Po staletí bojovali lidé mezi sebou, přičemž stihly stvořit dvě světové války. Co kdyby se ale jednou semknuli proti společnému nepříteli. Vím, řeknete si, že to dělají vždy když přiletí šmejd z vesmíru. Tentokrát ale nepřítel nepřichází z hvězd, ale z podzemí, tedy spíše hrobů. Zombie jsou zpět, takže vezměte, co máte kdo po ruce a zachraň se kdo můžeš.
Není zombie jako zombie. Ačkoliv Resident Evil a podobné hry a filmy nás krmí tím, že zombie je pomalé nemrtvé cosi, co touží pouze po našich mozcích nebo jiných kouscích chutné tkáně, film Světová válka Z s Bradem Pittem v hlavní roli se nás snažil přesvědčit o něčem jiném. Podle tohohle kousku totiž zombie připomínají rozvášněné hooligans s epickým sprintem, kteří neváhají vyšplhat po hradbě svých těl za tím nejposlednějším troufalcem, který uráží jejich milovaný team. Nemá cenu teď posuzovat, že tenhle filmový flák má s originální knihou společný snad jedině název, důležité je, že definoval novou verzi nemrtváků, které se drží i nová hra, která z filmu také tak trochu vychází.
Ale hezky popořadě. World War Z: Aftermath není úplnou novinkou ve světě her. Původně ještě jako World War Z vyšla v roce 2019 a následně jako GOTY edice v roce 2021 a to pro Xbox, PC i Playstation. Nový Aftermath je tak spíše rozšířeným kusem než úplně novou hrou. A o co jde? Stejně jako kdysi v Left 4 Dead se ujmeme party přeživších, která má jediný úkol. Přežít. Rozdíl mezi WWZ a L4D je kromě jiného v tom, že WWZ čerpá trochu i ze zmiňovaného filmu, zatímco L4D za sebou nemělo žádný backround story, na kterém by mohl stavět. Na druhou stranu, co si budeme nalhávat ono to o ději moc není.
Se zombíkama je možné se porvat na dva způsoby, buď v kooperaci v kampani nebo v rámci multiplayeru. Kampaň si můžete dát klasicky sólo, s někým cizím a samozřejmě s kámoši. Osobně jsem zkusil kampaň jako sólista a musím říct, že se z toho až na pár chvil stal příjemná singleplayerová záležitost. Jak už jsem řekl, příběh tu nehraje úplně prim, ale má to alespoň nějaký nádech, takže to nepůsobí úplně dojmem, že běháte po mapě jen tak. Oproti původní hře je v nabídce celkem 8 kampaní (dříve byly jen 4), přičemž nově je možné se podívat do Marseille, Říma a na Kamchatku. Nově je k dispozici v rámci kampaně i mód Horda, ale k tomu až později.
Pravidla jsou vždy stejná. Vybrat postavu, vybrat povolání, vybrat zbraně a hrrrr na ně. Dobré je, že se to vše tak nějak doplňuje. Povolání i postav je hodně stejně jako jejich perků a každé povolání se časem vylepšuje stejně jako zbraně, takže ačkoliv procházíte několik příběhů, to co bylo na začátku chcípáček co sotva máchnul sekerou je na konci berserk prosekávající se davy nepřátel. A o máchání sekerou mluvím speciálně proto, že jsem si oblíbil třídu slasher. Jak asi název napovídá, sice jsem si zastřílel, ale jinak v mojí ruce zpívala sekera (v případě kampaně v Rusku jsem neodolal a vyměnil ji za dva srpy). No a teď už opravdu hurá do akce. Prostředí je opravdu rozmanité a neměl jsem během něj si na co stěžovat. Scénář je nicméně skoro pořád stejný. Přijdu na místo zabezpečím prostor, připravím se na bitvu nebo rovnou začnu místo bránit, následně přesun dál a ve velkém finále opevnit a připravit na roj.
Chápu, že s těmihle zombíky sice přišel film World War Z, ale nemohl jsem si během hraní prostě pomoci, abych si nevzpomněl na epické Days Gone. Však právě tam se bojovalo s obrovskými masami taky ne úplně pomalých nemrtvých, které byly nazvány hordou. Oproti WWZ jste ale u Days Gone mohli vědět kde se zahnívající procesí nachází a byla šance se mu alespoň trochu vyhnout, pokud jste tedy neměli smůlu a neobklíčily vás dvě najednou to byl potom pohled za všechny prachy. A ten se ostatně naskytne několikrát i zde jen s tím rozdílem, že rozzuřený dav se sbíhá ze všech koutů a snaží se vydrápat k vám na vyvýšené místo. Stejně jako ve filmu se tak tvoří valy těl, po kterých se sápou další a další, až se konečně dostanou na kýžený vrchol a jen kousek od případné potravy.
S rojem je ovšem spojeno několik problémů. Asi největším je obtížnost pro jednoho hráče. Pomoc UI není malá, ostatní tři spolucestující ze skupiny pálí po čem mohou a nežádali toho ode mě moc. Sem tam vyléčit, ale i to obstarali spolubojovníci, takže vcelku chill. Problém je, že po příchodu rozzuřeného davu je občas potřeba chránit nějakou osobu nebo běhat na různá místa a plnit tam úkoly jako například nahodit znovu elektřinu a tak. Nejednou se mi při hraní tedy stalo, že jsem se od skupiny i přes snahu ostatních oddělil a mrtví zatím moje umělé kámoše zmasakrovali. Jedinec už potom neměl šanci. Tenhle zádrhel se mi stal během hraní jen párkrát, a to jsem přitom hrál na easy úroveň.
Jenže to má celé háček. V případě zmasakrování není žádný checkpoint např. po ubránění předchozího stanoviště. Ne prostě jako v online matchi všechno nebo nic, a tedy po zabití se hraje celá mise znovu. Pokud by šlo o online co-op s ostatními hráči tak bych to snad i pochopil, ale když jedu privátně nebo dokonce offline a navíc kampaň tak bych přeci jenom čekal, že nějaká ta úlitba bude. Na hratelnosti to hře nicméně neubírá. Vytknul bych nicméně ještě jednu věc a sice nemožnost obrany. Občas se totiž objeví speciální zombík, který má takový blbý nápad buď nebohého přeživšího povalit na zem nebo ho chytnou a o zem s ním pro změnu mlátit. A je úplně jedno, jestli má nebo nemá postava plný ukazatel zdraví. Prostě do něj mydlí, dokud neumře. Tým skoro vždy přiběhne na pomoc, ale ve chvíli, kdy už žádný tým není by se přeci jen hodila možnost bodnutí a alespoň chvilkového vyklouznutí a možnosti obrany.
Kromě osobní obrany je možné použít i obranu okolí. V tomhle ohledu jsem velebil vývojáře. I nastražený drátěný plot může občas znamenat drahocenné vteřiny mezi přežitím a rozsápáním na hadry. Automatické střílny jsou pak přímo požehnáním, a i když si neporadí se vším, dost usnadní práci. Dokud nedojdou náboje. Jako zajímavost jsou v jednotlivých levelech balíčky průrazu. Nevím, jak jinak bych to nazval, prostě najdete balíček s výbušninou, které v průběhu levelu můžete připevnit na speciální dveře nebo zeď a udělat si nový vchod do tajné místnosti s fajn vybavením. Sám jsem bohužel neměl to štěstí a moc jich nenašel, ale když se zadařilo, stálo to za to. Zvlášť plamenomet se ukázal jako moc fajn pomocník, a to nejen proti nemrtvákům, ale i hejnu krys. Tahle hejna občas dokáží také pěkně zatopit, protože kulky mají tendenci malá krysí tělíčka míjet.
Abych to nicméně shrnul, kampaň samotná určitě zabaví na několik hodin ať už samotného jedince nebo při hře s přáteli. I přes hezké prostředí a jeho změnu v rámci jednotlivých kapitol se však hra neubrání jistému opakujícímu se cyklu, dojdi, zabij, ubraň a přesuň se. Tomuhle pak činí přítrž kampaň na Kamčatce, kde bych mohl ještě dodat nezmrzni, protože je třeba hledat zdroje tepla a u těch se zahřát. No a pak je tu režim s názvem horda. Jak už asi název napovídá jde o jednu velkou bitvu v rámci jednoho areálu. Za zabité vlny nepřátel se pak fasují body, za které je možné dokoupit další obranu. Nepříjemností je, že hra neupozorní, že ji můžete mít určité množství. Jakmile nakoupíte například dost střílen, po přesunu do další části už si prostě další nekoupíte. Tenhle mód je nicméně fakt pro partu hráčů, kteří se domluví, co a jak, a ne pro jednoho chudáka co zajistí celou obranu sám.
No a potom tu je samotný multiplayer. U toho je tříd postav trochu více a některé oproti singleplayeru zcela zmizí. Na výběr je i z více režimů, které jsou přizpůsobeny hernímu světu. Chybí tu například boj o vlajku, místo toho máme lov na vakcínu samozřejmě se stejnými pravidly. Vezmi vakcínu, a ubraň ji co nejdéle pro získání co nejvíce bodů pro svůj tým. Pak je tu klasický král kopce neboli zaber, udrž a zvítěz nebo swarm domination což je zase klasické zaber co nejvíce území, udrž jej co nejdéle a získej tak co nejvíce bodů. Multiplayer sám o sobě tak nemá moc čím překvapit snad jedině občasnými nájezdy zombie, pokud děláte moc velký hluk. A zatímco se snažíte pozabíjet co nejvíce nezvaných hostů nepřátelé do vás zvesela kropí náboje. Toliko k mulťáku a navíc WWZ nabízí asi už jen challenge a nějaké ty collection za úspěšné hraní což sice hru zpestří, ale zase kdoví jak velkým lákadlem to není.
Musím uznat, že jsem k titulu přicházel ze začátku poněkud skepticky, původní film mě úplně nedostal a podobně laděných her je v poslední době nějak více a více. Vzpomeňme ještě na nové Aliens: Fireteam Elite nebo nedávno recenzované Back 4 Blood. Opakované vydání tohohle kusu tak nemohlo přijít asi v horší chvíli. Alienům už pomalu ale jistě mizí hráči a jak se udrží dlouho druhá jmenovaná hra můžeme jen hádat. Těžko tak může hráče zaujmout staronová hra, která přidává sice kampaně, ale pokud již hru měli dříve, ke koupi je to asi úplně nedonutí. Osobně si myslím, že se nejedná o špatnou hru i když jednotlivé části kampaně nejsou úplně zakončené a chybí tomu kromě zombie tak nějak celkové pojítko, ale o kdo ví jakou pecku se také úplně nejedná. I tak jde o dobrou hru, kterou by bylo škoda zapomenout už jen kvůli tomu, jak si autoři dali práci s několikrát zmíněnými hordami.
Za poskytnutí hry děkujeme společnosti Comgad s.r.o.
