Letos se konečně dostalo na českou verzi rozšíření původní Civilizace (2002, u nás 2010), ve které nám společnost Blackfire přinesla úplně nový vítr na poli strategických her z dílny Fantasy flight games. A vy se teď díky nim spolu s námi můžete podívat, co všechno se změnilo. Civilizace: Nový úsvit je kompetitivní desková hra pro 2-4 hráče, ve které od píky budujete svou říši, obchodujete, stavíte města, válčíte a bráníte své území, abyste se svou civilizací dosáhli předem určených cílů jako první. Na výběr máte z celkem osmi civilizací, každá disponuje unikátními prostředky, jak vítězství dosáhnout.

Nový úsvit je stále věrný konceptu svého předchůdce, ale po vzoru PC hry nahrazuje čtvercová pole mapy novými, které sestávají z šestiúhelníkových políček, na kterých bude - doufejme - vzkvétat právě vaše říše. K dispozici máte jednu mapu vzorovou, už poskládanou, ale také dost podrobný a snadno pochopitelný návod, jak si sestavit mapu vlastní, takže žádné dvě hry, pokud správně zamícháte, nebudou stejné. Díly mapy jsou oboustranné, s předurčenými místy pro hlavní města, barbarské vesnice, vzácné suroviny (diamanty, mramor, ropa a rtuť), přírodní divy a městské státy. Klíčovým prvkem je hlavně přehled - všechno je jasně dané a není třeba nic dohledávat, hrací plochu máte připravenou za 10 minut. A to je velké plus.

Nový úsvit se hraje v tazích. Každý hráč disponuje stupnicí 1-5 a odpovídajícím množstvím karet, které na tuto stupnici před hrou rozestaví podle toho, jakou si vybere říši. Pak si jednu z pěti karet vybere a aktivuje - tím dá všem najevo, jakou činnost jeho říše v tomto kole provádí. Jakási "síla" karty je určena právě tou stupnicí, a po každém použití se karta zařadí na první pozici (rozumějte nejslabší) - příkladem může být třeba pohyb karavan: Aktivujete-li ekonomickou kartu o síle 2, mohou se vaše karavany pohybovat pouze po nížinách a v kopcích, ale už nesmí do lesa, na poušť ani do hor. Oproti tomu aktivace ekonomické karty síly 5 zaručuje neomezený pohyb karavan až o tolik polí, kolik vaše karta udává.

Až svou akci provedou všichni hráči, kolo končí a posouvá se stupnice událostí, která určí, co se děje ve světě v mezičase. A tak pořád dokola, dokud někdo nevyhraje. Přestože to na první pohled může znít jednoduše, hra ve čtyřech, a to zvlášť v pozdější fázi, kdy už má každý větší území a rozvinutá města, dokáže pěkně potrápit i vaše mozkové závity a zapojit vašeho vnitřního stratéga. Surovin je málo a nemusí se dostávat na všechny, mírová cesta nemusí být vždy cestou schůdnou. Důležité ale je, že to jde pěkně od ruky a výsledky vašich akcí jsou ihned a jasně vidět.

Každé kolo uzavírá posunutí stupnice událostí. Na té se buď pohnou nebo "narodí" barbaři, dojde k získání zásob a nebo se nic nestane. Tady nás zajímá hlavně pohyb barbarů, ke kterému se vyjádřím o něco níž, a získávání zásob, které jsou klíčové pro co nejrychlejší rozvoj. Každá kategorie je důležitá a není šance, že byste nějakou kartu za hru vůbec nepoužili. Pochopitelně jsou některé - jako třeba stavba měst či divů světa - víc žádané, než jiné, ale do své strategie prostě musíte zakomponovat všechny.

Pro divy už nemusíte do divadla ani k divám. Nebudete pouhými diváky odění v divných šatech s diviznami. Ba ne, v Novém úsvitu si divy tvoříte sami. A budete se divit, jak vám dovedou změnit hru. Není to sice nejlevnější záležitost a omezuje vás počet vašich měst, ale rozhodně se vyplatí, alespoň na některé z nich, co nejrychleji našetřit. Jsou rozdělené do čtyř kategorií - kulturní, ekonomické, vojenské a vědecké - a podle toho poskytují bonusy v té které kategorii.

Souboj, byť na něj nemusí v průběhu vaší hry vůbec dojít, je také součástí Nového úsvitu, a stejně jako zbytek hry je velmi jednoduchý. Spočívá pouze v hození kostkou (po aktivaci příslušné karty), sčítání na úrovni jednotek a následném porovnání dvou hodnot. Vyšší číslo vyhrává, v případě shody pak obránce. Hodnotu obrany určuje políčko, na kterém jednotky stojí, posílenou o hod kostkou, město v horách se pochopitelně bude bránit lépe než to, které stojí na kopečku. A kostkami budete vrhat ještě v případě pohybu barbarů, protože...

Rozdíl oproti původní verzi je také v nechvalně známých barbarech, kteří tentokrát zvedají kotvy a běhají po mapě ve snaze vám ublížit. Směr jejich pohybu určujete podle směrové růžice, kterou před hrou zakomponujete do mapy tak, aby ukazatele na ní odpovídaly směrům chůze 1-6. Když na stupnici událostí dostanete pokyn, jednoduše hodíte kostkou a podle čísla se barbaři pohnou určitým směrem, ničíce vše, co jim přijde do cesty. Přestože je to velmi příjemné oživení, protože v původní hře se barbaři drželi jen ve svých vesnicích, nikdy nám nepřišlo, že jsou barbaři nějakou větší hrozbou. Z celkem pěti možností se barbaři pohybují pouze ve dvou z nich, takže máte dost času, abyste se těch v nebezpečné vzdálenosti zbavili, než se jim vůbec podaří přiblížit a něco vám zničit.

Asi nejlepší na novém stylu hry je právě ta rychlost. Co karta, to kolo, a běží jedno za druhým, takže pokud nikdo vysloveně nezdržuje, s jednou hrou se vejdete klidně i do hodinky. Taky záleží na úkolech, které si namícháte, ale jakmile si dost zažijete pravidla a nemusíte se po každém druhém kole radit s všemocnou knihou, hlavně ze začátku pojedete jako dobře namazaný stroj. Ale ještě ne parní, ten až v období III.

Je to na vás. V podmínkách pro vítězství nikde není psáno, že se musíte bezhlavě mydlit. A hlavně tady platí známé "Když se dva perou, třetí se směje". Protože bojem ztrácíte potřebné tahy, které byste mohli využívat k vlastnímu rozvoji. Samozřejmě je možné s ostatními hráči uzavírat aliance a dohody, ale pořád platí, že vyhrává jen jeden, takže se nemůžete kamarádíčkovat až příliš. A hlavně pozor na tichou vodu, která nemusí mlít jenom břehy, ale při sebemenším náznaku agrese semele i vás. Závěrem bych řekl, že souboj ano, ale rozhodně se nevyplatí jet pouze cestou válečníka, protože za to nejsou - jak známe z PC hry - zkušenosti pro vaše jednotky, a pak budete zaostávat v ostatních směrech. Protože pak stačí jeden smolný hod kostkou a vaše tažení je zastaveno, vy jste o kolo či dvě pozadu, a z toho se dostává hodně špatně zpátky.

Civilization: Nový úsvit je radost hrát hlavně díky svižnému postupu a jednoduchým pravidlům. K vítězství neexistuje jedna zaručená cesta a přehnaně soutěživí protihráči vám dovedou tu vaši pěkně zkomplikovat. Svůj styl hry musíte přizpůsobit říši, kterou si zvolíte, replay value tím mnohonásobně roste. Skvělý nápad je pohyb barbarů, kteří nejsou stacionárními body na mapě. Rád bych je sice viděl ještě nebezpečnější, ale to se dá spravit "domácím pravidlem" (DP nebo HR podle anglického house rule), kdy se při jejich pohybu hodí jednou kostkou za každého hráče ve hře. Každopádně si myslím, že už to rozhodně není jen hra pro fanoušky a jejím zjednodušením Fantasy Flight Games osloví mnohem širší publikum.

Za poskytnutí hry k recenzi patří dík společnosti Blackfire.