Dvě DLC a každé úplně jiné, to jsou plány 4A Games na rozšíření nesmírně povedeného titulu Metro: Exodus. Zatímco druhé rozšíření by nám mělo nabídnout velkou otevřenou úroveň ve stylu hlavní lokací základní hry, to první, které se už nyní dostalo na naše herní mašiny, je menší a komornější, což neušlo naší pozornosti. Nyní po jeho dohrání k němu máme co říci.
V této recenzi se nevyhneme spoilerům, takže pokud budete číst dál, berte to na vlastní nebezpečí. Základem Two Colonels jsou události, o kterých se dozvíme ke konci hlavní hry. Osud plukovníka Khlebnikova a jeho syna Kirilla známe. S mladším z nich jsme se potkali v metru pod Novosibirskem a výrazně nám pomohl v našem dobrodružství. Jenže jak k tomu všemu došlo?Jak se mladý hoch ocitl jako poslední přeživší v celém Novosibirsku? Kde jsou všichni? A kde je jeho otec? A hlavně jak náš plukovník Miller našel plány radiace, které umožnily dotáhnout tenhle vlakový trip do konce?
Přesně to se v přibližně dvou hodinovém dobrodružství dozvíme. Novosibirsk byl totiž žijícím metrem jako v případě Moskvy. Jenže neustálé problémy se zamořením od červů nutilo vojáky čistit zařízení udržující vše v běhu. To vyžadovalo neustálé dávky protiradiačního léku. Co se stane, když se zásoby začnou tenčit? Hádejte. Celý rok událostí v metru je zde shrnut intenzivně. I za tak krátkou dobu dokáží autoři představit pár postav a donutit hráče k nim cítit nějaké emoce, aby toho po pár minutách pěkně využili a poslali vás na dno. Lidstvo se ani na pokraji vyhubení nepoučí a stále platí, že největším nepřítelem lidstva je lidstvo samo.
Příběh nadchne, u hratelnosti už to tak jednoznačné není. Hlavní roli zde hraje nová zbraň a tou je plamenomet. Ten používají k čištění potrubí od červů a funguje jako nová mechanika k řešení malých hádanek a otevírání nepřístupných míst. První úroveň prakticky není o ničem jiném. V dalších dojde i na střílení konvenčními zbraněmi a pak zase závěr s plamenometem, ale už proti starým známým obludám z hlavní hry. Mechanicky to moc nenadchne, plamenomet drtí nepřátele po stovkách a když dojde na lidské nepřátele, jejich AI je zde stažená na minimum a občas to nevypadá vůbec hezky.
Nelze očekávat nějaké orgie originální hratelnosti, vše se drží striktně v tunelu s menšími odbočkami a jednoduchého FPS. Co ale samotnou herní část zachraňuje, je prostředí. Autorům nelze upřít, že pro toto malé DLC vytvořili hodně prostředí a přitom je už měli. Ano, budeme chodit v místech, ve kterých jsme byli v základní hře, jenom budou vypadat výrazně jinak. Stanice Prospekt v Novosibirsku bude sálat životem a vzpomínáte si jak vypadala, když tam procházel Artyom? Stejně tak nádraží, kde tentokrát na lodi nebudete plout. Dokonce zdejší postavy utrousí zmínku, s kterou by měli recht, kdyby to všechno přežili. Je fascinující, že se autorům podařilo udělat zajímavé DLC, u kterého hráč ví, jak to dopadne, kam to spěje a stejně ho do něho vtáhnou a třeba i překvapí. Zkoumání, i když lineárního prostředí, je spolu s příběhem to nejlepší, co vám toto DLC může nabídnout, a pokud jste si oblíbili Exodus, tohle je povinnost.
