Japonsko, země vycházejícího Slunce, sakur a fantastické historie zakládající si na cti. Z té čerpala jedna z nejlépe hodnocených her minulé generace konzolí Ghost of Tsushima. Pro rychlé připomenutí se děj odehrává na ostrově Tsushima, který je ohrožován invazí Mongolských nájezdníků v čele s Khotum Khanem. Příběh přitom čerpá ze skutečné historické události, kterou invaze byla. To dělalo původní hru o to více jedinečnou, neboť hráčům kromě zábavy přinesla i prvky Japonské kultury a nahlédnutí do možná ne tak známé historie. V hlavní roli jsme se přitom ujali role Jina Sakaie, dědice rodu Sakai a samuraje tělem i duší, který se snaží mongolskou invazi zastavit za pomoci dalších postav, které na svém putování potkává.
Původní hra ždímala z PS4 skutečné maximum. Nezískala si tak pařmeny jen na základě propracovaného příběhu, skvěle napsaných postav a fantastické hudby podkreslující atmosféru, dýchající z monitorů a televizí, ale i krásnou grafikou v dechberoucím prostředí ostrova Tsushima a jeho okolí. Ohlas hráčů byl navíc tak pozitivní, že se tvůrci Jinova dobrodružství rozhodli zajít ještě dále a přišli s novou edicí s názvem Ghost of Tsushima – Director´s Cut.
Nejedná se přitom jen o nějaké pompézní označení, které by přinášelo bonusy v podobě pár nových skinů pro zbroje a zbraně, zabalené do hezkého obalu a zavázané ještě třpytivější mašličkou. Režisérský sestřih totiž kromě vylepšení některých herních mechanik přináší i zcela nový příběh, který by se dal označit za samostatný akt, a hlavně úplně nové hřiště pro hraní na schovku s Mongoly, kterým je ostrov Iki. Historikové mi odpustí malou odbočku pro nás méně zasvěcené. Stejně jako Tsushima je ostrov Iki známý též jako Iki Archipelag skutečný a opravdu byl rovněž podroben během invaze Mongolů ve 13. století. Na rozdíl od hry je se však nejedná o pouhý jeden ostrov s pár ostrůvky okolo, ale celé souostroví.
Nyní už však k samotné hře. Tím nejhlavnějším co nová edice ducha přináší, je tedy nový akt na novém ostrově. Bojovníci, kteří se vydají na dobrodružství úplně poprvé se však na Iki ale jen tak nedostanou. Ten je totiž přístupný až po zahájení druhého aktu základního příběhu. Na druhou stranu je to možná lepší, neboť ostrov nabízí výzvy, které mohou zaskočit i zdatné bojovníky, takže si nováčci alespoň osahají hru předtím, než se vrhnou vstříc novému nepříteli. Osobně bych doporučil si projít nejprve původní příběh a teprve poté se vrhnout až na prozkoumávání nového regionu.
A co že na nás čeká? O příběhu toho nelze říci mnoho snad jedině to, že zatímco Tsushimu sužují Mongolové v čele s brutálním Khotum Khanem, Ikimu se snaží podrobit vedlejší křídlo hlavní armády v čele s vůdcem, který si ani tak nepotrpí na sílu jako spíše alchymii. Navíc Mongolové nejsou to jediné s čím se musí Jin na ostrově vypořádat. Aby v tom nebyl ovšem sám, osud mu samozřejmě do cesty přivede nové postavy, které jeho život náležitě opepří a spolu zažijí další velké dobrodružství. Nespornou výhodou příběhu je, že není nijak extra vázaný na hlavní dějovou linku, resp. není napasován silou na hlavní děj, ale odvádí příběh trochu stranou. Jedinou výjimku tvoří jedna Jinova poznámka, během cutscény, která ale dost spoileruje konec hry což není moc cool při možnosti dohrát dění na ostrově dříve než hlavní dějovou linku. Jako by tvůrci zapomněli na vykřičník POZOR SPOILER.
Co stojí za zmínku jsou rozhodně nepřátelé. S Mongoly se Jin už samozřejmě setkal, ale protože by pouhé nové prostředí nemuselo ty, kteří hledají výzvu možná uspokojit, sáhli tvůrci do své ošatky nápadů a vytáhli i novou nepřátelskou jednotku šamanů. Ty jsme mohly vidět už v oznamujícím traileru a mají za úkol zvýšit morálku nezvaných okupantů, a to jak jinak než písní. Věřte mi, že tento povzbuzující styl z nich jednoznačně udělá první cíle na vašem seznamu kusů určených k likvidaci, pokud tedy nejste Sheldon Cooper. Teprve pak vás budou zajímat dotírající kopiníci nebo hystericky před palbou varující lučištníci. Navíc jsem měl oproti původní hře pocit, že nejen díky nové jednotce Mongolové více spolupracují a není z nich jen tupé stádo čekající pokorně na pohlazení vaší čepele. Občas jsem měl až pocit, že mění během boje zbraně rychleji než ledajaký boss, což je ovšem před následným setkáním s předky nemohlo zachránit.
U bojů se ještě na chvíli zastavme. Nově totiž doznali i drobných změn, které sice ocení i majitelé PS4, ale hlavně cílí na majitele nejnovější generace PlayStation. Jin se totiž nově vydává i na PS5 a to buď v rámci kompletní hry nebo možného updatu z PS4 verze, jak jsme vás již informovali dříve. Ačkoliv soubojový systém je dobře promyšlený a je radost započít tanec smrti s bandou bezectných lupičů nebo oddílem vražedných Mongolů, některým hráčům pravděpodobně úplně nesedl, a tak nově přibyla možnost změny využití jednotlivých tlačítek, rovněž s možností nastavení zaměřování nepřátel během souboje a jako drobnost možnost zviditelnění nebo odstranění luku a toulce se šípy na zádech postavy. Pro někoho jde možná o drobnosti, pro jiné to může být odpověď na otázku života a smrti. Nyní tak mohou konečně všichni ovládnout umění meče.
A zde přichází na řadu haptická odezva. Osobně jsem doprovodil Jina na jeho pouti s pocitem neskutečna a nadšením, které jsem dlouho u hry nezažil. Jaká však byla moje radost, když jsem se nyní znovu chopil katany klanu Sakai a při prvním souboji se mi čepel rozezněla v ruce a cítil jsem každý úder marné snahy protivníka ukončit můj dobrodružný život. Znovu jsem s nadšením vyzýval hordy Mongolů k souboji a znovu a znovu naslouchal písni ocele umocňující atmosféru společně s vibracemi rozechvívající prsty. A zatímco předkové pěli písně o mé odvaze, já pěl chválu na prozřetelnost tvůrců neopomenout jednu z předností nových koňů ve stáji Sony. Ostatně haptická odezva se neprojevuje pouze při soubojích, ale také např. při jízdě na koni nebo běhu. Sílu vibrací lze samozřejmě nastavit, ale samotný základ určitě nikomu ruce neurazí.
Druhou využitou novinkou jsou samozřejmě adaptivní triggery, které pocítíte hlavně při lukostřelbě a zdoláváním překážek pomocí kotvy. Trochu mě přitom překvapila síla, kterou jsem musel vynaložit abych tětivu luku natáhl a udržel. Samozřejmě lze odpor tětivy, resp. tlačítka nastavit, ale opět to není nic, co by se nedalo zvládnout. Navíc ďábel je skrytý v detailu. Zatímco při použití foukačky se trigger poddá lehce a ovladač se jemně rozvrní, u krátkého luku už je odezva silnější a dlouhý luk už ty ručičky opravdu rozklepe. Slovy Johna Hammonda „Na ničem jsme nešetřili“.
U soubojů přibyl nový bojový styl při jízdě na koni, resp. průlet na koni houfem nešťastných nepřátel a nové schopnosti větru vyhledávat nové lučištnické výzvy a zvířecí oltáře. Je to tak, k liškám z původního ostrova přibyla nová roztomilá zvířátka. Upřímně přiznávám, že lučištnickou výzvu jsem zkusil pouze jednou, neboť jsem z ní odcházel s depresí hlubší než Mariánský příkop. Předem tímto vzdávám hold těm, kteří zhasnou šípem všechny lucerny navíc ve vražedně stanoveném limitu. Legolas to nedává a Robin Hood nechápe.
Kdo s Duchem již cestoval tak ví, že mapa nabízí nepřeberné množství míst, která při navštívení nabízela mini hry za účelem vylepšení Jinových statistik nebo získání speciálních předmětů jako v případě výše uvedené lukostřelby. To se nezměnilo ani na ostrově, a tak můžete cválat na koni tam a zpátky a zvesela objevovat nová místa pro složení další haiki nebo sekání bambusu. A nově je tu mini hra hry na flétnu. Ta funguje tak, že Jin hraje a vy pohybem ovladače udržujete značku ve stanovené dráze kterou udává melodie, která stoupá nebo klesá. Za mě se jednalo o roztomilé spojení další z funkcí ovladače a zároveň většího využití flétny. Bonusem je skutečnost, že to celé hezky zní.
Kromě všeho výše uvedeného ostrov nabízí ještě jednu věc, která stojí za zmínku a tou je samotné prostředí. Jedná se opět o krásnou kombinaci útesů, pláží, rozkvetlých luk a dalších míst, kdy jsem měl nejednou pocit, že snad už jenom kousek a ucítím všechny ty rozkvetlé květiny nebo nezaměnitelnou vůni moře, a to vše díky dynamickému 4K. Prostředí jsou vskutku krásná a grafika bere dech. Osobně jsem si oblíbil chození po pláži kde krabi zalézali zděšeně do písku.
A na úplný závěr ještě dvě novinky. Maličkostí je úprava rtů postav, kdy jim nově sednou do úst i slova pronášená v Japonštině. Rovněž mohu doporučit hlavně pro úplné nováčky pro dokreslení atmosféry. Druhou "novinkou" je multiplayerová kooperace s názvem Legends již v základu hry. Původně byl multiplayerový mod přidán až později a byl zdarma ke stažení na storu. Tvůrci navíc slibují, že hráči budou moci hrát spolu nehledě na to zdali mají PS4 nebo PS5.
Jak se tedy k nové verzi samurajské story postavit? Rozhodně čelem a s nabroušenou katanou. Ačkoliv nový příběh zabere sotva pár hodin, rozhodně má co nabídnout a není to pouhé vedlejší nic. Těšit se můžete na zajímavá odhalení, náročné souboje, a i staré známé tváře. Samotný příběh je navíc jen zlomkem celkového obsahu čítajícího mnoho nových míst k objevování. Rozšíření tak má potenciál zabavit na několik dlouhých večerů. Ti kteří navíc přišli s Jinem do kontaktu poprvé zažijí o to delší dobrodružství čítající desítky hodin. Ano, hra má bezpochyby i nějaké ty mušky a v některých místech by mohla případně vylepšit využití i nových funkcí PS5, ale v základu se hráčům dostává toho, co nabídla i verze původní se kterou byli tolik spokojeni. Vývojáři se navíc nepouštěli do žádných větších experimentů, které by mohly hru rozházet nebo změnit její směřování. Nezbývá tak než říci ARIGATO a snad někdy znovu na viděnou Jine Sakai.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Sony Czech.
