Lara Croft je ikonou nejen své doby, ale i herního průmyslu všeobecně. Tahle prsatá krasavice si za svých téměř 16 let existence podmanila prakticky každého hráče a jen těžko najdete nějakého, který si za sličnou plenitelku starověkých památek alespoň jednou nezahrál.

Jen málokdo však tuší, jak se archeoložka zapsaná v Guinessově knize rekordů na jeho herní stroj skutečně dostala. Mnohem raději si totiž představí vyvinutější hrudník, jenž se stal Lařiným poznávacím znakem a herní dějepis odsune až na druhé místo. Proto vás nyní vezmeme na menší výlet historií téhle veleúspěšné série, která dalece překročila hranice videoherního průmyslu a stala se pojmem v oblasti celé popkultury.

Na začátku našeho příběhu je mužský svět jehož stojaté vody rozbouří jedna jediná žena. Tuto ženu vymyslel, navrhl a napsal britský videoherní designér a scénárista Toby Gard a nevědomky stvořil legendu. Původně se přitom Toby snažil pouze oslnit své nadřízené v Core Design progresivním technologickým demem. Pro účely interní prezentace Gard vymyslel hru, která se odehrávala v prostředí starobylých mayských chrámů a míchala reálné historické poznatky s pořádnou dávkou fikce.

Hlavní postavou pak měl být muž ve středním věku. Autoři si však hned na začátku vývoje nového projektu uvědomili, že takováhle hlavní postava úspěšná nebude. Jednak už tady dávno byl Indiana Jones a pro skutečný úspěch pak bylo potřeba něčeho výraznějšího, než jen dalšího mužského hrdiny.

Po schválení z vyšších míst tak nastal dlouhý proces změn a strategických pořad, na jejíž konci se zjevila žena s jihoamerickými rysy a jménem Lara Cruz. Odtud už byl jen krůček k námi známému jménu Lara Croft, jenž překvapivě pochází z telefonního seznamu. To si takhle jednou Toby s týmem sedli a po prolistování telefonního seznamu vybrali jméno, které bude nejpřátelštější anglickému prostředí.

To bychom tedy měli hlavní postavu, ale kde k ní máme hru? Inu, ani ta první hra s názvem Tomb Raider to neměla úplně jednoduché. Původně měla vyjít na tehdy poměrně nový PSX, ovšem Sony dělalo okolo všeho hrozné cavyky a málem jsme se vlastně jedné z nejznámějších videoherních sérií ani nedočkali. Kravaťáci v Sony totiž první verzi hry nelítostně zamítli.

Vývojáři naštěstí vytrvali a pustili se po odmítnutí do práce ještě s větší vervou. Ta nakonec přinesla ovoce a napodruhé se již Core Design povedl famózní úspěch. Tomb Raider šel do obchodů přesně na Hallooween a okamžitě se stal hitem číslo jedna! Lara si získala jak hráče, tak i kritiku a dodnes se prodalo na sedm a půl milionu kopií. První Tomb Raider byl chválen především za úchvatnou grafiku a inovativní herní mechanismy. Nikdy předtím totiž světlo světa nespatřila podobná hra a téměř žádný titul nevypadal ve své době tak dokonale.

Navíc je Lara vůbec první hrdinkou svého druhu. Samostatná, neohrožená a také vzdělaná. O kráse a odzbrojujících vnadách ani nemluvě. Není tedy divu, že se Lara Croft jakožto jedna z prvních videoherních postav začala objevovat na titulních stránkách lifestylových časopisů a hned po svém videoherním debutu dalece překročila hranice světa videoher.

Nutno však dodat, že již v roce 1996, kdy první Tomb Raider vyšel, nebylo Core Design za úspěchem úplně samo, ale finančně se na vývoji podílel vydavatel Eidos Interactive. Core Design by totiž se svým sedmičlenným týmem jen těžko dokázalo vytvořit tak revoluční hru, jež si díky spojení filmového vyprávění, inovativního přístupu k plošinovkovým pasážím, dosud neviděnému ztvárnění vody a úchvatné grafice podmanila celý videoherní svět.

Původní Tomb Raider si prostě vymezil vlastní žánr, který si svůj jedinečný punc zachoval dodnes a není tak divu, že se ke kořenům série vývojáři později ještě vrátí. K desátému výročí spatřila světlo světa výroční předělávka původního dílu, jenž vtiskla Lařiným prvním dobrodružstvím neopakovatelný punc a osobně ji máme zdaleka nejraději.

Úspěch Tomb Raider : Featuring Lara Croft, jak se hra také někdy nazývá, však přeci jen jednoho člověka zklamal. Tím byl tvůrce celé legendy, samotný Toby Gard. Ten krátce po vydání prvního dílu z Core Design odešel a před studiem tak stála ohromná výzva. Dokáží ukojit touhu hráčů po dalším klenotu i bez hlavního vizionáře?

Odpověď zní ano! Core design skutečně dovedli během pouhých šesti měsíců udělat Tomb Raider II: Starring Lara Croft a opět to stálo za to! Bez Tobyho se studio pustilo do mnohem akčnější záležitosti a Lara dostala hned několik nových zbraní a featur.

Příběh se opět točil okolo hledání starověkého artefaktu a hráči mohli navštívit například Čínu nebo Benátky. Kromě akčnějšího pojetí však druhý Tomb Raider nepřinesl žádné vážnější změny a někde v dáli se začaly rýsovat první problémy. V Eidosu totiž převládl názor, že je dobrým tahem vydávat každý rok nový Tomb Raider. Tento názor ještě podpořilo Sony, které Laru Croft využilo k propagaci své konzole. Druhý díl především díky stále trvajícímu nadšení z prvního dílu prodal 7 milionů kopií a po dvou hrách se stal Eidos jednou z nejbohatších firem v oboru.

V roce 1998 tak přišel díl třetí a opět to bylo o tom samém. Znovu se hráči mohli dočkat té stejné herní náplně i podobného příběhu. V tomto bodě již bylo jasné, že bez hlavního vizionáře to prostě nejde a vypiplaná grafika a nelineární levely to zachránit nemohly.

Na nátlak veřejnosti tak nakonec přikročí autoři k radikálnímu kroku a v roce 1999 se na pulty obchodů dostává Tomb Radier The Last revelations, který sebou nese šokující zvrat, jenž tvůrcům fanoušci už nikdy neodpustí. Hra se sice vracela ke kořenům a nabídla vylepšený první díl, ale u fanoušků poměrně pohořela. Finální scéna totiž Laru pohřbívá uvnitř egyptské hrobky a všem zarytým milovníkům prsaté krasavice doslova tuhne úsměv na rtech.

Ze dne na den se stalo Core Design a Eidos nenáviděnými společnostmi, které zničily nejlepší videoherní zážitek v historii. A rozhodně nebyla kritika směřována pouze k příběhu! Ono Last Revelations nebylo vůbec tak velkolepé jako předchozí díly a jasně demonstruje v jak hluboké krizi autoři skutečně byli. Lokace situované pouze do Egypta a ošizené animace jsou jen špičkou ledovce s názvem velký průser.

Po vydání čtvrtého Lařina dobrodružství nastává období skutečné krize, která málem zruinuje značku na dobro. Prozatím je Lara mrtvá, a tak si musí studium i vydavatel najít nový zdroj peněz a to pokud možno velice rychle. Až doteď totiž Tomb Raider generoval neuvěřitelné sumy peněz.

Naneštěstí Eidos nezvolil úplně tu nejšťastnější strategii. Manažeři se totiž nehodlali svého zlatého dolu vzdát a záhy se tak na trh dostaly hned tři prequely vydané na handheldy a značka dokonce putovala i do Holywoodu. Zatímco handheldové pokusy pohořely na plné čáře, filmová adaptace s Angelinou Jolie zaznamenala až překvapivý úspěch a ve filmových kuloárech se o možném pokračování mluví dodnes.

Nakonec však chtě nechtě muselo padnout rozhodnutí, že Lara je nenahraditelná a i přes její digitální smrt se v jejich dobrodružstvích musí pokračovat. A tak na přelomu milénia vychází nesmírně zpackané Tomb Raider Chronicles. Příběhově se hra odehrává překvapivě až po Lařině smrti a všechno se točí pouze okolo vzpomínání starých přátel na její úžasná dobrodružství. Tento formát skýtal mnoho možností, ale ve výsledku scénář dopadl velice špatně a potencionálně zábavné střídání opuštěných ostrovů a kulis reálných měst vyznělo naprázdno.

Především se pak ale změnila doba, a to co stačilo kdysi teď již bylo málo. Za celou svou existenci se v podstatě série nezměnila a pořád nabízela hráčům to samé a těm již naneštěstí došla trpělivost. Chronicles totiž ukazovalo stejné věci jako předchozí díly, avšak dělalo to mnohem hůře než jeho předchůdci. Zpackaná technická stránka, zastaralý engine a především příšerný port na PC pátý Tomb Raider odsoudily k zapomnění a k pohrdání. Bohužel bylo ještě hůře!

V roce 2000 by si jen málokdo tipl, že může série klesnou ještě hlouběji, avšak opak byl pravdou. Core Design se totiž chystalo na stížnosti odpovědět opravdu ve velkém stylu. Studio bylo rozděleno na dvě části a zatímco jedna pracovala na opravách pro Chronicles, ta druhá se pustila do dosud nejambicióznějšího projektu v historii celé série.

Chystal se přesun na Playstation 2 a při této příležitosti mělo nové Lařino dobrodružství přijít s revolučními možnostmi a především se zcela novým enginem. Bohužel nebyl přechod k nové generaci konzolí až tak hladký, jak se ve skutečnosti myslelo a novou hru s názvem Angle of Darkness stíhala jedna pohroma za druhou.

Původní myšlenka posunout celý herní koncept někam dále přitom působil jako skvělý nápad! Lara se dočkala radikální změny povahy a stejně tak se drasticky změnily i kulisy hry. Celý příběh se přenesl do současnosti a nabral rozměr strhujícího thrilleru ve stylu Splinter Cellu.

Bohužel stále odkládané datum vydání po nějaké době všechny v Eidosu naštvalo a přišlo kruté nařízení hru vydat v jakékoli podobě. Na trh se tak v roce 2003 dostal ten nejhorší Tomb Raider vůbec. Mnoho herních mechanik zůstalo nedokončených a hned několik stěžejních prvků muselo být z konceptu vyškrtnuto.

Urychlený konec vývoje si vybral svou daň a všem již bylo jasné, že takhle to dál nejde a firma si jen kazí dobré jméno. Lepší žádná hra, než hra nenapravitelně zpackaná řekli si v Eidosu a celý Tomb Raider pohřbili. Stejně jako bylo Anglel of Darkness koncem pro Laru tak jak ji do té doby všichni znali, tak byl tento titul i koncem jednoho z nejdůležitějších videoherních studií historie. Z Core Design po vydání šestého dílu odešla většina klíčových osob a během necelých tří let studio zaniklo úplně. Již nikdo si na zašlou slávu nevzpomněl a prakticky každý myslel pouze na jedno! Skončila jedna epocha videoherního průmyslu, která byla definována první videoherní ženskou hrdinkou, jež měla masový úspěch.