Je to téměř rok, co se Dan (šéfredaktor) vrátil z Kolína nad Rýnem z videoherního veletrhu Gamescom, pln dojmů a zážitků. Za ty roky, co už dělá v herním průmyslu, bývá poměrně klidný a chladný k připravovaným hrám, ale tentokrát to bylo jiné. Vzpomínám si, jak byl nebývale nadšen z toho, co mu předvedli vývojáři ze studia NeocoreGames. Jde pochopitelně o jejich tehdy připravované dílko, na kterém bylo stále hodně práce, ale i tak Warhammer 40,000: Inquisitor – Martyr zanechal v Danovi opravdu pozitivní naladění. Jeho chvalozpěv byl nevídaný a moc se těšil, až se mu do ruky dostane hotový produkt.
Jak tomu už tak bývá, dny plynuly a hle, Warhammer 40,000: Inquisitor – Martyr má již své místo na pultech obchodů a ještě než se pro něj vydáte, pojďte si přečíst, jaký z tohoto akčního RPG neboli diablovky mám pocit já. Zda to pozitivní naladění Dana bylo vlivem opravdu precizní a vybroušené hry nebo jen chytře zvolené ukázky nebo záběrů ze hry, což mohlo působit epicky.
Svět Warhammeru 40,000 je vystaven už nějakou tu dekádu a je příjemné, že do tohoto silně despotického, vědecko-fantastického vesmíru přichází hra, která má opravdu z čeho čerpat a navíc může příjemně toto univerzum výrazně rozšířit. Tak jak tento potenciál tolik oblíbeného vesmíru borci ze studia NeocoreGames využili?
Pojďme pěkně popořádku. Jak název hry napovídá, do rukou se vám dostane rovnou inkvizitor/ka Impéria lidí. No a hned na počátku vás vyšlou vesmírnou lodí do odlehlého sektoru, kde se vyskytl tajemný vrak plavidla nesoucí název Martyr. A jak tomu bývá v tajuplných případech, po vkročení na palubu zjistíte, že tu nejste úplně sami, ale číhají na vás démoni Chaosu a různí pohůnci všemožně zkorumpovaných monster. A váš úkol je nadmíru jasný: přežít, rozsekat všechny, co vám přijdou do cesty a rozklíčovat, co stojí za tajemstvími této lodi.
Pochopitelně vám nechci spoilerovat jednotlivé příběhové pasáže, ale rád bych se vyjádřil ke kvalitě prezentovaného příběhu. Napsaný scénář není špatný, ale má bohužel jednu vadu: jeho předvídatelnost je nadmíru velká a popravdě vás nic moc nepřekvapí, protože již tušíte, jak se daný děj bude odehrávat. Další kaňkou na příběhu jsou téměř "béčkové" dialogy, které působí až toporně, bez emocí a v případech, kdy se protagonisté snaží o vtipkování, víte, že je to celé špatně. Co však musím pochválit u dialogů, je využití reproduktoru na gamepadu, odkud se line praskající hlas, přesně jako z vysílačky v případech, kdy vám někdo "našeptává" do sluchátka své pohnutky během mise. To dodává na autenticitě hry.
Vzhledem k tomu, že se vývojářům povedlo vesmír vystavit v sektoru Caligari velmi hezky, ponuře a pestře, je naprostá škoda, že příběh k této jinak parádní atmosféře nepřidá, ba naopak spíše škodí. Ale na obranu vývojářů - už jsem zažil spousty "diablovek" (ano v indie scéně), kdy příběh byl o ničem a hratelnost byla na jedničku.
No rozhodně to není co do rozsáhlosti No Man´s Sky - ale to bych ani nechtěl. Jasnou představu si dokážete udělat tak po hodině hraní, kdy se dostanete k celému sektoru Caligari a jeho podsektorům a planetám, na nichž se odehrávají jak příběhové mise, tak vedlejší úrovně, které chtě nechtě musíte absolvovat, abyste svého inkvizitora dostali na vyšší úroveň, což se zde neděje úplně tak svižně, jak byste očekávali. Není to nic ve stylu ještě jeden level a jdu spát. Na zvýšení si úrovně můžete klidně čekat i tři čtyři mise (nemám na mysli v pozdější fázi hry - tam je to zcela logické).
Když už jsem u toho levelování. U každé "diablovky" máte rozhraní navrženo tak, abyste věděli kolik zkušeností potřebujete na další úroveň a případně při zabití monster na vás vyskakují čísla vyjadřující počet obdržených zkušeností. Zde to funguje tak, že až po dokončení mise se dozvíte kolik zkušeností jste obdrželi a zda jste se posunuli o úroveň výše. Je to netradiční pojetí, že se každá mise bere jako komplex, do kterého vstupujete s určitými schopnostmi a vybavením (během mise si nemůžete ani změnit zbraně nebo gear), a až teprve po jeho dokončení jste odměnění, vidíte získaný loot a můžete se připravovat na vaši další destinaci.
Jak jsem zmiňoval, vedlejším misím se nevyhnete, což nemusí vadit za předpokladu, že jsou zábavné. Zde z počátku jsou, než se vám okoukají. Vývojáři slibují procedurálně generovaná prostředí, jenž vás mají lákat neustále dokola. Jenže ouha - sice se můžeme vracet na neopakující se mapy, ale bohužel jejich různorodost je natolik malá, že cíl vývojářům úplně nevyšel. Navíc úkoly, s kterými jste poslání na danou planetu jsou totožné: zabij všechno nebo (de)aktivuj terminál.
To je vskutku otázka. Doposud to vypadá, že Warhammer 40,000: Inquisitor – Martyr selhává všude, kde může a zařadí se v šedi zapomnění vedle ostatních neúspěšných diablovek. Chápu, že je neskutečně těžké konkurovat samotnému Diablu od Blizzardu, ale pokud bychom od něj poodstoupili, jde o zábavnou hru.
Co mě bavilo, je samotná hratelnost, což je dle mého názoru jeden z nejdůležitějších elementů hry, kvůli němuž se budu k titulu vracet zpět. Asi začnu tempem hry, které vývojáři nastolili. Popsal bych to něco mezi téměř frenetickým Alienation od finských Housemarque a taktickou real-timovou strategií Sudden Strike. Tedy je třeba být na pozoru a být v určitých pasážích rychlý, ale je možné i trochu taktizovat. Třeba využívat krytí za různé překážky. To do hry přináší výrazný taktický prvek, protože jej můžete využívat nejen vy, ale i pohůnci Chaosu. S tím pochopitelně souvisí i zničitelnost prostředí, takže po využití některého z arzenálu plošného ničení letí do vzduchu nejen protivníci, ale i sochy, lampy apod.
Taktéž by se slušelo říci, jaký váš inkvizitor je, že? Volit budete mezi třemi postavami, kterým následně přidělíte jednu ze tří specializací. Na výběr je klasický vesmírný mariňák, jdoucí na vše čelem, silnými kanóny a zbraněmi. Druhým typem inkvizitora je vražedkyně z řad tajných služeb Císařství. Ta spoléhá na své meče, boj na blízko je jí vlastní. Třetím do party je asi nejzajímavější postava psyker, což je mocný čaroděj využívající temnou sílu Warpu (její hladina je zapotřebí hlídat, protože může společně s útoky způsobovat anomálie). Za získané nové úrovně obdržíte body, které můžete rozdělit do stromu dovedností. Ten v případě Warhammer 40,000: Inquisitor – Martyr nedává nové schopnosti postavám, ale pouze rozšiřuje jejich dosavadní. Hlavním důvodem je fakt, že hra klade důraz na použité zbraně a speciální schopnosti postav. Tento systém funguje velmi efektivně. Otočením mince je však pravda, že tvůrci si tak trochu "ulehčili" práci a hráčům nenabízí různorodé možnosti vývoje postavy, což je škoda.
Ale nechme omezenou paletu schopností a možností postav stranou a pojďme zpět k hratelnosti. Měl jsem možnost hrát sám, ale i on-line. Mnohem zábavnější to bylo s parťáky a společně táhnout za jeden provaz. Můžete hrát až ve čtyřech inkvizitorech a utvořit si partu dle vaší libosti. Trochu mě limitoval fakt, že jsem hru hrál ještě před samotným vydáním, takže na výběr byli jen recenzující redaktoři po celém světě nebo jedinci, jenž se ke hře na PlayStation 4 dostali neznámou cestou dříve než měli. I tak jsem zažil několik misí v plné inkviziční síle a vše běhalo naprosto plynule bez lagů či podobných chyb obtěžujících hraní.
Tak to pojďme pěkně shrnout. Warhammer 40,000: Inquisitor – Martyr na první pohled působí velmi elegantní a hutnou diablovkou využívající kulisy vesmíru Warhammeru 40,000. Ty jsou sice moc hezky vyobrazeny a jednotlivé planety příjemně dokrášlují atmosféru tohoto světa. Bohužel, průměrnost příběhu a odpoutání se fungujících mechanik her tohoto ražení vás po delší době budou dohánět k repetitivnímu hraní vedlejších misí. Ty jsou sice procedurálně náhodně generovány, ale jejich cíle jsou veskrze stejné.
Co vás u tohoto "masakrování" může udržet nebo přilákat zpět je parádní hratelnost a nekonečná zábava spočívající v kooperativním hraní. Možná má kritika na Warhammer 40,000: Inquisitor – Martyr je až přílišná, nicméně milovníkům tohoto herního žánru určitě nesmí chybět ve sbírce i navzdory spoustě negativ. Takže na úplně původní otázku, zda Dan podlehl líbezně vypadající ukázce ze hry nebo jde o opravdu vybroušený skvost překonávající samotné Diablo, musím smutně říci, že vývojáři měli opravdu dokonale připravenou prezentaci během loňského Gamescomu.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Comgad
Ceny hry Warhammer 40,000: Inquisitor – Martyr srovnáte na Zboží.cz.
