Je to tak, snad nejsvalnatější a nejnas…ehm, nejnaštvanější postava celé party maskotů konzole Playstation se nám velkolepě vrací do našich televizí. Kratos už sice zažil své finále ve třetím a původně nejspíše posledním God of War, ale co, prachy hýbou světem, a tak se nemůžeme divit dalšímu dílu. Sony se tedy rozhodla, že jeho odkaz znovu oživí a čím jiným tak učinit, nežli pořádným prequelem, který hráčům ukáže, jak že to přesně bylo před prvním dílem z roku 2005.

Pokud se na celou sérii God of War podíváme trošku s nadhledem, zjistíme, že právě recenzovaný Ascension je ve skutečnosti již šestým dílem. Pár odboček už tahle série totiž zažila, a to konkrétně na kapesní konzoli PSP, kde si můžeme zahrát GoW: Ghost of Sparta dějově se řadící za první díl. S GoW: Ascension to je ale jinak. Kratos zde ještě nemá zabíjení bohů na denním pořádku, netrhá jím hlavy, a ani ve skutečnosti ještě sám není bohem války. Ono je to celkem více komplikované. Ne, nemluvím o příběhu. Mluvím o samotném vyprávění událostí v tomto díle. Znáte to, flashback sem, flashback tam a nakonec si uvědomíte, že půlku hry hrajete v úplně jiné době, než jste si mysleli.

Problém ani tak nebude v tom, že jsem tuto sérii v minulosti jaksi vynechával. Problém je v samotné zmatenosti všech filmečků ve hře. Věřím, že i ostřílený fanoušek by se občas zastavil a začal přemýšlet o tom, proč se to či ono najednou děje. A co pak někdo, kdo si koupí Ascension jako první GoW v životě?

Tak či onak, Kratos se na úplném začátku budí ve vězení všech zatracených, kde ho mocné Furie drží. Pokud jste o furiích nikdy neslyšeli, jsou to takové roztomilé nestvůrky, které trestají všechny zrádce, kteří poruší jakýkoli příslib bohům. Bohužel pro ony zrádce, Furie neberou smrt jako východisko, spíše jako štědrost, kterou nikdy neudělí. A protože se Kratos zapletl s bohem války, v tomto vězení skončil také. Kvůli těmto událostem je také jeho vlastní rodina vyvražděna a jemu už jednoduše zbyla jen bolest a utrpení. Všechno to má naštěstí pro Krata jedno velké ALE. Kratovi se podařilo utéct, a i když stále prožívá muka různými halucinacemi, prostřednictvím kterých si Furie s Kratem zahrávali, jednu po druhé se je snaží ulovit a zabít. Až se zbaví veškerých pout i s bohem války Arem, může začít vykonávat pomstu. Obecně tak spatříme lidštější stránku Krata.

Vývojáři již od oznámení slibovali, že i když u tohoto dílu není přítomna žádná číslovka, stará dobrá hratelnost se opět vrátí. A to se také stalo. Vrátil se také klasický bojový systém, který se ovšem dočkal několika drastičtějších úprav. Snad největší změnou jsou ale právě zbraně, chcete-li tak říkat tzv. Blades of Chaos. Jak jsem už zmiňoval, Kratos nezabíjí žádné bohy a nebere si jejich zbraně. Proto také používá pouze své klasické čepele, které si ovšem postupem času ve hře vylepšujete o různé elementy jako oheň, led, elektřina apod. Ty lze snadno přepínat za běhu tlačítky d-padu. Absenci ostatních typu výzbroje se vývojáři alespoň snažili vyvážit jakousi dobrovolnou zbraní, kterou kolečkem buď vezmete, nebo později zahodíte. Vždy ji ale najdete u nějaké větší bojové sekvence.

Stejně jako v minulých dílech, i zde si můžete doplňovat zdraví, schopnosti anebo vylepšovat zbraně prostřednictvím různých orbů, které najdete po cestě buď někde schované v truhlách, nebo v mrtvolách vašich nepřátel. Co se týče vylepšování zbraní, to funguje stejně již od prvního dílu. Sesbíráte určitý počet červených orbů, vylepšíte si vaše čepele a Kratos začne ovládat například nové kombo nebo styl boje. Novinkou je i ukazatel zlosti. Pokud se vám náhodou začne dařit a vy kosíte jednoho po druhém jako nějaký bůh války (hehe), tak se ukazatel naplní a vaše čepele jsou ještě účinnější než dříve. Veškeré herní mechanismy jinak budete nejspíše znát z předešlých dílů. Zakončovací komba jsou tu dokonce i kolikrát brutálnější než v předešlých dílech.

Ještě se na chvilku pozastavme u různých stvůr, které proti vám budou stát s ať už nějakým tím ostřím v ruce nebo s bonusovými končetinami na těle. Za celou dobu hraní se zkřížíte s opravdu vekou škálou monster, které sice zase nechodí po nějak zvlášť velkých tlupách, za to mají ale opravdu tuhý kořínek. Některé zvlášť velké stvoření občas také fungují i jako takový mini-boss, kterého můžete zakončit pěkně brutálním způsobem s pomocí quick-time eventů, tj. zmáčknutí určeného tlačítka ve vhodnou dobu. Pokud by řeč padla na ty opravdové, klasické souboje s bossy ve stylu God of War, těch je tam o znatelné množství méně. V takém třetím díle jich bylo víc. Tedy pokud se alespoň bavíme o jednotlivcích větších jako nějaká obrovská skála.

Revoluci v sérii God of War rozhodně ale nečekejte. Maximálně tak grafika se dočkala malého vylepšení oproti trojce, na Kratovi si například občas všimnete i spousty krve ještě z minulého souboje. Ascension je jinak naprosto stejný, jako ostatní díly. Přímý tunel až k cíli, hra vás vede víceméně za ručičku po celou dobu. Občas se také objeví i nějaká ta hádanka, která vám trošku potrápí mozek, ale o nic extra náročného nejde. Škoda.

Sečteno podtrženo, ani God of War: Ascension neruší klasické tradice série. Kratos je pořád zaflákaný od krve, jednou za čas na vás naskáče hromada nepřátel různých poměrů a vzhledů a tu a tam si zabojujete s nějakým epicky obrovským bossem, proti kterému máte až šílenou nevýhodu. Ale to tentokrát opravdu jen zřídka. Na vaší pouti za pomstou si také trochu potrápíte váš mozek různými hádankami a puzzly, především uskutečňovanými změnou času a „léčením“ objektů. Toho je hra vyloženě plná. Fanoušci zklamáni nejspíše nebudou, jedná se o další klasický díl, a pro ty je tento GoW také cíleně vytvořen. Hra pro jednoho hráče je nicméně trochu kratší než je u hry z této série zvykem, na střední obtížnost byste měli skončit u nějakých devíti hodin. Asi to bude jen mnou, ale po pěti hrách chci něco svěžejšího. A abych taky řekl pravdu, God of War nebyl nikdy vyloženě můj šálek čaje a Ascension mi to jen znovu potvrzuje.

Pozn.: Hra obsahuje také multiplayer, který si ale budeme moci zahrát až 12. března. Kvůli omezení ze strany vydavatele jsme se proto rozhodli vydat prvně recenzi singleplayeru bez číselného hodnocení a recenzi multiplayeru i s výsledným verdiktem můžete očekávat někdy po vydání hry.