňovány zkušenostními body, které posléze investujete do třech základních skupin, jako je podání/return, útočný styl či ten defenzivní. Jednotlivé statistiky mají vcelku vliv na vaši hru, takže zde bych problém nehledal. Navíc se vám postupem času pravděpodobně podaří odemknout speciální karty, které vašemu svěřenci dodají schopnosti rychlé regenerace, zvýšení útočnosti ve vypjatých situacích či zrychlení při splnění určitých podmínek či v momentě, kdy v zápase nastane daná situace. To je jistě zajímavé zpestření, nicméně, že by měly tyto bonusy nějaký markantní vliv na průběh samotných zápasů, to bych zcela netvrdil. Je na vás, jak je nakombinujete, celkově jich můžete do postupně odemykajících se slotů, nasázet až pět. Existují celkem čtyři kategorie, ze kterých je možno karty vybírat, takže si hráče dokážete "vytunit" v oblasti výdrže, síly, obratnosti a kontroly míčku.
Tím však výčet pozitivních prvků končí. Audiovizuální stránka nestojí za mnoho a celkově technické zpracování by ještě pár měsíců na doladění potřebovalo. To, co se na screenshotech před vydáním jevilo jako pohledné, v pohybu již tak koukatelné není. Animace hráčů jsou poněkud dosti prkenné a značně tak komplikují samotné hraní. Nezřídka kdy se mi totiž stávalo, že díky nedotažené animaci či špatné odezvě ovládacích prvků hráč míček neodpálil, i když od něj stál pár centimetrů a zcela jistě by jej raketou zasáhl. Co mi také vadilo, je fakt, že ač grafika není rozhodně tou nejdokonalejší stránkou hry, tak se autoři rozhodli krmit hráče animacemi co to jen jde. Před každým servisem si tak budete muset vytrpět chvilkovou pauzičku chystajícího se hráče, což také značně ubírá na dynamičnosti zápasu. Ovládání samo o sobě je vcelku jednoduché. Každé tlačítko je namapováno pro jiný typ úderu, přičemž podržením dodáte míčku potřebnou razanci. Tím však veškerá intuitivnost končí a budete tak spíše slavit každý vyhraný míček díky nepřesnostem, které tuto hru doprovází. Samozřejmě, občas se podaří i nějaká ta delší výměna či solidní prohoz vašeho soupeře, nicméně většina míčků byla zakončena právě některou z výše zmíněných "podivností".
Drtivou většinu času si také nebudete připadat jako na tenisovém utkání, nýbrž někde, kde je zakázáno byť jen minimálně, zvyšovat hlas. Nedočkáte se tak žádného ohlušujícího kotle, který by bouřlivě oslavoval úspěch toho či onoho hráče a nejinak je na tom i komentář k zápasu, který disponuje pár suchými hláškami a samozřejmě vám sdělí aktuální stav. Toť vše. Jedná se tak v podstatě o syrovou zvukovou kulisa, která rozhodně ničím dění na obrazovce neobohacuje a tenisu tak chybí vcelku podstatná doplňující část. Problémem je také skutečnost, že reálných hráčů, v jejichž kůži se budete moci na kurty vydat či případně je porazit na vaší cestě, je pomálu a spočítali byste je v každé kategorii na prstech obou rukou. Zbytek žebříčku je pak doplněn smyšlenými hráči, čemuž zdatně sekundují i nelicencované turnaje a dvorce, na kterých se vaše klání odehrávají. Tento krok rozhodně nepovažuji za šťastný, obzvláště proto, že v rámci mediální propagace se na nás ze všech stran usmíval nadšený Roger Federer, který nakonec zůstal jako jeden z mála reálných hráčů. Je to skutečně škoda, že se autorům nepodařilo sehnat práva na reálné prostředí, zážitek by pak mohl být určitě lepší.
Komu tedy Tennis World Tour doporučit? Těžká otázka. Pakliže jste stejně jako já netrpělivě očekávali nějakou tu tenisovou pecku, která vás na dlouhé dny a týdny přiková k obrazovkám, tak vás bych před tímto kouskem nejspíše varoval. Ano, pár zápasů asi odehrajete, ale rozhodně se nejedná o hru, na kterou jsme celé ty roky čekali. Oproti tomu stojí fakt, že nic jiného na výběr vcelku není, takže pokud překousnete lehce zastaralé technické zpracování a takřka nulovou zápasovou atmosféru, alespoň kariérou byste projít mohli. A kdo ví? Třeba v rámci budoucích aktualizací, které do hry přidají i avizovaný multiplayer, který sám o sobě může titul dosti okořenit, sáhnou i po razantnějších úpravách. Tomu však příliš nevěřím. Ve finále tu tak máme jakýsi polovičatý produkt, který patrně většinu fanoušků tohoto sportu zklame.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Comgad
