recenze
V Rising

V Rising - recenze
V Rising - recenze
08:21, 10.07.2024

Na V Rising jsem narazil úplnou náhodou. Prostě jsem jen tak listoval na internetu a najednou na mě vyskočil trailer s uvedením na PS5. Hra původně vypadala jako směs všeho možného, ale zásadní pro mě bylo, že je to o upírech. Však si přiznejme, kdy jste naposledy hráli nějakou dobrou hru s upíry, která nebyla remake, remaster, ale čistá novinka? Ani V Rising není úplně novinkou, protože už dříve vyšla na PC prostřednictvím Steamu v rámci předběžného přístupu (nyní už také v plné verzi). Tak se pojďme podívat, jak se novince vede na PlayStationu 5.

Povstaň Nosferatu

Každý musí nějak začít a to platí i o našem “hrdinovi”. Po úvodním editu postavy (vzhledem k tomu že na ní stejně většinu času koukáte z ptačí perspektivy jsou detaily obličeje celkem k ničemu), se tak objeví krvesaj kde jinde než na hřbitově a jediné co má je základní oblečení a drápy. Nu což, i Dracula musel zajisté nějak začít a pořád lepší než vylézt z rakve s holým zadkem. Titul obsahuje vcelku rychlý tutorial hlavně prostřednictvím zadávaných úkolů než nějakých vysvětlivek, které zaberou pár minut a pochopíte základní mechanismy celé hry a vlastně tak nějak i všechny, protože tohle fakt není hra pro raketové inženýry.

Klik pro zvětšení (V Rising - recenze)

V Rising by se vlastně mohl jmenovat V Rising: Aneb jak se ze Simíka upír stal. Gamesa je kombinací RPG, survivalu a kurzu pro architekty, což může působit zvláštně, ale ve výsledku u toho strávíte hodiny hraní a ani si to neuvědomíte. Posmrtný život totiž není vůbec žádná sranda a jeden se musí sakra otáčet aby se zase nezměnil v prach.

Klik pro zvětšení (V Rising - recenze)

Po rozsekání pár kostlivců a sebrání jejich pozůstatků jsem si mohl vyrobit první zbroj a zároveň nějakou tu zbraň. Na výběr byl meč, palcát, oštěp a sekyra. Vyrobil jsem všechny, ale mým favoritem je jasně oštěp pro jeho rychlé útoky. Každá zbraň má vlastní speciální útoky a je i jinak rychlá a uděluje jiný damage, takže nejde o pouhý kosmetický prvek. Později se dostanete i ke zbraním na dálku, ale pro začátek jste vděční za vše.

Klik pro zvětšení (V Rising - recenze)

Alespoň já jsem byl než jsem se vydal na svůj první průzkum okolního lesa. Ten pokrývá většinu mapy, která je rozdělena podle několika sektorů s různou úrovní nepřátel. Na cestě nečekají žádné překážky, takže není problém ji celou proběhnout pokud budete šikovní, ale musíte počítat, že někde vás jedna rána sekerou pošle na nejbližší respawn, které jsou rovnoměrně rozeseté po celé mapě a vypadají jako svatyně, přes které je možné se teleportovat.

Hlad je převlečená žízeň

Každý musí něco jíst, i nemrtví. Ghůlové maso, zombíci mozky, kostlivci asi morek no a upíři samozřejmě pijou krev a zde tomu není jinak. Při toulání světem jsem potkával, lidi, monstra, zvířata a jiné kouzelné bytosti, takže o hostinu bylo postaráno. Horší bylo tu krev získat. Po úvodním setkání s kostlivci jsem narazil na obřího pavouka. S vidinou další kořisti jsem se na něj vrhl a záhy zjistil, že místo lvl. má u jmenovky lebku což znamenalo propastný rozdíl mezi ním a mnou což mi následně dokázal když mě dvěma údery odeslal na respawn. Při příštím průchodu jsem se mu vyhl obloukem a sál raději krev z lidí, koloušků nebo vlků.

Klik pro zvětšení (V Rising - recenze)

Rudá tekutina hraje v tomto případě dvojí roli. Pokud má upír málo zdraví může se pomocí ní léčit a zároveň mu zvyšuje staty. Rozděluje se podle toho koho máte zrovna na meníčku jestli člověka, monstrum, zvíře atd. a zároveň se její kvalita soudí podle procent. 100% krev kohokoliv je likér v hodnotě tisíců dolarů za kapku zatímco 1% je patok kvůli kterému raději budete umírat žízní. Později si můžete z vězňů udělat nekončící zásobárny krve pokud se o ně hezky staráte, ale odchytnou si čerstvé masíčko je prostě rychlejší a snažší pokud si nedržíte ve spíží kousky s na nejvyšší úrovni.

Klik pro zvětšení (V Rising - recenze)

Osobně jsem na tohle moc nebral ohled a co se zrovna namanulo to jsem odšpuntoval a vypil do dna, nejvíc jsem asi narazil na 94% roguna, ale většinou jsem potkával něco mezi 1 až 20%. Výjimku tvoří důležitá součást hry, kterou jsou bossové. Ti mají vlastní kategorii V Blood, která odemyká nové schopnosti. Celkově bych tenhle typ nepřátel vyzvednul do výšin, protože mě strašně bavila jejich pestrost a jejich stopování. Přes speciální menu si totiž vyberete na koho máte zrovna chuť a pak sledujete pach krve až k budoucí oběti. Za její zabití budete odměněni rozličnou paletou věci např. novým kouzlem, itemem, blueprintem, ale hlavně schopnostmi. Hned prvním V kterého máte najít a zabít je White Alpha Wolf na 16 lvl za jehož zabití a vykrvení se můžete proměnit kdykoliv ve vlka. Sice v této podobě nemůžete útočit, ale zato se Vám o dost zrychlí pohyb po mapě. Skvělá věc.

Klik pro zvětšení (V Rising - recenze)

Bossové jsou rozdělení podle obtížnosti do celkem 5 aktů a slouží jako takové pojítko, rudá linka průchodem hry, kde jinak chybí příběh. Musím uznat, že to je trochu škoda, na druhou stranu to tvůrcům dává možnost sázet tam na sobě nezávislé charaktery, všech možných druhů a ras. Malinkým lákadlem je i jejich postupné odhalování. Pokud jste v prvním aktu na 5 lvl. nevidíte např. kdo je na začátku druhého aktu nebo dokonce na konci téhle krvavé výpravy. I když v tomto ohledu Vám napoví video dostupné v hlavním menu. V době psaní této recenze je mým jasným favoritem švadlenka ze začátku druhého aktu. Ano, čtete správně, švadlenka. Po zabití vlka, nekromancera, několika lučištníků, lidí a jedné krysy je bossem stará paní ve fialovém hábitu, která chodí uprostřed vesnice. Proč právě ona? Protože narozdíl od ostatních po zaútočení neoplácí útok, ale začne běhat po vesnici a volat o pomoc načež se na Vás sesype hromada stráží na vysoké úrovni a ukaž co umíš. Poprvé mě to tak překvapilo a pobavilo, že než jsem se rozkoukal už jsem byl v respawn pointu ve svém hradě. Upozorňuji, že po smrti zůstanou Vaše věci na místě smrti 45 minut, takže pokud tam máte něco cenného koukejte pro to svihat zpátky.

Můj dům můj hrad

A tím se dostávám k asi nejčastější činnosti ve hře, kterou je craftění a hraní si na architekta. Když Vám řeknu slovo upír, co se Vám vybaví jako první? Asi Dracula, že jo? A kde žil Dracula? Samozřejmě na svém hradě v Transylvánii. Takže co by to bylo za upíra bez hradu, kam by se mohl schovat před sluncem? Jde se stavět. Při průchodu krajinou a zápasy se stává, že z nepřátel padají různé materiály od rudy přes látku až po zbraně či sklo atd.. Podstatnou část z nich si ovšem budete muset nasyslit a zajistit sami. Kámen a dřevo není problém těch jsou všude okolo tuny, ale co měď, železo nebo diamanty? Smůla, na to si budete muset polepšit. Pro začátek stačí kosti, kámen, dřevo a krev.

Klik pro zvětšení (V Rising - recenze)

Středobodem všeho je srdce hradu, které funguje nepřekvapivě na krev. Jeho postavením si vykolíkujete na mapě území a tam kde je Krakonošovo, tam můžete stavět. Pro začátek jsem musel vystačit s dřevěnou palisádou s vraty, do které jsem umístil udusanou podlahu z hlíny a jednu dřevěnou rakvičku aby bylo kde složit hlavu. V této rané fázi hry jsou k nezaplacení i temné louče na mlhu. Díky ní se můžete pohybovat v omezeném prostoru i za denního světla a ušetřit tak spoustu času., ale k tomu se ještě vrátím později. Když máte alespoň nějakou základnu a první výzbroj je třeba se začít vylepšovat jinak nebohé upíra za nejbližším kopcem zrychtujou hlídky víc než svině pytel šrotu. A ktomu slouží workbench a další zlepšováky.

Klik pro zvětšení (V Rising - recenze)

Kutilské dílny, jak bych je shrnutě nazval ale mají bohužel dvě strany mince. Na jednu stranu je fajn, že si mohu z kostěného oštěpu udělat měděný, železný atd., ale další a další úroveň spotřebuje stále více důmyslné materiály, které je třeba také vyrobit. Místo dřeva už potřebujete trámy, jenže pro ty musíte nařezat dřevo na prknu a odlít rudu a to samozřejmě v nemalém množství. V pozdějších fázích hry tak strávíte spíše více času v dílnách než někde venku za lovem, což mě osobně vcelku mrzelo. Ano, můžete se pohybovat dál po mapě a zabíjet vše co se hýbe, ale dokud nebudete mít lepší gear a tím i vyšší lvl. tak si prostě v některých lokalitách ani neškrtnete.

Klik pro zvětšení (V Rising - recenze)

Na mapě je naštěstí vidět, kde se dají zhruba jaké materiály sehnat a časem si můžete zřídit na hradě i teleport do všech zpřístupněných upířích svatyní, ale i tak je toho chvilkami prostě moc. Ano, je to survival hra, takže to k tomu patří, ale prostě jsem měl kolikrát pocit, že mě to zbytečně omezuje, zatímco jsem 10 minut rubal dřevo abych měl fakt dost do zásoby. Na druhou stranu je to to jediné co bych asi hře vytknul, protože se z toho časem stává nezáživná rutina, ale postupně si můžete pořídit miniony, které posíláte na loot mise, jen to chvilku potrvá. Případně se můžete spojit s přáteli v rámci mulťáku a třeba se pokusit dobýt i nepřátelský hrad. A tím myslím už opravdový hrad, protože po chvilce hraní už můžete dřevěnou palisádu přeměnit na kamenné zdi a vyhnat je klidně o dvě nebo tři patra. Což znamená mít i střechu a stín takže odpadne potřeba mít itemy na tvorbu mlhy a zásobovat je kostmi což odškrtne položku ze stále potřeby sběru.

Klik pro zvětšení (V Rising - recenze)

Slunce nicméně i tak nezmizí úplně a bude do hraní sem tam házet vidle. Nejednou se mi stalo, že jsem byl uprostřed lovu nebo dokonce souboje s bossem a hodiny a kohout mi nemilosrdně oznámili úsvit uprostřed pláně bez jediného stromu. Soupeř tak začal v tanci smrti udávat přímo vražedné tempo a nezbylo nic jiného než zbaběle uprchnout do stínů mezi stromy nebo ještě dál až do bezpečí svého paláce noci. Jak jste asi už pochopili, vývojáři nekompromisně zakomponovali slunce a denní světlo jako bariéru přes kterou prostě nejede vlak. Jakmile svítí nezbývá nic jiného než čekat ve stínech v lese, v jeskyních nebo kdekoliv kam nedosáhne, nebo být v bezpečí doma a zatím něco kutit. Pokud byste však zkusili na něm vydržet začne jeho paprsek zářit více a více až se vznítíte a pak je to už jen otázka pár vteřin než se změníte na prach a hurá do respawnu. Naštěstí nebyli tvůrci až takoví sadisti a den trvá jen 8 hodin, které vcelku rychle utečou. Občas se navíc objeví i krvavý měsíc, který dá nějaké ty buffy a lov je o to lehčí.

Nosferatu is dead?

Ne, vůbec ne. V Rising sice má svoje mouchy a nějaké buggy, které jsou spíše kosmetického rázu jako neustále se objevující oznámení nového bosse u již objevených, ale celkově se jedná o hru s velmi propracovaným systémem postupného progressu, který alespoň trochu chytlavé hráče udrží určitě několik desítek hodin u monitorů a televizí. Sám jsem u ní strávil několik desítek hodin a i když tu potřebu craftění jsem zvědavý co nebo kdo mě na mapě ještě čeká a jaké nové upíří dovednosti mi odemkne. Krvavý měsíc právě vychází. Nechť lov započne.



Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Stunlock Studios

Klik pro zvětšení (V Rising - recenze)

Recenzovaná verze: PlayStation 5
SKVĚLÉ
85%
CZECHGAMER
Zábavné, krvavé a smrtelně návykové.

CGwillWin