Trpaslíci jsou osvědčenou tématikou, ať už jde o ty hrubší z tolkienovských a dalších světů, nebo jejich mírnější, pohádkovější příbuzné. A jaká vlastnost se hojně vyskytuje v obou žánrech? Zrada, občas až sabotáž. A ejhle, hra Sabotér je na světě.
Ti fantasy trpaslíci jsou proslulí bojovníci, ale i oni jsou stále doma v temných chodbách dolů, kde hledají blyštivé rudy. Pohádkoví trpaslíci jakbysmet. V Sabotérovi také půjde o poklady a třpytivé nerosty. A chamtivost zdaleka není zlovůle čistě lidská, takže si jí užijete i v kůži trpasličí.
Tentokrát jsme pro Vás vyzkoušeli - a porovnali - hned dvě příbuzné hry. Obě pod hlavičkou Sabotér, od stejného autora, ale každou typově odlišnou.
Karetní Sabotér, malá až kapesní hra, je originál, takže u něj začneme. Jedná se v podstatě o párty hru, jíž si můžete užít ve třech až deseti hráčích. Ve 110 kartách jsou obsaženy všechny komponenty: 11 postav trpaslíků rozdělených do skupin zlatokopů a sabotérů, karty chodeb/cest, akční a bodovací karty.
Dle počtu hráčů připravíte balíček postav v přednastaveném poměru. Ve hře bude vždy o jednu postavu více než hráčů, takže nikdy nebudete tušit, co si o svých spoluhráčích/soupeřích myslet. A právě na tom stojí celá hra.
Hráči vykládají karty chodeb od startovní pozice a snaží se prokopat ke trojici cílových karet. Z nich však pouze jedna obsahuje zlatý pohár, ty ostatní skrývají jen další kamení.
Zlatokopové se pokoušejí společnými silami najít poklad, sabotér v jejich řadách toto snažení hatí tak, aby co nejdéle unikal podezření.
Krom karet cest mohou hráči zahrát ještě akční karty. Mapa nabízí možnost podívat se na vybranou cílovou kartu, ale pouze svému držiteli. (Ne)znalost obsahu cílové karty může být důležitým zlomem, ať jste zlatokop či sabotér. Stejně tak zával je užitečný pro obě strany, můžete jím odstranit jednu - jakoukoli - kartu cesty ze stolu.
Dalšími akcemi jsou rozbitá náčiní. Ve hře jsou tři - lucerna, krumpáč a důlní vozík. Těmi můžete zablokovat kteréhokoli hráče, takže nebude moct přikládat karty cest, a to až do opravy daného vybavení. Tu může vykonat tak, že zahraje příslušnou akční kartu odpovídajícího druhu.
Z celkem jednoduchého principu a chytré mechaniky vzniká překvapivě zajímavá a napínavá řežba až do poslední karty s nemalou porcí strategie.
Hra končí buď nalezením pokladu nebo vyčerpáním dobíracího balíčku karet. V prvním případě si zlatokopové rozeberou poklad a sabotér ostrouhá. V druhém vydělá sabotér (či sabotéři). Následně se hrají ještě dvě další kola, v nichž vše začíná od nuly, včetně losování postav.
Desková hra Sabotér: Ztracené doly by se dala brát jako takový prequel. V roli trpaslíků rozličných povah pátráte v lesích po dolech, jež by Vám mohly přinést bohatství. Množství komponentů se značně navýšilo, navíc přibyla i herní plocha, pouze počet kol se snížil ze tří na dvě.
Základem pátrání jsou opět karty cest a akcí. Cesty vykládáte na plochu a představují pěšiny v lese, občas s případnými nástrahami či překvapeními. Mezi akcemi najdete Vybavení, jež potřebujete k překonání překážek, dále možnost získat informace - skrytě nakouknout do dolu, na poklad či na kartu soupeřova trpaslíka; a nechybí ani Bouře (obdoba Závalu) a bloky v podobě Trollů (dočasné zamezení vstupu) či Pastí (mýtné za průchod).
Změn doznaly i role hráčů. Nově je jich až deset, a to ve dvou klanech. Členové jednoho klanu mají společný výchozí bod (počáteční kartu) a v rámci "týmu" spolupracují, ale vlastně pouze na oko. V každém klanu je totiž jeden sabotér, který "kope" za opačný tým, a jeden chamtivý sobec, jenž kope (vlastně doslova, jako správný trpaslík v dolech) pouze za sebe a pro sebe. Kvůli tomu je hra opět neprůhledná a plná strategie a intrik.
Každý trpaslík má navíc ještě figurku. Takže můžete zaráz rozšiřovat cesty na ploše, ale svou figurkou procházet jiné, již vyložené, končiny. Odhalení (či vyhodnocení) dolů proběhne pouze s přítomnou figurkou, takže nestačí jen připravit pěšinu.
Krom dvojice startovních karet (jedna pro každý klan) existují hned čtyři karty dolů: zlatý, stříbrný, s drahokamy a s, ehm, drakem. Au! Pokud na něj totiž narazíte, utrpíte ztrátu. V případě ostatních dolů můžete získat. Záleží na tom, jestli v dostupných pokladech (nabídka karet v počtu rovnajícímu se hráčům) ještě je daná surovina.
Hra končí vyčerpáním dostupných karet pokladů nebo herních karet v balíčku i v rukou všech hráčů. Do bodování zasáhne příslušnost ke klanům i jednotlivé role. Občas i hráči bez pokladů mohou profitovat, jsou-li členy klanu s aktivnějšími a úspěšnějšími hledači.
Karetní Sabotér je originál, o tom žádná. Ve svém žánru má své místo i smysl. Mezi kapesními karetkami není až tolik podobně propracovaných strategických počinů.
Deskovka Ztracené doly chytře expandovala původní principy a mechanismy do něčeho většího, barevnějšího a komplexnějšího. A právě to je asi hlavní kámen úrazu. Méně občas může být více.
Komponenty deskové verze jsou více barevné a o poznání méně přehledné než originální kartičky. I samotná desková hra je komplikovanější a je třeba více času se do ní dostat. Na druhou stranu to ale neznamená, že by byla výrazně horší. Jen náročnější, primárně pro nové hráče.
V případě obou kousků se jedná o dost strategickou a napínavou záležitost. Překvapivě na to, že se jedná o párty hru. Rozhodně stojí za zahrání, a to ideálně ve větším počtu hráčů - od pěti dále. Právě pro vyšší počet hráčů je strategických deskovek či karetek méně, na trhu stále dominují buď kvízové hry či Aktivity a jim podobné. Takže šup do obchodu a poté do dolů!
Koupit hry a rozšíření Sabotér
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Albi
