Šestého září se na Steamu objevila logická indie dungeon crawler hra, ve které se zhostíte role BOT-C mechanika/inženýra. Vašim úkolem bude znovu rozchodit mašinu, díky jejíž nefunkčnosti je celá vaše domovská vesnice ponořena do mohutné písečné bouře. Mezi základní mechaniky patří dungeon crawling, řešení hádanek a manipulace s energií nabitými kuličkami, jež musíte posílat správným směrem a napájet obrovskou mašinu. Cestou vylepšujete své vlastní jádro, získáváte nové "zbraně" a vybavení, které vám v "boji" s neznámou a hrozivou kreaturou pomohou. Hra vyšla na platformách Nintendo Switch, Microsoft Windows a Xbox One.
Graficky se jedná o jednoduchou, ale stylovou záležitost. Prostředí jednotlivých částí stroje mění barvu a po cestě toho nepotkáte moc převratného, závěrečná scenérie vám vyrazí dech spíš pocitem, že jste hru poprvé dohráli, než svou uměleckou hodnotou. Váš robot může nosit různobarevné pláštíky, ale žádné další zkrášlovací prostředky ve hře nenajdete. Prostředí vesnice působí správně opuštěně, během své snahy o opravu se vlastně setkáte pouze se dvěma jinými postavami, nepočítaje obludu ve stínech.
Hudba provázející vás celou hrou působí pěkně psychadelicky, mně osobně držela v křesle a nechtěla mě pustit ani na záchod. Naopak Aňa ji nemohla vystát a tvrdila, že kvůli stále se opakujícím zvláštním zvukům nemůže v noci usnout. Spolu se stylovou grafikou hra navozuje pocit jisté oldschool logické hádankovky, což pokud byl cíl vývojářů, se povedlo.
Co do hratelnosti byste lehčí hru hledali jen s obtížemi. Pět tlačítek na klávesnici - pohyb do čtyř směrů a pomocí shiftu provádíte jakýsi hopskok směrem, kterým se právě pohybujete. Pomocí tlačítek myši buď nabíjíte kuličky nebo je vypouštíte či odrážíte. Nepřišel jsem na to, k čemu je obyčejné máchnutí zbraní, protože je to totálně nepřesné a kulička nemá žádnou sílu, takže jsem celou hru prošel s tím, že jsem vždycky na maximum nabil všechny dostupné kuličky a ty precizně rozhazoval, kam mi šipka ukázala. Různé zbraně poskytují výhody, díky nim si můžete vybrat, jestli budete kuličky magneticky přitahovat, nebo uvidíte směr, kterým po nabití poletí a jiné vymoženosti. Také musíte sbírat jádra, díky kterým vylepšujete sebe jako BOTa, což vám umožňuje rychleji a víc kuličky nabíjet, a to je nezbytné pro postup dál, neboť se základním vybavením se ani omylem nedostanete přes časované úrovně. V těch totiž musíte v rámci několika vteřin nabít jednotlivé sloupečky, takže pokud nemáte dost síly, nemáte to jak stihnout.
Při své snaze rozběhnout stroj a všechny jeho součásti vám v podstatě jde jenom o jednu jedinou věc - pomocí nabitých létajících kuliček získat dostatečné množství energie, abyste otevřeli dveře do další místnosti, kde vás čeká to stejné v bleděmodré. Někdy po vás střílí, jindy se k vám ženou smrtící drony nebo vybuchují dynamity. Různorodost jednotlivých místností je naštěstí značná, místnosti se až na naprosté výjimky neopakují, takže vás za každými dveřmi čeká něco malinko jiného.
V rámci jednotlivých komplexů se můžete setkat s opakujícím se vzorcem - rozjezd a nějaké jednoduché místnosti, které někdy představí novou mechaniku, se kterou se na tomto patře setkáte. Pak následuje něco těžšího a oblasti, které vás už dovedou zabít. Nakonec checkpoint či nějaký fast-travel portál z úplně první místnosti - to proto, že za rohem si vás kreatura stáhne dolů a vy se musíte podrobit sekvenci graduálně obtížnějších minimístností, kde smrt přijde pomalu s každým pochybením. Jakmile se vám splněním posledního úkolu povede monstrum zahnat, vyjdete do kontrolní místnosti, kde najdete jednak záznamy rozšiřující lore a poskytující jakési příběhové pozadí, druhak nakopnete hlavní motor celého komplexu a splníte tak celou oblast. Za točitými schody pak najdete výtah vedoucí na úplný začátek, do kontrolní místnosti.
Některé úrovně jsou brutálně těžké a dost časově náročné. Velký záhul dostane taky vaše koordinace a reflexy. Klávesa shift bude často vaší jedinou spásou, hlavně myslete na to, že i když pravým myšítkem nabíjíte kuličky a jste imobilní, shiftem stejně poskočíte. A to je často rozdíl mezi životem a smrtí. Pokud se vám povede zemřít, objevíte se znovu u studny a šupajdíte zpátky po svých. Léčebná fontánka je buď v centrální místnosti, nebo zhruba v polovině každého komplexu.
S cenovkou 12 a půl Eur na Steamu a nějakým šesti až osmi hodinám čistého času, který na první průchod strávíte, k tomu další opakování, kdy budete perfekcionisticky plnit achievementy, cena celkem dobře a rozumně odráží výkon. Příběh sice není z nejsilnějších, ale jeho postupné odhalování díky záznamům nalezeným v posledních místnostech každého komplexu bylo zajímavé a uspokojivé. Hra je dynamická a ani ty nejtěžší místnosti nejsou vysloveně nesplnitelné nebo nějak smrtelně frustrující. Až na pár, ale to spíš přisuzuju vlastní neschopnosti a výbušnosti než tomu, že by se to vyloženě nedalo. Graficky je to pěkně stylizované, přestože jednotlivé komplexy na první pohled jenom mění barvy. Pointa je, že Creature in the Well umí zabavit. Za tu cenu bych ani nic jiného nečekal.
Za poskytnutí hry k recenzi děkujeme Flight School Studios
