První hra, kterou jsme s tematikou komiksového Marvelu, dopadla nad míru dobře, až jsem si všechna dostupná rozšíření musel pořídit v originále, abych o nic nepřišel. Megalomanie jako máloco se točí skoro kolem každého nového snímku v kinech a jiných platformách, a jména alespoň těch základních superhrdinů znají i v nejzazších koutech republiky. A tak se není čemu divit, že na tom je snaha vydělat, kde se dá. Mobilní a počítačové hry sbírají různá hodnocení, ale jak jsem zmínil, Marvel Champions je vynikající, a než se mi dostala do ruky tahle maličkost, taky jsem neslyšel nic než chválu. Rukavice nekonečna je oproti své starší kolegyni trpaslíčkem, ale co do sázek, o které při hře půjde, nikoliv – Thanos se totiž chystá zničit svět. Jednoduchá karetní hra je pro dva až šest lidí ve věku od deseti let a jedna partie by vám, asi jako čtení této recenze, neměla zabrat víc jak 15 minut.
Z malinkého pytlíčku vytáhnete 29 hracích karet, 16 pro hrdiny, 13 pro Thanose. K tomu kartu se životy, pár lamakaret, abyste si nemuseli pamatovat, kolik kterých karet je v balíčku a lépe se vám počítaly, a žetony síly. Co do zpracování – pytlíček je krásný a hebký, karty bytelné, ale pořád z papíru, takže ne nezničitelné. +2 žetony jsou z plastu a hezky padnou do ruky, dobře se s nimi manipuluje. A to je vlastně všechno, balení je ideální na cesty, vejde se krásně do kapsy, takže v tom to případě tleskám tomu, že ve výrově nelpěli na krabici. Můžeme se pustit do hry.
Jednodušší herní mechaniku byste hledali jen těžko. Hráči-hrdinové mají v ruce jednu kartu, Thanos dvě. Na začátku svého tahu jednu doberete a vyberete, kterou zahrát. Karet je šest typů, takže toho moc na výběr není. Všichni hráči jedou na střídačku s Thanosem, až na výjimku hry ve dvou, kdy hráč za hrdiny odehraje dvakrát po sobě. Thanos má za cíl buď všem hráčům zpřerážet nohy, a nebo vyložit všech šest kamenů Nekonečna a lusknout (kdo neumí, tleskne) prsty, čímž partie končí. Sice je hra kvůli dobírání karet odkázaná převážně na náhodu, tím, že má Thanos dvě karty v ruce a hraje vždycky pouze jednu, dá se na něj vyzrát, když bedlivě sledujete, co vykládá. Interakce mezi hráči je omezená pouze na obecnou podporu, nesmí si sdělovat, jaké karty protivník v ruce má, aby to nebylo zas tak jednoduché. Zničení (poražení) jedné karty totiž znamená sebrání života, tedy jediný způsob, jak Thanose porazit, a kdyby si ještě hráči mohli říkat, co má v ruce za karty, což se dá zjistit dvěma způsoby - výzvědy a boj - bylo by to až moc triviální. Dobré je, že Thanos, má-li bonus +2, má nejsilnější bojovou kartu (síla 7), takže se do něj nejde pustit hlava nehlava. Summa summarum, přijde mi to vyrovnané a víc mě baví Thanos.
Největším negativem na Rukavici nekonečna je pro mě kromě licencí nafouknuté ceny, repetitivnost a malá rozmanitost různých her. Po krátké době už vás prakticky nemá co překvapit, takže bych nedoporučoval brát si Rukavici Nekonečna jako jedinou hru na celý víkend na chatě, spíš jako jednu z mnoha. Plusy se skrývají v nulové přípravě a náročnosti, rychlosti a MARVEL tematice, jakožto i celkové velikosti, hru strčíte v pohodě do kapsy letní bundy, o těch zimních ani nemluvě. Jako zabití dvaceti minut až hodinky nebo jako turnaj na tematickém táboře je to rozhodně skvělá možnost.
Za poskytnutí hry k recenzi děkujeme Blackfire
