Když roku 2003 přišel chlápek, říkající si Eul, s custom mapou pro Warcraft 3: Frozen Throne a nazval jí Defense of the Ancients, nejspíše nepředpokládal, že tím stvoří fenomén, který zasáhne miliony hráčů po celém světě a který tu s námi bude skoro dvě dekády. Tedy minimálně, protože Dota je stále naživu a zdá se, že umřít nehodlá. Dota se postupně vzdálila od svých původních vývojářů (s výjimkou IceFroga) i od světa Warcraftu. Světlo světa spatřily herní offspiny (Underlords nebo Artifact) a začala migrovat i mimo počítačové monitory. Kromě záplavy nevyhnutelného merchandisu a roztomilého komisku nyni dorazila k další zásadní metě, svému vlastnímu seriálu na Netflixu nazvanem Dota: Dragon’s Blood.
Jestli tohle není znamení úspěchu tak už nevím, co jím je. Na rozdíl od svého kolegy Zaklínače se Dota seriál vydal cestou animované série, jejíž výtvarný styl je podobný Castlevanii, tedy další herní adaptaci z produkce Netflixu. To je z logiky věci jedině dobře. Zaprvé Castlevania je super a zadruhé, pokud chcete mít epický příběh, plný draků a divokých kouzel a nemáte po ruce 200 milionů dolarů, animáče jsou jasná volba.
Jak název napovídá, hlavní příběhová linie se točí kolem Daviona aka Dragon Knighta. Důvod, proč při výběru hlavního hrdiny, padla volba právě na něj, je prozaický. Davion je v zásadě jenom chlápek v brnění. Jasně, je nelidsky rychlý, silný a zabíjí draky, ale i tak se s ním mohou snadno ztotožnit i diváci, co o hře nemají šajn. O něco složitější by to bylo, kdyby si vybrali Venomancera (chodící had co plive jed a vyvolává další hady), Shadow Fienda (poletující kusy brnění tvořící siluetu démona) nebo Io (bludička…co víc napsat). Ale kdoví, ceho se dočkáme v dalších sériích. Pokud nějaké budou.
Davion však není jediný Dota hero, který se v první řadě vyskytuje. Po jeho boku se objeví princezna Mirana, válečnice Luna, Invoker s hlasem Troye Bakera a mihne se tam i Oracle. Hlavním antagonistou je…Terrorblade, démon, který se nebojí nikoho a ničeho a s ledovým klidem bude bojovat s draky i bohy. Netuším, jestli se jedná o jakýsi tribute původní Dotě a světu Warcraftu, ale mě to přijde jako pomrknutí na dlouholeté fanoušky. Originální mód totiž pro Terrorblada využíval model Illidana, tedy jednoho z nejikoničtějších záporáků Azerothu. Well done.
Vedlejší příběhové linky jsou skvělým zdrojem pro doplnění lore, dozvíme se něco o bohyni Selemene nebo o uspořádání a fungování celého herního vesmíru. A taky zjistíme, proč je Invoker takový kyseláč. Za mě je Dragon’s Blood jednoznačně super záležitost a z hodnocení ostatních diváků na IMDB i CSFD to vypadá, že nejsem sám, kdo je se serošem spokojen. Napomáhá tomu i Rkový rating, který pro mne byl celkem překvapením, protože Dota samotná taková chce být přístupná i pro mladší pařany, takže sprostá slova ani nahota se v ní, na rozdíl od Dragon’s Blood, nevyskytují.
V úspěch seriálu patrně doufali i ve Valve, protože zároveň s jeho releasem přišel nový update, který je zaměřený primárně na nové hráče. Dota 2 je pro nováčky opravdu složitá záležitost, nad tím není potřeba spekulovat. Vysoká komplexnost ve spojení s časovou náročností často bývá důvodem, proč se s ní někteří hráči nechtějí začít. Valve se s tím léta snaží něco udělat, ale jen zřídka to funguje dle jejich očekávání.
Nyní byl vylepšen mód pro nováčky, který obsahuje omezený počet hrdinů, in-game tipy, možnost leavnout zápas bez postihů nebo rychlejší matchmaking. Pokud není k mání dostatek normálních hráčů, je jejich místo zaplněno boty. Nevím, jak taková hra může reálně vypadat, když jí každý může opustit, ale má to něco do sebe. Nově ve hře můžete využít zjednodušeného obchodu, který je pro začátečníky návodnější a zobrazuje limitovanou množinu předmětů, aby se s v tom člověk neztratil. Motivační by měly být i odměny pro čerstvé accounty ve formě herních předmětů.
Velký důraz se klade i na coaching, tedy live rady začínajícím (ale i pokročilým) hráčům od ostatních hráčů. Nikdy mi nepřišlo, že by tahle feature moc fungovala a nepřijde mi to ani teď. Když jsem to v minulém týdnu zkoušel, narazil jsme hned na několik problémů. Zaprvé seznam hráčů se automaticky neaktualizuje, takže když už si vyberete, koho budete sekýrovat a kliknete na tlačítko „Become coach“, v 95 % případů se vám stane, že trenérské křeslo už je zabrané. Zadruhé, vaši svěřenci vás nejenže neposlouchají, ale často ani neumí řečí, kterou si zvolili, v mém případě anglicky. To pak člověka snadno přejde chuť někomu pomáhat.
Abych však jen nehanil, zrovna včera jsem hrál partičku, kde měli soupeři trenéra a dostali jsme celkem sekec, takže smysl to mít může. Avšak na kolik za to mohl onen kouč a na kolik náš Nature Prophet na midu, si odhadnout netroufám.
Obecně jsme zvědav, jestli úspěch seriálu vážně naláká nové hráče. Dle statistik ze Steamu došlo k menšímu nárůstu v jednotkách procent, ale v tomto případě jde hlavně o to, aby byl nárůst dlouhodobý a lidé u Doty zůstávali a dostávali se do vyšších ranků, jinak za ní nebudou ochotni utrácet a pro Valve to tolik nebude zajímavé. A ani pro nás hráče.