V dnešní recenzi se zaměříme na titul, který udělá pořádnou radost především starším generacím hráčům, těm, kteří kvedlali joysticky již před pětadvaceti lety. Samozřejmě, že se nejedná o jedinou a primární cílovou skupinu, nicméně mladší ročníky by mohly mít s touto záležitostí lehké trable. Nebo ne? Ano, řeč je o Sonicovi, modrém ježkovi, který se stal maskotem a symbolem společnosti Sega. Jestli se nejnovější přírůstek, hra Sonic Mania, přidá k úspěšným kouskům série, to se již dočtete na následujících řádcích.

Ihned po spuštění na vás dýchne atmosféra her z raných "devadesátek" čemuž nahrává i fakt, že si můžete nastavit speciální filtry obrazu, díky nimž bude vaše hraní připomínat to, co se odehrávalo před lety na známých CRT monitorech. Jistě zajímavá funkce, nicméně raději jsem zvolil klasické zobrazení. Poté jsem notně prozkoumal poměrně strohé menu, ve kterém byla prozatím možnost zvolit pouze klasickou hru a vrhnul se do víru akce. I vzhledem k velikosti hry, která zabírá úctyhodných 200 megabytů, jsem tak nějak tušil, co se na mě chystá.

Po výběru postav(y) srdíčko každého pamětníka prostě musí zaplesat. Čeká na vás totiž populární úroveň Green Hill, kterou si během prvních pár vteřin připomenete a pak už jen jedete jak na běžícím pásu. Osobně jsem zvolil tandem Sonic a Tails, přičemž Knuckles odpočíval. Ano, můžete si skutečně "poskládat" partu dobrodruhů, se kterými hru projdete, nicméně pozor na fakt, že během hry již nebudete moci složení změnit, leda začít znovu. Titul se drží v rámci zajetých kolejí, tudíž lze očekávat pořádně zběsilou rychlost, se kterou se budete řítit jednotlivými levely, přičemž není nouze o momenty, kdy totálně ztratíte kontrolu nad tím, kam váš hrdina právě směřuje. Na tyto chvíle však pozor, stačí vteřinka nepozornosti a můžete se vrátit k nejbližšímu checkpointu. Když už je řeč o úrovních, tak vězte, že i ty nejznámější prošly lehkými designérskými úpravami a těšit se můžete i na zcela nové kousky. Ty svou kvalitou skvěle doplňují známější úrovně co do designu a přiznávám, že některé z nich se mi líbily ještě o fous více. V této oblasti tak lze před autory pouze smeknout.

Rychlost a úprk hraje opět i v novém Sonicovi prim, ne vždy by se vám pouhé prolétnutí levelem však mohlo vyplatit. Je vhodné i čas od času zpomalit, jelikož jednotlivé světy obsahují i spoustu skrytých místností, pokladů a miniher, které by byla škoda minout. A buďte si jisti, že jestli se budete snažit úrovně prozkoumat, co to jen půjde, strávíte s tímto titulem rozhodně spoustu času. Po dohrání se lze vrátit do požadované fáze, takže již nezbývá než se jen obrnit trpělivostí a "skillem" a vysbírat co možná nejvíce zlatých kroužků a trošku poladit hráčské žebříčky. Pravdou je, že některé z úrovní jsou prakticky až směšně jednoduché, na druhou stranu se zde vyskytují i části, které dokáží řádně zatopit i zkušeným matadorům na poli skákaček. Tím nemám na mysli jen souboje s bossy, na které narazíte na konci každého světa. Ti sice vypadají hrozivě, nicméně stačí během prvních pár okamžiků prokouknout jejich taktiku a pak se již neohroženě vrhnout do boje. Spíše než tyto boje jsou zde občas dosti zrádně rozmístěné překážky, které v případě "vysypání" kroužků povedou k vaší záhubě.

Závěrečné bitky s bossy doznaly také postupem času několika změn a nutno říci, že k lepšímu. Narazíte tu jak na staré známé, tak i zcela nové přírůstky, které si budete muset nejprve pořádně osahat. A tak je to zkrátka v této hře se vším. Když už si myslíte, že tuhle pasáž jste již dávno tisíckrát hráli, říká vám pane a nemůže vás ničím překvapit, vytáhnou autoři z rukávu nějakou tu menší změnu a ejhle, komplikace jsou na světě. To je samozřejmě dobře, alespoň se nejedná o pouhý port původních Sonic her a byla zde představena i nějaká ta novodobá invence, která hru jen a jen okoření. Dá se tak říci, že se vás staří známí budou snažit udržet u hraní zuby nehty a to se jim rozhodně daří. Pravdou je, že klasické skákačky slaví v dnešní době menší renesanci a kdysi populární hrdinové dokáží pobavit i v dnešní době.

Menším, ovšem přesto zajímavým bonusem jsou další herní režimy, které se vám otevřou v rámci progresu hrou. Dostanete tak možnost prolétnout jednotlivé úrovně se snahou o co nejrychlejší čas v rámci Time Trials a nebo pozvete kamaráda a dáte si soutěž v tom, kdo daný level proběhne s co nejlepším výsledkem. Zde je kladen důraz nejen na čas, ale také i na počet sesbíraných kroužků, takže si budete muset dát záležet a být precizní. Lokální mulťák je zkrátka fajn a skvěle se do hry jeho implementace hodí. Veškeré hraní pak podkresluje perfektní retro hudební doprovod, jehož tóny si budete broukat ještě dlouho po dohrání levelu. Na závěr bych tedy jen dodal, že se titul Sonic Mania skutečně vydařil a užijí si jej skutečně všichni. Pravda, ti nejmenší pařani budou mít patrně jisté problémy s ďábelským tempem,, ve kterém se vše odehrává, každopádně minimálně zpracováním se jim tento kousek líbit bude.

Za poskytnutí hry děkujeme společnosti Cenega

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX