Rybníky mají ještě hodně daleko k tomu, aby zamrzly, ale největší hokejová liga světa už začala. Dokonce jsme si mohli užít zápas v Praze, na který jsem nešel, páč nejsem Sharks ani Predators fan a taky protože nemám rád staráč. Nový ročník NHL ale znamená i další díl stejnojmenné sportovní série od EA na našich konzolích. PC fanoušci opět musí ostrouhat, což není nic nového a už si na to zvykli.
A stejně jako každý rok, i letos vyvstává otázka, jestli stojí za to si nový ročník pořídit. Zvlášť když už vlastníte ten předchozí. Záleží. Když se podíváme na seznam novinek, který představilo EA, zjistíme, že toho není úplně přehršel. V rychlosti výpis toho, co najdete na stránkách. Ženské týmy, lepší vizuální projekce na ledě, dohrávání puku po kontaktu, hezčí oslavy, asistované strategie, aktualizace X-faktorů a lepší diváci a atmosféra na zimácích.
Ve skutečnosti je tu ještě pár features navíc - nové pohyby, nové strategie, nové možnosti v režimu franšízy, zlepšení AI brankářů i hráčů, a tak vůbec, ale na první pohled je jasné, že se nejedná o nic z čeho by si jeden sedl na zadek a děkoval bohu hokeje za ty dary. Ale musím být spravedlivý a říct, že NHL 23 se hraje přeci jen o něco lépe než 22. Dohrávky puku, v češtině nazvané kostrbatě “pohyb puku na poslední chvíli”, je za mě tou nejzásadnější změnou, co se hratelnosti týče.
Přeloženo do praxe. Když si taháte puk, snažíte se najít ideální střeleckou pozici a kličkujete mezi protihráči, může se stát, že do vás nějaký zloduch z druhého týmu šťouchne. To se minulosti vždy rovnalo ztrátě kotouče a vašemu zanadávání. Nyní se může stát, že váš hráč sice škobrtne nebo spadne, ale na poslední chvíli ještě stihne odehrát puk. Ideálně před tím hodí efektní rybičku a sklouzne se po ledě jak namydlený tuleň. Hře to dodává na plynulosti a přirozenosti a ač se to nestává pořád, situace, kdy k onomu odehrání dojde, jsou realistické. Za to palec hore.
Svět se kvůli tomu nezboří, ale funkcionalita je to dobrá a dá se využít i k obraně. Došlo i k jiným tweakům na základě komentářů z komunity. Obránci častěji dokážou zachytit přihrávku, která jim jde kolem bruslí, snížila se efektivita vypichování puku (konečně) a hráči s pukem jsou rychlejší, však k tomu taky mají motivaci. Asistence přihrávání by měla být lepší než v minulosti, ale tady nemůžu sloužit, protože jsem žádný rozdíl nepoznal, neboť standardně hraji s manuálními přihrávkami a bez asistentů. Když už se mám na někoho rozčilovat, tak na kámoše nebo na sebe. Stačí, že mi to AI kazí tak jako tak.
Tady jsou to pro mě sliby chyby. Umělá inteligence se vylepšuje každý rok, ale nikdy ne natolik, abych si toho sám o sobě všimnul. Spíš naopak, neustále mě štve, že virtuální teammates ovládání silikonovými čipy z vaší konzole si najíždí na debilní pozice nebo se zaseknou za jinými hráči a v tomhle ohledu se to nezlepšilo snad vůbec. Brankáři mají sice kopu nových animací a měli by umět lépe číst hru, ale z mých zkušeností padají branky ve stejných situacích jako kdykoliv předtím.
Nové strategie jsou fajn, především co se přesilovek týče a můžete si dopředu nastavit, kdo z vaší úderné formace bude dávat banány a kdo bude rozdávačka a AI se podle toho zařídí. Asistované strategie jsou ale naopak joke. Pokud vyhráváte o gól, tak vám hra nabídne, že byste mohli uzavřít obranu, pokud prohráváte tak vás bude nutit do útoku nebo odvolat gólmana. Teda jestli jste si toho nevšimli sami, tak je s vámi něco v nepořádku.
To je z hratelnostních novinek všechno, jdeme se mrknout na herní módy. Franšízu nechci moc komentovat, protože jsem s ní strávil nejméně času. Největší změnou totiž je, že si můžete vytvořit vlastní ligu a upravit spoustu pravidel čili si můžete nasimulovat OG NHL se zakladatelskou šestkou. Proč bych to dělal netuším, ale můj bratranec franšizu smaží pořád, takže publikum tu je a jestli je to váš šálek čaje, go crazy. Jinak je vše při starém, skautujete, draftujete, trejdujete, dostáváte úkoly od majitele a pořád dokola opravujete hajzlíky, protože vaši fanoušci jsou nemehla.
Doteď se nemůžu zbavit dojmu, že sportovní manažer na konzolích není to pravé ořechové a pohyb mezi všemi obrazovkami bez myši je zdlouhavý a neintuitivní. Ono obecně hrabání se v tabulkách mi přijde jako blbost, když chci hrát hokej. Takže co ostatní módy? Be a Pro je úplně stejný jako loni (tedy až na vizuály), stále spousta kecání s trenéry, agenty a dalšími nýmandy. A stejně jako vždy ani tentokrát nedokážu poznat, jestli si z nás autoři dělají prdel nebo ne. Rozhovor se spoluhráčem, který vás zve na bowling a vy se ho zeptáte, kolik to stojí (20 dolarů) a jestli to neuškodí vaší formě, je jen špičkou ledovce.
Dialogy navíc často nereflektují skutečnost. Já v prvním zápase dvakrát vystřelil na branku, pak se omylem porval a dostal trest do konce utkání (mimochodem dost nerealisticky jsem se na zbytek zápasu mohl dívat z trestné lavice namísto ze šatny) a po zápase jsem dostal od kouče pochvalu, jak hraju týmově. Ehm. Spíš bych čekal, že do konce sezóny budu dělat vodonoše a prát dresy. S postupem času hráč roste, dostává nové schopnosti a propracovává se do lepších řad a týmů, takže klasika, která neurazí ale nenadchne.
World of CHEL zaznamenal přesně jednu změnu, a to cross-play. Ten funguje jen v omezené míře a můžete hrát mezi Xboxy a PlayStationy stejné generace. Na PS5 si s kámošem, co má PS4 nezahrajete. To, že můžete rychleji otevírat tašky s novou výbavou jako novinku ani počítat nebudu. Jinak je ale WOC pořád zábava, ideálně když máte pár kámošů, co chtějí virtuálně bruslit s vámi.
Nejvíce času jsem však strávil s Hockey Ultimate Team, kde jsme se taky nejvíc vynervoval. Došlo k pár menším změnám, ale základ je stále stejný, hrajete, dostáváte kartičky a stavíte svůj tým snů. Směňování je nyní trochu jednodušší a lépe tak dokážete sehnat hráče se správnou synergií. Jenom škoda, že ten matchmaking je pořád úplně na nic. Mírně řečeno. S novým týmem z úvodního balíčku mě to pořád stavělo proti lidem, kteří měli mnohem lepší mančaft než já. A protože nejsem žádnej hrotič, tak jen těžko dokážu vyhrát.
Kdo NHL hraje, asi dobře ví, že mezi lajnou, kde má váš nejlepší hráč hodnocení 77 a soupeřem, který má samé 82+ s X-faktorem, je sakra rozdíl, ačkoliv to tak na první pohled nevypadá. Takové zápasy pak nebaví ani jednu ani druhou stranu a nechápu, že s tím v EA nic nedělají. Poté, co jsem párkrát dostal klepec a jednou si u mače četl knížku, jak jsem se nudil, jsem přesedlal na HUT Rush, abych nabral bodíky a nové kartičky. HUT Rush vás nenutí skládat celý balík karet, ale rozdá vám jich jen několik a vy si z nich postavíte tým tří nebo pěti hráčů s nímž následně hrajete buď proti počítači nebo online v krátkých exhibičních zápasech.
V současnosti musí všechny balíky obsahovat vždy jednoho konkrétního hráče, například Trevora Zergase a Sarah Nurse, tedy kluka a holku z přebalu. Přidání žen do NHL 23 je lehce kontroverzní. Jasně, ženský hokej existuje a možná ho i pár lidí sleduje, ale nevím, jestli museli vývojáři trávit čas a prostředky zrovna tímhle, když mohli pracovat na nových módech či dalších vylepšeních.
Dámy na bruslích mají mřížky, na rozdíl od reálného ženského hokeje můžou hrát tělem a mají úplně nesmyslné statistiky čili jde jen o jiné skiny, jinak se nic nemění zhola nic. Lepší hráčky mají nezřídkakdy hodnocení 85+, takže jakákoliv realita tu šla do pekel, protože i národní tým Kanaďanek by dostal výprask od staršího dorostu Liberce. Je však třeba podotknout, že se bavíme o hře, kde si můžete zahrát za Wayne Gretzkyho, který už nějaký ten pátek nosí pantofle namísto bruslí, takže budiž. Jen by to nemuseli tolik tlačit. Ale věřím, že EA, jakožto veřejně obchodovatelná společnost, to má těžké a woke kulturu musí chtě nechtě podporovat, jinak by u akcionářů zle pochodili.
Třeba to ale znamená, že příště budou moci víc makat na zlepšeních a méně na integraci něžnějšího pohlaví, protože tohle už je opravdu všechno, co se od minule změnilo. Nové oslavy výhry Stanley Cupu, hattrickové momenty a hezčí vizuály na stadionu, to zajímá jen málokoho. Měl jsem to štěstí, že jsem letos mohl vidět NHL v Montrealu a jasně, zažít tu atmosféru tam je super, jenže zkuste mi to cpát na PlayStationu, kde všechno přeskakuju, jak jen je to možné, abych se dostal k hokeji.
Suma sumárum tak můžu NHL 23 doporučit jen těm, kdo nevlastní loňský ročník, jenž nabídl změnu enginu na Frostbite. Dvacet trojka přináší jen inkrementální změny a vylepšení, a i když se hraje lépe, peníze za ní vysolí jen největší fanda, protože tohle bych bral jako lehké DLC. Možná by bylo fajn, kdyby se v rámci NHL přešlo na víceletý cyklus, neboť tohle působí silně greedy. Jestli jste však loni vynechali, můžete s klidem v srdci běžet do obchodu, protože hokej je to pořád prima.
