Dnešní recenze je pro mě vskutku velice emotivní, jelikož se sérií nazvanou FIFA jsem strávil již mnoho let, počínaje ročníkem 93, kdy všechna ta sláva začala. Ano, již tenkrát jsem, ač ještě na PC, vášnivě brázdil zelené pixelové pažity s tím, abych se nakonec po dlouhých 29 letech nachomýtl k recenzi posledního dílu série, která nyní dorazila pod křídly společnosti EA, ke svému konci. Samozřejmě je řeč pouze o názvu, jelikož od příštího ročníku již tato zaběhnutá fotbalová videohra ponese nový název EA Sports FC, přičemž samozřejmě osobně nečekám žádný diametrální odklon od klasiky, kterou nás především v posledních ročnících Fify EA zásobuje mírou vrchovatou. Nicméně, pojďme tedy společně zamáčknout slzu nad poslední hrou s názvem FIFA a raději se pojďme podívat na to, zdali má letošní vydání stále co nabídnout, a to jak starým harcovníkům, tak i případným nováčkům.
Hned na začátku je nutno říci, že letošní FIFA se oproti té loňské, která se nesetkala, hlavně po několika aktualizacích, s příliš pozitivním přijetím, lehce přiklonila k pomalejšímu zpracování, které zcela jistě není na škodu a mnohem více připomíná reálný sport, ve kterém je hlavním úkolem řádně prohnat ten kulatý nesmysl. Tempo je tak tím prvním rozdílem, který na své pouti při průzkumu vlastností nového titulu pravděpodobně zaregistrujete. Jinak se však budete pravděpodobně cítit jako ryba ve vodě v případě, samozřejmě za předpokladu, že vás neminul některý z posledních ročníků. Herní nabídka vypadá na první pohled velmi podobně, což asi také není úplně na škodu.
Co se týče herních režimů, tak v této oblasti je letos opravdu z čeho vybírat. Kromě stálic v podobě kariéry, Fifa Ultimate Team (FUT), PRO Clubs, všemožných variací turnajů či rychlé hry nebo pouličního fotbálku Volta se nově můžete ponořit i do nejvyšších lig ženské kopané, konkrétně anglické a francouzské, přičemž je možno zahrát si i za jednu ze 17 ženských reprezentací. Nejsem nějaký ultra fanoušek ženského fotbalu, nicméně jsem ze zvědavosti pár zápasů vyzkoušel a je fajn vidět, že si autoři vzali k srdci i případnou kritiku v oblasti anatomie, takže lze pozorovat jisté odlišnosti v pohybu postav fotbalistek a jejich mužských protějšků. Ostatní herní módy zůstaly takřka nezměněny, nicméně určitě je dobré například pro příznivce kariéry zmínit, že lze nově vstoupit i do role některého z reálných trenérů a pokusit se to vzít pěkně z gruntu nebo se ujmout ovládání pouze v kritických momentech zápasu, čímž dokážete zasáhnout do klasické simulace. Volta se v podstatě oproti minulému ročníku prakticky nezměnila a ač se pro mě nejedná o primárně hraný režim, pár hodin jsem na parkovištích či v halách dokázal utopit s uspokojením. Na turnajích, ať již reálných či vlastnoručně sestavených asi není nic extra co vymýšlet, takže patrně většina hráčů zamíří do FUT, očekávajíc nějaké specialitky a novinky i z toho důvodu, že právě tento mód je hlavním finančním tahounem celé série.
Největší "evolucí" ve FUT je pravděpodobně překopané zpracování chemie, nebo chcete-li souhry mezi vašimi týmovými kumpány. Došlo totiž k odstranění spojnic mezi jednotlivými pozicemi, takže ač má na týmový duch stále vliv národnost či týmová příslušnost, týmy se skládají zase o něco snadněji. Já se rozhodl sestavovat kompletně anglický tým a musím říci, že se mi tato volba postupně začíná vyplácet v kombinaci s odměnami s balíčků či aukcí z přestupového trhu. Jak jinak, hra vás "nenásilně" sice tlačí k mikrotransakcím, nicméně i aktivnější hráči si hlavně ze začátku dokáží nějaké ty FUT mince vydělat i samotné hraní a pořídí si některé ze svých vyhlídnutých fotbalistů za ně. Pakliže však chcete hrát i něco jiného než Squad Battles, tedy offline zápasy proti týmům hráčů z celého světa, nějaká ta investice bude asi pravděpodobně na místě. Dalším vylepšením FUT jsou poté FUT Moments, tedy scénáře a situace, které musíte se svým týmem plnit s vidinou zisku odměn. Nejedná se o nic složitého, tu dostanete za úkol vstřelit daný počet gólu, tu rozhodnout některý z historických zápasů a podobně. V některých z úkolů však figurují konkrétní hráči, které když nevlastníte, máte smůlu a plnit je v dané chvíli nelze.
Co se mi líbí v samotných zápasech je jednoznačně inovované zpracování pokutových kopů a "přímáků". Penalty v novém ročníku kopete tak, že si volíte umístění a zároveň mačkáte tlačítko střely ve správný okamžik, kdy se indikátor pod míčem co nejvíce zmenší. Vzhledem k faktu, že jsem na toto nikdy nebyl úplný expert, tak paradoxně tento systém mi vyhovuje a s železnou pravidelností naděluji ať u ž v offline či online zápasech z těchto situací góly. U přímých volných kopů si pak můžete zvolit, kterou částí nohy do balonu kopnete, takže můžete kouzlit s vnitřním nártem či pořádnými ranami "šajtlí". Důležité je, že tato rozhodnutí mají skutečný vliv na provedení střely a, nechci se moc chválit, po mnoha pokusech z let minulých mi tento systém sedí o mnoho více a párkrát jsem již síť z takové situace rozvlnil. Když pominu tyto dva typy standardních situací, taktéž se pravděpodobně záhy setkáte s momentem, kdy se hráč zhruba na úrovni velkého vápna vymaní ze sevření protihráčů a dojde ke zpomalení záběru. V této chvíli nastává moment pro silovou střelu, které je ve finále mnohem efektivnější než ty klasické a dokáže přinést také zajímavá zakončení. Celkově tak musím říci, že herně je to tentokrát parádní a neustále se zakusuji do nových a nových zápasů v rozličných režimech.
Po technické stránce se oproti svým předchůdcům může FIFA 23 pochlubit opět o něco promakanější technologií HyperMotion2, která umožňuje opět reálnější animace pohybu jednotlivých protagonistů či představenou deformaci povrchu hřiště, takže se můžete těšit na stadiony, po kterých když se párkrát efektně projedete skluzem, budou vzdáleně připomínat pole po hluboké orbě. Kromě těchto vychytávek na vás poté čekají ještě další v podobě lepšího zpracování stadionů a doprovodných efektů, takže ano, na hru se kouká opravdu dobře. Osobně si ve sluchátkách velice užívám i audio stránku hry, kdy vám z toho všeho pokřikování, zpěvu chorálů i dutých zvuků kopů do míče přechází hlava kolem. Zkrátka jako byste na tom stadionu opravdu byli.
Co tedy dodat na závěr této recenze? Inu, i přesto, že jsem předchozí ročník příliš nehrál, do 23 se mi naskakovalo velice dobře a musím říci, že se pro mě minimálně na letošní rok jedná o jasného favorita na poli fotbalových simulací (pro někoho arkád, samozřejmě). Asi bych zvolil nekonfliktní definici, že i letošní ročník nepřekopává ze základu již funkční věci, nicméně je v několika ohledem slušně vylepšuje, což určitě nemůže být na škodu. Jako bonus si poté přičtěte opět nadstandardní počet reálných lig a hráčů, i když například v italské budete muset některé z týmů bohužel oželet a také na tu naši se opět nedostalo, což mě osobně docela mrzí. Tu Zbrojovku už by to tam chtělo... Alespoň že tu českou lokalizaci nám nesebrali. Titul FIFA 23 tedy mohu s klidným srdcem doporučit všem, kteří například vynechali loňský díl, protože oproti předloňskému tu změny skutečně jsou poměrně snadno rozeznatelné a také všem, kdo si chtějí sem tam kopnout virtuálně do míče za doprovodu aktuálních soupisek.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Electronic Arts
