Dnes se podíváme na arkádovou záležitost z dílny menšího týmu Bonus Level Entertainment, který se nám rozhodl naservírovat bližší pohled na sedm smrtelných hříchů. Ano, tušíte správně, náboženská tématika tentokráte bude hrát prim, hlavně tedy neřesti, kterým se občas nevyhne nikdo z nás. Tak se tedy spolu nyní pojďme vydat na cestu titulem Saga of Sins a pokusit se zjistit, zdali si zaslouží vaši pozornost.

Co se týče příběhu, tak se tato plošinovka nemá vůbec za co stydět. Ujímáte se role duchovního Cecila, který se po návratu z křížových výprav ocitá zpět ve svém městečku, které však aktuálně sužuje mor. Ten postihl Cecilovo okolí především z důvodu, že ve městě se rozmohly hříchy a na vás tedy bude tyto nešvary zastavit a tím tak očistit i samotné město od zhoubné choroby. Ovšem zde se dostává do hry poměrně zajímavá mechanika, a sice vstupování do myslí jednotlivých NPC postav, kdy každá z nich reprezentuje část některého z výše zmíněných hříchů. Nechybí zde tak ani Závist, Hněv, Pýcha či Lakomství, na které ve hlavách okolních charakterů narazíte. Příběhové pozadí je navíc dokreslováno lehce hororovými scénami, takže nudit se minimálně zpočátku rozhodně nebudete. O něco horší může nastat situace po pár odehraných hodinách, protože právě po uplynutí jisté porce času se pravděpodobně přistihnete, že některé pasáže i způsoby dávkování příběhu se začínají trošku opakovat. Na druhou stranu lze hru pokořit za nějakých deset hodin, tak je docela reálné, že se ke stereotypu ani nestihnete pořádně propracovat, což může být bráno i jako výhoda a k délce hry jako takové rozhodně nemám žádných výhrad.

Co se týče hratelnosti, rozhodně se nejedná o nikterak unikátní počin, který by představoval zcela nový přístup ke hře jako takové, i když pár zajímavých prvků bezesporu nabízí. Samozřejmě na vás během jednotlivých úrovní čekají hordy nepřátel, kteří naštěstí disponují různými vzorci chování, takže zatímco někteří neváhají na Cecila bez váhání zaútočit, jiní zase opatrně vyčkávají na váš první krok. Jako v každé správné plošinovce ani zde nechybí bossové, a to jak ti finální, tak i v průběhu jednotlivých levelů. Co se týče bojů s nimi, neměl jsem při hraní pocit, že bojuji s něčím nepřemožitelným a s většinou z nich se mi podařilo vypořádat relativně v pohodě.

Jedním ze zajímavějších prvků, které dokáží okořenit hratelnost, je bezesporu možnost převtělení se do jedné z postupně odemykatelných čtyř forem, přičemž každá vyniká svými specifickými vlastnostmi, avšak některé z nich i sdílí se všemi ostatními, jako například tzv. Power Dash, díky kterému můžete "proletět a zabít" klidně několik nepřátel za sebou. Unikátními schopnostmi pak jsou například využití střel či ohně jako hlavní zbraně dané formy postavy. Mezi nimi lze také volně přepínat, takže během průchodu lze značně experimentovat a v momentě, kdy toužíte po 100% dokončení úrovní se tato volba pomalu ale jistě stává nutností, jelikož pro dosažení některých pokladů zkrátka potřebujete konkrétní postavu a s ostatními se na dané místo nedostanete. Co se mi také hodně líbilo, bylo zakomponování určitých souvislostí hříchů do úrovní, kde se právě s nimi musíte vypořádat. V úrovni lenosti tak narazíte na spoustu míst, která vás zpomalují, zatímco v "závisti" zase při kontaktu s nepřítelem ztrácíte kromě životů i vaše nasbírané mince.

Kromě rozličných forem ve hře existuje i jakýsi RPG prvek v podobě stromu schopností, který se pomalu ale jistě rozrůstá spolu s vaším postupem. V něm si za vydřené mince pořizujete jak vylepšení útočná, tak i například větší výdrž. Je tak i ve vašem vlastním zájmu najít v úrovních zlaťáků co nejvíce, jelikož jednotlivá vylepšení vám v pozdějších fázích hry skutečně řádně pomohou při překonávání ať už skákacích pasáží nebo těch bojových. Ve hře kromě klasických úrovní narazíte i na několik bonusových, které povětšinou skrývají jednoduchou hádanku, za jejíž vyřešení jste odměněni nějakým tím pokladem. Není ani nikterak omezen počet opakování jednotlivých levelů, což přímo vybízí ke zkoušení a vyzobávání původně nedosažitelných pokladů, ke kterým jste schopni dostat se až po dostatečné úpravě vašich hrdinů. Kromě toho všeho hra disponuje i několika rozdílnými konci, a to by byl hřích, se je nepokusit objevit všechny, nebo ne?

Co bych rozhodně vyzdvihnul, je technické zpracování hry. Saga of Sins vypadá naprosto úchvatně, přičemž kombinuje 16bitový retro styl s jakýmsi "vitrážovým" či jak to nazvat, inu, zkrátka, budete se při hraní cítit, jako byste rozpohybovali některé ze scén, vyobrazovaných na oknech sakrálních staveb. Tomu napomáhá i vhodně zvolená barevná paleta, která dotváří unikátní herní zážitek i ve spojení s doprovodnou hudbou. Celkově tak musím říci, že titul by si mohli užít všichni fanoušci poctivých plošinovek a i přes některé prvky, které mohly být dotaženy k dokonalosti se rozhodně nejedná o špatný kousek, obzvláště když vezmeme v potaz relativně nízkou cenu, za kterou bývá k dostání.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Bonus Level Entertainment