Lord Vonderhaar a jeho banda z Treyarchu je zpět a s nimi i Black Ops, a já se poslední měsíc třásl, až se mi hra dostane do rukou. Beta Blackoutu totiž naznačila, že tu bude něco, s čím je třeba počítat. Že i po "neúspěších" v minulých letech dostaneme hru, která zase vrátí Call of Duty na přední příčky oblíbenosti. Není moc těžké o mě zjistit, že mám opravdu rád pod sérii Black Ops v rámci Call of Duty. První díl řadím vysoko ve svém žebříčku nejlepších dílů série. A když přeskočím ke třetímu dílu, tak tomu jsem tady před třemi lety dal hodnocení 91% a dost lidí to těžce neslo. Pokud se dívám dnes zpětně, tak to hodnocení uzrálo jak víno. Black Ops 3 bylo za poslední tři roky tím, co drželo sérii nad vodou z hlediska multiplayeru. Vlastně jako jediné Call of Duty dostalo ještě DLC nad rámec standardních. Byly to jednou velká kolekce Zombies a pak stupidně na předobjednávku vázané DLC s retro mapami do multiplayeru. Spousta hráčů zkusila novější díly a zase se vrátila k BO3. Z nich se tak stala hra na tři roky místo na jeden. Takže tu stojíme před otázkou. Má čtvrtý díl na to, aby překonal s přehledem nejlepší Call of Duty aktuální generace? To zkusím rozklíčovat v této recenzi.

Rovnou začnu tím, že notorický (a nesmyslný) předsudek, že na Call of Duty se nikdy nic nemění, je tu úplně zcestný. U Black Ops 4 ani nevím, kde začít dřív. Ale jo, spláchneme to "nejkontroverznější". Není tu kampaň, prostě není. Že nevěřím tomu, že s ní od začátku nepočítali, je fakt, a hra můj názor akorát přikrmila přítomností Specialist Headquaters. Ty mají být jakési místo, kde lze o postavách z multiplayeru zjistit více. Renderované filmečky ke každému z nich a zápasy proti tupým botům mají vyvolat pocit, že tu něco je. Ve výsledku se dle mého jedná o filmečky zrecyklované ze zrušené kampaně, aby úplně neskončily v koši. Má to cenu hrát? Pro začátečníka, který potřebuje vědět, co dělá každá schopnost ve hře, možná. Pro zkušené hráče Black Ops je to k smíchu, takže si to vlastně prostor tady ani nezaslouží.

V multiplayeru (dále jen MP) kámen na kameni také nezůstal a někoho to bude opravdu bolet. Předně musím vyzdvihnout, že tzv. flow hry, který tvoří jádro toho, na čem stojí Call of Duty, zůstal nezměněn. Stále se jedná o rychlou a plynulou střílečku, která hráči neklade překážky a jakmile jí chytíte do ruky, cítíte pocit ze střelby a pohybu skrz ovladač naplno. Stále si tu mohu nastavit třídu pomocí systému "Vyber 10" a utvořit tak, aby vyhovovala mému hernímu stylu nebo hernímu módu, který zrovna hraji.

Ale právě zmíněné módy to celé mění. Dlouhá léta byli definicí Call of Duty Team-deathmatch (TDM) a Search and Destroy (SaD). Tyto prastaré módy nejde moc oživit, ačkoliv to série zkoušela. Měli jsme tu Search and Rescue se zvedáním spoluhráčů a už dlouho nás provází Kill Confirmed, který nestaví vše na počtu zabití. Druhý zmíněný tu najdeme také. Stejně jako Domination a pár dalších klasických módů. Ale všechno se mění a TDM, který osobně vždy hraji nejvíce, tu není tak zábavný jako dříve. Může za to důraz na vracející se postavy Specialistů. Jejich schopnosti jsou méně individuální a více týmové. A už jenom to, že hra odemkne klasický granát až na 42 úrovni v MP, je jasný důkaz toho, že tvůrci říkají "Tohle nechceme hrát jako dřív".

Protože chtějí, abychom hráli Control. Ten je jakousi evolucí vycházející z Hardpoint a Domination doplněnou o střídání stran, omezené respawny a hru na tři vítězná kola. Jeden tým brání dva body na mapě. Druhý se je snaží obsadit. Jakmile obsadí oba, vyhrál kolo. Cílem bránícího je udržet body neobsazené a bez nepřátel, protože pak se odpočítává čas do konce kola. Cest k vítězství je proto docela dost. A týmová spolupráce je klíčová. Nejde prostě běhat od bodu k bodu sám, ale je třeba se držet ostatních. Vědět, kdy zaútočit a kdy dělat návnadu, aby nepřítel měl narušené přesuny na bod, který opravdu chcete. Včasné použití hlavní schopnosti specialisty je zásadní. Když měl můj tým v jedné hře protivníky na lopatě a stačilo udržet poslední bod pár vteřin, z jejich strany stačil dobře použitý Riot Shield postavy Ajaxe, kterého kryli, a díky němu vymazali náš tým a bod zabrali. Nebo když můj tým zběsile brání bod, aktivovat Crashův boost zdraví dokáže změnit vývoj celého kola.

Tento mód dokáže vytvořit skvělé situace, kdy si člověk řekne "Jo, to bylo super vítězství" nebo v nepříjemné chvíli uzná, že protivníci věděli, co dělají. Což je přesně ta Achillova pata, kterou znají hráči Overwatch anebo jiných opravdu týmových her. Když hráči vědí, co mají dělat, je to radost hrát. Když netuší nebo tápou, je zábava ta tam a dostaví se frustrace a utrpení. Tohle bude zajímavé sledovat v následujících měsících. Hráči Call of Duty jsou hodně tvořeni sólisty, ostatně když nehraji s kamarády, tak jsem vždy hrál TDM jako samotář a týmu se ve hře nedržel. To tady už nejde. A nejde to moc ani v TDM. Může za to totiž zcela nový systém zdraví a změněný time-to-kill. Neznám přesná čísla, ale každá postava má 150 zdraví (v předchozích bývalo většinou 100) a tím dokáže vydržet docela dost zásahů. Ale zároveň, když už vás někdo dokáže trefit, tak umřete docela rychle. Výsledek je, že hra je rychlá, ale zároveň vyžaduje větší přesnost střelby. No a k tomu se přidává ještě systém léčení, který to ještě více komplikuje. Už žádné "Zalezu si do rohu, než se vyléčím". Tady musí hráč vyvolat léčení sám pomocí injekce. Dochází tedy ke složitému rozhodování, jestli přebít zásobník nebo si píchnout zdraví. Je to svěží mechanika, která nutí změnit návyky a chování v boji. Situace, kdy stažení se a léčení bylo lepším rozhodnutím než sebevražedný útok, se objevují každou hru a člověk má pocit, že má více možností jak hrát. A to je zatraceně dobře. Tohle všechno dohromady mě ale přivádí zpět k úvodu tohoto odstavce. Je těžké hrát jako samotář. Setkání se dvěma a více nepřáteli, kteří oba koukají (a míří) na vás, znamená téměř jistou smrt. Tady je potřeba mít prostě tým. A to může být v Call of Duty problém, pokud nehrajete s přáteli.

Nabídka map je letos poctivá. Dokonce s radostí odpustím, že vlastně čtyři mapy nejsou nové, ale jen předělávky map z Black Ops 1 a 2. Ony jsou totiž ze série jedny z absolutně nejlepších. Summit vzbuzuje vzpomínky a na Jungle mám z BO1 jeden z mých nejvtipnějších klipů. Nové mapy odpovídají tomu, co dělá Treyarch nejlépe. Tři ulice, spousta zkratek a prolézaček. Mapy mají flow a mají co nabídnout jak z taktického hlediska, tak z hlediska vzhledu a rozdílnosti. Nabídka map je prostě poctivá a nemám, co bych jí vytknul. Pokud by měly nějaké zásadnější problémy, už by je někdo odhalil.

Nutno dodat, že nic není bez chyby a pár problémů bych najít dokázal. První je v módu Control, kde s trochou šikovnosti a dominance lze zatlačit protivníky na spawn prakticky bez možnosti úniku. A věřte mi, být na té straně, co prohrává, není zábava. Hra vzhledem k pravidlům úplně respawn neotočí a jinam jej dát nemůže, protože by to bylo blízko cílů hry. Tady budou muset autoři přijít s něčím chytrým. Overwatch má základny bezpečné pro respawn a něco takového by se tu hodilo také, nebo jenom hranice, kam útočící tým nemůže. V ostatních módech mi respawn přišly tak nějak standardní pro Black Ops. Nějaké problémy tu jsou (hned po vydání patchovali Domination), ale nic výrazného.

Další výtkou k MP bude vyvážení a celkově vyznění schopností specialistů. Nemohu si pomoci, ale přijde mi to s nimi jak na houpačce. Zatímco Crash a jeho boost zdraví pro celý tým má jasné využití a dokáže změnit průběh boje, tak Nomádův pes sice občas dokáže dát více killů, ale někdy také umře chvíli po použití a jeho nabíjení je dlouhé. Věci jako Respawn Beacon (bod, kde se jde respawnovat, opět kopie Overwatch) by ve hře být ani neměly. Kvůli nim máme při respawnu zbytečnou obrazovku navíc místo skoku rovnou do boje. A celkově jeho využití je podivné. Riot Shield, který má Ajax, mi přijde zase jako nesmyslně silný. Situací, kdy je jeho zničení neřešitelným problémem, bylo na můj vkus hodně. Vision Pulse u Recona je zase moc pěkná taktická věc, která dokáže pomoci celému týmu, zatímco Prophetova paralyzační odstřelovačka nějak postrádá smysl úplně. Kolem a kolem bych řekl, že 50% specialistů má zajímavé schopnosti a zbytek je jakýsi divný nebo nevyvážený.

I přes tuhle obrovskou porci změn se MP v Black Ops 4 hraje stále jako Black Ops. Běhání po stěnách a létání nikomu nechybí. A rozhodně si nikdo nemůže stěžovat, že by tu bylo nedostatek možností pohybu. Plynulost a pocit ze střelby hrají prim. Zbraně mají celkem klasickou skladbu, jen si je třeba zase zvyknout na nové futuristické názvy. Líbí se mi zpětná vazba ovladače a zvuků po zásazích. Zejména trefa do hlavy je opravdu odměňující a rozhodně se vyplatí mířit přesně. Pár doplňků bylo pozměněno a pro některé zbraně jich je méně než dřív a dokonce mají i lepší varianty, jako třeba FMJ II.

Novinka je také mód Heist, což je něco jako kříženec Counter Strike a CoD. Nějak mi neseděl s tím nakupováním věcí, ale pro milovníky módů bez respawnu je to dobrá varianta. Vzhledem k důrazu na týmovou hru a specialisty klasický Hardcore docela trpí. Musíte dobře rozumět všem předmětům ve hře, protože se může stát, že si vezmete vybavení, které je v HC úplně nepoužitelné. Rozhodně ale Hardcore Search and Destroy je opět to pravé, co hrát. MP tedy za mě výborné, ale dovedu si představit, že spoustu konzervativnějších hráčů odradí. Na druhou stranu, tohle může být díl, který přiláká novou generaci hráčů CoD. A rozhodně se těším na letošní eSport Call of Duty World League, protože na tohle se bude koukat podle mě lépe, než na celou loňskou sezónu v Call of Duty: WWII.

Dostáváme se z té náročnější části recenze. Na Zombies nejsem v žádném případě expert a vyřešení některých Easter Eggů bez návodu mi přijde jako naprosté sci-fi. Dá se však říci, že chápu, co na Zombies lidi upoutává a baví. Fanoušci tohoto módu zde najdou všechno, a to do sytosti . Treyarch přidal změny, které fanoušky nadchnou, aby nemohli říct, že jsou to pořád stejné Zombies bez evoluce.

Na startu hry máme poprvé tři kompletní mapy a pokud zakoupíte jednu z dražších edicí hry, tak dostanete i čtvrtou bonusovou. Já se budu věnovat těm základním třem. IX alias "devět" a Voyage of Despair představují novou partičku v tzv. Chaos Story. Scarlett Rhodes a její tři parťáci se vydávají hledat jejího otce, což je zavede v případě Voyage na luxusní zaoceánskou loď s nenápadným jménem Titanic. Tam se jako vždy něco nepovede a loď se přemění na mysteriózní plavidlo plné zombies. IX je zase úplně jiné zasazení, ale opět historické. Ocitáme se v starověkém koloseu a čelíme vlnám zombies pro potěchu vládce a obecenstva. A poslední Blood of the Dead je remakem nebo znovu oprášení mapy Mob of the Dead z Black Ops 2. Tady partička z tzv. Aether Story ve složení Richtofen, Dempsey, Nikolai a Takeo navštíví věznici Alcatraz a samozřejmě to nebude procházka růžovým sadem.

Zatímco Blood of the Dead a Voyage of Despair působí opravdu jako standardní mapy ze Zombies, IX je celkem jiná. Vše se centralizuje kolem arény, kde hra začíná. Postupně odemykáme podzemní komplex jeskyní a svatyní a také různé salónky, kde lze vyvolat souboje s bossy (abychom otevřeli Pack-a-punch). Je to celkově jiné prostředí, než známe ze Zombies, a působí svěže. Všechny tři mapy mají svou osobitou atmosféru. Probíhat luxusním vybavením Titaniku, které bylo zdevastované nákazou zombies, je nádhera.

Systém perků byl pozměněn. Nejkontroverznější změna bylo odstranění Jugernoggu a také odstranění Quick Revive, což byly asi nejdůležitější perky předchozích her. Právě proto je autoři odstranili, aby nakopli variabilitu toho, co hráči používají. Při tvorbě třídy pro Zombies si tedy můžete navolit, který oltář (bohů v případě IX) vám dá jaký perk namísto toho, aby bylo možné koupit ve hře všech 14 a rozhodnout se v průběhu. Omezuje to, ale zároveň to dává více prostoru týmové skladbě a zkoumání lepších kombinací. Zbytek je celkem podobný starším dílům. Zbraně si postupně vylepšujete, takže opakovaným hraním se zlepšují šance na postup dále.

Stále se to hraje jako Zombies. S každou vlnou nepřátelé sílí, vyděláváte peníze na odemykání cest, nakupování zbraní a snažíte se přežít co nejdéle a odemknout co nejvíce věcí. Ultimátním cílem je vyřešit kompletní hádanku celé mapy, což se v případě IX povedlo lidem na internetu už po třech dnech od vydání. Co však potěší určitě hardcore hráče jsou možnosti nastavení. Playlisty jsou totiž nebývale bohaté. Classic playlist je to, jak si autoři představují, že byste měli Zombies hrát. Můžete hrát sami nebo až ve čtyřech hráčích. Nově nabízí hra volbu obtížnosti, kde Normal je základ, se kterým designují hru vývojáři. Casual je "jednoduchá" varianta pro začátečníky. Hardcore a Realistic je pro ostřílené hráče, kteří chtějí výzvu. V jednom interview Treyarch zmínil, že jejich interní tým expertů na Zombies hraje každý den. Není pro ně problém se dostat do vlny 100 bez ztráty kytičky. Ale na nejvyšší Realistic se zatím nedostali přes 13 vlnu. Zde totiž není zvedání a jeden úder od zombies znamená smrt. Komu se zdá, že hra nevydrží, tak jen nová hodnota maximální vlny postačí. Nejvyšší vlna, které lze dosáhnout, je nyní 1024, dříve bylo 255.

Ale zpátky k těm možnostem. Nový mód Rush je jakousi formou kompetitivního hraní Zombies, kdy hráči soutěží o co nejvyšší skóre, aniž by spolupracovali na cílech mapy. To může být zajímavé, bohužel se mi nepodařilo najít hru, a tak jsem testování vzdal. S čím jsem si ale opravdu vyhrál, bylo nastavení vlastních her. Logicky ve vlastní hře nelze získávat trofeje, ale pro úplně nooby, hráče, kteří nejdříve chtějí prozkoumat mapu, nebo lidi, kteří hledají nové výzvy, je to nástroj nebývalých rozměrů. Nastavení vlastní hry totiž obsahuje kolem stovky různých možností, kterými si lze upravit hru. Budou ve hře jenom brokovnice a bossové? Proč ne, když máte takový vkus. Já třeba pro zkoumání Titaniku změnil Zombie na pomalá, slabá a plazící se torza. Odemkl všechny dveře, dal si spoustu bodů pro start na zbraně a nastavil auto revive na 30. I to jde. Byla to zábava hrát? Moc ne, ale měl jsem šanci prozkoumat mapu a najít místa, kde aktivovat Pack-a-punch. Tohle může být vstupní brána pro spoustu hráčů, ale také možnost, jak zvýšit znovu hratelnost celého módu zrovna podle vaší nálady. A zároveň to nijak nenabourá, že Classic je to, jak si autoři představují, abyste hráli Zombies, a kde je ta základní výzva.

Tudíž to je to podstatné, co mě na nových Zombies upoutalo. Stále tu kupujeme zbraně na zdech, stále tu jsou Mystery Boxy (v Chaos Story jsou děsně cool) a Pack-a-punch. Toniky a artefakty jsou další ze spousty proměnných kvůli kterým hrát a získávat suroviny na jejich náhodnou výrobu (haloooo budou mikrotransakce). A odhalování všeho na mapě s neustálým pronásledováním nepřátel je prostě zábavné. Pokud to vezmu čistě ze subjektivního hlediska. Byl jsem překvapen, jak mě Zombies lákaly se k nim vracet nad rámec běžného testování pro recenzi. Tady se skrývá spousta hodin zábavy.

Není pochyb o tom, že to nejpodstatnější pro letošní Call of Duty je Blackout. Po letech, kdy postupně hráči ztráceli víru v něco originálního na poli stříleček, se loni rozjela mánie Battle Royale. PUBG a Fortnite vévodí tomuto žánru a dalo se čekat, že dříve či později dorazí i velcí vydavatelé se svou snahou ukousnout z tohoto velkého koláče. Právě Black Ops 4 to z rodu AAA her stihli první a už beta naznačila, že je s nimi třeba počítat.

Blackout můžeme definovat jako Battle Royale dle šablony, kterou si dokáže představit každý. Jedna velká mapa, vrtulníky s hráči, seskok na mapu pomocí wingsuitu a padáku. Looting vybavení, přežití, smrtonosný kruh a vítěz jenom jeden. Nic tu nechybí z příručky "Co má Battle Royale obsahovat". V době vydání bylo v Solo a Duos (dvojice) hře celkem 88 hráčů a v Quads (čtveřice) 100 hráčů na zápas, což jsou počty o něco nižší než PUBG, ale pořád naprosto v pořádku.

Samotná mapa je pocitově velikostí menší než Fortnite. Rozhodně mnohem mnohem menší než PUBG, ale to je vlastně správně. Call of Duty je o rychlosti, výbušnosti a efektu, na to je lepší menší prostor. Mapu tvoří několik rozdílných biomů. Na východě je rozlehlá pouštní část, kterou od zelenajícího se středu dělí řeka, jejíž dominantou je na severu velká přehrada. Na úplném západě je moře s přilehlou pláží, na kterou se přesně hodí postavit obří hotel. Ten hotel je nedostavěná dominanta a nejvyšší budova hry. Větší pojmenované lokace prokládají malé osady s pár domečky, které užijí hráči, jenž chtějí pomalejší postup hrou.

Právě ty větší - pojmenované - lokace jsou tím, co nejvíce potěší fanoušky série. Treyarch ví, že lidé mají rádi vzpomínky, a proto mezi nimi najdeme místa, která pochází ze starých MP map. Na severu se potkávají Black Ops 2 a Black Ops 3, když do jednoho luxusního komplexu je spojena mapa Raid (BO2) a Stronghold (BO3). Na pobřeží zase Cargo Docks jsou opět rozšířená idea mapy z druhého dílu. No a o samotném ostrově určeném pro ikonický (a nenáviděný) Nuketown už slyšel asi každý. Assylum a Lighthouse zase těší fanoušky Zombies. A pozornější hráči si všimnou dalších narážek na mapy. Vedle lokace Turbine je spadlý tubus větrné elektrárny a je podobně až přesně umístěný, jako byl na mapě Turbine v BO2. Prostě dlouhodobým fanouškům série srdce zaplesá při návštěvě známých i ostatních lokací. Mapa působí svěže, živě a hlavně nemá prakticky hluchá místa.

Perličkou je, že nejsou to jenom ostatní hráči, kteří se vás v Blackoutu snaží zabít. Na mapě se v různých lokacích náhodně objevují ještě zombíci, protože patří k Treyarchu. Každé místo obklopené zombíky znamená, kromě nebezpečí a instantního boje, že tu najdeme silný loot a také bednu s lepším vybavením. Je to klasický princip - větší risk = větší odměna. A oživuje to Battle Royale koncept nad rámec klasického PvP. Když už jsme v té popisné části módu, jsou tu i dopravní prostředky. Čtyřkolka pro dva, nákladní auto pro čtyři, kde se lze na korbě volně pohybovat. Pak také vrtulník a člun. Všechny pomohou k rychlému (nebo pomalému, v případě náklaďáku) přesunu jinam na mapě, ale jsou hodně slyšet a působí jako magnet na nepřátele.

Každá Battle Royale (BR) hra stojí a padá na lootu a vybavení ve hře. Tady máme solidní porci vybavení vycházející z MP. Všechny zbraně z MP jsou zde přítomny a jdou najít kdekoliv. Nikdy však nevíte, jestli v budově najdete zbraň nebo ne. Je to náhoda, je to risk, je to o rychlé změně taktiky. Nikdy nemáte jistotu, což někomu může vadit, ale to je podstata BR. Zbraně můžeme ověsit klasickými doplňky, které známe z MP. Lékárny a bandáže slouží přesně k tomu, co tušíte. Změnou oproti konkurenci je, že je jde aplikovat i za běhu, což podporuje dynamiku celého Blackoutu. Není to hra o sezení, ale spíše o neustálém pohybu. Brnění je také přítomno. Vestu jde najít ve třech úrovních podle síly, kterou blokuje příchozí zranění. Pokud o ni přijdete, už ji nedoplníte. Bylo by dobré ještě zmínit Perky. Ty se zde ukazují v podobě consumables, tedy něčeho, co použijete a po nějakou dobu vám to dává nějaký bonus. Máme tu rychlejší používání lékáren nebo lepší sluch. Paranoia zase upozorní, že na vás někdo míří. A Skullker umožňuje rychlý pohyb v podřepu. Opět věci, které jsou typické pro CoD, ale v konkurenci BR her vyčnívají.

To bylo myslím dost kolem zasazení a obsahu. Je toho hodně, co by se dalo popisovat, ale o tom recenze není. Zkusme se podívat na hraní samotné. Už plachtění wingsuitem je specifické, lze padat přímo dolů, anebo nabrat rychlost a pak plachtit klidně přes celou délku mapy. Samotné střílení je pak typicky CoDovské. Plynulé, skvěle dává zpětnou vazbu, zásahy prakticky cítíte v rukou. Super. Čas na zabití nepřítele je kvůli přítomnosti vesty (a také Trauma Kitu, co zvedne zdraví na 200) o něco delší, což je dobře. V přímém souboji tak záleží na přesnosti a umu. Při překvapení do zad je většinou šance se dostat do bezpečí nebo rychle opětovat palbu. Každý kryt je přítelem, ale nikdy nejste stoprocentně v bezpečí. Headshot od sniperky dokáže vždy překvapit. Co autoři nechtěli, byla oblíbená taktika schovávání v křoví. V Blackoutu to nejde, do křoví nezalezete a jde se za ním pouze opticky krýt, protože logicky žádnou palbu nepohltí. Lepším krytem jsou proto kameny, stromy a samozřejmě budovy a další objekty.

Blackout je rychlý. Ostatně rychlost je to, co dělá Call of Duty a líbí se mi, jak se podařilo autorům přenést pocit a familiárnost MP do tohoto zbrusu nového módu. I když jsem poslední rok hrál CoD:WWII velice sporadicky, tak jsem se ihned po zapnutí Blackout cítil jak ryba ve vodě. Vše bylo jasné, není třeba raketové vědy nebo dvouhodinových tutoriálů. Tady je mapa a přežij. A že hra funguje, dokládá i to, že každý finální kruh v posledních zbývajících hráčích mi zvyšuje tepovku. První Solo vítězství přišlo brzo, a i když mám přes 200 výher ve Fortnite, stejně jsem se klepal jak drahý pes. Vítězství ve Quadech a Duos je zase odměnou za skvělou týmovou práci a komunikaci. Společné zakřičení "Jo!" neomrzí a každé vítězství se počítá. Ano, není, co bych dodával - Battle Royale v Call of Duty funguje a má vše, co na začátku potřebuje. Teď už jenom přidat více skinů na odemykání a další challenge. Což je věc, která je ve hře zatím v omezeném počtu a pouze úniky informací naznačují, co nás čeká, ale zatím ve hře mikrotransakce ani Battle Pass nejsou.

Sem už v tomhle dlouhém elaborátu dám jen stručné technické dojmy. Treyarch (a potažmo Beenox a Raven) jsou zkušení a na hře je to poznat. Multiplayer vypadá dostatečně dobře na PlayStation 4 Pro a vůbec neřeším, jestli běží na tom samém prehistorickém enginu nebo ne. Důležité je, že běží v 60fps. Tenhle pilíř CoDu ještě nikdo nevzal a je to dobře. Že to zejména v Blackoutu občas trochu zaškobrtně, to je fakt, ale nic tragického na PS4 Pro. Co se týče Zombies, tak ty mi přišly v některých místech graficky nejslabší, ale zase musí řešit mnohem více pohybujících se postav v jednu chvíli. No a Blackout? Tomu jsem věřil při oznámení nejméně a výsledek mě už v betě posadil na zadek. Hra vypadá s přehledem o poznání lépe než PUBG běžící na Xbox One X. Ono to má své důvody, proč PUBG běží, jak běží. Ale tady je vidět, že Blackout byl designován od začátku na konzole, a proto funguje skvěle a dobře se na něj kouká. Poklesy frameratu mi zatím vždy přišly vázané na server a odezvu, jinak hra běží výborně. Samozřejmě v každém z módů jsou bugy. V Blackoutu občas při dopadu hra sice zatáhne padák, ale postava letí ještě kousek. Dělají to kolize se stromy a jinými nestandardními objekty. Vypadá to hnusně? Ano, ale hru to neovlivňuje, protože dopadnu tam, kam chci, a hraji. V MP zase občas v "play of the game" doskakují později modely. Nejzákeřnější bug byl v Hardcore SaD, kde spoluhráč měl modré nápisy nad nepřáteli namísto červených. Prostě obyčejné bugy. Žádný z nich mi nerozbil hru, že by byla nehratelná. Takže v pořádku. Co je ještě více v pořádku, že Treyarch zachoval ve své hře rozdělenou obrazovku. Ano, zatímco většina her split-screen ruší, Black Ops 4 ho má ve všech třech módech a ani se tím moc nechlubí. Tudíž pokud máte doma jenom jednu konzoli, i tak si můžete užít Blackout ve dvojici, a to se počítá!

Je to zvláštní říci, když hra neobsahuje kampaň, ale za mě je tohle nejobsáhlejší Call of Duty této generace. I kdyby se hráč chystal hrát jenom jeden ze tří hlavních modulů, dostane za své peníze desítky a stovky hodin. Záleží pouze na vkusu a chutích. Pravděpodobně vše zůstane ve stínu nového Blackout, ale za sebe si myslím, že evoluce multiplayeru prospěla a byl jsem po dobu hraní před psaním této recenze sám překvapen, jak moc chci hrát MP, i přestože prakticky rok frčím na vlně Battle Royale. Blackout má robustní základy už při vydání a těším se, co pro nás budou mít připravené. Activision a Treyarch totiž zatím nezapnuli žádné způsoby mikrotransakcí, ale víme, že přijdou, protože k vyšším verzím hry dávají 1100 CoD Points. Zdá se, že tu bude forma "Battle Pass" a možná nebudou Loot Boxy, což by bylo překvapivé. Sami autoři zmiňovali, že budou limitované eventy pro více než 100 hráčů a že časem přibude i cyklus dne i noci. Osobně Blackout může fungovat opravdu dlouhodobě a nabízet spoustu zajímavých věcí. No a Zombies? Nejsem přesně cílová skupina, ale fanoušci podle mě mají co objevovat a překonávat. Už jenom pohled na trofeje říká, že výzva pro Zombies hráče tu je. Chybí mi kampaň? Vůbec. A vám by také neměla, protože tu jsou ty věci, které Treyarch z těch tří CoD studií dělá nejlépe a všechny jsou našlapané.