Proklatě těžká otázka. Existuje jen málo počinů, které dokázaly ve zdraví přežít tak dlouhý čas v hibernaci. Za všechny asi vypíchněme legendárního a neskolitelného Duke Nukema, který v téhle fázi vyčkával víc jak deset let. Teď se však v plné parádě a síle vrací, aby všem nakopal jejich holou „ass“ a vyčinil všem těm, kteří jej už považovali za mrtvého. Není to však jen slavný newyorský svalovec, kdo si po léta ne a ne proklestit cestu do lisoven. Nedávno se přece čeřila voda kolem Techlandského zombie počinu Dead Island. I on dlouhá léta vyspával v koutě polských dílen – až se teď – po všech peripetiích, konečně dostal až do stádia výroby.

I Am Alive je rovněž takovým videoherním spáčem. V tomhle směru by si asi nejvíc rozumělo s romanopiscem Alanem Wakem, kterého také provázely velké zdržovačky. Finští Remedy jej však po letech vypustili a ukázali světu, že ta dlouhá léta nepřišla nazmar – Alan zabodoval.

Jestli se I Am Alive zařadí po bok právě zmíněných nebo zabředne do rašeliniště průměru, to se zatím neví. Jistě každopádně je, že už nyní ho zdobí vpravdě bohatá minulost. Poprvé oznámen byl totiž už na é trojce v červnu 2008. To jsou tři roky proti proudu času. Tehdy se ještě spekulovalo o tom, že hru produkuje Jade Raymondová – známá to persóna v herním světě, jež zanechala své otisky třeba i na druhém Assassin’s Creedu.

Ale ukázalo se, že tahle zpráva nebyla ničím jiným něž jen čirou zvěstí. Zbla pravdy na ní nebylo, a jestli ano, tak jen velmi málo. Prací na titulu se chopila parta vývojářů Darkworks a vše nasvědčovalo tomu, že tahle spolupráce s Ubisoftským gigantem už by mohla fungovat o poznání lépe. Jenže nakonec sešlo i z tohohle paktu. Nikdo však I Am Alive nechtěl pohřbít – evidentně věděl, jaký potenciál v téhle hře může dřímat. Nakonec tedy materiály se hrou putovaly do Šanghaje (Ubisoft Šanghaj), kde to vypadá, že tenhle hrozivě dlouhý maraton konečně dospěje do svého cíle.

Jak je ovšem možné, že hra, která tohle martyrium absolvovala v úplné tichosti, vůbec dospěla do tohohle stadia? To jí tvůrci – tedy Ubisoft – vážně tolik věří?

Ať už se to zdá být jakkoliv podivné, je tomu nejspíš tak. Minulý rok touhle dobou Yves Guilemot potvrdil, že I Am Alive prošlo kompletní revitalizací. Jinými slovy – začalo se opět od zeleného louky. To znamená nový příliv investic, nová očekávání, nové všechno. Jen jediné zřejmě zůstalo – základní myšlenka hry. A tu si tvůrci evidentně natolik cení, že se jí ani po třech letech vývoje nehodlají vzdát.

Přitom leckdo by si mohl rýpnout, že prostředí živelné pohromy už herní branže nabídla nesčetněkrát. I Am Alive nás uvrhne do nedávné minulosti, konkrétně dva roky zpátky. Těžko říci, jestli se vzhledem k délce vývoje hry rok neposune, zatím však zůstává 2009. A to červen. Děj se odehrává v Chicagu, které toho času doslova srovná se zemí nejničivější zemětřesení vůbec – 10,3 stupňů Richterovy škály. Ve městech rázem zavládne chaos, přeživší se snaží dostat ven z trosek. A pomoc? Ta nepřijíždí.

Ujmete se role obyčejného úředníka Adma Collinse. Bude to totiž právě on, kdo začne rozkrývat děsivé odpovědi na otázky typu kde se zasekla záchranná složka, proč tak silné zemětřesení zrovna tady v Chicagu, ale hlavně – kam zmizela jeho snoubenka. Ono to totiž navíc vypadá, že se kus zemského reliéfu odlomil a z Chicaga a přilehlých luhů se teď stává obří ostrov plující v oceánu. Záhad tedy máme poměrně dostatek. Zajímavé však na hře je, že jejich odkrývání nebude pro hráče prioritou. Tou bude přežití. A hledání přítelkyně. V parném červnu působí každý doušek čisté vody víc než elixír života, a tak není divu, že se právě o H2o mezi budou občany města svádět tuhé boje.

Jenže čím? Střelné zbraně přijdou ke slovu až jako úplně poslední. Koneckonců – kde byste uprostřed Chicaga hledali náboje. Daleko častěji budete využívat vlastních pěstí, seker či dalších předmětů. K těm pěstem: Hra poběží jako klasická FPSka - byť se sice objevují informace o možném přepínaní na třetí osobu - tudíž pěstí souboje můžou nahánět trochu obavy. Ne vždy se je podaří dovést do takové dokonalosti jako ve hře, kterou kamera po celý čas snímá z pozice za zády hlavního hrdiny.

Tohle celé navíc nepotrvá déle než 9 dní. Jeden den rovná se jedna kapitola. Už jen tenhle fakt zajišťuje minimálně 9 hodin hrací doby – platí-li že jeden den ve hře odehrajete zhruba za hodinu.A to je na dnešní poměry slušné numero.

Proslýchá se navíc, že se troskami americké megalopole nebudete prodírat sami. V průběhu narazíte minimálně na trojici postav, s jejichž pomocí se budete snažit dopátrat pravdy o katastrofě. Po vašem boku se tedy objeví třeba Riley – doktorka ošetřující raněné v záchranném táboře. Pak je tu taky Peter – ex-požárník a zřizovatel oněch záchranných táborů, kde se shlukují zranění obyvatelé města. A do děje promluví i Virgil – afroamerický vojín.

S těmihle třemi za zády se pak pokusíte během devíti dnů rozkrýt záhadu, jejíž kořeny sahají až k nejmocnějším představitelům americké vlády.

Byť se zatím poslední potvrzený termín vydání kvapem blíží, stále toho víme jen velmi velmi málo. Hra má vyjít už letos na jaře. Jenže tuhle zprávu naposledy stvrdil trailer vydaný na loňské E3. K tomu navíc připočtěte otazníky ohledně možnosti využít automobil, ohledně grafického enginu, jenž si má vypůjčit prvky z nejnovějšího Splinter Cellu (ten už je taky nějaký pátek na trhu ne?) a tak dále.

I přesto však platí, že filmový děj, jímž I Am Alive bezesporu disponuje, může všechny tyhle negativní pochyby v mžiku vymítit. Zápletku má totiž ubisoftovské dílo přímo dechberoucí. To ostatní nám však zůstává obestřeno rouškou tajemství. A tak nezbývá než doufat, že v tom neurčitém termínu „Spring 2011“ nepřijde další zpráva o dalším odkladu. Nebo – chraň Bůh – třeba o definitivním konci hry.