Za mojí recenzenskou kariéru se toho pod mými myší a klávesnicí znetvořenými pařáty objevila opravdu hromada, ale přesto je vidět, že překvapení stále existují a nepřicházejí jenom na Vánoce. A pro mne je přesně takovým překvapení Super Seducer 2, protože, ač je to hra nehra, bavil jsem se u něj tak dobře, až to sám vlastně nechápu.

Za tímhle nepravděpodobným výtvorem stojí jistý Richard La Ruina, který si na své živobytí vydělává tím, že ostatním lidem radí, jak si najít partnera na celý život...anebo alespoň na hodinku či dvě. Dle toho co o něm je na internetu k dočtení, mu to celkem jde a to i přesto, že vypadá jako creepy verze Prince z Persie s prapodivným britským přízvukem. Polemizovat nad tím, kolik z toho je jeho PR a kolik pravda ale nehodlám.

To jak připadá mně je ale úplně jedno, pokud dokáže přilákat osamělé vlky a vlčice na své semináře a k tomu prodat stohy knih, které navíc někteří opravdu milují (alespoň co jsem zběžně pročítal recenze na Amazonu), bude se mu dařit. Každý správný lovec žen, musí být zdravě sebevědomý a nad slunce jasné, že někdo, kdo ostatní tomuto modernímu umění učí, ho, alespoň na oko, bude mít víc než dost. Možná až nezdravě. A pak může sám sebe dosadit do své vlastní hry, ve které jde, jak jinak, o to, abyste uspěli ve vábícím procesu.

Super Seducer 2 nabízí deset různých scénářů - například šéf a sekretářka, starší muž hledající mladší ženu nebo balení krásky obklopené partou kámošů. V rámci rasové a genderové korektnosti (jejíž absence byla vytýkána prvnímu dílu) obsahuje hra i asiata snažícího se okouzlit západní ženu nebo level, kdy se v roli pártychtivé děvy snažíte sehnat sexuálního parťáka na jednu noc. Xenofobové a puritáni teď možná odcházejí od klávesnic, ale taková už je doba. Hatefree.

Už v osmdesátých letech si někteří vývojáři mysleli, že budoucností je produkt který je na pomezí filmu a hry, nicméně interaktivní filmy nikdy žádné terno nebyly a myslím, že se stačí podívat na pár dílů AVGN, kde Nerd recenzuje kousky ze Sega CD a máte o zábavu postaráno. Jenže doba se změnila a trh také a tak se najdou lidi, kteří namísto neutuchající akce radši jednou za pět minut kliknou a sledují příběh. A přesně o tom je SS2. Sledujete hranou scénku, kde postavy brebentí a která se v určitý okamžik zastaví a vy pro vašeho virtuálního Casanovu vybere jednu z nabízených možností jak v dialogu pokračovat. Jednotlivé varianty můžou být v podstatě pouze dobré, horší a blokery.

Po každé z vašich voleb následuje střih a po něm dostanete feedback od Richarda i jeho ženské společnice a příběh pokračuje dál, tedy pokud jste nevybrali bloker, který vás vezme zpět k předchozímu rozhodovacímu bodu. Blokery se většinou dají identifikovat naprosto jasně a víceméně se jedná o ty nejzábavnější scénky které Super Seducer 2 obsahuje. Třeba když řeknete sekretářce, že má “A for filing and F for sucking my dick”. Well played.

A právě to, jestli vám tyto scénky přijdou zábavné, je rozhodující parametr, zda se u SS2 budete bavit nebo ne. Ono projít jednotlivé scénáře zas tak moc času nezabere, hra by se dala dokoukat za pět hodinek a to včetně bonusového scénáře, který je v čínštině, ale právě nespočet “špatných” rozhodnutí je to co mě i všechny ostatní baví. Můžete se totiž virtuáně prožít situace, ve kterých se určitě každý v životě chtěl alespoň jednou ocitnout, ale strach z možných následků nebo prostá slušnost mu to nedovolila. A neznám jinou hru, kde můžete říct striptérce, že se jmenuje a vypadá jako děvka nebo se na prvním rande holky zeptat jestli je panna a říct jí, že rozhodně vypadá starší než na fotkách ze seznamky.

S tou korektností to holt není zas tak horké, jak by se mohlo zdát. A vážně, pokud vás něco takového uráží, rozhodně se hře vyhněte obloukem. Pokud ne, zvažte těch 12€ co hra stojí. Hlavní protagonista vám nemusí být sympatický, je to koneckonců egomaniak, který vydělává na tom, že ostatním radí jak být jako on, ale to se dá překousnout. Nevím na kolik procent je to zásluha scénáristů a režisérů, ale jednotlivé scénky jsou kolikrát opravdu k popukání a všechno je natočeno profesionálně takže se na to i hodně dobře kouká.

Člověk musí brát v potaz, že byste si tuhle záležitost asi nepustili, když si večer chcete něco pořádného zapařit. Ale využijete ji ve chvílích, kdy se chcete nenáročně zabavit, třeba při cestě vlakem. Jen se musíte smířit s tím, že ostaním budete připadat jako mimoň, když se budete smát tak nahlas, že vás uslyší až v sousedním vagónu. Super Seducera 2 jsem navíc doporučil pár lidem v kanclu, všichni z něj byli nadšení a dokonce jsem ho využil jako takovou trochu podivnou společenskou zábavu, když jsem byl naposledy na horách, takže můžu říct, že hra se využít i pro takovéto příležitost.

Balit holky by se v ní naučil leda úplný antisociál, protože většina rad je typu - dát obsluze dýško znamená, že máte peníze a vážíte si práce ostatních (nebo tak něco), což možná někomu pomůže, ale takových lidí bude pomálu. Nicméně kdo ví, třeba se pletu. Já osobně SS2 beru jako zábavnou hříčku, která navíc stojí méně než dva lístky do kina nebo DLC pro Destiny 2 a zabavil jsem se u ní mnohem víc. A to přece jde!