Schválně by mě zajímalo, co špatného k nám kdy přišlo z Japonska. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nic mě nenapadá, i když to dost dobře může být omezeným kulturním rozhledem. Každopádně Dóbucu šógi neboli Japonské šachy nebo zvířátkové šógy to nejsou. To je totiž jednoduchá, svižná a logická hra pro dva hráče, kteří proti sobě zasednou u 3×4 políčka velké hrací desky, na kterou rozestaví každý 4 kostky s nalepenými zvířátky, které pak s jednoduchým cílem - přechytračit soupeře a zvítězit - strategicky posouvají po plánu. Spodní věková hranice je stanovená na 5 let, horní jsem určil na "schopnost rozpoznat žirafu od kuřete". Nicméně, dost představování, jak se říká v Japonsku, jdeme na to.
Hrací deska je hezky ilustrovaná, aby představovala dvě strany jako nebe a zemi, svádějíc věčný souboj o nadvládu nad světovým řádem, a k tomu si každá strana vybrala čtyři identické bojovníky - kuře, slona, žirafu a lva. To jsou jediné čtyři figurky, které jako hráč na začátku máte - v krabici je tedy celkem osm dřevěných kostek, z nichž šest má nálepku z jedné strany, a zbylé dvě z obou, protože s kuřetem se dají dělat zajímavé věci. Dřevěné zpracování je super, nálepky se však dají docela lehce poškodit, zvlášť jste-li nervózní a u přemýšlení potřebujete mít něco v ruce. A taky voda jim moc nesvědčí, proto pozor, budou-li hrát děti bez dozoru. V krabici je insert přesně na kostky, takže vám kostky nebudou chrastit vevnitř a nebudete je pak muset pracně třídit, najdete je přesně tak, jak jste je uložili.
Dobra jedné partie se pohybuje od pár minut do čtvrt hodiny. Chyť lva! jsou prakticky ty nejjednodušší šachy, co jsem kdy viděl. Na začátku hry máte jenom 4 figurky, každá z nich má daný směr pohybu, a na desce 3×4 pole není moc co vymýšlet. Nezjišťoval jsem, kolik je možných tahů nebo výsledků, každopádně to je spíš hra na tábory a větší akce, kde to uděláte formou turnaje, protože si nedovedu představit každých 10 minut začínat od nuly a hrát třeba 3 hodiny v kuse. Díky své rychlosti a nenáročnosti bych řekl, že se hodí jako vstupní brána ke složitějším přemýšlecím hrám, jako jsou právě "dospělácké" šachy, nebo něco modernějšího, z čehož mám v čerstvé paměti třeba Hypergrid (ten je sice na méně polí, jen 3×3, ale podstatně větší makačka na bednu).
Nicméně jak je hra jednoduchá a naučíte se ji zhruba za 11 vteřin, tak poskytuje spoustu zábavy a možností ke svému obohacení. Můžete hrát slony proti žirafám, lvi proti všem, na co si jen vzpomenete. V základní, klasické hře, se můžete buď jedním zvířátkem pohnout o jedno políčko ve vyznačeném směru, nebo jedno zvíře nasadit na kterékoliv pole na plánu si vyberete. Pokud se vám povede kuřetem docupitat až na konec (jakože s tím prvním určitě ne, to padne za vlast stoprocentně), stane se z něj slepice, která se může pohybovat všemi směry kromě šikmo dozadu, takže určitě doporučím si alespoň jednu pořídit, protože žirafa i slon na uštvání lva stačí málokdy. Tím, že můžete nasazovat kamkoliv, a ne jenom na svou počáteční stranu, hra nabrala dost na rychlosti. Klidně můžete nasadit kuře před protivníkova lva, protože vám to pole kryje zboku žirafa, a dát mu tak šógi-mat. Nad tím vším musíte samozřejmě přemýšlet i ze své strany, a rozhodně se mi nikdy nevyplatilo být tři kroky "napřed", protože jsem tak minul něco, co bylo krok pod nosem, a prohrál jsem.
Když jsme u mé potupné porážky, ta může obecně nastat dvěma způsoby - buď vám protivník sebere lva (od toho název hry), nebo se svým lvem doputujete až na druhou stranu plánu, ale tak, aby vás protivník svým dalším tahem nemohl chytit. Vítězná strategie stejně jako u obdobných her neexistuje, obecně se vyplatí být chytřejší než protivník a myslet na to, že každé kolo se může váš osud zvrátit, nenechat se v myšlenkách unést moc dopředu.
Chyť lva! není špatná hra, to ani omylem. Znovuhratelnost téměř neomezená, hrací doba krátká a zpracování pěkné. Ideální pro spodní věkovou hranici (5 let) jako odrazový můstek k náročnějším hrám. Nulový podíl náhody, čistá mozková bitva. Těžko říct, jestli bych ale za 8 dřevěných kostek a kartonovou desku, byť pěkně zpracované, dal víc jak pětistovku, což je běžná nákupní cena. Na druhou stranu se nebojím, že by se hra nevyužila, rychlá příprava i odehrání se hodí v každé příležitosti, ať už na nějaký rodinný či táborový turnaj, nebo svižné protažené mozkových závitů po těžkém týdnu v nudné práci.
Za poskytnutí hry k recenzi děkujeme Mindok
