Pobřežní městečko Redfall letos nebude mít tu nejlepší turistickou sezónu. Vlny stojí na místě, slunce zmizelo z oblohy a po ulicích se toulají krvelační upíři toužící smočit své tesáky v krcích co největšího počtu nebožáků. Naštěstí tu máme čtveřici hrdinů, jež chtějí současný stav věcí zvrátit a poslat Hollow Mana, vůdce krvesajské smečky, zpátky do pekel. Nebo prostě tam odkud přišel, hlavně když už se nevrátí. Taková je ve zkratce premisa nejnovějšího počinu od Arkane Austin, která vychází exkluzivně na PC a Xbox.
Jak je u studia Arkane zvykem, jedná se o FPSko, tentokrát však s tím twistem, že ho můžete hrát jak v singleplayeru tak v co-op režimu s partou přátel a to napříč platformami. Rukopis studia je na Redfallu jasně zřetelný, a to i přesto, že se jedná o jinou divizi, než která má na starosti loňskou hitovku Deathloop. Ta lehce ironicky vyšla nejdříve exkluzivně pro konkurenční PlayStation 5, přestože Bethesdu (a potažmo Arkane) vlastní Microsoft. Zkrátka business dealy se musí dodržovat, i kdyby se řezalo do vlastního. Ale zpět k Redfallu.
Kvarteto hrdinů je různorodé jak z hlediska gameplaye, tak ras a genderů a svého oblíbence si najde každý. Nicméně v případě, že budete chtít hrát solo, výběr se vám nejspíš lehce zúží. Bojová inženýrka Remi vyráží proti nepřátelům v doprovodu robotího kumpána Bribóna a jedním z jejích skillů je plošný heal pro celou skupinu, což se může hodit i pokud po ruce žádného online kámoše nemáte, ale v kombinaci je to zkrátka lepší.
Zbytek sestavy je na tom dle mého trochu lépe. Jednooký sniper Jacob se dokáže zneviditelnit a posílat svého astrálního havrana na průzkum, Leyla vládna telekinezí a když dojde na nejhorší, poštve proti nepřátelům expřítele upíra, a nakonec tu máme tinkera Devindera, bojujícího proti hordám pekelných přisluhovačů silou technologických udělátek. Tesla hadr. Ať už o samotě či v partě, Hollow Man a jeho banda si můžou začít předobjednávat urnz. Hlavně když si do ruky vezmete brokovnici.
Na své strastiplné cestě za poznáním a osvobozením města z náruče zlosynů vás toho čeká požehnaně. Redfall je open world záležitostí, ve které sice sledujete hlavní dějovou linku a postupně se v jejím rámci prokousáváte k pravdě o celé této upíří kalamitě, avšak nikdo vás k ničemu netlačí a můžete se v klidu toulat po americkém maloměstě, plnit vedlejší úkoly a šmejdit po těch nejzapadlejších zákoutích ve snaze najít střípky lore a další výbavu.
Přestože všechny charaktery mají rozdílné skilly, nikdy se nevyhnete používání starých dobrých střelných zbraní a nutno podotknout, že dobrý kvér je základ, jestliže tohle dobrodružství hodláte přežít bez dvojice tesáků zaseknutých v hrdle. Máme tu pistole, brokovnice, pušky, ale také UV lampy, pistole na světlice a vrhače kolíků. Vampýry totiž nemůžete zabít konvenčním způsobem, nýbrž pouze ohněm či kolíkem do srdce poté, co jim uberete HPčka na minimum nebo když je zmrazíte UV světlem.
Je super, že se po městě válí hromada předmětů, avšak sbíráte de facto jen bouchačky a částečky upíří krve, zbytek automaticky po sebrání rozmělníte na měnu, za kterou můžete obchodovat s NPCčky ve městě. Hodně mě baví, jak má role toaletního papíru větší cenu než flaška whisky nebo snubní prsteny, aka nabídka a poptávka v praxi. Jak je dneska zvykem, zbraně mají několik úrovní rarity od obyčejných po unikátní a je dobře, že i když je jich přehršel, nenastávají situace, že byste se museli přebírat hromadou šrotu. Většina z nich je použitelná a má oproti ostatním nějaký zajímavý modifikátor nebo jen větší damage.
Najednou u sebe může každá z postav nosit maximálně tři kvéry a jejich volba je důležitá asi stejně, jak ta prezidentská. Kromě upírů totiž bojujete s jejich lidskými nohsledy či žoldáky, jenž mají za úkol město vyčistit od důkazů. Civilisti a další přeživší jsou jen důkazem takže líto vám jich být nemusí. Zatímco lidského protivníka většinou vyřadí dobře mířená trefa do hlavy, upíráky většinou maximálně upozorní na vaši přítomnost. Klasičtí krvesajci útočí zpravidla na blízko a umí se teleportovat, takže střílet po nich odstřelovací puškou je bláhovost a mnohem účinnější je automatická puška nebo osvědčená brokovnice. Ta má navíc tu výhodu, že je vždy osazená kolíkem, jímž můžete proklát srdce nemrtvého soka a proměnit jej v hromadu prachu.
Kultisté však nezřídkakdy disponují sniperkou či útočnou puškou, což je činí nebezpečné hlavně v situaci, kdy se zrovna snažíte vypořádat s partičkou upírů. Ti jsou na začátku tuhými protivníky, po několika získaných levelech, díky nimž si můžete vylepšit postavičku a získáte nějaké ty HP navíc, ale začnete mít pocit, že můžete pomalu posílat přihlášku do Sunnydale a přidat se k Buffy. Jenže chyba lávky. Hned na to, se začnou objevovat některé ze silnějších variant jako je Siphon, který z hrdiny dokáže vysát životy na dálku nebo Shroud, jenž zahalí okolí do tmy a pohybuje se pod zemí.
A i ti jsou jen podržtašky proti upířím bohům, které musíte sundat, pokud chcete světu vrátit rovnováhu a vypadnout ze zamořeného městečka jednou provždy. Než se k nim ale propracujete a budete vůbec schopni se jim postavit, musíte splnit správné questíky, sejmout underbossy, zachránit kočky ze stromu a tak vůbec. Zkrátka a dobře, tohle není záležitost na hodinku, spíše na desítky a desítky. Ne, není to gamesa s nekonečným endgamem, jako třeba Diablo 3, ale jestli si potrpíte na výzvy, Redfall vám je nabídne, co vaše nervy ráčí. Už jen druhá obtížnost není žádná procházka zasluněným sadem a ta nejvyšší je vpravdě očistcem.
Což vám ani nepřijde, protože je Arkane nezklamali a paření Redfallu je zábava. Skilly postav jsou dobře navržené, není jich zbytečně mnoho a dávají smysl. Nepřátele navíc můžete zabíjet nespočtem způsobů a herní prostředí nabízí přehršel předmětů, které k tomu můžete využít. Autobaterie, sudy s plynem, vyteklý benzín nebo třeba jen kostky sena, všechno se dá chytře či omylem využít. I samotná prostředí jsou výtečně navržena, a to i přesto, že se vše odehrává v jediném městě (plus psychedelických upířích doupatech). Arkane byli vždy mistři level designu, a i zde dokazují, že kompaktní a dobře navržená mapa může být mnohem lepší než seberozsáhlejší svět, jehož většinu tvoří defacto výplň.
Vše je okořeněno notnou dávkou nadsázky. Příběh je plný žánrových klišé, z nichž si scénáristé dělají srandu, postavy hláškují, nepřátele vedou bizarní konverzace, díky nimž se dozvíte něco o zákulisí vampířího kultu a upíří bohové jsou ztělesněním archetypů hororových pekelníků. Nic z toho není žádnou převratnou věcí, množná i naopak, dohromady to ale tvoří skvělý zážitek. Hlavně když k tomu přimícháme nádhernou vizuální stylizaci a hudební podkres, kombinující hororové melodie a elektroniku. A ještě musím vypíchnout pekelný sound design, protože takhle znepokojivé zvukové efekty jsou dlouho neslyšel.
Bohužel i pár chybek by se našlo. Co mi asi vadilo nejvíc, je nemožnost spárovat se s náhodnými spolubojovníky z hlubin Internetu. Jediná možnost je dát si session s přáteli. Slušným zklamání bylo AI, kdy mě protivníci občas nenašli ani když jsem jim byl před nosem, což není úplně fun a Redfall to zlehka sráží, ačkoliv to není konstatní problém. Při střelbě do kopce je někdy obtížně odhadnutelné, kde je collider, tzn., kde ještě střílíte do země a kde do nepřítele. Fall damage jsem vůbec nepochopil a vlastně buď spadnu a nic se mi nestane nebo rovnou umřu. Někdy se mi stalo, že protivníci zůstali stát zaseknutí do lampy nebo jiného kusu nábytku, ale když to všechno vezmu kolem a kolem, nejde o nic zásadního a možná to bude ještě opraveno v Day 1 patchi, který sice zrovna stahuju, ale nestihnu ho před vydáním zahrát. Tedy když nepočítám AI, kde se bojím, že to bude téma na dlouhou dobu.
Pár problémů jsem měl i se záseky a propady framerate, ale tady dávám vinu své mašině, kterou jsem se po téhle hře rozhodl vyměnit. Je však fér zmínit, že výkon mého hyperkompjůtru se pohybuje na hraně minimálně doporučené konfigurace a přesto jsem mohl Redfall hrát na medium detaily ve vysokém rozlišení. Navíc pokud máte Xbox, tak to řešit nemusíte vůbec.
A co je na tom nejlepší? Titul bude hned od začátku dostupný v rámci Game Passu. Jak moudré toto rozhodnutí je, se těžko posuzuje. Arkane totiž sice přijde o zisky, na druhou stranu Microsoft je stejně jeho chlebodárcem a dá se tak čekat, že s prázdnou domu vývojáři nepůjdou. Byla by to škoda, protože ač se nejedná o nejlepší počin studia, stále jde o skvělou záležitost, kterou byste si neměli nechat ujít, především pokud máte Game Pass. Vidím v tom lehkou vypočítavost ze strany majitele ve snaze mít další exkluzivitu. A ač se nejedná o velkého adepta na titul roku, pořád to může leckterého majitele PS5 nakrknout.
