Kdo by neznal alespoň jeden díl z herní série The Elder Scrolls, snad nemůže být ani fandou fantasy. Chápu, že někteří vážně netuší o čem je řeč - inu, dobrá. Pokojně se usaďte a čtěte. The Elder Scrolls je herní sérii, která započala svoji existenci před více jak dvěma dekádami. Během té doby nám přinesla pět hlavních dílů a několik přídavných datadisků. Každý díl nesl kromě řadové číslovky i nějaký ten slovní doprovodný podtitul. No, a po Areně, Daggerfallu, Morrowindu a Oblivionu se dostal na pulty obchodu 11. 11. roku 2011 poslední pátý The Elder Scrolls: Skyrim.
Ihned po vydání získal velkého věhlasu, jak u hráčů, tak u novinářů a těšil se velké oblibě. Vývojáře ze studia Bethesda Game Studios (ale i pochopitelně distributora Bethesda Softworks) těšila i prodejní čísla. Uznejte sami, za dva dny od vydání se prodalo přes 3,5 milionů kopii hry. To udělá radost kde komu. Ať už na přání hráčů nebo využití této oblíbené značky k výdělku dalších peněz, jsme se před pár dny dočkali vydání remasterovanou verzi Skyrimu na PlayStation 4. Tak se pojďme podívat, jak se daří pět let starému kousku v novém kabátu.
Chápu, že většina z vás už asi ten příběh zná, ale kdyby se přeci jen našel někdo, komu je Skyrim cizí a teprve přemýšlí, o čem, že se to tak může v této hře pojednávat prozradím na úvod, že jde o fantasy RPG v otevřeném světě, na který můžete dívat z pohledu první osoby nebo pohledu třetí osoby. Výběr je jen na vás a můžete se mezi nimi libovolně přepínat. Mně osobně více vyhovovalo projít tímto dobrodružstvím z pohledu vlastních očí, než se dívat na svého bíjce zezadu.
Jak samotný název napovídá, ocitnete se ve fiktivní provincii Skyrim, což je nejsevernější a zároveň nejhornatější oblast kontinentu Tamriel, na planetě Nim. Právě náhoda a drobné nedorozumění zapříčinilo, že se na počátku hry vtělíte do role neznámého zajatce jedoucího na popravu do vesnice Helgen. Brzy zjistíte, že si vás popravčí spletli s povstalcem Stormcloaků. Na náměstí Helgenu, jednoho chladného poledne, už už se kat rozmachoval sekerou, aby vám sťal hlavu, se najednou stalo něco neskutečného. Z dáli přiletěl drak Alduin, a svým teplým plamenem sežehl celou vesnici a v tom zmatku se vám podařilo uniknout jisté smrti.
Tím odstartovalo celé dobrodružství po zemi Skyrimu, které je zmítané občanskou válkou. Dle listů svědků, jen předpovídají budoucnost, jde o poslední prorockou událost. Tyto listy předpovídají taktéž návrat Aldoina, Nordského dračího boha zkázy. Postupem času zjistíte, že máte ojedinělé schopnosti, protože jste Dragonborn, tedy člověk s dračí duší předurčen odrážet zkázu hrozící Skyrimu.
Rád bych vám vylíčil své zklamání, které se mi při hraní Skyrimu přihodilo. Po spuštění, přesněji řečeno, po dovezení mé osoby do Helgenu na popravu mě čekala vcelku důkladná customizace mého hrdiny – to je zatím moc fajn. Posléze, kdy mi kat má setnout hlavu a nade mnou se objeví drak Aldoin, jenž se postará o zkázu celé vesnice, mi konečně hra dovolí s mojí postavou pohybovat, skákat apod. Nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Přesněji řečeno mé prsty mačkali po jiných tlačítkách, než mi vývojáři podsouvali. Bohužel na optimalizaci ovládání podle soudobých trendů vůbec nedošlo a vše zůstalo téměř při starém, přesně tak jak tomu bylo před pěti lety.
Ruku v roce s nepřepracovaným ovládáním jde i celkový interface hry, který vypadá hodně archaicky. Chápu, že do určité míry je to děláno úmyslně k doladění samotné hry, ale vše má své hranice. Takhle se to dalo akceptovat před pěti lety, ale dnes určitě ne. Osobně by mi vůbec nevadilo počkat si o dva, tři měsíce déle a mít tyto věci dopilovány. Za tohle mě teda Bethesda trošku naštvala.
Každopádně mé kroky s hrdinou pokračovali dále světem Skyrimu, až se mi povedlo zachránit a vymanit se s plamenů vesnice Helgenu. No a mé uši narazily na dost podstatný problém. Nemám teď na myslí tolik probíranou zhoršenou kvalitu hudebního doprovodu, jenž je dána výraznou kompresí a použitým jiným formátem – popravdě, kdyby mě na to nikdo neupozornil, asi bych si toho ani nevšimnul. Ale spíše mi dost vadily zvukové výlevy okolního světa, které byly mnohdy řádně useknuty a jejich postupné přicházení a odcházení na základě mé měnící se polohy není bráno téměř v potaz. Za tohle ať se na mě vývojáři nezlobí, ale s tímto si taktéž mohli pohrát.
V předchozích odstavcích jste se mohli dočíst, jaké byly mé první pocity z této remasterované verze Skyrimu. A pak se stalo něco důležitého. Stává se to málo kdy, ale přihodilo se mi to. Prostě a jednoduše jsem to přestal naprosto řešit a nechal jsem se unášet hrou. The Elder Scrolls V: Skyrim je fakt hodně dobrá hra, která má propracovaný svět a nenechá vás ani na minutu zahálet.
Zcela upřímně jsem si hrozně užíval procházení údolími posetými občasnými vesnicemi a nemohu zapomenout na výpravy na zasněžené vrcholky hor, jež jsou mnohdy ikonické. Obzvláště když proti vám je nepřízeň počasí a vítr zesiluje svojí rychlost s každým dalším výškovým metrem. A když se počasí najednou umoudří a máte to štěstí, že se na vrcholu ocitnete při rozbřesku slunce a před vámi se rozevře obzor do dáli, máte chuť se pozastavit a kochat se krásou toho co vidíte. Říkáte si, že byste tam chtěli být doopravdy.
Pochopitelně nesmím zapomenout na draky. Dráčci jsou kapitola sama o sobě a jsou prostě boží. I když vám mnohdy stojí v cestě, ale jejich ztvárnění je dokonalé. Navíc vyhraný souboj nad nimi mi vždy dodal pocit jedinečnosti a hrdinství. Přeci jen, komu se jen tak povede skolit draka.
A tohle vše jsem si užíval, jako před pěti lety a teď znovu. Nejspíše za to nemůže jen samotný svět, hratelnost a příběhové pozadí, ale i pořádně „vypudrovaná“ grafika. Zdůrazňuji, že na PlayStationu je to řádně znát. Nemohu posoudit, jak je tomu na jiných platformách, ale majitelé konzolí od Sony budou určitě nadšení.
Jsem zvědav, jak to bude vypadat, až tento remaster rozjedu za pár dnů na PlayStation Pro ve 4k rozlišení, protože už teď je se na co dívat a nemám vůbec pocit, že bych hrál po grafické stránce pět let starou hru v HD. Ano, není to dech beroucí realismus například vybroušeného Battlefieldu 1, ale neměl jsem pocit, že bych si to užíval jen z nostalgie legendy, ale i díky hezčímu grafickému ztvárnění.
Samozřejmě, že Elder of Scrolls V: Skyrim – Special Edition nenabízí pouze obsah nabízející původní hru, ale pochopitelně i veškeré vydané rozšíření. Tedy máte k dispozici Dawnguard, které se točí okolo upírů a upířích pánů klanu Volkihar. Vy se můžete rozhodnout, zda se postavíte na stranu upírů nebo lovců. V případě, že se rozhodnete pomoci upírům, stanete se upířím pánem. Druhou expanzí, jež nemůže chybět, je: Hearthfire, která je spíše vhodná pro rodinné hospodaření, protože vám umožní postavit si dům, adoptovat děti a o vše se náležitě starat. A tím posledním rozšířením, co na vás čeká je: Dragonborn, kde se podíváte na ostrov Solstheim, abyste se setkali s úplně prvním Dragonbornem Miraakem.
Ještě mi dovolte ocenit, že se Bethesdě povedlo, i přes vcelku velkou nevoli Sony, prosadit Mody i na PlayStation 4. Není jich nikterak moc, ale určitě potěší. Je však zapotřebí se k jejím spuštění nejdříve přihlásit na server Bethesdy, ale to už snad přežijeme.
A snad úplně poslední věc, kterou bych rád zakončil toto psaní, je drobné pošramocení, jež nepotěší hráče neumějící anglicky. Bohužel hra není lokalizována do češtiny, takže buď budete lítat od vesničky k drakovi a nebudete vědět o co jde, nebo se budete muset naučit anglicky, protože kvůli Skyrimu to určitě stojí za to.
Toho se dočkáte po několika desítkách hodin. Jo, jakmile vstoupíte a necháte se pohltit severskou a hornatou zemí Skyrimu, čeká na vás epické dobrodružství. Jestli jste jej už však prožili, určitě mi dáte za pravdu, že to stojí za to projít si tento báječný příběh znovu. Možným důvodem je na konzolích o hodně vyleštěnější grafika, veškerý stahovatelný obsah a přítomnost několika modů. Jasně, má to i své mouchy, které snad budou i opraveny, jako je snížená kvalita hudby. Navíc vývojáři tento remaster vůbec neupravili po stránce ovládání nebo interface působící hodně zastarale – škoda. Ale i tak je to jasná koupě, protože toto fantasy RPG je fakt super.
Za poskytnutí hry děkujeme společnosti Cenega
