Představte si, že si to takhle štrádujete po vesmírné stanici a z ničeho nic narazíte na slintajícího xenomorfa, jemuž se při pohledu na vás, coby chutný zákusek, rozproudí kyselina v žilách. Normální reakcí je křik a útěk, což je taktika, kterou Ripleyová dlouhou dobu praktikovala v prvním vetřelčím filmu. Jenže to byla ještě pouhou členkou posádky vesmírné lodi Nostromo. Ale pak existují tací, kteří se černému příšerákovi podívají do ksichtu (možná hledajíc oči) a bez mrknutí mu do něj napálí pár kulek z pulzní pušky M41A. Ano, jsou to koloniální mariňáci.
Vetřelčích her jsme za ty roky viděli už spoustu (o některých našich oblíbených se můžete dozvědět v našem podcastu), ale z posledních let stojí za zahrání snad jen Alien: Isolation z roku 2014. Zatímco Isolation byl hororovým kouskem, stejně jako první snímek, Aliens: Fireteam Elite jede na stejné vlně jako těžkotonážní akcí nabité pokračování od Jamese Camerona.
V roce 2202 (23 let po tom, co Ripleyová zkejsla s dalším vetřelcem na trestanecké planetě) vesmírná loď USS Endeavor zachytí signál pocházející z družice obíhající planetu s poetickým jménem LV-895. A jak je vám jasné, v takovém případě se musí odpovědět. Tým mariňáků si musí naleštit vesmírné kanady a vydát se na misi, ve které kyselina a nábojnice potečou proudem. K samotnému příběhu netřeba nic moc dalšího dodávat, protože pro gameplay není úplně podstatný. Ale je super, že děj Fireteam Elite je součástí kánonu a rozvíjí základní universum.
Ve hře tak narazíte na spoustu narážek a pomrknutí nejen z Vetřelců ale i z pošahaného Promethea a ještě pošahanějšího Covenantu, čili pokud jste fanoušci tohoto světa, určitě si můžete přidat pár procent nahoru. Pro našince může být dobrou zprávou, že texty jsou přeložené do češtiny a o nic tak nepřijdou ani lidé angličtinou nepolíbení. Kvalita překladu někdy trochu pokulhává, zdá se, že lidé, co na něm pracovali, neměli moc dobrý přístup ke hře samotné nebo měli málo času, ale stále dávám palec nahoru.
Nicméně všechny dodatečné informace si vychutnáte především pokud zrovna felíte na vesmírné stanici a připravujete se na další výsadek. Jakmile jste v akci, není na vykecávání čas. Fireteam Elite je kooperační akcí pro trojici hráčů, která se musí vypořádat s hordami smrtících nepřátel, kteří na vás v enormních počtech lezou ze všech možných směrů. Pokud máte při rychlých pohybech a změnách směrů závratě, určitě AFE nedoporučuji, protože tady se opravdu musíte otáčet. A ostatním doporučuji zvýšit si senzitivitu na míření.
Fireteam elite nabízí několik tříd vojáků, každá má trochu jiné vybavení a speciální schopnosti či perky, a je nutné tým dobře nakombinovat, abyste z xenomorfy zamořeného pekla vyvázli živí a nezbyly z vás jen poleptané mrtvoly. V současnosti je k dispozici střelec, specialista na těžké zbraně, technik a doktor (v budoucnu přibudou další classy). Technik a doktor nemají tolik palebné síly ve svých rukou, ale pomáhají týmu především svými schopnostmi jako je pokládání automatických střeleckých věží nebo (jak asi čekáte) léčení. S postupem času budete otvírat další schopnosti a perky, stejně jako nové zbraně a součástky, takže nudit se nebudete ani s přibývajícími hodinami strávenými před obrazovkou.
Jakmile si zvolíte vybavení a roli můžete vyrazit do akce. A většinou to nebude trvat déle než minutu, než narazíte na první nepřátele. Ti se zpravila nikdy nevyskytují sami ale naopak v takových počtech, že by si ani za současných vládních opatřeních nemohli sednout k jednomu stolu. Mariňácký tým se musí koordinovaně prokousávat kupředu po předem daných cestách, odbočky víceméně neexistují, jen v některých zákoutích můžete najít skříňky s extra vybavením nebo dodatečné informace k příběhu. Po cestě vás čeká spousta větších či menších soubojů, při nichž to chce šetřit munici a nestřílet jako blázen, osobně se mi několikrát stalo, že jsme misi prohráli kvůli nedostatku nábojů. Operátorka z Endeavoru vám postupně dává instrukce typu – zapni toho androida a vlez mu do paměti, nastartuj počítač nebo zapni skenovací zařízení. V překladu to ale vždy zmámená – dojdi k bílému čtyřúhelníku na mapě a tam něco zmáčkni. A čekej na další vlnu protivníků.
Těch je hned několik druhů, od nejslabších a nejpočetnějších jedinců na které vám stačí pár střel (taková alternativa k základním jednotkám zergů), po trochu tužší plivače kyseliny až po obrněné válečníky, kteří vydrží i dva zásobníky ze smartgunu. Nevím, jestli se nové druhy budou zarytým fandům série zrovna dvakrát zamlouvat, ale Fireteam Elite to jednoznačně přidává na variabilitě. Kromě xenomorfů se objeví i jiné druhy nepřátel, například v druhém aktu narazíte na androidy ovládané vzbouřeným počítačem, kteří mají střelné zbraně a konečně začne dávat smysl možnost krýt se za překážkami, kterou jsem do té doby vůbec nechápal. Přece jen při boji s vetřelci chcete být neustále v pohybu, protože jakmile se dostanou příliš blízko bude s vámi amen (především když hrajete na vyšší obtížnosti).
Mise jsou momentálně čtyři a každá z nich je rozdělena do tří částí. Všechny jsou napumpované hektickou akcí, během níž si vlastně neuvědomíte přímočarost jednotlivých levelů. To přijde až při druhém hraní, ale je to kompenzováno tím, že nejspíš půjdete hrát na vyšší obtížnost, případně s jinou výbavou nebo použijete některou z modifikačních karet. Ty si můžete koupit na lodi, dostat za splnění denní challenge atd. a její aktivate zlehka mění některé herní vlastnosti. Například způsobí, že při přebíjení přijdete o munici v zásobníku nebo že v rámci dané úrovně nesmíte získat větší poškození než 2500 atd. Odměnou vám pak bude více zkušeností a penízků za úspěšné splnění. Mimochodem, pokud celý tým během části mise zemře, musíte začít od začátku. Jednotlivé kapitoly trvají 25-50 minut a věřte mi, že umřít těsně před koncem, je radostné asi jako dopis z finančáku. Ale mariňák musí být drsný, takže za pět minut jste zpátky v akci a za jekotu pulsní pušky budete likvidovat přívaly cizáckých potvor.
Zvukově je na tom hra skvěle, což bych u licencované hry koneckonců čekal. Zbraně zní naprosto stejně jako ve filmech a klasický zvuk mobilního scanneru pohybu vám napoví, odkud můžete očekávat další útok. Hudební podkres využívá filmových motivů, ale jde o originální kompozice. Dobře se to poslouchá a celkově se skladby hodí do bizarních herních prostředí. I vizuálně je na tom Fireteam Elite výborně a i přesto, že jde o koridorovku, tu není nouze o velká prostranství s majestátními stavbami a sochami, jak se na vetřelčí ságu sluší a patří. O to víc pak člověka praští do očí, když při dialozích s ostatními členy posádky sice slyšíte hlas a vidíte jejich model, ale samotná postavička neotvírá pusu. Nevím, jestli v grafickém oddělení peníze propili nebo už na to neměli čas, ale člověku to přijde, jako kdyby se bavil s břichomluvcem.
To je ale jen malá kaňka na kráse tohoto jinak velmi povedeného kousku. Jasně, nejedná se o žádný převratný titul, který zásadně mění dějiny videoher, ale jde o řemeslně dobře zpracovanou, a hlavně zábavnou kooperační akci, kterou si nejlépe užijete ve trojici s kamarády (hrát s boty sice můžete, ale jedná se o poloviční zážitek). Ve měsících budoucích by se měl objevit další obsah, takže i po dohrání všech misí a obtížností se máte na to těšit a Fireteam Elite vám tak může vydržet na mnoho xenomorfy napěchovaných večerů. Lovu zdar.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Comgad
