Na světě je jen několik jistot. Smrt, daně, a že každý den vyjde slunce a každý podzim vyjde nová FIFA od EA. Už dlouhá léta jsme zvyknutí na to, že série každoročně zaznamená inkrementální změny a očekávat zásadní rozdíly je takřka utopie. FIFA 22 je však prvním dílem, při jejímž se vývoji mohlo počítat s výkonem a specifiky nové generace konzolí z roku 2020, takže naděje tu byla.
Vývojáři se již dopředu chlubili tím, že co se gameplaye týče, změny opravdu přijdou. Tou nejzásadnější je technologie nazvaná HyperMotion. Sice to první dobrou zní jako něco, co byste chtěli mít spíš v autě, avšak v případě FIFA 22 to znamená, že EA zachytilo pomocí motion-capture pohyby a chování hráčů v reálných fotbalových zápasech. Výsledkem je 4000 nových animací, které byly přidány do letošního ročníku.
Minulou inkarnaci jsem nijak zvlášť nehrál, ale hned při prvním spuštění je rozdíl setsakra vidět. Virtuální čutálisti mnohem méně připomínají umělé panáky a více reálné fotbalisty. Ať už se jedná o běh s míčem či bez něj, zákroky gólmanů nebo kolize mezi soupeři (i spoluhráči), všechno vypadá přirozeněji než kdy předtím. Při vedení míče si musíte nyní dávat větší pozor, abyste o něj nepřišli kvůli špatnému pohybu a nejde jen o to, že vám ho protihráč chce aktivně sebrat. Brankáři vyrážejí míč na násobně více míst a je tak složitější odhadnout kam si pro něj případně doběhnout pro dorážku, pokud tedy nevlastníte křišťálovou kouli.
Přibylo či bylo změněno ještě několik dalších mechanik, konkrétně předkopávání, časované nadbíhání a věcička nazvaná icon-switching. Ty jsou vám představeny v bizarní příběhové sekvenci, která naskočí při prvním spuštění. V ní si nejdříve vytvoříte svého avatara, použitelného v různých herních módech, zažijete awkward silence moment s Davidem Backhamem ve výtahu, proženete s míčem po pařížské ulici plné kavárenských povalečů a potkáte několik dalších sportovních celebrit v čele s hlavním mužem z letošního přebalu, což je Kylian Mbappé.
Pokud úvod (stejně jako já) přeskočíte, můžete se k němu vrátit později a doporučuji to udělat minimálně kvůli nacvičení zmíněných technik. Především časované přihrávky do náběhu jsou hodně powerful a vyplatí se je využívat, jelikož hráči sami od sebe nabíhají méně než v minulosti (zřejmě nás tak EA chce donutit tuto novou feature využívat). Díky tomu, že po implementaci HyperMotion má FIFA 22 lehce pomalejší tempo (ve srovnání se svými předchůdci), je nutné využít díry v protivníkově obraně, abyste měli šanci utéct a skórovat. A ano, rychlonozí hráči jsou stále tím nejhodnotnějším artiklem.
Lehkého faceliftu se dočkala i vizuální stránka obecně. Ale upřímně, nejedná se o žádné drama. Vzhledem k možnostem PS5 a Series X bych čekal, že v této oblasti EA trochu zabere a oslní nás, jenže chyba lávky. Jasně modely postav, především těch nejznámějších atletů, jsou zase o ždibec hezčí a realističtější. Dresy se na modelech pohybují přirozeněji a tak dále, ale všechno kromě hráčů zůstalo snad úplně stejné. Nezajímavé lowres fanoušky bych ještě přežil, vlajky o rozlišení pěti pixelů na palec, líně se pohupující ve větru snad taky, ale třeba trávník vypadá jako by byl z nějakých free assetů co vývojáři někde postahovali na Internetu. A co jsem tak zkoumal na Internetu, tak nejsem jediný, komu to přijde divné. Takže ne, za tohle EA pochválit nemůžeme.
To platí i pro některé další herní aspekty včetně herních módů. Ohledně FUT nemůžu dodat nic jiného, než že ždímačka na peníze stále jede na plné obrátky. Matchmaking je pořád příšerný a pokud máte chuť hrát s ostatními, ale nedávat za balíčky reálné checktáky, pěkně se rozčílíte, a ještě ztratíte nechutné množství času. Vzhledem k tomu, že jsem si založil nový účet a začal s čerstvým klubem, jsem svoji sestavu plnou mániček s hodnocením kolem 60 zatímco mí soupeři většinou přes 80. Jelikož se nepočítám mezi ty nejlepší hráče na světě, je tento rozdíl opravdu propastný a de facto se jedná o promrhaný čas.
Proto jsem se raději vrhnul na normální zápasy standardních týmů, které mi dávají o něco větší smysl, ačkoliv vás tak v osmdesáti procentech případů čeká jako soupeř PSG, tedy tým, který je díky těžkotonážní hvězdné sestavě v letošním roce naprosto OP. Ale na to se dá zvyknout, případně si můžete vzít PSG sami. Volta Football je ideální na zkoušení triků s míčem a díky tomu, že se s merounou setkáte mnohem častěji, tak vás zabaví i když zrovna prohráváte 8:0. Koneckonců o nic nejde. Ideálně se tak hodí jakožto odpočinková zábava pro posezení s přáteli. Crazy oblečky, superskills, gólové hody a zajímavá prostředí, zkrátka oddechovka, jak se sluší a patří.
Menších změn se dočkal i oblíbený kariérní mód. Upřímně, strávil jsem u něj jen pár hodin, abych vyzkoušel novinky, přece jen nejsem hardcore FIFA hráč a na to, abych měl stovky hodin volného času, jež bych chtěl trávit u virtuální kopané, už jsem trochu starý, ale pojďme si to shrnout. Nově si můžete vytvořit svůj vlastní tým včetně znaku, dresů a stadionu. Možností je hodně a pokud je tohle vaše fetiš, tak se u tvorby skvěle zabavíte. Následně musíte tým v rámci ligy vyměnit za jiný existující a jelikož je váš tým plný automaticky vygenerovaných hráčů, čeká vás buď notná dávka obchodování a shánění normálních fotbalistů nebo se spokojíte s generickým týmem, který sice vypadá jak přehlídka figurín, ale čutá vlastně solidně.
Jestli vás tvorba celého týmu nezajímá a spokojíte se s jedincem (ať už profíkem nebo vaším avatarem), stačí říct. I v tomto ohledu EA přineslo několik změn, především jde o úkoly, které dostáváte před každým zápasem a jejichž splnění zlepšuje váš vztah s managerem/trenérem, a tedy i postavení v rámci týmu. Nejedná se však o jediný RPG prvek, který byl implementován, neboť hned v závěsu je vývoj postavy, který obsahuje nově i talentové stromy. Příjemnou změnou je především možnost přeskakovat tréninky, tedy činnost, která v minulosti většinu hráčů otravovala, než bavila.
Jak to ale zhodnotit celkově? Ano, FIFA 22 je dobrá hra, HyperMotion je jednou z nejzásadnějších změn za poslední roky a opravdu posouvá gameplay novým, mnohem fotbalovějším směrem. Kromě toho však nepřináší mnoho dalšího, co by vyloženě stálo za zmínku a jsou to opět jen marginální, leč příjemné změny. Možnosti nových konzolí rozhodně nevyužívá naplno. Na druhou stranu, když jsem hru vzal na víkend s partou kamarádů, všichni se u ní bavili nehledě na to, jestli FIFU umí nebo ne, což je určitě plus. Takže (ohledně jako vždy) záleží na tom, jestli vlastníte FIFA 21 a jestli vám stojí za to investovat další peníze do nového ročníku kvůli několika změnám a novým soupiskám.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Electronic Arts
