recenze
Tribes of Midgard

Tribes of Midgard - recenze
Tribes of Midgard - recenze
12:00, 25.08.2021

Severské mýty a báje, prostředí, ze kterého se nám moc často her nebo aspoň těch kvalitních her nedostává. Výjimkou v tomto případě byl naposledy asi stěhující se Kratos v God of War nebo Eivor v Assassin's Creed Valhalla, a to bude tak nějak vše. Úplně posledním pokusem přiblížit nám severskou mytologii si na bedra nicméně bere titul Tribes of Midgard od studia Norsfell Games. Nabruste si tedy sekery a zapleťte vousy, Všeotec už čeká. I když vlastně nečeká nás ani tak Ódin jako spíš hromady skřetů, vlků, barbarů, pavouků a dalších monster toužících po jediném, zničit poslední výhonek Yggdrasilu, světového stromu. Ten roste kde jinde než ve vesnici, kde hlavní hrdina žije a jeho zničením by konečně získali nadvládu nad světem. Příběh jako takový je tedy taková ta klasika, která dává hře nějaký základ, ale o moc víc od něj nečekejte. Vlastně už skoro nic. Základ byl dán a je jen na nás, jak s ním naložíme. Alfou a omegou hry je totiž opravdu péče o Yggdrasil, resp. jeho ubránění. To může být ovšem náročnější, než to vypadá.

Klik pro zvětšení (Tribes of Midgard - recenze)

Vrátím se tedy na úplný začátek. Nový severský počin je totiž neobvyklý hned z několika důvodů. Prvním z nich je použitá grafika, resp. ztvárnění. Nezakládá si na temném prostředí jako třeba Diablo, jak by se asi dalo od něčeho co se má týkat mýtů a pověstí čekat, ale přesně naopak. Hra přímo přetéká barvami až oči přecházejí, a to už v hlavním menu, kde člověk neví kam se prostě podívat dřív. Menu samotné ve mně přitom evokovalo pocit něčeho mezi obchodem v Assassin´s Creed Oddysea a Fortnitem. Ostatně na Fortnite jsem si později vzpomněl ještě několikrát. U hraní jsem si potom díky grafice vzpomněl například na adventurní The Walking Dead nebo Immortals: Fenyx Rising. Druhým důvodem je právě pojetí hry jako kombinace několika režimů jak bylo řečeno výše, ale k tomu podrobněji až za chvíli.

Klik pro zvětšení (Tribes of Midgard - recenze)

Aby se budoucí ochránce stromu lépe zorientoval, dostane se mu rychlého tutorialu v režii dvou mýtických koček, které během asi deseti minut vysvětlí obsah celé hry, popřejí hodně štěstí a vrátí se do náruče své božské paničky, zatímco na nás zbyla všechna ta hrdinská práce. Aby na to nebyl ale hrdina sám, budou mu samozřejmě k ruce i obyvatelé vesnice. Ti zde nejsou jen na okrasu, ale mají hned dvě další funkce. První a nejdůležitější je výroba gearu pro hrdinu, a to od zbraní přes zbroj až po lektvary. Druhou funkcí jsou obranné síly vesnice, kdy se např. kovář nebojí vzít do ruky kladivo a místo vykování meče s ním vezme kohokoliv kdo chce zničit pýchu vesnice řádně mezi oči. Obě funkce jsou přitom úzce propojeny.

Klik pro zvětšení (Tribes of Midgard - recenze)

Abyste totiž mohli získat pořádnou výbavu, musíte si samozřejmě vylepšit i obchod svého řemeslníka stejně jako tomu bylo např. u Diabla III. A to samozřejmě něco stojí. Základním platidlem v tomto počinu jsou duše. Ano, opravdu duše, ale na rozdíl od Souls her si nebudete rvát vlasy pokaždé, když váš udatný seveřan nebo seveřanka zahynou. Sbírání je totiž mnohem rychlejší a nemusíte přitom likvidovat ani hordy nepřátel, protože jsou získat prakticky skoro ze všeho, třeba i při kácení stromu. Když jsem to zjistil po svém prvním pokáceném stromu, okamžitě mi naskočili bludičky z Warcraftu III, které vždy lítaly v základně elfů okolo stromů čímž těžily dřevo. No nic, tyhle právě dotěžily. Čím lepší obchod řemeslník má, tím více se za něj hrdinně staví na odpor nepřátelským zrůdám a tím více samozřejmě brání i naši posvátnou dřevinu.

Klik pro zvětšení (Tribes of Midgard - recenze)

Problém začíná při náročnějších vylepšeních, protože čím lepší obchod tím více duší samozřejmě stojí a věřte mi, že si hodně rozmyslíte, kam je budete investovat. Bude to zbrojíř, mečíř, stavitel nebo snad dokonce přímo stavba? Jak řekl ochránce svatého grálu Indianu Jonesovi „Zvol moudře“. Hlavním problémem hráče je totiž čas. Abyste mohli cokoliv vylepšovat potřebujete k tomu samozřejmě suroviny. Ty se do vesnice ale samy nedonesou, takže pro ně budete muset do divočiny. Jaké je potom překvapení, když dorazíte k hromadě železné rudy a s vidinou lepšího meče se k ní vrhnete, abyste zjistili, že dokud nebudete mít krumpáč, můžete si o horu leda brousit nehty. Takže zpět do vesnice ke stavitelce a koupit krumpáč, ale jejda na ten potřebujeme zase jiné suroviny, takže zpět do lesa sesbírat kořínky a kameny a zpět pro krumpáč a jelikož jsme toho sesbírali hodně tak rovnou i sekeru na stromy, díky a hurá zpět do lesa. No a než se tohle vše oběhá tak je najednou večer což znamená útok temných sil. Doposud můžou Kmeny Midgardu připomínat starší Don´t Starve nebo jednoduší verzi Green Hell, s příchodem noci nicméně přepínáme na režim tower defense.

Klik pro zvětšení (Tribes of Midgard - recenze)

Yggdrasil stojí přímo uprostřed kulaté vesnice do které vedou tři vstupy. Aby toho nebylo málo žádný z nich nemá bránu, věž, žádnou obranu prostě nic kromě již zmíněných řemeslníků. Ti si s několika vlnami poradí, ale i tak to strom několikrát schytá. Jeho ukazatel zdraví přitom vcelku jasně napovídá, kdy byste se měli už vážně začít pořádně ohánět sekerou. Přes noc obráncem, přes den dobyvatelem a sběračem. Jeden toho má na hřbetě opravdu fůru. Pokud ovšem zvládnete sesbírat dostatek všeho a vylepšíte příslušné obchody, můžete ubránit vesnici prvních několik nocí a zvesela v ní vybudovat brány. Tak, konečně chvilka klidu. Navíc, pokud se vám podaří znovu postavit stavby mimo obranné valy vesnice, budou vám pravidelně přispívat do kasičky a stavění bude hned veselejší. K tomu abyste měli alespoň trochu volnější ruce pak stačí sesbírat ještě několik dalších surovin a u každé brány zprovoznit dvě věže a máte relativně na chvíli vystaráno a můžete se v klidu courat po mapě.

Klik pro zvětšení (Tribes of Midgard - recenze)

A k objevování je toho opravdu mnoho. Mapa není zrovna maličká a pro jednoho chudáka, který se bojí zdali mu zatím doma nekácí dříví na podpal je dle mého názoru prostě nemožné ji projít. Navíc ji nejde prozkoumat na jeden zátah ani kdybyste z vesnice vybudovali Fort Knox. Mapa je totiž rozdělena do několika krajů, které jsou jinak obtížné a musíte nejdřív dosáhnout pomocí výbavy dostatečné síly, aby vás nesejmul první kanec, na kterého narazíte. Kromě toho vám bude pod nohy házet klacky i samo podnebí. Pokud se totiž vydáte do krajin se sněhem, hrdina bez správného oblečení začne po chvíli mrznout a můžete stát u jakého ohně chcete nebude vám to nic platné. Na druhou stranu, pokud se vydáte do skal, kde sluníčko pere snad i v noci, tak se po chvíli začnete doslova vařit a buď rychle zmizíte nebo bídně uhoříte. K rychlému úniku nicméně pomáhá runový kámen, který dobrodruha teleportuje zpět do vesnice. Tam se nachází i portál pro rychlé cestování, který zpřístupňuje další portály rozeseté po celé mapě, pokud je při průzkumech aktivujete.

Klik pro zvětšení (Tribes of Midgard - recenze)

A průzkumy se rozhodně vyplatí. Ačkoliv příběh je opravdu skoro nijaký tak jeden hlavní cíl má, a to sice zabít strůjce vašeho neštěstí samotného Fenrira, alespoň co se první ságy týká. A říkám schválně ságy, neboť nás jich bude čekat více. První se jmenuje Vlčí sága, a kromě Fenrira nabízí několik dalších bossů, kteří ovšem nejsou k dokončení hry povinní. A aby to bylo celé ještě zašmodrchanější musíte předtím splnit několik hlavních questů a hlavně najít portál, který k mýtickému vlkovi vede. Pak už jen stačí snížit jeho megalomanský ukazatel zdraví na nulu a je hotovo. Odměnou je otevření portálu bifrostu zpět do Valhally. Úkol je splněn hrdino, čas znovu usednout po boků Odina a předků, a tady máš navíc za odměnu nějaké ty bonbónky pro další hru. Těmi jsou kromě jiného zlaté rohy, za které můžete nakupovat buď přímo ve hře, výměnou za runy pro vylepšení schopností hrdiny nebo v e-shopu hry stejně jako v Assasin´s Creed. Osobně bych raději volil jednorázové runy ve hře než podivné skiny a zbraně v obchodu. Doteď lituji fialových bačkůrek.

Klik pro zvětšení (Tribes of Midgard - recenze)

Tady se musím vrátit ještě ke zbraním, neboť nejen sekyrou se ohání zdatný viking. Na výběr máte kromě ní i meč nebo luk a je jen na vás, pro co se rozhodnete. Zbraně lze samozřejmě i kdykoliv měnit, ne však už vybrané povolání. Koupené zbraně lze navíc vylepšovat, i když pozdější vylepšení už chtějí materiály, pro které musíte přeběhnout pomalu půlku mapy nebo mít štěstí a koupit je u jednoho z obchodníku, kteří se na mapě nachází. Za každý navýšený level totiž hrdina dostane i speciální bod který vloží do povolání které si zvolí. Na začátku je na výběr pouze bojovník nebo hraničář což pro výběr vhodné zbraně opravdu moc prostoru nedává. Další povolání se nicméně odemykají postupným hraním stejně jako odměny za celkový progress. Jednou z prvních odměn je například základní vybavení. Abyste při každé hře nemuseli znovu běhat pro materiál a pak teprve se konečně dočkali nějaké základní výzbroje a zbraní, hra vám je po dosažení určitého levelu pak už vždy dá. V základním vybavení bohužel není ani sekyra na stromy ani krumpáč, takže hurá do lesa pro klacíky. Osobně jsem zvolil válečníka, který potom díky svým skillům dokázal meče roztočit tak, že nepřátele neměli tušení odkud rány přichází a za chvilku bylo hotovo.

Klik pro zvětšení (Tribes of Midgard - recenze)

Jedinou výjimku tvoří Jötunnové. Hra totiž má ještě jedno nepříjemné překvapení, a to jsou právě titáni, kteří se jednou za čas objeví, aby pomalu ale naprosto neomylně pochodovali po mapě směrem k vesnici, samozřejmě s úkolem vyplenit chráněnou dřevinu. Kromě ledového obra, kterého jsme viděli už i na obrázcích jsem se potkal i s lávovým a větrným obrem, takže to na mě působilo jako partička titánů z kresleného Herkulese od Disneyho. To neměnilo nic na tom, že mě vždy smetli jako smítko z obleku a dokonali svoje zkázonosné dílo. Přitom zabití tří těchto obrů je podmínkou pro odemčení dalšího povolání, kterým je ochránce, takže hodně štěstí.

Klik pro zvětšení (Tribes of Midgard - recenze)

A štěstí budete opravdu potřebovat. Hra má totiž kromě jiného jeden, ale dost podstatný problém a tím je obtížnost, resp. nevyváženost jednotlivých módů. Ty jsou ve hře tři, solo, multiplayer a survive. V solo režimu se skoro nehnete od vesnice a snažíte se vylepšit co se dá a aspoň chvíli bránit náporu nepřátel, který ukončí příchod titána a můžete začít znovu. Oproti tomu multiplayer je čistá radost, pokud tedy narazíte na správnou partu lidí, co nebudou dřeváci. Pokud chytnete správnou partu můžete relativně v klidu ságu dohrát a procourat přitom pořádný kus mapy. Survival je potom jak název napovídá snahou přežít co nejdéle. Osobně bych tak doporučil pouze multiplayer a popřál hodně štěstí na spoluhráče.

Klik pro zvětšení (Tribes of Midgard - recenze)

Nesmím bohužel zapomenout ani na relativní absenci podpory funkcí, které nabízí PS5. Kromě toho, že ovladač vibruje do tempa chůze a občas se v blízkosti vězně nebo mýtického zvířete ozve volání z ovladače, hra prakticky nenabízí nic, co by trigery nebo haptickou odezvu využívalo. Navíc se mi stávalo, že hra se při větším množství efektů a hráčů na obrazovce lehce trhala, což si dovolím tvrdit nebylo rychlostí mého připojení. Vcelku zbytečný mi přišel i již zmíněný obchod stejně jako v případě Assassin´s Creed.

Klik pro zvětšení (Tribes of Midgard - recenze)

Co říct na závěr. Hra má skutečně potenciál zabavit na spousty a spousty hodin. Mapa je rozlehlá, okořeněná tábory nepřátel, různými prostředími, časovými eventy a poschovávanými bossy. Stupňující se nápor nepřátel na vesnici, který se s postupem hry i časově prodlužuje podpořený příchodem silnějších zrůd nenechá rozhodně nikoho vydechnout a nutí hráče taktizovat, a udržovat balanc mezi putováním, stavbou a bráněním. To vše je zabaleno do vcelku roztomilého ztvárnění podpořeného slušnou mytologickou základnou. Ani tak se ovšem hra nedokáže vyšvihnout z průměru a pokud autoři nepřinesou v dalších ságách vylepšení nebo změny, obávám se, že hra časem upadne do zapomnění a hráči se vrátí k obyčejným a méně náročným tower defense hrám nebo čistým RPG.



Za poskytnutí hry děkujeme společnosti Cenega

Klik pro zvětšení (Tribes of Midgard - recenze)

Recenzovaná verze: PlayStation 5

DOBRÉ
75%
CZECHGAMER
Dobrý nápad, který má ale své mouchy a působí nevyváženě. I tak má ovšem svoje kouzlo a dokáže přikovat na spousty hodin

CGwillWin