Za dobu, co sleduji videoherní scénu, jsem viděl pěknou řádku tiskových konferencí herních vydavatelů. Spoustu jich bylo nudných, kupa průměrných, relativně málo zajímavých a na prstech jedné ruky bych spočítal kolik jich bylo excelentních. Jedna z těch nezapomenutelných tiskových konferencí, jež proběhla ku příležitosti E3 v roce 2016, se konala pod záštitou Sony. Pro Evropana byl čas konání vražedný, protože začátek ve dvě hodiny ráno je opravdu jen pro ty hardcore fanoušky. Inu, já jsem byl jedním z těch bláznů, co tuto tiskovku sledovali v přímém přenosu.
Tato tisková konference mohla být pro samotné účastníky ještě o level výše díky orchestru doprovázejícímu každý trailer, který nám Sony naservírovala. A že se bylo na co dívat: počínaje oznámením nového God of War, novým trailerem na Horizon Zero Dawn, Detroit: Become Human, a konče, nutno přiznat velkým překvapením, oznámením nového Spider-Mana od Insomniac Games (prosluli třeba městskou bláznivinou Sunset Overdrive exkluzivně pro Xbox One).
Tohle bude ovšem úplně jiný příběh, stvořený speciálně pro modrý svět PlayStationu. U příležitostí dalších akcí Sony jsme dostávali nové a nové informace, trailery a prostě takové ty klasické marketingové věci, jež mají za úkol nás dostat do natěšenosti. Konečně pro mě tato situace skončila před pár dny, když se mi do rukou dostala finální verze Spider-Mana. Takže vám nyní mohu prozradit, jaké mám z této hry pocity a dojmy. Ještě než se do kriminalitou prolezlého New Yorku pustíte s pavoučím mužem i vy.
Marvel´s Spider-Man je žánrově typickou open-world hrou. Pochopitelně jeho nedílnou součástí, jež hraje podstatnou roli, je příběh, na který tvůrci kladou velký důraz a mnohdy máte pocit, jako byste byli v kině na jednom z dalších pokračování filmové adaptace plné akčních pasáží a neočekávaných momentů.
Tento díl není věnován původu Petera Parkera, ani žádným srdceryvným povídkám. Peter je již ve věku, kdy je z něj zkušený hrdina. Ujímáte se jej tedy ve věku 23 let, kdy je nějaký ten pátek za pubertou, doma na něj čekají složenky a všechny ty strasti dnešní doby klasického Newyorčana.
Kromě části jeho života plné dobrodružství, hrdinství a chránění nebohých občanů New Yorku, boje s padouchy a hlavou v oblacích, na Petera Parkera čeká i ta druhá část života, kterou podstupuje každý z nás. Už není fotografem pro Daily Bugle, dal se na vědeckou činnost pod vedením Otta Octavia, který je jeho mentorem. Mnohokrát mu klade na srdce, aby se věnoval spíše vědě než nebezpečné hrdinské činnosti. A vůbec celý příběh je o budování a formování Petera Parkera v dospělého muže. S tím souvisí i jeho vztah s Mary Jane Watsonovou, která je investigativní novinářkou.
Takto by se dala stanovit startovací příběhová premisa celé hry. Nechci vám spoilerovat, jakým směrem scénáristé „položili“ koleje hlavního příběhu. Mohu vám jen naznačit, že na vás čeká spousta zvratů a nečekaných situací. Pakliže půjdete pouze po misích zaměřených na hlavní příběhovou linii, zabere vám její dokončení přibližně 18-20 hodin - v závislosti na zvolené obtížnosti hry, jež může být místy opravdu vražedná a dostane se na nejeden reparátek. Naštěstí loading po úmrtí hrdiny není nikterak dlouhý, a jste zpět v akci!
Ale dost věcí o příběhu, a pojďme se podívat na samotnou hru, přesněji řečeno její hratelnost. Po přibližně půlhodinovém tutoriálu jste vržení do víru velkoměsta, a můžete si dělat, co je vám libo. Nedalo mi to a musel jsem jít prozkoumat město. Přiznávám se dobrovolně, že pěšky po chodnících nebo silnicích to moc často nebylo. Jednak je to pomalé, ale především to ztrácí ono kouzlo super-hrdinství. I když je fakt, že když už jsem se objevil mezi občany, povětšinou mě vítali se slovy: „hele, to je pavoučí muž!“, apod. Někteří škarohlídové uměli i utrousit nějakou tu nadávku, když jsem jim zrovna spadl pod kola rozjetého automobilu. Prostě klasické velkoměsto se spoustou obyvatel.
Mé cestování probíhalo mnohem častěji v oblacích, přesněji řečeno houpáním se na pavoučích sítích. Super je, že ony sítě se opravdu přilepují na mrakodrapy a ne na neviditelném místě, kam dohlídne pouze některý z vývojářů. A když už se nehoupám, tak lezu po budovách, od nichž se buď krásně odráží slunce anebo se mohu podívat přes sklo, co se uvnitř budovy ukrývá za interiér, i když se tam třeba nemohu dostat. Tento drobný detail považuji za natolik podstatný, že nemám pocit, že lezu po krásně vymodelovaných „krabicích“, ale po skutečných architektonických skvostech.
Když už jsem u toho prozkoumávání města, obával jsem se stereotypu. Přesněji řečeno, že na mě čekají stejné budovy, jen je některá menší a druhá větší. Díkybohu se nic podobného nekoná, protože je každá budova navržena úplně jinak. Dalším plusem stojícím za zmínku je fakt, že každá část města má jiný charakter. No, některé části města jsou k nerozeznání od jiných.
Ale zpět k prozkoumávání. Asi se vám stane stejná situace jako mně, že se budete kochat. Nejvíce je asi nasnadě při západu slunce vylézt na některý z mrakodrapů a zadívat se na západ slunce, na to jak se od vedlejšího věžáku odráží paprsky slunce od oken, na to jak se od vody odráží poslední záchvěvy světla, jak v dáli na obloze mizí poslední červánky. Inu, „panoramatická romantika“ jak má být.
Dosti už zaznělo o krásách New Yorku v podání Insomniac Games, pojďme se podívat třeba na …. jednotlivé části mapy. Po městě je zapotřebí dostat do stavu on-line několik majáků. Jakmile je zapnete, zobrazí se vám část mapy a vedlejší aktivity, které čekají jen na vás. Můžete sbírat kolekci předmětů majících vztah k Peteru Parkerovi, likvidovat kriminální živly, apod. Za plnění těchto vedlejších úkolů obdržíte tokeny. Těch je několik typů, podle zvolené aktivity. Potřebujete je pro vylepšování chytrých hrdinských „udělátek“ apod.
Neviděl jsem tento princip už někde? Hmmm, jo jasně, v téměř každé open-world hře od Ubisoftu. A tohle není výtka ke Spider-Manovi, že vám nabízí takovéto možnosti. Jen vím, že někteří hráči jsou na tento princip alergičtí. Pokud se budete zaobírat i těmito vedlejšími aktivitami, herní čas vám naroste dvojnásobně. Naštěstí díky rychlému cestování po pavoučích sítích je přemísťování k jednotlivým úkonům rychlé a nestrávíte jím tedy věčnost.
Krom tokenů získáváte za veškerou aktivitu i zkušenosti, díky nimž se dostáváte na vyšší a vyšší úrovně. Za tyto úrovně obdržíte body, které můžete investovat do nových schopností vašeho hrdiny. Na výběr jsou celkem tři kategorie, jež nabízí pestrou škálu možností: od lepšího parkuru, přes brutálnější likvidační techniky až po léčení. Herních stylů je bezpočet a každý si najde své.
Od určitého momentu ve hře (cca po hodině, hodině a půl) si můžete vybrat i svůj vlastní latexový oblek. Dokonce je na výběr i Noir Spider-Man suit. No, každý si vybere podle chuti. Tyto obleky odemykáte za výše zmíněné tokeny. K odemčení parádních kousků je mnohdy zapotřebí opravdu velké množství těchto tokenů. Obleky zde jsou nejen kvůli designu, ale taktéž kvůli svým speciálním vlastnostem. Věc se má tak, že každý oblek má svoji speciální dovednost. Má to však jedno příjemné pozitivum: jakmile jednou oblek odemknete, získáte tím i onu dovednost, a tu můžete posléze použít na kterýkoliv jiný oblek z vašeho šatníku. Pochopitelně i obráceně, pokud se vám odemčený oblek moc líbí, ale preferujete jinou dovednost, vyměníte ji z již odemčených obleků. Odemykání obleků úplně vybízí k mikrotransakcím, ale díkybohu se v této hře nekonají, za což u mě mají vývojáři palec nahoru.
No, a nedílnou součástí Spider-Mana je samotný střet se záporáky. Tedy jeho dovednosti v boji. Musím říci, že tohle jsem už taky někde viděl – jo je to, jako by to z oka vypadlo sérii Batman od Rocksteady. Stylově i rychlostí. Všechno se hýbe neskutečně rychle a váš hrdina má k dispozici spousty možností, jak setřást jednoho zlouna po druhém. Je příjemné, že můžete navíc využít i prostředí, takže si můžete klidně přitáhnout pavoučí sítí hydrant, židle či cokoliv, co je po ruce, a omlátit je o hlavu protivníkům, kteří jsou zrovna ve vaší blízkosti. Navíc některé likvidační možnosti si odemykáte až za body získané zkušenostmi. Takže se krom boje a lá Rambo můžete zkusit plížit ve stealthu, jako tichý a nekompromisní Assassín. Pravdou je, že mnohem zábavnější je do souboje vlítnout po hlavě, i když mě to mnohdy stálo opakování. Tento přístup mi přišel více šitý na míru právě Spider-Manovi. Jak se k věci postavíte vy, je jen a pouze na vašem preferovaném herním stylu.
Nepřátel je více druhů a na každého platí něco jiného. Jedněm nejste schopni dát pěstí, protože vaše útoky na blízko dokáží vykrýt. Ty je dobré zamotat do pavoučí sítě, a pak si s nimi můžete dělat, co chcete. Jindy mají kriminálníci štít, takže je potřeba se rychle dostat třeba kotoulem za jejich záda a posléze udeřit apod. Trochu mě zamrzelo, že tyto typy nepřátel po chvíli hraní vypadají stejně. To v praxi znamená, že jakmile uvidím podsaditějšího chlápka v padnoucím obleku s černou kravatou, je mi jasné, že jej musím zamotat do sítí atd. Prostě je řada archetypů nepřátel, kteří jsou stejní svými schopnostmi, ale i svým vzezřením. Aspoň je mohli vývojáři „omašlit“ do různorodých pixelů.
Příběh v podobě dospívání Petera Parkera už bychom měli, stejně tak jako překrásné město stvořené pro líbivý parkur nebo postupné odemykání části New Yorku, RPG prvky i souboje bychom měli za sebou. Co nám Marvel`s Spider-Man může ještě nabídnout? Jak jsem již zmiňoval spoustu příběhových zvratů, ale i změnu tempa hry. Jednou se na své upředené síti houpete mezi věžáky, a přitom stíháte padouchy, jindy zase řešíte nějakou tu minihru v „běžném“ oblečení Petera Parkera. Tyto minihry jsme mohli vidět například v Deus Ex nebo Watch Dogs – jde o tvoření cesty a směru proudu, puzzly s laboratorní tématikou apod. Prostě pořádná vědecká práce vyžadující spousty času, trpělivosti a šedé kůry mozkové.
No, a když už dojdou minihry a je potřeba zpomalit trošku jinak, ujmete se výše zmiňované investigativní reportérky Mary Jane Watsonové, abyste sbírali střípky informací, což je titěrná a důkladná práce vyžadující všímavost a pečlivost.
Toto střídání tempa hry je podle mne ku prospěchu věci, protože tak utváří ucelený a komplexní dojem z příběhu a vlastně celé hry. Vše dokresluje vynikající hudební doprovod a dabing. Věřte mi, že po grafické stránce je na tom Marvel`s Spider-Man neskutečně. Další důkaz toho, co se dá z PlayStation 4 vymáčknout za výkon. Hra běžela naprosto stabilně, a ani jednou jsem nezaznamenal jakékoliv zaškobrtnutí či cokoliv podobného, co by mi kazilo pocit ze hraní.
Asi by vás zajímalo, zda se vyplatilo čekat více než dva roky od doby, kdy byl Marvel's Spider-Man ohlášen, že? Rozhodně ano, i když to má své "ale". Osobně si myslím, že to není taková exkluzivita, která by oslovila úplně každého majitele PlayStation 4, jako v případě God of War, ale pokud máte rádi open-world hry nebo milujete Marvel, je to pro vás povinnost. Důležitým faktem je využití mechanik z jiných titulů (Ubisoftí univerzálnost open-world her, téměř stejný soubojový systém jako v sérii Batman od Rocksteady) a minimální inovativní přínos v herních mechanikách. Pakliže půjdete pouze po hlavní příběhové linii, závěrečných titulků se dočkáte přibližně za 20 hodin, což je slušná porce. Rozhodně se však nevyhnete využívání vedlejších aktivit (abyste získali tokeny k odemčení různých vylepšení nebo obleků), jenž jsou po určité chvíli nesmírně repetitivní. Ale pojďme to zakončit pozitivně: není nad ten pocit, když se můžete na pavoučí síti zhoupnout mezi mrakodrapy při západu slunce, tahle „romantická panoramata" se nikdy neokoukají. A poslední třešínkou na dortu je česká lokalizace v podobě titulků.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Sony Czech.
Ceny hry Marvel`s Spider-Man srovnáte na Zboží.cz.
