Už je to takřka tradice, že nás Ubisoft na podzim vezme do nějakého historického období, abychom se zúčastnili pradávného sváru mezi assassíny a Templáři. Nicméně loňský rok si dal Assassins's Creed rok volna, aby byl pro letošní rok ve formě a všechny nás ohromil. Moc jsem se netajil tím, že jsem byl zvědav, zda bude rok pauzy ku prospěchu věci a dočkáme se něčeho úchvatného nebo se bude jednat o další z řady Ubisoftích her plných omylů a nedostatků.
Jednou pozdě večer zadávám kód do knihovny, a začíná opravdu dlouhé čekání... přede mnou je bezmála 50GB dat, které má moje PlayStation 4 Pro stáhnout. V dnešní době asi standardní „velikostní macík“, na který si budu muset počkat do následujícího dne. Čekání uteklo vcelku rychle a prožití si dalšího assassinského dobrodružství je taktéž za mnou, takže vám rád sdělím své pocity z hraní Assassins's Creed: Origins na PlayStation 4 Pro.
Ještě doteď mám v paměti některé prology ze série Assassin's Creed, jenž mě doslova nakoply. Mnohdy sice působily koridorově, ale pro jejich cíl, tedy uvedení do děje, to bohatě stačilo. Osobně se mi snad nejvíce líbil třetí díl anebo můj oblíbený (i když jinými dost hatovaný) čtvrtý díl z pirátského prostředí – Black Flag. Ale zpět k Origins.
Po přibližně dvaceti minutách koridorového hraní vám autoři dají možnost se vydat směrem, jakým je vám jen libo – a nejste omezeni jen na „startovací“ oblast Siwa, ve které se dozvíte, co odstartovalo celý příběh, co stojí za tím, že se vůbec chopíte Bayeka, co je oním motorem, který vás bude držet při hraní. Pokud se ale vydáte cestou příběhových misí, pomůžete občanům Siwi ve vedlejších úkolech, trošku prozkoumáte oblast a.. ejhle po přibližně další hodince až dvou máte za sebou celý prolog. Možná snad díky této otevřenosti mě nechal prolog vlažným a nenastalo takové nakopnutí, které mě do příběhu vtáhlo.
Ale, nemohu zas na druhou stranu říci, že by mě to nějak odradilo. Prostě a jednoduše, příběhové vtahování je tak nějak pozvolnější a o to intenzivnější je finále!
Nutno říci, že to celé souvisí s rozsáhlostí herního světa a obecně herní doby, která se může šplhat k 50 hodinám v závislosti na tom, zda se věnujete hlavní dějové lince nebo využíváte milionu a jedné možnosti kolektorství, jak je v open-world v podání Ubisoftu zvykem, anebo zvolené obtížnosti hry.
Už během onoho prologu si začínám uvědomovat několik základních skutečností. Tento Assassin's Creed je jiný než předešlí – a to zásadně. Přijde mi, že to žánrově už není akční adventura, ale spíše RPG (třeba jako Zaklínač 3), kde vás začne zajímat, jaká zbraň má údernou sílu, jaký štít vás více ochrání a co navíc může protivníkovi uštědřit v kombinaci se schopnostmi, které si můžete odemykat za body získané při dosažení nové úrovně vašeho hrdiny (ano, správně, nechybí levelovací systém).
Celé to dovršuje kraftovací systém, jenž vás nutí lovit různá zvířata apod. Možná si vysloužím hate, ale celé to na mě působí jako bych hrál některou z posledních Far Cry her z pohledu třetí osoby.
Osobně jsem možnost navštívit jiné oblasti než Siwu v prologu moc nevyužil, protože jsem se věnoval plnění úkolů a zkoumání právě tohoto městečka. Ale po chvilce hraní jsem byl vývojáři popostrčen, aby se mé kroky uchýlily dalším směrem. Mohlo by se na první pohled zdát, že Egypt bude samá poušť a hledání lokalit, kde by se mohlo něco dít. Ano, poušť tu je zcela logicky vcelku hodně, ale i tak je každá oblast něčím specifická - jiná. Něco jako Ghost Ricon: Wildlands. Dokonce jsou některé oblasti hodně zaměřené na vertikálu v podání mohutných skalisk, jindy zase narazíte na velká města, a veletok Nil je uchvacující sám o sobě. Taktéž se mi moc líbily bažinaté oblasti, kde se brodíte po kolena v pěkném blivajzu. Pochopitelně nechybí střídání denní doby a některých přírodních rozmarů: jako je třeba pouštní bouře.
Jednotlivé oblasti sice můžete navštívit hned od startu, ale každá má doporučení, od které úrovně vašeho hrdiny je zvládnutelná. Přesněji řečeno, sice si to můžete namířit, kam chcete, ale věřte mi, že bandité v jiném regionu budou natolik silní, že ani sebelepší skill bojovného umění vám nedopomůže k tomu, abyste zde přežili delší dobu.
Celý svět můžete tedy projít křížem krážem, ale k dispozici jsou i rychlejší způsoby cestování, jako je třeba velbloud, který k vám přiběhne na zapískání (podobně jako Klepna v Zaklínači 3) nebo koňská spřežení.
K cestě po vodě pak můžete využít různých rybářských bárek, pramic a lodí všeho druhu.
Celá mapa je opravdu hodně velká, sice o trošku menší než u Bolívie ve Wildlands, ale rozhodně se jedná o největší svět v sérii Assassin´s Creed. Ubisoft si vyhrál s jeho pestrostí opravdu hodně, takže máte pocit, že i tak rigidní lokace - jako je pískem zalitý prastarý Egypt - působí rozmanitě a je radost se na něj dívat.
Prastará města působí epicky, pyramidy kolosálně, poušť pořádně vyprahle, vodní toky rozhodně né čistě - ale velkolepě. O faunu a flóru všeho druhu není nouze. Tohle myslím, že borci z Ubisoftu umí! Prostě umí danou lokaci převést do digitální podoby skvěle. To jim nikdo neodpáře. A výukový herní režim, jehož příchod je nasnadě až počátkem příštího roku zdarma, jako přídavek bude bezpochyby skvěle suplovat dlouhé hodiny edukativního výkladu nudného dějepisáře.
No, a když už jsme u těch pěkných lokalit, tak by vás mohlo zajímat, jak je na tom samotná hra po grafické stránce. Na to, o jak velkou hru se jedná, musím říct, že se na Egypt moc hezky dívá. Osobně jej hraji na PlayStation 4 PRO, kde se dopočítává rozlišení do 4k, a fakt musím říct, že dobrý! HDR efekt bude k dispozici začátkem listopadu, ale i tak není moc co vytknout, tedy až na občasné mírné (ale fakt mírné) propady fremate (ale jen v těch situacích velmi bohatých na efekty). Rozhodně nic, za co by si zasloužil Ubisoft hate - tak jako před lety. Jasně, najdou se tací, kterým to bude vadit, ale běžnému hráči to dle mého pohledu při hraní v ničem nebrání.
Věc, jež mi trochu vadila, byly na můj vkus dlouhé načítací časy. Věřím, že se to povede vývojářům optimalizovat v některém z updatů, ale v současné době (tedy v čas, kdy recenzuji) si člověk opravdu počká..
Asi není žádným tajemstvím, že se s Bayekem nebudete v Egyptě jen kochat prostředím, bavit se s místními nebo se opalovat. Čeká na vás spousta těch, kteří čekají až jejich život ukončíte. A než se tak stane, je dobré vědět, kde se kdo pohybuje a nachází. K tomu můžete využít vašeho orlího „drona“ Senu. Před vydáním jsem byl k němu velmi skeptický a vůbec mi nezapadl do konceptu hry. Navíc jeho možnost zůstat ve vzduchu nehybně mi přišla úsměvná, a to mi příjde stále - i teď. Ale tak nějak jsem si na něj zvykl, a přišel mi určitě vhod. Krom identifikací nepřátel, zvířat nebo dohledání pokladů, jej můžete vytunit, aby dokázal omráčit nepřítele nebo zaútočit na zvěř. V praxi je to tedy na vás, jestli jej využijete, abyste se mohli v duchu tichého asasína vrhnout vstříc sváru stealthem, nebo se na to vykašlete a půjdete do souboje.
K dispozici máte hned několik možností. Na dálku můžete využít vícero druhů luků, anebo když už dojde na potyčku, Bayek může sáhnout po palcátech, kopích, sekerách a speciálně zahnutých mečích, které mají obvykle zajímavé schopnosti. Doplňky typu uspávacích nebo otrávených šipek jsou pochopitelně taktéž k dispozici. Každá zbraň nebo vybavení se dělí do několika kategorií – třeba podobně jako v Destiny nebo The Division. Tedy od běžných modrých až po zlaté legendární. S tím souvisí i vlastnosti vážící se ke každému předmětu. Například, jak jsem zmiňoval, speciální zahnutý meč může při úspěšném uštědření rány soupeře otrávit, apod. Možností je mnoho, a ty lepší kousky mají i více těchto vlastností..
No, ale pojďme zpět ke svárům. Když už dojde na nemilosrdný boj, kde musíte tasit meč či cokoliv se tomu podobajícího, tak musím přiznat, že marketingové prohlášení o přepracování soubojového systému je pravdivé. Souboje jsou mnohem taktičtější a dynamičtější. Možná to bude odvážné tvrzení, když řeknu, že se podobají Dark Souls hrám (obzvláště na vyšší obtížnosti). Musíte nad vším pečlivě přemýšlet a vše načasovat, protože se s vámi nikdo mazlit určitě nebude. Jedna věc mi na tom trochu vadila: možnost zafixovat si protivníka je fajn – leč někdy hra zafixuje někoho jiného, než jsem předpokládal, nebo když zafixuje správného oponenta, zlobí kamera především v interiérech. Co už, ale je to škoda....
Asi jste si všimli, že jsem se tak nějak šalamounsky vyhýbal příběhu. Důvodem je, že se chci vyvarovat spoilerů. Ale bylo by nefér k tomuto tématu nepoznamenat vůbec nic.
V kostce: Bayek se musí na počátku hry vyrovnat s osobní tragédií, jež ho žene k pomstě. Během úmyslu ji naplnit se zamotá do politických intrik a zjistí, že proti němu stojí tajemné společenství. A najednou jde o záchranu celého Egypta. Upřimně, příběh patří snad k tomu nejlepšímu, co jsem měl v sérii Assassin's Creed možnost poznat. Stejně tak i napsání charakteru postav – Bayek je nesmírně charismatický muž, s nímž jsem se stotožnil během pár chvil. Ale i několik menších postav mi utkvělo v paměti, a to jsem s nimi strávil maximálně pět minut.
Krom cesty za záchranou Egypta a naplnění osobní msty se máte možnost vydat za řešením spousty vedlejších úkolů. Jsou to takové ty klasiky – najdi léky, zabij kapitána, přines mi.. Jejich repetitivnost se postupem času dostaví, ale není to tak strašné jako v předchozích dílech.
Krom hlavních nebo vedlejších úkolů Ubisoft vyplnil mapu různými možnostmi, jak strávit čas. Zábavné jsou rozhodně gladiátorské zápasy, kdy můžete oponenta nechat žít nebo jej brutálně usmrtit. Za tyto zápasy získáte věhlas, peníze nebo vybavení. Dost se mi líbili závody koňských spřežení v Alexandrii. No, a pak takové klasiky jako nacházení pokladů nebo zabití banditů.
Ještě než se vrhnu na finální verdikt, musím si postesknout nad mikrotransakcemi, které ve hře nechybí. Můžete si za reálné peníze zakoupit in-game měnu, ale taktéž snad nejhezčí předměty, jenž ve hře nenaleznete nebo mapy s poklady apod. Dříve tyto mapy bylo možné zakoupit i za in-game měnu, ale nyní již tomu tak není. Sice to nejsou zásadní věci, díky kterým byste měli náročné dohrání hry, ale principielně mi vadí, že si bez reálně investovaných peněz nemohu pořídit vše.
Všichni ti, kteří mají sérii Assassin's Creed rádi, museli čekat neobvyklé dva roky, než se dočkali nového dílu. Vývojáři chtěli sérii pořádně nakopnout, proto si vzali čas navíc, aby se jim to povedlo. A jak to dopadlo? Je to jiný Assassins než předchozí díly – to bezesporu. Je to více RPG než akční adventura. Za zmínku stojí úspěšně přepracovaný soubojový systém, snad jeden z nejtajemnějších a nejlepších příběhů v sérii, a pochopitelně dokonale vyobrazený pradávný Egypt. Najdou se i drobné mouchy jako je třeba zlobivější kamera v interiérech při soubojích, mikrotransakce nebo dlouhé načítací časy. Nicméně, i přesto budu na Egyptskou výpravu vzpomínat velmi rád, a doporučil bych ji všem. Příjemnou zprávou je, že hra je plně textově lokalizována do českého jazyka. Pokud se touto cestou uchýlí i další díly této série, je to jen ku prospěchu věci.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ConQuest entertainment a.s.
PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX
