Někdy se tak zdá, že doby velkých videoherních exkluzivních už jsou ty tam. Tedy když nepočítáme Nintendo, které se si jede svojí vlastní ligu už od počátků věků, a ještě jde po všech autorech neoficiálních portů s vervou gestapa. V poslední době jde však sdílení naproti japonský gigant Sony, který chrlí PC porty svých nejvzácnějších pokladů jako je například Uncharted nebo Spider-Man. Jasně, kvalita je kolísavá jak chůze našeho předchozího prezidenta po čtyřech panákách, ale snahu Sony nikdo neupře. Těžko soudit, zda je jejich cílem potěšit co nejvíce fanoušků nebo vydělat maximální možné množství peněz. Pravda bude někde napůl cesty. Nehledě na to, faktem zůstává, že teď si na svých kompech můžeme zahrát Ratchet & Clank: Rift Apart, která chladiče našich PlayStationů 5 potrápila před dvěma lety.
Jedná se o úplně první dobrodružství téhle kosmické dvojice na PC, která se na své rodné konzoli potuluje už od PS2. Znalost děje předchozích dílů není potřeba, což můžu dosvědčit i já, protože jsem je zkoušel jen sporadicky a nedohrál jsem žádný z nich. Situace je totiž v tomhle případě doopravdy černobílá, jak se také i titulu, jež cílí i na mladší zákazníky, sluší a patří. Ratchet, Clank a jajich kámoši jsou klaďasové aka Mirek Dušín, zatímco Dr. Nefarius a jeho tým jsou záporáci od kosti. Takže když Ratcheta s Clankem Nefarius v průběhu výroční přehlídky přepadne a rozbije jim dimenzátor, víte, že je to zmetek a že to od něj není zrovna fér.
Tato událost otevře v celém vesmíru dveře do dalších dimenzí a naše duo vyšle na ztřeštěné dobrodružství, které jinak nerozlučnou dvojku rozdělí, ale umožní jim najít nové kumpány a Ratchet získá naději, že není posledním jedincem svého druhu, minimálně v multiversu. Hned úvodní scénka je pořádná jízda, která si nic nezadá s adrenalinovými sekvencemi z Uncharted. Jen přeřadí na mezihvězdnou rychlost a rozzáří váš monitor všemi odstíny barev, jež vaše nebohá grafická karta dokáže vygenerovat. Chvíli padáte do neznáma, pak letíte na pterodaktylovi a za chvíli padáte do prázdna. A mezi tím vším proskakujete mezi roztodivnými realitami.
A nejspíš si taky všimnete, menších záškubů a dropů ve frameratu. Tyhle sekce byly problémové i ve verzi na PlayStationu 5 a podobně jako u dalších portů náročnějších exkluzivit i Rift Apart trpí nedostatečnou optimalizací. Přestože mám nejnovější generaci i7, RTX4070 Ti a 32 Gb RAM, což je mašina, která papírově PS5 natrhne kondíky, záškuby tam vidět jsou a dle mých šetření tím netrpí jen moje plechovka. Ačkoliv si můžeme užít nejnovějších technologických vychytávek jako je pokročilý raytracing, zjistíme, že jiné grafické prvky vypadají. Například chlupaté chvosty Lomaxů nejsou tak detailní jako na konzoli od Sony.
Je to pro vás hodně důležité? Předpokládám, že moc ne. Protože i když Rift Apart vypadá bombasticky, jde hlavně o hratelnost, která je naštěstí i na PC báječná. Ony sotva postřehunutelné záškuby jsou tak lehké, že si jich možná ani nevšimnete a i kdyby, stejně je tvůrcům odpustíte. I těch pár glitchů, jako třeba kontextové okno, které občas zůstane zobrazené tak o tři minuty déle, než je potřeba, a které vývojáři z Insomniac postupně odstraňují.
V rámci testu, jsem zkoušel použít i starou dobrou klávesnici a myše namísto DualSense a můžu potvrdit, že hrát se to dá obstojně. Sice přijdete o vibrace a adaptivní feedback v triggerech a některé složitější manévry během soubojů se stanou prstolomnými, ale nejde o nic zásadního, a navíc, ten DualSense nebo jiný gamepad zase tolik nestojí, pokud by vás to opravdu trápilo.
Mohu tedy s klidným svědomím říct, že PC port v případně Ratchet & Clank: Rift Apart dopadl na jedničku, přestože majitelé slabších strojů musí počítat s nižšími detaily a delšími loadingy, především jestli nemáte SSD. Což asi nebude případem většiny čtenářů. Jestli jo, tak si radši místo Rift Apart kupte nový disk a pak až tuhle hru, určitě se vám to v dlouhodobé horizontu vyplatí.
Jinak jde přesně o tu samou hru, kterou fanoušci ze stáje Sony milují. Výborná skákačka z třetí osoby, která vás bude bavit od začátku do konce. Výtečně navržené a různorodé planety nepřestanou překvapovat, dynamické souboje nabízí plejádu zábavných a nezvyklých zbraní a spousta dětinsky trhlého, lehce taťkovského humoru, vás chtě nechtě donutí se každou chvíli minimálně pousmát. Zamrzet může leda tak herní doba, která pro primární linii činí okolo deseti hodin, ale v dnešní době, je to snad možná i dobře. Víc to tady rozepisovat nebudu, však si můžete přečíst naší původní recenzi a stačí nám věřit, že hra je stejně skvělá jako před tím, ale tentokrát i na kompech.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Sony Czech.
