Koncem minulého týdne jste si u nás mohli přečíst recenzi singleplayerové části hry God of War: Ascension, jedné z nejočekávanějších exkluzivit pro PS3 tento rok. Kvůli embargu jsme ovšem byly nuceni jaksi vynechat multiplayerovou složku, která by byla možná zrecenzovat až po vydání, s čímž samozřejmě souvisela i absence číselného hodnocení u článku. Přesně proto si teď také čtete druhou část recenze, God of War: Ascension totiž již vyšel a s ním se spustila i hra pro více hráčů. Všichni si tedy vyberte svého boha, vyzbrojte se dostatečně kvalitním brněním a pojďme se vrhnout do arén, tentokrát už i s finálním verdiktem!

Ze všeho nejdříve se ale pojďme podívat na jádro multiplayeru. Věc se má totiž tak, že samotná série God of War byla až doposud čistě singleplayerovou záležitostí. I podle slov vývojářů bylo na GoW: Ascension právě nejhorší převést zábavu čistě singlové hry do hry pro více hráčů, kde místo umělé inteligence budeme bojovat proti lidem z různých koutů světa. Dovolil bych si to srovnat například s původně singleplayerovou sérii Uncharted, která byla obohacena o multiplayer až ve druhém a třetím díle.

Je dobré zmínit, že nebudeme bojovat za samotného Krata, nýbrž za bezejmenného válečníka, který se s Kratem setká jen na mžik. Stejně jako on, i náš multiplayerový bojovník je totiž vězněm drženým v Prison of the Damned, odkud se mu šťastnou náhodou povede utéct. Důvodem je právě singleplayerový souboj Krata se storukým Hekatonchoirem (ve hře těch 100 rukou bohužel nemá). Inu, utéct je silné slovo. Objevujeme se na Olympu, odkud už iniciativu převezmeme my, hráči.

Ještě než budeme ostatním trhat hlavy, musíme si vybrat jednoho ze čtyř bohů, nebo chcete-li patronů, který nad námi bude mávat takovou pomyslnou opatrovnickou rukou v těch všech jatkách, kterými si projdeme. Z výběru všech bohů jím může být buď Ares, Hades, Poseidon, anebo Zeus. Každý z nich poskytne našemu válečníkovi ojedinělé schopnosti podobné těm, jaké měl Kratos v soubojích s různými elementy čepelí. A i když si přízeň bohů můžeme libovolně v menu měnit, má to jeden háček. Ke každému bohovy se vážou veškeré vaše těžce vymlácené XP body, takže každá první změna božstva znamená start od nuly.

Multiplayerová postava může být také upravena dle vašeho gusta. Veškerá úprava rozděluje do části hlava, trup a nohy, kdy si ke všem částem můžete přidat nějaký ten kus pěkného brnění. Stejně tak si můžete vybrat, jakou pěknou blyštivou čepel narvete válečníkovy do ruky do souboje nebo jaká komba s ní může používat. Pokud se vám také povedou odemknout různé ocenění v multiplayerových hrách, pár bodíků k dobru také získáte. Čím víc takových výher, tím lépe si můžete vašeho válečníka upravit.

Je pravdou, že u tohoto God of War byl více prezentován právě multiplayer, než-li samotný single. Je tedy celkem škoda, že ve hře najdeme jen čtyři klasické módy, různě rozdělené podle počtu hráčů ve hře (a tím odpovídající velikosti arény). Z těchto čtyř režimů jsou navíc tři už v dnešní době víceméně profláklé. Prvními dvěma jsou free for all a capture the flag, které si můžete zahrát buď ve čtyřech (free for all), anebo v osmi hráčích (obojí). Hra o vlajku se každopádně ukázala v malinko lepším světle než v ostatních titulech. Na mapě můžete vytvářet pasti proti nepřátelům a jednou za čas se tam také objeví nějaké ty popoháněče schopností a speciální zbraně. Okolí se obecně chová asi nejinteraktivněji ze všech ostatních režimů. Ve všech módech se také objevují různé bedny a sběratelské předměty.

Nyní přichází na řadu už zajímavější módy. Jedním z nich je kooperativní Trials of the Gods, který jde zahrát na celkově třech mapách. Jedná se o způsob hry, kdy se na vás hrnou vlny nepřátel ze všech koutů mapy a vy, buď s vaším kamarádem, nebo i bez, se je snažíte, co nejefektivněji pobít. Celé kolo je omezeno časomírou, která jde pomalu zbrzďovat, co nejrychlejším zabíjením AI protivníků. Za jednotlivce dostáváte nějakých pár vteřinek k dobru, takže pokud umíte dostatečně dobře máchat s vaší zbraní, několik minut určitě vydržíte.

Posledním režimem je Team Favour of the Gods. Stejně jako u free for all hry, i zde je mód rozdělen do dvou druhů, 2 vs 2 a 4 vs 4. V případě čtyř hráčů v aréně se jedná o pouhý team deathmatch na malých mapách s nějakou tou truhlou okolo. Pokud bychom měli mluvit o 4 vs 4, zde nám rozlehlost narostla, počet beden se zvýšil a i bodů můžeme získat více po dokončení. Občas si také zahrajeme už známou hru o území.

Hratelnost je jinak podobná té z klasického singleplayeru, s tím rozdílem, že komba jsou upravená speciálně pro souboj s živými protihráči. Na tuto menší změnu si ovšem okamžitě zvyknete, takže v tomto případě není opravdu co řešit. Multiplayer v God of War: Ascension je tedy celkově dobrá záležitost, která do sebe určitě něco má. Pořád se ale nemůžu zbavit dojmu zbytečnosti, jako ostatně u všech ostatních multiplayerových dodatků k čistým singleplayerovým hrám. Neuškodilo by přidat pár herních režimů navíc a nesázet jen na jistotu. Celkový MP zážitek je takový, že nedokáže urazit, ale za to ani příliš každého nenadchne, bohužel. Snad příště, je to přece jen první pokus v sérii a v nějakém dalším, třeba už opravdu čtvrtém díle, se dočkáme několika větších změn, stejně jako tomu bylo v případě Uncharted 2 a Uncharted 3.

Pozn.: Hodnocení se týká i singleplayerové části. Viz první odstavec.