Forged of Blood vyšlo na přelomu prázdnin, 1. 8. 2019. Jedná se o strategické tahové RPG a první počin od indonéského studia Critical Forge, které čítá pouhých 8 jednotlivců. Vtělíte se do role prince Taviase Caenicana, který je se svým bratrem poslední svého rodu poté, co jim lidští rebelové zabili otce. Lidé jsou totiž podřadná rasa sluhů, což jim jako právoplatný nástupce trůnu hodláte dokázat, když jejich zemi postupně zaberete zpátky pod svou nadvládu. Pod kontrolou máte až tři vojenské po pěti členech, které budete využívat ke znovuzískání moci a ustálení své pozice jako král Attirasu.
Tutoriál boje představuje nevyhratelnou sekvenci, ve které hrajete právě za obránce krále - otce obou princů. Máte lučistníka, dva týpky na blízko a mága, takže se naučíte všechny mechaniky, které vás v souboji mohou potkat. Tedy skoro všechny. Souboj pro mě byl oříšek pochopit. O tom později.
Graficky je hra zpracována dost obstojně a nic mě vyloženě neuráželo. Mapa tažení je přehledná, barevná, postavy se pohybují celkem realisticky a prostředí se mění, dokonce i denní doby jsou různé. Ve Forged of Blood musím pochválit audio stránku celé hry. Hudba pěkně doplňuje nastalé situace a umně podkresluje to, co se zrovna ve hře děje. Dabing je provedený také zkušeně. A vypíchnu ještě zvuky zbraní, které korespondují s tím, co postava právě trefila. Kameru můžete přiblížit až málem na hlavu postav, stejně jako oddálit úplně kolmo na ptačí perspektivu. Audiovizuální stránka je tedy v pohodě, hra vypadá pěkně i na nižší nastavení a spoustu zobrazovaných věcí si můžete sami donastavit podle chuti.
Alespoň by tedy mělo. Během hry se dost často setkáte s dialogovými možnostmi, které mají dopad na to, jak se k vám budou chovat vaši společníci a spojenci, stejně jako budoucí nepřátelé. Existují v podstatě tři cesty (hra to nazývá Tri-Axis Personality Index), kterými se můžete vydat - racionalismus, altruismus a hedonismus. Hra vás postupně bude stavět před volby, které budou všechno, jen ne černobílé. Jako správný vůdce musíte najít to, co nejvíce odpovídá vaší pozici, což někdy znamená ustoupit svým radikálním názorům ve prospěch svého lidu či posílení aliance. Je to lepší, než se nemoct vyjádřit k ničemu, zároveň si musíte dávat sakra bacha, aby vám kvůli vašim rozhodnutím neodešel od píky pěstovaný válečník. Na diplomacii záleží, podle toho se pak rozhodne, kdo se k vám přidá a kdo ne, tedy jestli vyhrajete, nebo skončíte poraženi.
Velmi pozitivní zkušeností je systém rozdělování talentů. Každou postavu můžete vybavit dvěma typy zbraní a během boje mezi nimi libovolně přepínat, ale abyste po boji získali body pro obě, nemusíte je střídat. Stačí je mít vybavené. Talenty můžete kdykoliv a zdarma přerozdělit, to znamená, že je zbytečné si body šetřit nebo se strachovat, co se bude kam víc hodit. Když se vám nelíbí směr, kterým se postava ubírá, prostě restart a přerozdělit. Pak máte ještě další strom, kde vylepšujete bojovou orientaci své postavy jako takové - jestli bude pohyblivější, nebo spíš ustojí nějakou tu facku navíc. To jsou všechno pasivní schopnosti. Další věc jsou atributy, což je jediná nevratná a neměnitelná věc, body odsud zpátky nevezmete. A to je klasika od síly po obratnost. Všechno je pěkně zobrazené, vysvětlené a popsané.
A konečně - kouzla. Samozvaný revoluční systém tvorby a sesílání kouzel je ve Forged of Blood ve formě Maguritu. To jsou jakési kameny, které získáte z určitých misí, a vybavíte jimi své postavy, které mají dost potenciálu k tomu, aby magii ovládly. Jako že každá mince má dvě strany, tak i Maguritový kámen obsahuje dvě složky - Drain a Expell. Ke každému musíte přiřadit kouzlo. Obě kouzla pak musíte v boji střídat, jedním natáhnete energii (Drain) a druhým ji vypustíte s často devastujícími účinky (Expell). Je to sice složitý systém, ale kámen sílí spolu s jeho nositelem, u posilujících kouzel zvedáte dosah či AoE, u těch zraňujících zase poškození či dodatečné efekty. Některé kouzla na několik kol vyřadí protivníky z boje. Tento systém se mně jako starému mágovi líbil a spellcraft jsem si do sytosti užil, mág nechyběl v žádném z mých oddílů.
Tahový systém na čtverečkované mřížce boje není nic nového, ale právě tady mám (kromě častých pádů při načítání hry) asi největší problémy a spoustu věcí nechápu. Třeba kamera. Tu můžete během svého tahu naprosto v pohodě upravovat, dobře se s ní manipuluje a protože se často bijete v terénu či ve městě, musíte být na pozoru a neustále svůj náhled otáčet, aby vám nějaký nepřítel neunikl. Ale během tahu protivníků se s kamerou nic dělat nedá, stejně jako když vaše postava-mág sesílá nějaké kouzlo. To je pak záběr na postavičku máchající rukama, ale nevidíte, jaký mělo kouzlo efekt nebo kolik způsobilo zranění. Možná se to dá vypnout, ale já jsem nepřišel, jak na to.
Strategie je velmi důležitá, stejně jako rovnoměrné složení vašeho oddílu. Postavy se střídají podle iniciativy, tu byste také neměli podceňovat, jinak se může stát, že budou nepřátelé hrát o dost častěji, což vám rozhodně k výhře nepřispěje.
Moje další výtka se týká obtížnosti některých setkání. Může se stát, že procházíte ne vyloženě jako nůž máslem, ale jakž takž se držíte, s odřenýma ušima nepřicházíte o postavy. Super, že? Pak přijdete do mise, kde vám zmutované prase rozmetá každou z postav na ránu, a to ani nekritne. Moje zklamání bylo neměřitelné a můj den zničen, protože automatické uložení je vždy na začátku mise a nejde z toho vyskočit. Pak jsem děkoval za možnost zvednout životy a poškození svých postav o 300%, a i tak jsem málem dostal sadu. Nerozuměl jsem tomu a zatím jsem ani nikde nečetl, že by tento problém někdo adresoval a nevím, jak se s takto náhlým power spikem vyrovnali ostatní. Už tak mi láme srdce přicházet o postavy, z nichž s každou jsem strávil minimálně 20 minut v talentech rozdělováním bodů, natož dělat celou novou skupinu, na kterou najednou nemám peníze.
Každá postava má v základu v boji tři bodíky, žlutý, modrý a zelený. Obecně útok vás stojí jeden žlutý bodík, ale vy jej můžete utratit i za chůzi. K pohybu můžete utratit modrý a zelený bodík stejně. K tomu si ve stromu ovládaní zbraní vybíráte schopnosti, které mají barvy odpovídající bodíkům - zelené schopnosti spotřebují jeden zelený bodík atd. A červené schopnosti stojí všechny tři bodíky naráz. Jejich počet není omezen, ale použitelné jsou pouze jednou za herní kolo. Červené akce stojí všechny tři bodíky najednou, takže pro jejich použití musíte stát přesně na místě, kde je použít chcete. To se sice vyplatí málokdy, ale když už, tak vidíte, jak se ten váš borec s kladivem napřahuje znovu a znovu, aby jednoho nepřítele po druhém majznul po kebuli, a je to skvělý pocit. Než jsem se s postavami naučil pořádně a efektivně pracovat, trvalo to pěkně dlouho. Počet kroků, které za bodíky ujdete, je dán pohyblivostí, což se jako jediný stat hodí snad na všechny postavy (možná kromě extra lučišníků-ostřelovačů, kteří pálí přes celou mapu). Jinak má každá postava atributy jak je znáte z normálních RPG, dále máte k dispozici dva stromy - jeden je dán zbraněmi, které v boji používáte, druhý obecnou náturou vaší postavy.
Hrozně moc bych chtěl, aby Forged of Blood byla výborná hra. A ona jí chce taky být. Bohužel za každou dobrou (až skvělou) věc se dá najít něco, co ji sráží zpátky do průměru. Líbí se mi mechaniky boje, kde v přírodě využíváte každého kamene či stromu jako krytí proti nepřátelským lučištníkům. Na druhou stranu je to obrovská nevyváženost v obtížnosti, kdy jednu oblast vyčistíte s ledovým klidem a v další misi dostanete takový nátřesk, že to svět neviděl. Indikátor obtížnosti setkání, jako je třeba v Heroes, neexistuje. Talentová síť u zbraní a další u obecné bojeschopnosti postavy - naprosto perfektní a ještě s neomezenou možností respecu. K tomu ale pochybné ovládání boje. Systém tří bodíků je super, kdyby nehaprovalo jejich použití v boji. Grafika je ucházející, nemám moc co vytknout, a zvukový doprovod ke hře sedí výborně. Dokonce ocením, že zde jsou i různé zvuky zbraní a jejich útoků na různé cíle, stejně jako povedený dabing. Ale o to horší je ten pocit, že vím, co Forged of Blood mohlo být. A není. Třeba někdy bude.
Za poskytnutí hry k recenzi děkujeme Critical Forge
